honajz

Jeden díl seriálu Tajemství dávných dob, vytažený jako samostatný dokument. Není divu, protože jde o nadprůměrný dokument. Nejenom, že se dozvíme mnohé, co jsme nevěděli, zde u katedrál o stavitelství, nosnících, pilířích, tlacích apod., ale také se zde lidé snaží stavět podobně, jako se před staletími stavělo, a v podstatě nějakou takovou stavbu rekonstruovat. Také zjistíme určité historické souvislosti, zajímavé jsou ukázky míst, kde katedrály praskají, protože jsou špatně postaveny. A skutečně dojde i na ta tajemství - třeba že míry všech gotických chrámů odpovídají mírám Šalamounova chrámu, nebo že mezi postavami vchodového reliéfu katolické katedrály v Chartres najdeme i antické filozofy.

Takové letem světem o všem a o ničem. Povrchní informace a povrchních věcech, buch sem, buch tam, a jede se dál. Na nic se dokument nesoustředí podrobněji nebo nejde nikde více pod povrch. O něčem informuje, a sám sklouzává k laciné a nudné popisnosti. Takže je to jen sbírka některých zajímavých ne tak známých záběrů herců, režisérů a spisovatelů v Itálii té doby, ale celkově je dokument v podstatě o ničem. Kdo o tom něco ví, tomu to nic nedá, a kdo o tom nic neví, nezjistí nic moc, z čeho by byl moudrý.

Pro mne velké zklamání. Tradiční schéma swingových písniček s dialogy bez nosnějšího příběhu by člověk zkousnul, kdyby to netrvalo přes dvě hodiny, a kdyby se zde nestřídaly různé možné i nemožné polohy divadla - přejít od brilantního dialogu o Bohu k loutkovému divadlu působí jako pěst na oko. Jsou zde dialogy, které člověka potěší, zablýskne se v nich to, čím byly zajímavé dřívější Suchého hry, ale třeba dialogy mezi ním a Molavcovou jsou prostě o ničem. Armádu spásy jsem nepochopil. Kdyby to zde netáhl Jiří Štědroň, bylo by to zcela nekoukatelné. Při vší mé úctě k panu Suchému a divadlu Semafor.

Hodně nevyvážený dokument. Zdeněk Junák jej uvádí a moderuje, a nejprve se dozvíme něco z historie mostů, jak vlastně vznikaly. Pak nám na modelech někde v přírodě předvede odborník pár konstrukcí. Následuje procházka po nejzajímavějších mostech České republiky. Nezapomene se ani na lávky a posléze se dostaneme k dálničním mostům. Prostě takový mostový mišmaš, jako kdybyste vzali čtyři různé dokumenty a volně je spojili. Ale zase jsem zjistil, že Barrandosvký most v Praze se dříve jmenoval Most Antonína Zápotockého.

Pro neznalce velmi dobře udělaný seriál, kde člověk musí smeknout před tím, kolik záběrů se podařilo najít, a jak ústrojně jsou sestaveny do vyprávění příběhu. A že se scenáristé snažili a některé představené situace jsou skutečně gradovány jako ve filmu (hodní, zlí, ústup, útok, špatné počasí, vítězství). Jen mi ale někdy přišlo, že i přes tu sumu informací a záběrů (společně s ruchovými efekty) se občas vkrádá nuda, že ne vždy mne to zajímá naplno.

Viděl jsem zatím jen Tajemství katedrál, ale pokud jsou i ostatní díly natočené podobně, jde o nadprůměrný dokumentární seriál. Nejenom, že se dozvíme mnohé, co jsme nevěděli, zde u katedrál o stavitelství, nosnících, pilířích, tlacích apod., ale také se zde lidé snaží stavět podobně, jako se před staletími stavělo, a v podstatě nějakou takovou stavbu rekonstruovat. Také zjistíme určité historické souvislosti, zajímavé jsou ukázky míst, kde katedrály praskají, protože jsou špatně postaveny. A skutečně dojde i na ta tajemství - třeba že míry všech gotických chrámů odpovídají mírám Šalamounova chrámu, nebo že mezi postavami vchodového reliéfu katolické katedrály v Chartres najdeme i antické filozofy.

Nevím proč, ale přijdou mi ty jednotlivé díly nejen bez invence, ale všechny natočené na jedno brdo. Jako kdyby je natáčel jeden režisér podle jednoho scénáře. Všechno jsou tak strašně „uvěřitelné“ příběhy, že se cítím jak na jiné planetě a potřeboval bych překladový slovník pro obyčejné lidi. - EDIT: Dlouho jsem neviděl díl s Karlem Gottem. Za něj bych šel s hodnocením na jednu hvězdu, ale to by nebylo spravedlivé vůči ostatním dílům. Díl s Gottem je strašný - když babičku napadlo hned pět možných, zajímavějších a zábavnějších řešení, asi je něco špatně. Samotné rozuzlení je pitomoučké. Nelogičnosti na hraně uvěřitelnosti (tak vám každou neděli někdo leze na zahradu, a vy nezavoláte policajty? Nedáte k bráně bodyguarda? A ta sestra si v ty neděle ráno nemohla sestru rovnou ohlídat? Atd.)

Některé díly jsou zajímavé, jiné jsou jen plácáním prázdné slámy. V některých případech si člověk říká, že té vědecké práci moc nedali. Ženská měla prorocký sen o autohavárii, pak měla autohavárii a přežila. Člověk by čekal, že zajdou za tou modlitební skupinou, aby si ověřili jeden údaj, a pak za policajtama, aby si ověřili druhý údaj, ale ne, oni jedou za nějakou intuičkou. A jindy se důkaz docela zdaří, ale vědkyně bazíruje na jednom detailu, a tak důkaz neuzná. Je to prostě nevyvážené, a často se nejde na dřeň a do detailů.

V každém dílu se objeví tři případy potenciálního UFO. Představí se, co se stalo, shromáždí fakta, výpovědi, a nakonec zjistíme, zda šlo o něco zvláštního, nebo třeba vtip. Vše důkazně podloženo, a kde by se muselo spekulovat, řekne se na rovinu, že jde o spekulaci. Je fakt, že spousta případů není moc známá, a třeba ten v Canneto di Caronia je fascinující a myslím dodnes nevysvětlený.

Dva pohledy na jednu situaci. V polovině filmu dochází ke zlomu, který zkušenější divák už mohl očekávat, a tak se ve druhé půli jen baví dosazováním střípků. Konec mohl být výraznější, přišel mi takový nijaký. Film táhnou zajímaví herci, dobrá kamera a solidní hudba.