Dan9K

Na jednu stranu oddychový akční trhiller, na druhou mrazivé sci-fi, trocha humoru a to všechno zabalené v povědomém hávu s pěknou dávkou klišé ( věřím, že někdy součástí toho humoru), i přesto dost napínavé a zbytečně podceňované. Často zmiňovaný "debilní" scénář mi v rámci celku nijak nevadil a byl jsem relativně spokojen i s průběhem a zakončením příběhu. Osobní sympatie vůči představiteli hlavní role jistě taky dělá svoje. Navíc radši uvidím deset takovýhle poutavých filmů s chybkami, než jedno kvalitněji zpracované nic. (ale ono je to stejně relativní, když během vycházení z kina slyším vyprávět mezi sebou znechucené diváky o tom, jak to mělo 88 minut a oni u toho stejně spali nudou. Tohle nějak nechápu, buď to jsou strašně nároční diváci anebo lidi, co nikdy neviděli evropský art, nebo je nějaká jiná možnost?).

Prvně jsem viděl původní film z roku 1958 a těžko říct, možná mě zaujal trošinku více. Tím, že se skoro oprostil od nastoleného žánru a velmi překvapivě (na tu dobu) rozjel seriózní detektivní podívanou. Cronenberg v novější Mouše vlastně jen využil příhodný námět k tomu, aby nám, jako již předtím poněkolikáté, naservíroval mlaskavé zvuky a obrazy podivně se kroutících tělesných tkání a bublajících tekutin. Musím ale uznat, že v Mouše jsou daleko nejzajímavější a nejkrásnější, co do té doby Cronenberg ve svých filmech předvedl a jsou na pozadí (respektivě popředí) mnohem lepšího (i když notoricky známého) příběhu. Ovšem i Moucha se může honosit obvyklými béčkově působícími herci s nesympatickou vizáží.

Byl by to snad nejnapínavější a nejnervóznější film vůbec, nebýt uspěchaného konce a především akčních scén, které napínavost zašlapaly hluboko pod zem. Divák totiž ví, že hlavní hrdina je takřka neporazitelný, takže není důvod se o něj bát. Avšak mé oblíbené (ne-li nejoblíběnější) téma totalitní budoucnosti bylo zpracováno velmi efektně a atmosféricky a zhruba do 3/4 filmu se jedná o prvotřídní depresivní zážitek. A to i přesto, že legendární knihy a filmy, které jsou velkými vzory Equilibria, jsou zde cítit až moc a ve chvíli, kdy se od nich snímek odkloní, úroveň spadne níž (viz konec).

Já bych snad dal nejdříve i ty čtyři, ačkoliv jsem velkým Tarantinovým fanouškem, svým filmem mě trochu vykolejil a nedokázal jsem všechno pobrat. Jenže pak jsem si uvědomil pár věcí; stejným stylem na mě prvně zapůsobilo i Pulp Fiction a už přes 10 let je mým nejoblíbenějším a nejsledovanějším filmem, dále neustále přemýšlím nad jednotlivými scénámi napříč celým filmem, pořád si je dokola omílám a říkám si, jak byly skvělé a některé ještě skvělejší. Totiž v těch vzpomínkách automaticky vynechávám určité momenty, kdy jsem se prostě i trochu nudil, ale není to ta nuda, kterou zažívám třeba, co já vim, u Tarkovského, tohle je taková podivně napínavá nuda, která přetrvává v oněch dlouhých záběrech plných očekávání vyústění, které někdy přichází pomalu, a tak může být i trochu otravné, pokud to člověk sleduje prvně. Podruhé si to vychutnám naplno, navíc na to mám strašnou chuť jen nějakých 20 hodin po projekci. Myslím, že u tohohle filmu strávím v životě opět hodně času, asi ne tolik jako u Pulp Fiction, ale ten čistý týden to třeba dá...však to je jen něco přes 100 zhlédnutí :-).

Naprostá příšernost. Nenapínavá detektivka zabalená v trapném jakože sci-fi kabátku, s nechutnými efekty, směšnými mimozemšťany (stačí si trochu načesat vlasy a hned vám přece každý uvěří, že jste se narodili 5 tisíc světelných let jinde), strašnou hudbou, nezajímavými charaktery, stereotypním prostředím (díky aspoň za tu zahradu), hereckými výkony na bodu mrazu a scénářem, které psalo asi osmileté dítě. To všechno by ještě šlo, kdyby to nebyla aspoň tak ukecaná nuda a kdyby jediná akční scéna nevypadala, že jí režíroval Zdeněk Troška. Televiznost z toho stříká jak sperma z ejakulujícího koně. Zkusím první sezónu seriálu čistě ze sebemrskačství a protože Babylon 5 si prý nesmí fanoušek sci-fi nechat ujít. To jsem tedy zvědav, třeba bude seriál fakt pecka. Jako úvod je ale tohle neskutečně špatné.

Po strašně akčním traileru, který jsem pár dnů před zhlédnutím viděl, jsem filmu moc nevěřil, ale teď říkám, že District 9 je jedna ze dvou nejlepších sci-fi 21. století ( spolu s Potomky lidí), nepočítaje seriály. Snímek snad potěší jak fanoušky sci-fi, tak akce, tak krve. Dokonce je to i dosti netradiční skličující drama, kromě závěrečné části, která je skoro čistou rubačkou a jako jediná mi ne zcela sedla. Už od začátku District 9 naznačí, že nebude tak úplně tradičním zástupcem subžánru "invaze mimozemšťanů na Zemi" a to tím, že děj filmu nenasměřuje do nějakého velkoměsta Spojených statů, ale do velmi netradičního a zajímavého Johannesburgu v JAR. Další věcí je silný dokumentaristický styl, díky kterému je snímek jednak hodně napínavý a zároveň se stává i uvěřitelnějším. K většině postav jsem si vztah moc neudělal (snad s výjimkou dvou, z toho je jedna silně rozporuplná a názor na ní jsem neustále střídal), ale o to více jsem přál "cizincům" jako celku, jelikož lidstvo se opět ukáže v celé nahotě. U cizinců bych měl možná jedinou malou výtku a to k jejich vzhledu, který je na můj vkus moc humanoidní a moc "predátoří", ale jejich kukuč je sympatický, takže proč ne. A ještě bych měl jednu věc; tohle stálo 30 milionů dolarů? Američtí kolegové a autoři Transformerů a jím podobných by se měli přiučit u Jihoafričanů a Novozélanďanů, District 9 totiž vypadá mnohem dražší.

Možná jsem jediný, kdo z toho trochu cítil raného Cronenberga (i když méně šťavnatého). Třeba ve stejném roce vzniknuvší Mláďata... Každopádně Phantasm má jeden základní klad a sice hrůzunahánějící postavu Anguse Scrimma (ta jeho chůze a výraz!). Všechno ostatní stojí víceméně za prd. Celé je to poměrně dost velká slátatina. Z počátku tuctový horor na hranici směšnosti s hereckými výkony na facku a chováním postav na dvě facky (postava jménem Jody). Posléze se dočkáme něčeho jakože sci-fi, ale tomu byl věnován minimální prostor, čili to působí spíš jako hovadina. Konec je pak na tři facky, ale aspoň vysvětluje, proč to nedávalo moc smysl. A na konci jsem se ke své hrůze skoro i lekl a to u toho nejlacinějšího hororového triku co znám, objevení se v zrcadle. Sám to nechápu, protože jsem to přesně čekal, ale Angus Scrimm je tak hrůzný, že jsem si prostě nemohl pomoct.

Ano, postavy se chovají nelogicky, nepříjemně, k nikomu z nich si pravděpodobně nevytvoříte sympatie, možná s výjimkou Kaspara, ale chování všech bylo prostě nadmíru reálné. Lidé, zvlášť v pubertálním věku, jsou často hloupá, manipulativní, stádní, bezempatická, agresivní stvoření, co v těchto situacích jednají téměř výhradně pudově. Čtu tady, že není možné, aby šikanovala celá třída. Já říkám, že je to velmi možné. Často jsou organizátory jeden, dva, tři žáci. Zbytek je ze strachu a stádnosti podporuje, tiše i nahlas. Skoro horší, než ono aktivní šikanování, mi přišla reakce dívek, které jakoby s tím nesouhlasily, avšak všemu se smály a tím vlastně dávaly všemu souhlas. Zamrazilo mě, když jsem si vzpomněl, že to samé jsem víceméně dělal taky, když jsem náhodou nebyl terčem já. A se mnou všichni ostatní. Kdybych se stejnými reakcemi na šikanu nesetkal sám, filmu bych to určitě vyčetl, takhle ale nemůžu. Postava They byla rovněž zajímavým charakterem. Dívka, která při prvním náznaku toho, že její chlapec nezapadá do kolektivu a potřeboval by pomoc, se od něj nejdříve distancuje, pak ho zapře. To je také velmi typické. Nepříjemným aspektem filmu byla téměř nepřetržitá chyba v komunikaci v podstatě všech zúčastněných. Ať už ve vztahu syn X rodiče, učitelka X žáci, Kaspar X Thea, žáci X žáci...měl jsem pocit (těžko říct, jestli oprávněný), že bych to já všechno dokázal vyřešit slovy, a proto mě tenhle aspekt na filmu hrozně štval, ale i ten je prostě reálný. Šikanové děti se to bojí komukoliv říct. Samotný konec jsem očekával a je vidět, že i takové jednání může být velice pochopitelné, pokud člověk zná všechen kontext. Že jsem vůbec nezmínil formální stránku? To jsou holt ty filmy, kde je obsah tak silný, že všechno ostatní zastíní...

Star Wars bez úvodních titulků a s rockovou hudbou? Radši nebrat. Je tu ale hodně akce...takové té akce hlavně aby nějaká byla a pokud možno nepřestávala a pokud možno vůbec nezaujala. Jediné, co mě opravdu potěšilo, byl původní hlas Christophera Lee. O nedobré grafické stránce už asi bylo taky napsáno dost. Mně by to jako nevadilo, kdyby pod tímhle nebylo podepsáno Lucasarts a kdyby to nevypadalo až tak moc počítačově, strnule a neosobně. Trochu toho lidského tepla by neškodilo, oh....když už ne od droidů, tak alespoň od hranatého fešáka Anakina.

Opravdu nám chtěl ten chlapec s kamerou a dívka Gábina namluvit, že jejich rozhovory mezi sebou a vlastně kýmkoliv dalším jsou autentické? To snad ani neměli v plánu, protože při sledování jejich kreací aby se člověk hanbou propadnul. Být dokument složen jen z poznatků (snad) odborníků, měl by vysokou úroveň, neboť fenomén, jímž se zabývá, je velmi podstatný. Ona rádobyhumorná, zbytečná a zcela nezvládnutá "hraná" složka strhává dokument jen těsně nad hranici odpadu. Závěrečná snová pasáž se supermanem je už pak jen pro otrlé.