Dan9K

Pokud je člověk sám doma a řekne si: "Hm, mám teď chuť na kus poctivého filmařského řemesla, nějakou inovativní zápletku, promyšlený scénář a dobré herecké výkony", což si samozřejmě člověk čas od času řekne, tak to přesně není film pro něj. Je to výhradně pro skupinu diváků. A tento zážitek ve skupině taky hodnocení povyšuje nad odpad. Není to snímek, který by byl tak blbý, až by byl jenom nudný, je to přesně ten typ, který je blbý a vážný, až je vtipný, a ty mám rád. Za zmínku stojí hudba, která občas zní, jak z Heroes of Might and Magic, což je v romantickém dramatu jistě vhodné.

Mám moc rád dlouhé filmy, když mají co říct, a tenhle rozhodně má co. Spíš to bylo až moc krátké a útržkovité. Tolik informací a rozhodnutí, že jsem z toho vlastně vůbec nebyl moudrý, a mnohdy se mi stalo, že jsem netušil, zda ta či ona událost je ok, jaké má vlastně pozadí, dopad, motivy. Hodně věcí je tam pro mě v mlze. Ale asi to tak má být, abychom nebyli tlačeni do předem připravené názorové pozice. Rozhodně je tu i vzdělávací funkce. Nikdy jsem zcela nepochopil, jak mohlo z takové "maličkosti", jako bylo Watergate, vzniknout takový průšvih, ale film ukazuje, že toho bylo mnohem víc a mnoho věcí bylo propojejných. Přestože není možné brát film úplně doslovně. Co mě zcela neoslovilo, byly flashbacky z dětství, ale asi to bylo potřeba. Zvolený časově zmatečný střih je také otazníkem. Celkově však dobrý film a profesionální práce po všech stránkách. Jen by mě zajímalo, zda a jestli v takové míře, se dějí takovéto intriky i dnes.

Jako dobrý, ale pak se to zvrhlo víc v agitku proti globálnímu oteplování. Bylo by od nich fér říct, že hladina dnešního CO2 vzhledem k tomu, jaká byla v době permu, je opravdu velmi směšná. A že to rozhodně nemůže být jediný důvod, pokud a jestli vůbec, je hladina kyselosti v oceánech stejná jako v době permu.

Nejsem z těch, co by se zařazovali do davu a jen se filmu posmívali. Ano, je stupidní, ale oceňuji na něm zejména tu ambicióznost udělat něco fakt jiného, než na co jsme běžně v naší kotlině zvyklí, zvlášť v době vzniku. Co na tom, že je to jak braková sci-fi tu z 60., tu z 80. let, my jsme byli vždycky pozadu. Ale některé scény, zvlášť výtvarně, nejsou vůbec špatné, hudba je dobrá, Miroslav Táborský se mi líbil. Děj by obstál v počítačové hře 90. let nebo v pornu. Podobně trapných a mnoha špatných stránek vykazujících filmů je značné množství. Díky tomu, že je tohle fantasmagorická pohádka, je to na ní víc vidět, ale to z ní nedělá o moc horší film, než jakých jsou stovky. Kdyby to dávalo větší smysl a nebyla to taková nuda, mohlo to být i celkem koukatelné.

Přestože jsem základní pointu moc nepochopil, je průběh filmu celkem dobrý. Nevím, na co si tu kdo stěžuje na triky, když tu žádné nejsou, akorát se dvakrát všechno rozsvítí. Naopak je fajn, že hlavní hrdinové řeší své problémy a nejde jim o záchranu celé planety, jak to tak bývá zvykem. Až na pár podivných momentů a reakcí je to celkem i uvěřitelné. Nepochopil jsem však, co to teda jako způsobilo? Jakou má souvislost sluneční erupce a zemětřesení s jakýmsi virem? Leda, že by sluneční erupce, která vyřadila elektřinu, vypustila z nějaké laboratoře vir, který toto způsobil, ale ve filmu to teda takto jasně řečené není. A ten virus tedy ovlivňuje jen lidi, které zabije, psy, které rozzuří a zbytek v pohodě? Koně v pohodě? No nic...ale jinak to není tak zlé.

Omlouvám se za asi poněkud roztěkaný komentář, ale k tomuto roztěkanému seriálu to snad nevadí. Doctor Who je seriál, který toho má v sobě mnoho dobrého i zlého. Naprostá většina dílů je průměrných, menšina je výborná, asi pět dílů je naprosto brilantních, a pak je tu ještě nezanedbatelná porce dílů, které se velmi blízko blíží břečkovitosti, zvláště v první sérii. Obecně start tohoto obnoveného dílka se vůbec nepovedl, kdyby to byl seriál s menší mírou kultovnosti, tak ho snad i utnuli. Doctor Who sází na jeden z nejlákavějších a nejtvárnějších námětů, co vůbec existují, cestování časem. Paradoxně je velmi málo dílů, kde cestování časem hraje nějakou zásadnější roli, zvláště v éře Daviese, která mi prostě neseděla a těšil jsem se na každý díl, který nebude dělat on. Za Moffatovy éry, se z toho stalo více sci-fi a méně brak, což jsem pouze kvitoval. Seriál se vyrovnal, ale jak ubylo těch opravdu špatných epizod, tak ubylo i těch stoprocentních. Seriál má obrovský potenciál pro scenáristy, že mohou vymyslet takřka cokoliv, nemají prakticky žádné omezení. Proto mě v průběhu sledování fascinovalo, že naprostá většina dílů jede podle takřka totožného mustru a jen jednou za čas je tam něco jiného, neokoukaného. Většina dílů je o tom, že se někam teda vypraví, vždycky se tam stane něco nenormálního, a může za to většinou jeden a ten samý mimozemšťan (myšleno charakterem), který je strašně zlý a buď je z nějakého papundeklu anebo se převléká za lidi. Chybělo mi více spřátelených ras, které by něco v seriálu znamenaly a tvořily tak uvěřitelnější univerzum, včetně přehledného uspořádání mocenských skupin, časového a místního zasazení tam a tam, politiky, prostě tak nějak všeho. Výsledek je totálním zmatkem, ve kterém si scenáristé mohou napsat cokoliv, protože se v tom nikdo nevyzná a nikdo neví, co teda vlastně určitě bylo, co bylo vymazáno, kam se to podělo, co se zapomnělo atd. Chybělo mi více kreativity v Doctorových hrozbách. Velmi málokdy se jednalo o nějakou fyzikální záležitost, ať už s časem, či s něčím ve vesmíru. Obecně vesmírné reálie se tu prakticky neřeší, to asi není pro Doctora výzva. Ve všem špatném mají prsty emzáci a i když to z počátku vypadá zajímavě, téměř pokaždé z toho vzejde celkem trapná pointa. Výjimky existují a i zde je celá řada zajímavých entit, ze kterých mrazí. V naprosté většina případů však rasy, které se do seriálu pravidelně vrací, jsou ty nejméně zajímavé ze všech a ty nejzajímavější jsou tam jen jednou. Jsem naopak rád, že si seriál láme hlavu nad základními pravidly cestování v čase a i když na ně často kašle, neopomene vysvětlit, že to vlastně takhle nejde. Sice to pak nakonec jde, ale aspoň to nějak omluví. Ve většině jiných pořadů tohoto tématu na to kašlou úplně. Pak je tu ještě ten základní problém se samotnou koncepcí seriálu, a sice, že jediný pevný bod ve vesmíru je modrá budka. Tady se na žádné velké ztotožnění s postavami nehraje, protože sotva si člověk zvykne na jednu postavu, už je tam někdo jiný a všechno se to několikrát prostřídá včetně hlavní postavy. Je fajn, že s výjimkou Ecclestona, je výběr Doctorů precizní, a všichni mají něco do sebe a dá se na ně snadno zvyknout (nejsnáze u vynikajícího Tennanta, Capaldi se do role dostával trochu déle a Matt Smith měl výhodu ve skvělé vstupní epizodě), ale není úplně snadné to přijmout. Co se seriálu povedlo, že je často překvapivě velmi emotivní. Jednak za to může fakt, že cestování časem a dlouhé časové úseky, které postavy občas překonávají a také setkání se známými historickými postavami, to umí být emotivní samo o sobě. Ale také za to může právě časté střídání různých herců a loučení s nimi. Toto dělá seriál opravdu dobře. Pak je tu ještě fakt doctorových společnic. Tady zase musím casting zkritizovat, protože jediná, která mě opravdu vzala za srdce, byla Amy Pond a její Rory a snad ještě Clara ve své první sezóně. Zbytek je pro mě celkem zaměnitelný a bylo by úplně jedno, která z nich by zrovna kde byla. Jsou jen prostředkem pro to, aby si Doctor nepovídal jen sám se sebou a aby tam mohla být nějaká "kočka", nad kterou budou nerdi slintat. I proto je asi top společnicí River Song, která vlastně společnicí v pravém slova smyslu není, ale jako jediná se vyrovná i hlavní postavě. Mohl bych "Pána času" rozebírat ještě asi dlouho, ale asi to ukončím s obecným konstatováním, že je to dílo velmi nevyrovnané, v lecčems výjimečné, ale také často velmi hloupé, nesmyslné, a někdy naopak geniální. Je asi divné o něm napsat, že je to vlastně průměrný sci-fi seriál, bohužel jeho stinné stránky ho do té průměrnosti dávají, i přesto, že by o něm měl asi každý sci-fi fanoušek něco vědět a že některé díly patří do zlatého fondu. Je si na ně ale potřeba často dost dlouho počkat a přežít spoustu kravin, které si nezadají se stylistikou sci-fi padesátých let.

Mohl to být dobrý díl, kdyby se děj soustředil na aspekt spánku a z toho vyplývající totalitní společnost. Né, oni tam musejí být nejtrapnější monstra vůbec, ach jo. Jediné, co tak dál dělá z dílu něco víc, je jakože found footage vyprávění, ale není to moc funkční...

Tsunami!

Je to víceméně tuctovka, ale celkem vtipná, ale hlavně je tu Adria, takže si nemůžu pomoct. Navíc je tam moc pěkná návaznost až do Tennantových dob, na což jsem čekal celého Capaldiho Doctora, zda ta podoba tehdy v Pompeiích nebyla náhodná :-)

Tak nakonec to nebylo tak zlé... a je z toho asi nejlepší příběh se Cybermany. Přestože to samozřejmě předchozí epizodu úplně zazdilo, tak i to, co z toho vzniklo, je poměrně zajímavé a rozhodně se povedl i konec, který je hezky depresivní, až se mi tomu nechtělo věřit, samozřejmě, že to pak museli zkazit velmi záhy v titulkové scéně, kterou radši dělám, že tam jakože nebyla.