Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (7 488)

plakát

Druhá světová válka v barvě (2009) (seriál) 

Pro neznalce velmi dobře udělaný seriál, kde člověk musí smeknout před tím, kolik záběrů se podařilo najít, a jak ústrojně jsou sestaveny do vyprávění příběhu. A že se scenáristé snažili a některé představené situace jsou skutečně gradovány jako ve filmu (hodní, zlí, ústup, útok, špatné počasí, vítězství). Jen mi ale někdy přišlo, že i přes tu sumu informací a záběrů (společně s ruchovými efekty) se občas vkrádá nuda, že ne vždy mne to zajímá naplno.

plakát

Tajemství dávných dob (2010) (seriál) 

Viděl jsem zatím jen Tajemství katedrál, ale pokud jsou i ostatní díly natočené podobně, jde o nadprůměrný dokumentární seriál. Nejenom, že se dozvíme mnohé, co jsme nevěděli, zde u katedrál o stavitelství, nosnících, pilířích, tlacích apod., ale také se zde lidé snaží stavět podobně, jako se před staletími stavělo, a v podstatě nějakou takovou stavbu rekonstruovat. Také zjistíme určité historické souvislosti, zajímavé jsou ukázky míst, kde katedrály praskají, protože jsou špatně postaveny. A skutečně dojde i na ta tajemství - třeba že míry všech gotických chrámů odpovídají mírám Šalamounova chrámu, nebo že mezi postavami vchodového reliéfu katolické katedrály v Chartres najdeme i antické filozofy.

plakát

Škoda lásky (2013) (seriál) 

Nevím proč, ale přijdou mi ty jednotlivé díly nejen bez invence, ale všechny natočené na jedno brdo. Jako kdyby je natáčel jeden režisér podle jednoho scénáře. Všechno jsou tak strašně „uvěřitelné“ příběhy, že se cítím jak na jiné planetě a potřeboval bych překladový slovník pro obyčejné lidi. - EDIT: Dlouho jsem neviděl díl s Karlem Gottem. Za něj bych šel s hodnocením na jednu hvězdu, ale to by nebylo spravedlivé vůči ostatním dílům. Díl s Gottem je strašný - když babičku napadlo hned pět možných, zajímavějších a zábavnějších řešení, asi je něco špatně. Samotné rozuzlení je pitomoučké. Nelogičnosti na hraně uvěřitelnosti (tak vám každou neděli někdo leze na zahradu, a vy nezavoláte policajty? Nedáte k bráně bodyguarda? A ta sestra si v ty neděle ráno nemohla sestru rovnou ohlídat? Atd.)

plakát

Po stopách zázraků (2011) (seriál) 

Některé díly jsou zajímavé, jiné jsou jen plácáním prázdné slámy. V některých případech si člověk říká, že té vědecké práci moc nedali. Ženská měla prorocký sen o autohavárii, pak měla autohavárii a přežila. Člověk by čekal, že zajdou za tou modlitební skupinou, aby si ověřili jeden údaj, a pak za policajtama, aby si ověřili druhý údaj, ale ne, oni jedou za nějakou intuičkou. A jindy se důkaz docela zdaří, ale vědkyně bazíruje na jednom detailu, a tak důkaz neuzná. Je to prostě nevyvážené, a často se nejde na dřeň a do detailů.

plakát

UFO v Evropě: neznámé příběhy (2012) (seriál) 

V každém dílu se objeví tři případy potenciálního UFO. Představí se, co se stalo, shromáždí fakta, výpovědi, a nakonec zjistíme, zda šlo o něco zvláštního, nebo třeba vtip. Vše důkazně podloženo, a kde by se muselo spekulovat, řekne se na rovinu, že jde o spekulaci. Je fakt, že spousta případů není moc známá, a třeba ten v Canneto di Caronia je fascinující a myslím dodnes nevysvětlený.

plakát

Má mě rád, nemá mě rád (2002) 

Dva pohledy na jednu situaci. V polovině filmu dochází ke zlomu, který zkušenější divák už mohl očekávat, a tak se ve druhé půli jen baví dosazováním střípků. Konec mohl být výraznější, přišel mi takový nijaký. Film táhnou zajímaví herci, dobrá kamera a solidní hudba.

plakát

První republika (2014) (seriál) 

Zatím nemá cenu hodnotit, ale z prvního dílu se dá leccos odpozorovat. Je chvályhodné, že ČT se pokusila natočit seriál na evropské úrovni, se slušnou kamerou, filtry, triky, výbuchy a střelbou na jedné straně, a intrikami na panství ...ehm... konče. Ale hodně herců hraje docela prkenně, a to překvapivě i těch starších a zkušenějších, režie je na úrovni Vyprávěj, a scénář velmi těžkopádný a nesrozumitelný. Měl jsem možnost sledovat první díl s manželkou a tchyní, což bývá u podobných typů seriálů nejlepší lakmusový papírek. Celou dobu přemýšlely, kdo je kdo, kdo ke komu patří, čí rodiče měli odjet, a proč by neodjeli, kdyby si vzala toho druhého - prostě ten dramatický prvek není podán divákovi jasně a srozumitelně. Nutnost si sám dešifrovat vztahy znamená spíše neschopnost scenáristů jít s divákem. Hodně dialogů je podobně strojených, nepřirozených, a všechny působí, že si je lidé neříkají z logiky věci, ale aby se jako pimprle na divadle představily: já jsem vnitřně silná žena, která miluje své rodiče a jiného muže, já jsem statečný muž, já jsem kašpárek... Drama vzniká, když dokážete sestavit příběh s jasnou zápletkou a logicky v ní postupovat dál. Tady to působí spíše hodně zmateně. Holky se po skončení na sebe podívaly stylem, jako co to bylo? Chápeš to? Ne. ---- EDIT: Tak po dalších dílech je to stále blbé. Ono to dokonce ani neví, čím to chce být. Romantikou, detektivkou, duchařinou, nebo čím? Je to vše, ale celkově nic. Nejhorší pak je fakt, že to vůbec nemá s historií nic společného. Jakákoliv nevěra byla za první republiky významným přečinem, aférou. Firmy nemívaly anglická jména. Zkrátka to je spíše moderní vztahový seriál, jakých je spousta, jen navlečený do historických kulis a kostýmů, aby to bylo zajímavější. Ale tenkrát žili jinak. Tenkrát věci, které dnes bereme jako samozřejmé, oni jako samozřejmé nebrali. Zvláště co se vztahů a sexu týče. Prostě je to vymyšlený blábol bez nápadu, bez invence, bez jasného vedení příběhu a postav, prostě taková českotelevizní Ulice, s historizujícími prvky, kde se může stát kdykoliv cokoliv. Jakýkoliv dík Četnických humoresek nebo Dobrodružství kriminalistiky tohle poráží na hlavu.

plakát

Upír Nosferatu (1922) 

Hlavní předností tohoto filmu je samozřejmě nejvíce výprava a kamera. Příběh přece jen známe a zas tak moc nemá šanci zaujmout. Ale pokud jde o koncepci onoho výtvarného pojetí, je originální a skutečně strašidelné, myslím, že některé scény by obstály i dnes.

plakát

Golem (1915) 

Pravda, je to podobné asi jako hodnotit podle traileru, ale co se dá dělat, když je film ztracen někde v Německu. Podle necelých čtyř minut se ale dá vysoudit, že režisér dobře koncipuje záběry, každý záběr má svou pointu, herci zbytečně nepřehrávají, jak bylo tehdy zvykem, a také kamera je velmi slušná, dokáže navodit ten správný tajemný či zoufalý pocit.

plakát

Zrození národa (1915) 

Tohle nám kdysi pouštěli na FAMU v rámci povinných filmů, a nudilo mne to k smrti. Patetické, přehnané, ale hlavně zbytečně dlouhé.