Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Krimi

Recenze (349)

plakát

Proč? 13x proto (2017) (seriál) 

Já vám nevím... Jasně, je to moderní melodrama a variace na Beverly Hills s neskutečně šablonovitě napsanými postavami (krásná roztleskávačka, hajzl kapitán basketbalového týmu, úlisný manipulátor a jedničkář, šikanovaný podivín apod.), ale zároveň mě příběh Hannah prostě vtáhnul a vcucnul. Když (pomocí řady flashbacků perfektně vypointovaný) příběh během posledních třech epizod gradoval, byla tam spousta momentů, kvůli nimž stálo za to všech 13 dílů shlédnout. Cílovka nejsem a je mi jasné, že to míří hlavně na mládež, u níž je moderní pocit beznaděje, deziluze, deprese, zklamání či bolesti (to vše samozřejmě s postavou modelky či profesionálního sportovce, posledním modelem iPhonu, tátovým SUV a hadry za stovky dolarů), jenže i tak: v některých momentech vám stejně cvakne, jak kurva těžké je období střední školy. Člověku to dojde až se zpožděním 15-20 let a tak nějak si přeje, aby jeho děcka tohle (kór v dnešní době) složité období propluly pokud možno co nejklidněji. P. S. Beznadějně jsem se zamiloval do Katherine Langford.

plakát

Koruna (2016) (seriál) 

Naprostá lahůdka pro milovníky moderní britské historie! Stačí zmínit, že scénář napsal Peter Morgan (Rivalové, Duel Frost/Nixon, Královna nebo Poslední skotský král) a je jasné, že to bude extraklasa. A tak se také stalo. Takhle brutálně věrohodné vylíčení Churchillova politického i životního podzimu jsem nikdy neviděl a nikdy už asi neuvidím (epizoda s obrazem je dechberoucí). Rochním se v tom s obrovskou rozkoší a už vyhlížím druhou sérii, která začne v prosinci,

plakát

Mokřina (2014) 

True Detective en español. Parádní atmosferická noirovka s pomalým a hodně hutným dějem, který je místy bohužel až moc přímočarý a zjednodušený, jinak bych šel bez váhání na pět hvězdiček. Pro fanoušky žánru jasná povinnost.

plakát

Metro Manila (2013) 

Jsou filmy, kde se na konci filmu přistihnete, že je vám de facto jedno, jak to dopadne,. jen jste zkrátka zvědaví. A pak jsou filmy, kde po deseti minutách víte, že hlavním hrdinům neskutečně fandíte a držíte palce (detail: když má Oscar při přijímacím pohovoru vymyslet vtip, automaticky jsem začal lovit v paměti, co bych mu poradil). Parádní snímek, který je nejsilnější ve chvílích, kdy vypráví příběh venkovské rodiny, která se zoufale snaží najít lepší místo pro život. Kriminální zápletka je výborná, ale pro mě byly nejintenzivnější jiné momenty (bloumající rodina noční Manilou, radost z nového bytu, bezskrupulózní návrh majitelky bordelu pro Mai na konci snímku aj.). Každopádně jasná plná palba, takhle mě hodně dlouho nic nedostalo.

plakát

Na sever Severozápadní linkou (1959) 

Alfred Hitchcock ve vrcholné formě, lepší film podle mě nikdy nenatočil. Celý film táhne svojí charismatickou osobností Cary Grant, scéna s letadlem v poli je už legendární.

plakát

Ptáci (1963) 

Hodina nudy, hodina prvotřídního hororu a mistrně budovaného napětí, v čemž je ostatně Hitchcock machr. Scéna, kdy Melanie sedí před školou, kouří cigaretu a za ní se houfují ptáci, nemá chybu, stejně jako momenty zdánlivého klidu před dalšími útoky. A což pak chirurgicky přesně vygradovaný nejednoznačný závěr! Jenže co s tím, když první polovinu filmu člověk skoro podřimuje a má co dělat, aby tato děj nepříliš posouvající konverzační cvičení poctivě sledoval?

plakát

Barva vítězství (2016) 

Příběh o tom, jak to černošský sprinter parádně natřel náckům na olympiádě v jejich zemi, si o zpracování logicky říká a je fajn, že k tomu došlo. V podstatě standardně odvyprávěný sportovní film, který ovšem sráží poněkud rozporuplný casting (beru, že Goebbels a spol. byli nebetyčné zrůdy, ale fakt je musí hrát herci tak, že vypadají a působí jako dementi? Naopak z umělecké prostitutky Riefenstahlové autoři udělali náckům vzdorující sympaťačku) a šablonovitý styl vyprávění, který některá velmi zajímavá témata opomíjí (podlézavost Brundageho vůči nacistům) a jiná zbytečně zveličuje (rodinný život Jesseho). Nicméně za shlédnutí RACE určitě stojí.

plakát

Fíha tralala (2012) 

Nebudu zapírat, byla i chvíle, kdy jsem stál na zastávce, čekal na trolejbus a najednou jsem si bezmyšlenkovitě polohlasem zanotoval "Bác bác bum bác, haťa paťa zumba!". Ten zmatený pohled postarší ženy, která stála kousek ode mě, si budu pamatovat docela dlouho...

plakát

Narcos (2015) (seriál) 

Po dvou sériích naprostý seriálový Olymp. Už jsem toho viděl opravdu hodně, ale tohle je zkrátka špičková a bezchybná až dokumentární práce. Wagner Moura je bourák jako hrom a José Padilha zkrátka umí.