Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (552)

plakát

JCVD (2008) 

Osobní zpověď hvězdy béčkových akčnáků, která rozhodně po obsahové stránce a technickém zpracování béčko nepřipomíná ba dokonce ani na dohled. Jean - Claude se tu emocionálně vyždímá a ukáže nám, že i neohrožený hrdina, který malíčkem dokáže usmrtit 42,5 teroristy má obyčejné lidské problémy a emoce jako běžný smrtelník. Nejlepší film a role tohoto belgického chlapíka.

plakát

Noc na Zemi (1991) 

Jemný povídkový film, který je úžasný ve své civilnosti, pravdivosti, nepřikrášlenosti podpořený typicky jarmuschovským humorem.

plakát

Dogville (2003) 

Ze začátku se špatně zvyká na počáteční minimalismus, co se kulis a rekvizit týče. Ale jak film postupuje v ději, tak vaše představivost kulisy dotvoří sama a aniž by jste o tom věděli, příběh vás začne zajímat a pohlcovat více, než jste si ze začátku mysleli. Alespon u mě to tak bylo. Soustředění se pouze a stryktně na děj dává větší možnost vnímat herce a jejich postavy, které jsou charakterově neuvěřitelně karikaturní a každý člověk se v určité postavě poznal a vzpoměl si na svoje sviňárny. Ze začátku vše vypadá tajuplně a neurčitě, potom vše přechází na vlnu porozumění a soucitem s osudem Grace o které z počátku nic lidé nevědí a mají přirozený maloměštácký strach z neznámé osoby, ale vše nečekaně vygraduje neuvěřitelným přátelstvím s obyvatelstvem a vypadá to jako správná idylka. Ale závislost na Gracině dobrotě, která jí nutila potřeba se odvděčit za to, že jí obyvatelé Dogville chrání před rukou zkorumpovaného zákona ovládaném podsvětím se neustále zvyšuje a lidé z konce světa u hor začínají dobroty nechutně zneužívat a udělají si z Grace otroka a vše skončí tak, jak by jsi to člověk v Graciném společenském postavení ve městečku nejvíce přál. Přál jako odplatu za to všechno. Musím se přiznat, že mě tenhle snímek dost překvapil a v jistém smyslu i ohromil s jakou úsporností a záměrně minimálními prostředky jde udělat tak silný film. Jedna z nejsugestivnějíších rolí Nicole Kidman.

plakát

Tanec v temnotách (2000) 

Trier a jeho tradiční citové vyděračství, které předkládá, se z počátečních kapiček přesune na násilné servírování kolohnátskou naběračkou. Silný příběh, který je proložen muzikálovými snovými prostřihy hlavní hrdinky, které jí na chvíly dávají pocit štěstí a uvolnění neuvěřitelně povznáší? parodují? zlehčují? drdinčin osud. Film se vyzněním snaží navázat na Prolomit vlny a má i některé znaky tohoto mladšího počinu. Moc se mi líbila ( jako skoro u všech Trierových filmů, které mají nádech dogma) amatérská kamera a především výkon paní zpěvačky Bjork. Svojí roli ztvárnila fenomenálně, stejně jako hudbu. Dost mi vadil ten komunistický dělnický podtext, ale v zájmu příběhu se to dá tolerovat.

plakát

Gomora (2008) 

Nepřikrášlené, surové, opravdové, autentické, "ze života" v kolotoči, ze kterého se nejde dostat. Jěstli máte rádi stylizované klasické gangsterky, tak tohle se vám pravděpodobně líbit nebude. Už samo vyprávění (bez souvislého příběhu a děje, soustředění se na způsoby a jednání Camorry) diváka zneklidní, zmate a místo toho , aby zkoumal a vnímal příběh, je mu předložena zfilmovaná dokumentární sonda do opravdové, neidealizované mafie, která si nebere servítek a nic jí tzv. neni svaté. Vše je chladné. Jde jenom o obchod, důvěru, peníze, sounáležitost s klanem, "čest" a zodpovědnost za sebe a především za podřízené. Gangsterský film uplně v jiném významu a vyznění, než tak jsme byli doposud zvyklí.

plakát

Druhá šance (2009) (pořad) odpad!

Viděl jsem jeden díl na netu a hnedka jsem věděl, že nějaký chorý mozek z Novy co hledá inspiraci na americké kabelovce si řekl: Týýý vole, to je hustý! Taky něco podobnýho uděláme...

plakát

REC (2007) 

Ze začátku klidné, skoro až nudné, ke konci střelba z kulometu. Perfektní horor, který si nebere servítek. Blair witchovská kamera jenom umocňuje a stupňuje atmosféru, která je tak hustá a intenzivní, že máte co dělat, aby jste se v ní neutopili. Z filmu nemáte pocit, že je to film, ale skutečný záznam skutečné události a že za kamerou neni kameraman Pablo, ale vi. Výkony herců jsou fenomenální a skutečně jsem jim věřil, to co hráli. Ze začátku ustrašené, panice podlehájící lidi, kteří nevědí co kdo proč a po kousnutí nakaženým(i) se z nich stane to, čeho se v dané situaci nejvíce obávali. Posledních 20 minut je tak nadupaných a intenzivních, že mě to málem odstřelilo z křesla. S minimálními prostředky, maximální výhra.