kostej_

Surový film zobrazující různé projevy, ale i příčiny zla v reáliích nejen současné ruské společnosti. Na reálnosti vyprávění přidává i povídková struktura, která je životu blíže než několik linií postupně vytvářejících jedinou. Skvěle výmluvný je také závěr – koho nakonec postupně rozvíjející se zlo zničí? Ty zlé nebo ty hodné?

Za hlavní cenu MFFKV pro tento film jsem velmi rád, už jen kvůli Emmě Suárez. Přístup "kondenzované reality", která nemá podávat prvoplánově komediální obraz, a přesto se k němu dostává, ukazuje podle vlastních slov režiséra "nemožnost tragédie" a úsměvnou absurdnost lidského pachtění. Komedie postavená na velmi zajímavém teoretickém východisku funguje pro komedii velmi vzácně jak v teorii, tak i v praxi.

Další z úzké kategorie filmů, které přesně popisují problém, který si zadaly za svoje téma. Navrch je přidáno vkusné zpracování s výbornými hereckými výkony a na závěr i návrh řešení. Jeden z mála filmů, který je člověku schopen opravdu pomoci.

Velká škoda, že režisér již zřejmě nenanšel sílu dát filmu širší rámec, který by obklopil jinak velmi věrohodně vystavěný přechod ze zdánlivě obyčejných starostí každodenního života k potenciální ztrátě dítěte.

Hluboká psychologická sonda do místa střetu otcovského archetypu s přirozeným sexuálním pudem.

Pro mě asi nejlepší Burton, konečně je tu děj, který směrem ke konci nezačne kulhat na obě nohy. Vizuální stránka je dechberoucí, všechny klasické postavy jsou velmi sympatické – už jsem si myslel, že je nelze vyobrazit tak, aby nebyly přespříliš bizarní. S tím, že je ve filmu málo krve (jinými slovy, že je málo morbidní), problém nemám, pro požitek z pohledu na krev si pouštím typově jiné filmy. Škoda jen poněkud trapné závěrečné epizody vyrovnávání se s rodinnými problémy (která asi měla nahradit ono klasické zhroucení děje).

Film pokrývající hned několik tematických rovin, od ústředního problému stavby vysokofrekvenčních silnic, přes syrový rodinný život až po nejobecnější alegorii vyrovnávání se s velkými životními změnami s minimem východisek. Uprostřed všeho je pod tlakem testována psychika a vzájemné vztahy všech členů rodiny. Olivier Gourmet jako figura nové psycho art vlny v příběhu, který po Andělu u moře úspěšně skládá reparát.

Jeden z nejlepších kousků žánru seriózního underground sci-fi (připomínající neméně skvělé kousky jako Event Horizon či Descent), stojící o třídu výš než mainstreamové family sci-fi typu Sunshine, Já, legenda či District 9. Alvart ukazuje, že se v současné sci-fi velmi dobře vyzná a rozvíjí z něj to nejlepší, ať už jde o survival Descentu, šílenství Event Horizonu či atmosféru Eden Logu.

Překvapivé akční oživení po vypravěčské pětce. K rozkódování nám toho už (tedy nejspíš :) moc nezbývá, hledisko příběhu se proto přenáší na druhou, temnější stranu.

Neuvěřitelná dobrodružství rodinky jednoho šíleného vědce, jako vystřižená z amerických animáků šedesátých let, doplněná o superčerný "jen tak mimochodem" humor. Go team Venture!