honajz

Srdcovka už kvůli Modřanům, kde bydlím. Ale celkově opět scenáristicky propracovaný díl s dokonalými charakteristikami postav a s příběhem, který bych neváhal zařadit mezi mysteriozní. Jako schéma zavražděná věřící žena - archanděl Uriel - svatý obrázek Cyrila a Metoděje - v podstatě Boží pomsta, protože policajti byli zcela bezmocní, to se mi líbilo hodně.

Naprosto dokonalý díl - od výběru charismatické herečky (dejte si tenhle díl v originále, kde má i správně jízlivý has, český dabing je takový nevýrazný a bezemoční), přes akci snad každou chvíli (noční let vrtulníkem je dokonalý), odsýpá to neuvěřitelně, a navíc je to dokonale skloubené a pamatuje to i na detaily (dostalo mě třeba, že si vražedkyně všimla, jak se Columbovi dělá špatně v letadle, a pozvala ho na rekreační let s loopy, jen aby tak nad ním nabyla převahu; nebo jak se dcera dívá na slavnou chandlerovku s podobným pojistným podvodem). Columbo začíná být ošuntělejší, ačkoliv i tentokrát ho ženská prokoukne, pokračuje drobný trade mark s hledáním propisky (včetně zcela dokonalé závěrečné scény v baru nad kufrem plným peněz), nu a dialogy jsou břitké, že by mnohé současné filmy do kin (bo tohle je televizní) mohly závidět. 2/69

Obsah filmu: Nízkorozpočtová ruská sci-fi podle knihy All Flesh is Grass amerického spisovatele Clifforda D. Simaka vypráví o vědci, který dostane možnost pracovat v novém zařízení kousek od jeho dosavadního působiště. Setkává se zde s podivnostmi jako telefon bez ciferníku a drátů, který přesto funguje (je to film z roku 1993, tehdy ještě mobily neměli), potkává blázna, kterého nikdo neviděl deset let, a když kolem městečka vyroste neviditelná bariéra, kterou nejde projít ani projet, pokusí se záhadě přijít na kloub. --- Komentář: Na filmu je znát, že vznikl v nějaké obouchané ruské osadě za pár šupů a triky nahrazuje doslova pantomima - ačkoliv ta noční scéna vypadá působivě. Také je to taková směska různých propriet z jiných sci-fi - neviditelná bariéra kolem městečka a vrtulníky jsou jak z Městečka prokletých, poselství o nebezpečí jaderných válek jak z filmů 80. let, ostatně i s tím tupým jednáním generálů a vojáků. Jenže to má celé podmanivou atmosféru, kterou umocňuje kamera, hudba a venkovská příroda, scénář není blbý a odněkud někam jde a hlavní hrdina jde krůček po krůčku od jedné záhady ke druhé, a nakonec celý ten Simakův nápad o poněkud zvláštním alternativním světě (on měl Simak alternativní světy moc rád, ale ne vždy o tom dovedl poutavě napsat knihu) je tady zajímavě podaný. -- Btw, první komentář u tohoto filmu.

Musím říct, že je tam hodně hluchých míst a ještě se to hledá, ale stejně je poručík Columbo skutečně zábavnou postavičkou, kterou psychiatr velmi dobře odhadne (svou inteligenci skrýváte a schválně se vydáváte za prosťáčka, abyste lidi zmátl a oni vás podcenili), ale stejně na tohoto detektiva nakonec nemá a nechá se nachytat na vlastní léčku. Mimochodem, možná do role té mladé mohli vybrat atraktivnější herečku, tahle vypadala jako chodící krabice s velkým zadkem, a ačkoliv doktorova manželka měla svůj věk, působila daleko atraktivněji. 1/69

Nějak už mi lezou krkem jako že skutečné příběhy dětí za druhé světové války (divné, že děti za 1. světové nikdo netočí), v poslední době se s těmito filmy roztrhl pytel, od Pyžama po Ptáče přes nespočet dalších. V 60. letech, když to točil třeba Kachyňa nebo Tarkovský, tak to snad ještě působilo originálně, ale dnes je továrna na kapesníčky. Můžete si být jisti, že děcka prožijí ve filmu všechna možná ponížení, někdy i včetně sexuálních, ale uvnitř jsou to stále čisté duše, a tak jen divák útrpně sleduje s tím kapesníčkem v ruce scénu za scénou, brečí dojetím, je mu těch dětiček líto, protože na dětičky padá sníh, chvějí se zimou, ani ten kabát jim nedovolí majitelé ukrást... Vím, že to může znít cynicky, jenže co říct k filmům, které jsou samy podobně cynické a jen tlačí a tlačí na pilu?

Pokračování příště, takže těžko teď hodnotit, ale do samotného vyšetřování je divák vtažen natolik, až je skoro účastníkem veškerého dění, a nejednoznačnost postav a neshody na pracovišti jsou skutečně jak v reálném životě, a ne vycucané z prstu, což velmi oceňuju.

Dneska detektivní díl, ve kterém si konečně Sváťa a pokojská Hedvika (skutečně k sežrání mladičká Macháčková) vyznají obapolné city, a ačkoliv by měl stát v kuchyni a pomáhat s obědem, jezdí si Sváťa po horách na lyžích, aby odhalil zloděje.

Mírně nadhodnotím, protože jsem měl během kovidu obě děti doma a musel jim vařit a vím, jaký fičák to je vařit i jen pro tři narychlo. Takže ty snídaně, to jsem trpěl spolu se Sváťou. Fajn, že se setká se svou budoucí ženou, a je to milé setkání, dobře podané, včetně těch pokusů doručit štrúdl. No a pan Moučka si svého nabručeného zástupce šéfkuchaře skutečně vychutnal. :-) Jen škoda, že jsme se nedozvěděli, co těm hostům pak teda servírovali, když tohle by ani pes nežral. Jinak mě baví, jak Veškrnka hraje samu sebe.

Nutno to brát jako oddechový seriál, který nemá diváka naučit vařit, ale rádoby interaktivně jej zatáhnout do dění (ví se, že bylo v podstatě jedno, jak diváci rozhodnou, ono se to stejně dostalo tou i tou variantou do určitého předem daného bodu se skutečnou zápletkou, odkud se zase jelo stejně). Na seznámení díl ujde, ačkoliv o postavě Brodského jsem si zpočátku myslel, že to bude protřelý šmelinář s chlastem.

Podle názvu jsem čekal něco o ukradených archeologických památkách, ačkoliv podobné téma se nedávno v seriálu už objevilo (náhrdelník), ale tentokrát se kopírovalo zas téma, jak to ti chudáci Ukrajinci mají těžké. A znovu je v tom něčí příbuzný, známý, a dokonce je obviněn! No ne. A scénář asi zas psal jiný ghost writer, neb nic o Anežce, nic o synkovi Hány a jeho starší lásce, to asi zas příště, až nastoupí ten jiný ghost writer. Myslel jsem, že aspoň ta piva na Vyšehradě mne zabaví, ale nakonec ne až tak, když jsem si vybavil ceny z poslední doby. Jo, a pokud jde o případ, vrah je zasejc evidentní, jen se tam dvakrát mihne, to už je prokletí tohoto seriálu.