honajz

Mít to promakanější konec, klidně bych ty 4 hvězdy dal. Chvilku mi tedy trvalo, že mám čekat spíše hranou verzi Looney Tunes, resp. The Road Runner Show (dokonce se ke konci objeví i hudební znělka seriálu), ale když to člověk přijme, tak se od zhruba 30. minuty docela baví. Máme tu nešiku, naivního hlupáka a prsatou bloncku, a do toho občas mají skvělé šplechty indiáni (Proč bušíme do bubnů? - Protože to indiáni tak dělají. - Nezaútočíme teď, když to nečekají? - Ne, indiáni útočí až za úsvitu. - A proč až za úsvitu? - Protože celou noc buší do bubnů.). Ostatně i to čekání na úsvit mne pobavilo. Jinak jsem se Arnoldovi ani nedivil, že raději chodil sbírat dřevo, protože Ann-Margaret měla jen ty kozy, ale obličej docela strhaný, a pokud se chovala, jak se chovala, chytil by Arnold leda filcky. Btw, kreace, které tady Kirk Douglas předvádí, jsou neskutečné. Sice dám nakonec jen 3 hvězdy, ale pobavil jsem se a rád se na to podívám někdy znovu.

Fantasmagorie, která odradí hned zpočátku naprosto zfušovanou formou, kdy se překrývají dva, tři nesouvisející obrazy, střihy jsou někdy i po půl sekundě, až z toho bolí oči, prostě to vypadá, jako kdyby vám do očí blikal stroboskop nebo diskotéková koule s kaleidoskopem, jinak to popsat nedokážu. Jo a taky se skáče v čase. Pokud jsem z toho, co jsem vydržel, pochytil, tak jde o jakousi tajemnou kameru, která rok co natočí nějakou vraždu nebo násilný čin, aby se pak objevila ve výprodeji. Co zrovna sledujeme, je ale otázkou, jestli minulost, současnost, co bylo, co bude, a po dvaceti minutách mě přestalo bavit ten mišmaš luštit. Třeba to pak nějak dalo smysl, ale pochybuju. Jinak to má všechny neduhy found footage - často s sebou hrdina tahá kameru, kam by ji normální člověk netahal.

Je to jeden z těch filmů ranku žraločích tornád a podobných ptákovin, které se neberou vážně, a sám ten nápad není špatný (a snad dokonce použitý ještě před Kingem?), jenže takový nějak nerozvedený. Na komedii je tady na můj vkus zbytečně moc mrtvol, tak nějak jsem doufal, že lidi z kokonů cukrové vaty se povede zachránit, a to nemluvím o těch potvorách z popcornu v odpadkovém kontejneru a u Debbie v koupelně, to taky nikdo neřešil. Spousta těch fórů je nicméně nedotažených a v určité chvíli je to na jedno brdo - přijde klaun, udělá puf, další kokon, přijde klaun, udělá puf... Takže jsem pak nepochopil, proč Debbie dali do žlutého balonku? Prostě ten prvotní nápad stálo za to víc rozvést, dotáhnout, a pak se mohlo jednat o skutečně dobrou parodii na invaze mimozemšťanů. Takhle to zůstalo na půl cesty.

První půlka je takové skoro obyčejné pátrání po zmizelé půlce, kdy by to i připomínalo třeba chandlerovky, ale to by tam musely být cynické dialogy. Jenže o tom tenhle film není - ten je o zlu v lidech. A může se skrývat třeba v napohled naprosto neškodném a hodném sousedovi. To je ostatně známa věc - většina známých masových vrahů nevypadala na pohled jako vrazi a lidi často byli šokovaní, že jo, a odmítali tomu uvěřit. Obyčejný detektiv se setká s lidským zlem tak hodně z první ruky, jak ani nechtěl, a poznamená ho to nejspíš na celý život. Jenže film je taky o tom, že každý člověk má svou cenu. Minimálně pro ty, kteří ho mají rádi nebo mu na něm záleží, a možná by to i dotyčného udivilo, že takoví existují. Druhá půlka filmu je pak akční odhalení a cesta za pomstou. Kupodivu obě půlky spolu slušně koexistují. Některé věci mi přijdou nedořešené a manželka je až moc s tím svým tvrdohlavcem trpělivá, ale jinak je to napínavé a funguje to i jako řekněme morální apel, nakolik je toto slovo už zprofanované.

Tak tohle pro mne bylo těžké zklamání. Poněkud vyděračský a nebál bych se říct agitační film (pohledem na zlé německé kapitalisty, kteří nechtějí převzít vinu za nacismus, aby mohli nerušeně v soudovém NSR podnikat), který snoubí dvě naprosto protikladné filmové roviny - a to snové pasáže a představy proti naprosté a až ubíjející doslovnosti. Chybí tomu soudržnost, zaujetí, celé je to jak skládanka nahodilých obrazů z různých filmů, celé je to chladné jak psí čumák.

Viděno před časem a pocity jsem měl stejné, jako zde píše Una111, jen bych se opakoval.

Druhá historická věc zaštítěná produkcí ČT Brno a opět ne sice dokonalá, ale nemající k dokonalosti daleko. Některá fakta si to trošičku uzpůsobuje, třeba nám tvůrci neřekli, že Mikuláš byl alkoholik a většina jeho proroctví tak bylo spíš opilecké blouznění, ale zase proč ne?, filmu to dodává určitou mysteriozní rovinu. Líbí se mi výprava, ta je na televizní film dokonalá a snímek by vlastně klidně mohl i do kin - kdyby dnes nějaká kina existovala, velmi dobrá je práce se světlem, s tím si tvůrci rovněž vyhráli, a dokonce i s barvou - což odpovídá tomu rámování příběhu do malířské dílny. Poněkud zklamáním jsou někteří pražští herci a dokonce i Brňák Bareš používá ve filmu pražštinu (blbej, místo blbý), to mě mrzelo. Na druhou stranu by mě zajímalo, kdo hrál druhého, mladšího orodovníka v úvodní scéně, z toho by měl mistr Lukavský radost. S postavami si ale šlo vyhrát víc - ono u životopisných věcí často totiž hrozí plakátovost postav, neživotnost, a ani Amos Komenský rozhodně nebyl chodící nádoba, moudrosti, lásky a dobrých skutků. Jinak je ve filmu zajímavá paralela s Komenského pansofií a realitou světa - je to podobné jako Moorova Utopie, prostě lidé nikdy nebudou dokonalí, pořád se budou hádat a rafat a pořád se budou vést války, takže nějaké utopie a pansofie jsou házením hrachu na zeď a perel sviním. Na druhou stranu - pro věřící - může jít o důkaz touhy člověka po dokonalosti, která se na Zemi nenachází, o důkaz, že nás to vede do Božího domu. V tom je pro mne poslední záběr s obrazem Návrat ztraceného syna o to víc symbolický.

Jako úplně špatné to není - výprava je skvělá, formálně dobře natočené, souboje a bitky rovněž. Ale ta revenge historka je taková prvoplánová, kdo je hlavní padouch, to je myslím zřejmé všem, ale nějak tomu chybí hlubší pocit, nevím, jak přesně to popsat, je to prostě chladné jak kus ledu, bez emocí, ačkoliv tam jde o velké věci. Ani to pozadí, kdy každý národ má svého boha a kníže prosazuje za každou cenu, i cenu zrady, podrazu a násilí toho křesťanského, tady nejde moc do hloubky, a to navštívíme tuším hnedle tři svatyně. A fakt jsem moc nepobral i ten kotrmelec, kdy z násilných vrahů Skytů, kterým nevadí povraždit majitele nějaké hospůdky při cestě plus návštěvníky, aby měli kořist (to představení je hodně nešťastné pro veletoš v další fázi, neměl jsem je od začátku rád), tak z těchto násilných Skytů se najednou stanou dobromilové, kteří si po vzoru vlčí smečky jen chrání své území a má mi jich být líto? Tak to ne, soudruzi, všechny ty rasy a národy jste sice představili jako krvelačné, ale tenhle obrat vám fakt nežeru. Problém je, že ono se moc nedá fandit ani Lutoborovi, zvlášť poté, co v sobě najde medvědí sílu , prostě je to celé takové, že není komu fandit, není moc s kým co objevovat, jen zrady, krev, násilí. Možná to tak v tehdejších dobách bylo, možná ne, ale příliš mne to nebralo. ... Btw, vidím tady v žánrech fantasy. Proč? Ta to rozhodně není - není tam ani jeden kouzelník, ani trpaslíci, natož drak.

Tohle mi tedy moc nesedlo - studiovka, která si hromadou navezených stromečků hraje na Vánoce, Hanzlík občas něco přečte z Biebla, Lady nebo Čapka a s výjimkou Vondráčkové, Buštíkové a Urbánkové si pak celý pořad pro sebe krade Karel Gott. Což nic proti, ale písničky vážně nic moc a to studiové pojetí zcela chudé, bez fantazie a nápadu, jako by to natočili narychlo za jeden den v jediném ten den volném studiu.

Brněnské dramaturgy napadne pořad s Karlem a pár brněnskými zpěváky - tohle je zajímavé a fakt vtipné uvození celé sešlosti, kdy Karel vjíždí do Brna na káře tažené koňmi, kterou sám kočíruje a historickými auty se jede městem, na okruh, na výstaviště a nakonec tuším k přehradě. A protože v té době v Brně studoval Štědroň, ještě pořád v Brně působila Laďka Kozderková, tak se připojili k dalším výsostně brněnským zpěvákům (škoda ale, že tam nezbyl prostor pro Černohouse, Matysovou nebo Veselou, případně Junior Speakers), jen účast Aleše Ulma nějak nechápu. Karel zazpívá samozřejmě také pár písní a celý závěr je věnován jemu. Za brněnské reálie sedmdesátek dávám hvězdu nahoru.