Víteček

Hm... (to je celý můj dojem z toho filmu)

Buddy Thunderstruck je možná legendární a jeho fotka se dá najít ve slovníku pod pojmeme "úžasný", ale tenhle seriál se zřejmě legendárním nestane. Naopak to vypadá, že celkem zapadl. To je ale škoda. Protože je to tím správným způsobem ztřeštěné. Buddy není jen legendární. Je to úchvatný řidič, ale zároveň je to hrozný sebestředný blbec, který nebere nic vážně. Ale to nevadí, protože větších či menších blbců je plné město Greasepit a i postavy, které působí nejnormálněji jsou nějakým způsobem ulítlé. Celé je to cáklé, extrémně akční, na všechny strany z toho stříká motorový olej a blbost, ale baví to. Stop-motion animaci jsem celkově ocenil. Je to něco jiného, než moderní CGI animace a díky tomu pěkné osvěžení. Bylo to pěkně hravé, dobře se na to koukalo a vůbec by mi nevadila další řada.

Nebavilo, ne a ne. Trochu jsem nevěděl, oč jde a očekával jsem větší průřez životem Destinové, ale místo toho jsem se dočkal většinu filmu jen mrcasení na zámku, které nebylo moc záživné.

První část vůbec není špatná a zpracování honičky je něco extrémně originálního, ale druhá část hodně ztrácí dech a ukazuje se, že je to děravější než chlápek, který zkusil podrazit mafii. Kdyby vyznění bylo, že vše proběhlo tak, jako na poprvé, tak bych musel složit filmu uznání, takhle jsem zůstal zklamaný.

Zpracováním velmi působivé, ale nevím, jestli bych to úplně nazval pravověrným dokumentem. Osobně si myslím, že to o moc víc než Airovo PR nebylo. Je to hlavně adorace Jordana a ač z velké většiny oprávněná, tak se mi to s tak dlouhou stopáží začalo po nějaké době zajídat. Vše je nahlíženo optikou Bulls a to, co se nelíbilo Michaelovi bylo prezentováno v záporném světle obecně nebo marginalizováno, aby tomu byla ubrána důležitost. Osobně se mi příčilo, jak každá porážka nebo úspěch soupeře byl vždy jen kvůli problémům uvnitř Bulls a zásluhy jiných týmů a hráčů byly zlehčovány. Vždy to byl jen MJ a spol. a zbytek jen nějací loseři. Jasně, oni byli v tu dobu jasně best, ale z tohoto čišela jistá povýšenost a neúcta. I věci jako růst popularity ligy je spojován pouze s Jordanem a tváří se to, jako by jiné faktory ani být nemohly. Zpočátku jsem si to užíval, ale už cca od 5. dílu to bylo zdlouhavé a začal jsem vidět problémy. Strukturu kritizovat nemůžu a způsob skákání byl upřímně povětšinou k dobru. Většinou přehledné a ozvláštňovalo to strukturu vyprávění, aby nezačala příliš brzy nudit. Příště bych si raději pustil Space Jam, ten jsem žral.

Zajímavý dokument, který je v první řadě o stáří a dlouhodobém vztahu. Je dobře ukázána dynamika lidí, kteří spolu žijí celý život jako pár. Snad i šťastně. Hodně určujícími jsou problémy se zdravím a neschopnost se o sebe nadále postarat a na ně navázané opuštění dlouhodobého domova, krok velmi nechtěný, ale zároveň nezbytný. Ve všem tomhle je dokument silný a, co je důležité, nepůsobí vykonstruovaně. O homosexualitě je to až v druhé řadě a vlastně tam ani nehraje velkou roli a téměř stejně by mohl se mohlo jednat i o heterosexuální pár. Ke konci to působilo výrazně uspěchaněji oproti první části a měl jsem z toho dojem, že už nebyl zájem natáčet a bylo to jen potřeba ukončit. 70 %.

Ten velký, to je takový hajzlík, že to není možné. Obrovská nostalgie na sledování seriálu na velkém plátně v planetáriu, ale i v současnosti jsem si sledování užil. Má to vážně hravou animaci a ano, působí to trochu temně, ale je to příjemná změna oproti jiným dětským pohádkám.

Zvláštní film a v podstatě bez konce. Lidé se tam chovají zvláštně a není tam snad jediná alespoň trochu sympatická postava. Sám protagonista nemá nic, co by ho stavělo do lepšího světla a jak tu zmiňuje jiný komentář, bylo to takové celé bizarní.

Má to svá světlá místa, ale ta jen prokládají mnohem větší část, která je zcela bez atmosféry. Začne to dobře, ale úvodní sekvenci to už za zbytek filmu nepřekoná. Komičtí sidekickové byli něco absolutně děsného a bořili i tu zbývající atmosféru filmu a v podstatě znehodnotili každou scénu, ve které byli. 35 %.

První řada je slušnou podívanou. Hlavní postava je i přes své nedostatky docela sympaťák a i Akira je se svou výřečností celkem zajímavou postavou. Ač jsem to předpokládal mnohem víc do komedie a méně do romantiky, tak jsem víceméně bavil. Hodně tomu pomohlo zaměření na videohry a propojení s nimi. Druhá řada pro mě však nabrala hodně strmý směr dolů z kopce a spíše jsem se jí protrpěl. Všechno je mnohem víc přehnanější, vyhrocené do extrému a divné. Celkově bych to spojil s příchodem sestry, která byla hroznou postavou. Druhá řada má i trochu zvláštní příběhový oblouk, kde Hidaka vystupuje najednou jako hodně jiná postava, na druhou půlku řady náhle zmizí, aby byla použita v posledním díle jako hysterický eye-opener pro protagonistu. Celkově celý poslední díl byl spíš k smíchu, ale ne v dobrém. ´Plně jsme si představoval, jak, aby mohl být správně emotivní, se na konci předchozího dílu postavy beze slova zvedly, odešly a neřekly si několik týdnů ani slovo, jen aby mohlo vzniknout to pravé nedorozumění a zápletka. Ve své podstatě se mi vykreslení vztahu příliš nelíbilo a doufám, že tohle nikde nebude bráno jako příklad pro mladé, protože ne nepředkládá zrovna dobré vzorce chování téměř od žádné z postav. Možná tak Haruův kamarád, který je tou nejnormálnější postavou příběhu. 1. řada ***, 2. řada slabé **, jako celek ** a 45 %.