Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Fantasy

Recenze (12)

plakát

Saxána a Lexikon kouzel (2011) 

Dle očekávání film, který je neúnosný od šesti let nahoru, a jelikož mně už bylo osum a půl, dávám hvězdičku za Jiřinku a Lábuse. Saxánka je se vší úctou takový herecký antitalent, že bych obsadila svého učitele fyziky a věřila bych mu ta kouzla víc. Nejhorší je, že se u toho nedalo ani usnout. A ohledně animace, což o to, ona vypadala pěkně a byla by z ní moc hezký stand-alone věc, ale v kombinaci s hraným prostředím by se člověk zblil. Ne-e. (PS: Děkuji závěrečným titulkám filmu, které jsem byla nucena vidět, že mi připomněly 'Nezapomeňte film ohodnotit na ČSFD.')

plakát

Kill Bill 2 (2004) 

Kdyby mi někdy někdo řekl, že mě zaujme takovýhle film, vysmála bych se mu do obličeje. Ale míň než pět mi prsty prostě nedovolí kliknout (jen to oko už bylo docela silný na žaludek). All is right in the jungle.

plakát

Dr. Ludsky (2011) (seriál) 

Tenhle seriál má tu chybu, že se srovnáváním s Dr. Housem prostě nevyhne, kór svým začátkem. Sama jsem to už už po prvních třech minutách chtěla vypnout, ale nakonec jsem to vydržela a ejhle, ono to není tak zlé. Ono je to vlastně docela dost dobré. Hlavní představitel perfektní (dokonce jsem si zvykla i na Stránskýho hlas), vizuálně hezky zpracované, Wilsona má taky fajnovýho, no kolem a kolem, na další díl kouknu. Slováci to prostě umí líp než Češi a to o hodně. PS: Ale opravdu to bylo nutné dabovat? OPRAVDU? Z toho bych brečela.

plakát

Božský Evan (2007) 

Děláte si srandu, tak málo? Já si z Bible utahuju pořád a u tohohle - speciálně u Boha Morgana Freemana - jsem absolutně nemohla od začátku do konce. Třešničkou na dortu pro mě byla scéna v restauraci, kdy se objeví jako číšník a má na jmenovce "Al Mighty", čehož jsem si místo manželky všimla jen já... Být Bůh, tak se urazím :) Pár myšlenek mi šlo proti srsti, ale suma sumárum, "To je lama s kladivem?" THOU SHALT DO THE DANCE! PS: V dabingu mě dost vytáčely ty chvilky - a že jich bylo hodně - kdy jedna z postav vydala jakýsi výkřik/jekot/bzučení uprostřed konverzace, což jediné zůstalo nenadabované a bylo to krutě poznat. No tak pánové, udělat "ÁÁáááÁÁáÁ!" snad umíme, ne?

plakát

Ultraviolet (2006) 

Co si budeme povídat, majstrštyk to není. Ono to není ani béčko. Ona je to docela povedená píčovina. Tak proč dávám ty tři hvězdičky? Inu, chyba Novy a vlastně všeho, kde ten film kdy byl, je, že nevysílá Director's Cut. Ono si řeknete, co to je 10 navícových minut. Taky jsem tomu nevěřila, ale těch 10 minut opravdu udělalo hodně, jelikož těch vyškrtlých deset minut byl snad jediný děj v celým filmu. Jedna věc je, že se Ultraviolet odporně fušuje do žánru "Plot? What Plot?", ale když se podíváte blíže, plot tu je. Je dřevěný, lesklý, pestrobarevný a s krásnými dekorativními prvky, vskutku tesařské veledílo. Problém toho plotu je, že je asi tak metr dlouhý a to na oplocení zahrady teda těžce nestačí. Ale když zjistíte, kdo Ultraviolet vlastně je, můžete si jenom kousat nehty nad tím, jak někdo mohl tak neuvěřitelně ZPRZNIT tak donebevolající potenciál. Mohlo to být dobré, mohlo to být dokonce fakt dobré. Jenže banda kreténů vysekala všecko, co tomu filmu dávalo smysl, a nahradila to blýskavou videohrou. A to mě fyzicky bolí. (Další štěstí má Ultraviolet v tom, že jsem velká fanynka videoher, a kdyby to opravdu byla hra, měla bych ji už tak třikrát dohranou.) Abych to shrnula, jedna hvězdička je za Millu, jedna za hudbu Klause Badelta a jedna za Director's Cut. Pokud tomu filmu někdo nový dá šanci, sahejte jedině po tom. PS: Český dabing? Ultrazhovadilost. Já bejt ten kluk, tak mě její hlas tak vyděsí, že skočím.

plakát

Tisíc a jedna noc (2006) (seriál) odpad!

Dávat telenovelám odpad už z principu je často i moje zábava, ne že bych z toho dole nějak vlhla, ale čistě proto, že mě nebaví sledovat odporně předramatizované životy (nejlépe roztažené do tisíců epizod) lidí, kteří nikdy neexistovali, střídajících partnery ob epizodu (viz Ordinace v růžové zahradě) a brečících ob minutu (viz vše), když úplně to samé prožíváme v jisté části života sami (jen za to nedostáváme peníze a nehraje nám k tomu předramatizovaná hudba). Televize je kurňa od toho, abychom si u ní odpočinuli od každodenních rutin a né se koukali na svoje příběhy už zase v novém balení s příšernými herci vybíranými podle schopnosti se co nejrychleji rozbrečet. Na mou duši, první epizodu tohoto skvostu jsem viděla s tím, že možná aspoň na východě mají rozum. Nemají. Ze všech ženských jsou k*rvy, ze všech chlapů svině a uprostřed toho malý umírající ksindl, jehož scénář se skládal ze slov "dělej psí oči". To, že je to exotické, úspěch nezaručuje. Já jsem spíš odešla znechucena víc, než normálně, s tím, že by si to Turecko mohli pěkně odnést zase tam, odkud přišlo. Následně to pohřbili tou hudbou, která absolutně zneškodnila veškeré šance, že bych si Novu nechávala ve vysílacím čase 1001 aspoň jako kulisu na pozadí, což obvykle dělávám. Zní to jako kvílící pokémon Porygon a já jdu blejt, velebnosti.

plakát

Láska je láska (1998) 

Jednou z toho záchoda prostě vylézt musíte.

plakát

Pan Včelka (2007) 

Původně jsem se vůbec nechtěla dívat, ale jak začala první scéna, nebyla jsem schopná se odtrhnout od televize, a to se věru často nestává. Já jsem se u těch hlášek silně bavila (a to jsem to viděla s dabingem), výchovným momentům jsem plně imunní a vidět na chvíli svět očima včelky taky bylo celkem žůžo, ze kterého si odnáším jistou míru respektu vůčim těm malejm parchantům :) I přes tu už otřepanou animaci za tu závěrečnou hlášku komára, co se stal advokátem, nemůžu níž... "To je vaše královna? Ale to je trubec v ženskejch šatech! To je transvčelista!"

plakát

Underworld (2003) 

Co jsem viděla Twilight, mám k filmům s upíří tematikou docela silnou averzi a už předtím mě záležitost upíři vs. vlkodlaci jaksi nezajímala; ty dva druhy spolu bojují, my jsme to pochopili. Aby se takovému filmu dodala šťáva, potřebuje dobré zpracování a dávku originality, což v Underworldu obojí chybí. Já jsem viděla Twilight, Assassin’s Creed (nemůžu si pomoct, nad tím Viktorovic véčkem jsem na moment blaženě zasténala), Millu Jovovich a cáry krve prakticky odevšad okořeněné trochou CSI s postavami, z nichž jsem si nebyla během dvou hodin schopna jedinou oblíbit, a když už jsem se k nim začínala přiklánět, v ten moment je někdo rozšupoval. A ona by to nemusela být špatná kombinace, ale tady je to spíš plácání pátého přes deváté. Na jednu stranu je hezké, že vlastně nevíme, kdo je „hodný“ a kdo „špatný“, na čí stranu se přiklonit, ale když si po shlédnutí jenom řeknu, že je měli zabít všechny a byl by klid, nepřijde mi to jako ideální dohra. Po dvaceti minutách jsem začala pokukovat po zbývajícím čase a dotáhnout ty dvě hodiny byl s množstvím krátkých přestávek docela mučivý zážitek. Jeden z mála kladných bodů vidím v kostýmech a pěkně vypadající Kate, která to ale i s charismatickým Sheenem prostě neutáhne. Pusa Kate s vágusem měla asi tolik smyslu, důvodu a chemie, jako černá díra – nikdo mi to pořádně nevysvětlí. A to vlastně platí pro celý film.

plakát

Odložené případy (2003) (seriál) 

Kriminálních seriálů je nesčetně mnoho a při schématu vradžda -> výslech -> zatčení není příliš možností, jak takový seriál vyšvihnout nad tři hvězdičky, proto se každý snaží mít nějakou svou specialitku. NCIS má Abby, CSI Miami má Carusovy boží oneliners se slunečními brýlemi, House má nemocnici a Cold Case má Kathryn Morris s pěknou idejí a la „spravedlnost možná přijde někdy o pár desítek let později, ale lepší než nikdy“ a vždy správně zpomalenými a emotivními závěrečnými „music videi“. Přidejte epizody jako The Woods a já mám čtyři hvězdy jasné. :)