Šakalík

Docela pěkný film natočený BBC podle stejnojmenného, autobiografického románu Nigela Slatera. Ta část, kdy je Nigel ještě malý kluk, je opravdu výborná a to kouzlo šedesátých let na diváka dýchá z každého záběru, na čemž má velkou zásluhu skvělá hudba tehdejších let. Jak je jejím dobrým zvykem, v roli Nigelem ne zrovna milované macechy exceluje Helena Botham Carter, která jakmile vstoupí do děje, úplně film ovládne. Bohužel poslední půlhodinka, kdy je Nigel už takřka dospělý mladík, je taková hluchá a nanicovatá, takže i samotný závěr vyšumí do prázdna. Je to škoda, protože jinak se tenhle film docela povedl.

Z mého pohledu zajímavé dílko, které v sobě nese několik typických znaků východní fantasy, byť tenhle film fantasy v pravém slova smyslu není. Je to spíše taková moderní pohádka, která odkazuje na bohatou mytologii Laponska, což je oblast, kde se pojem „čarodějnice“ běžně užívá dodnes. Film pozvolna přejde z moderního prostředí do tajemného světa prastarých bájí, přičemž způsob, kterým se hlavní hrdinka do všeho zaplete, působí přece jen poněkud uvaleně, nehledě na to, že jakmile se na place objeví hlavní záporák Alexandr, začne to obsahově dosti skřípat. Nicméně i přes všechny zádrhele dokáže malebná kamera a dynamická režie udržet úroveň snímku na vysoké úrovni, k čemuž dopomáhá i velmi půvabná hlavní hrdinka, která jakmile si přestane hrát na emo, dokáže své charisma plně rozvinout. Za zmínku stojí především její uhrančivý pohled, který mě pronásledoval ještě dlouho po zhlédnutí filmu. :-) A přestože mi některé moderní elementy v podobě ruské SpecNaz přišly docela rušivé, závěrečná řežba čarodějnic s démony se mi vcelku líbila, byť úplná pointa tam už byla navíc. Za sebe ale zvedám palec nahoru. Na závěr si dovolím ještě jednu poznámku k několika místním komentářům. Pokud někdo nemá rád východní fantasy, ať se na něj prostě nekouká a raději si do zblbnutí pouští Pána prstenů a kochá se epickou hobití výpravou, kterou s noblesou sobě vlastní zprznil Peter Jackson. Kouzlo východní fantasy totiž leží úplně někde jinde, ale na nějakou přednášku o propastných rozdílech mezi oběma školami tady není prostor. Netvrdím, že zrovna Tjomnyj mir je nějaké veledílo, ale rozhodně za zhlédnutí stojí, třeba právě jen pro demonstraci naprosto odlišného způsobu vyprávění.

Celkem zajímavý počin, nicméně dosti předvídatelný, protože už ve chvilí, kdy – pozor SPOILER – Craig havaruje s tou vězeňskou dodávkou, jsem ÚPLNĚ PŘESNĚ uhádl konec. To neříkám proto, že bych se chtěl chlubit, to je prostě fakt. :-) I přes tuto zjevně hrubou chybu se mi to ale celkem zamlouvalo, pač je to celkem zdařile natočené, ty rychle se střídající flashbacky dodávají snímku lehce umělecký dojem. Přestože název filmu může evokovat nechutnou brutalitu, samotné scény mučení nikterak nevybočují z únosné meze. Celkově vzato to je slušný film, na druhé straně nic převratného to taky není.

Důstojný nástupce letité sci-fi legendy, která svého času představovala vrcholné dílo počítačové animace. Autoři dvojky vsadili na otřepané heslo „v jednoduchosti je síla“, nic složitě nevymýšleli a úspěšný koncept prvního dílu přetvořili do podoby dnešních představ o virtuálním světě. Divák tak podruhé viděl v podstatě totéž v bledě modrém. To ale není někdy na škodu. Děj filmu je vkusně přímočarý, vousatý Bridges patřičně dojemný a jeho mladší varianta není záporák jen tak z principu, ale z přemíry snahy. V logické vrstvě filmu se to sice hemží dírečkema, z nichž největší je samotná myšlenka vstupu programů do reálného světa (ehm?), stejně jako nepochopitelné nošení extrémně důležitého disku připlácnutý jen tak na zádech. No ale budiž. Naopak velkou devízou filmu je parádní hudba a taky fakt, že se při práci s počítačem používají reálné příkazy (grep, kill -9 atd. – linuxáři znají :-)) Ostatně OS Encom 12 a politika jeho šíření nápadně paroduje Microsoft a jeho Wokna, zatímco novým představenstvem potlačená myšlenka volně šiřitelného systému zase Linux a GPL software obecně. Celkově mě ale nový Tron příliš nezaujal.

Říkalo si to o čtyři hvězdy, ale ten konec je natolik růžovoučký, že mě vyloženě znechutil. Kdyby se divák nechal na pochybách, jak to s tou vinou/nevinou Lary vlastně je, bylo by to určitě lepší. Takhle to je celé o tom – pozor SPOILER – jak nejdřív Crow všechno pečlivě naplánuje, pak mu celý ten jeho plán jde do kytek, protože mu na to policajti přijdou ještě dřív, než to vlastně celé vypukne, a stejně to nakonec dobře dopadne, pač odvážnému štěstí přeje. No nevím. Nicméně film jako takový je napínavý, to zase jo. Nejlepší je asi ta část, kde vystupuje Liam Neeson coby odborník na útěky, což není pravda zrovna velká role, ale Liam tady svým charisma strčí Russella do kapsy. Jinak co se samotného Crowa týče. Já ho teda obecně nějak nemusím, ale zrovna tenhle film mu myslím docela sedl. Určitě víc, než neskutečně hloupý Scottův Robin Hood.

Hodnocení PO DESETI DÍLECH: Po nadějných prvních třech dílech nám to nějak začalo kýčovatět, pač propletené zákruty příběhu jsou natolik překombinované, že se v tom začíná člověk pomalu ztrácet, nehledě na to, že ústřední dvojice hlavních hrdinů Leila - Sean, zpočátku docela sympatická, mi teď leze neskutečně na nervy a byl bych nejradši, kdyby tyhle dvě postavy vyškrtly úplně. Docela mi sedí ta linka americké vládního agendy, pač tam se alespoň něco děje, naopak ten boj o moc uvnitř komunity mimoušů mezi Sophií a jejím synem Thomasem mě už docela nudí. No, jsem docela rád, že se nyní seriálu dostane docela dlouhé pauzy a snad se scénáristi vzpamatují a od března se to rozjede naplno, doufejme že úplně jiným směrem.

Předlohovou hru jsem nikdy nehrál, proto při hodnocení přihmouřím jedno oko a budu předpokládat, že po obsahové stránce je svět Warhammeru mnohem komplexnější, než jak jej zobrazuje tenhle nedlouhý animák. Příběh ve filmu popisovaný je totiž náležitě přímočarý a velmi jednoduchý, což se ostatně dalo čekat, nicméně takové to černobílé rozdělení postav na ty dobré a ty zlé mi přišlo až úsměvné. Ta dobrá strana, tvořená vojáky Ultramarines, je až po uši zamilovaná do císaře, kterému nejen že slouží, ale uctívá ho skoro až fanaticky jako boha, takže je určitě škoda, že se samotný panovník ve filmu neobjeví, protože bych někoho takového rád viděl. Oproti tomu zlá strana, které jsem začal fandit hned, co se tam objevil první warpem nakažený démon, je zase do morku kosti zkažená a jejím cílem je „zničit milióny světů“, ale tak nějak nechápu proč (možná ze samotného „principu zla“?). Celkově tenhle film ale překvapivě není zase tak špatný, některé pasáže jsou velmi dobré (třeba ty zpomalené záběry), jen ten jednoduchoučký příběh... Jinak ten démon na konci jako by z oka vypadl hlavnímu bossovi z jiné světoznámé hry – z Diabla.

Mě osobně to moc nebavilo. Ta úvodní pasáž v gulagu je sice docela zajímavá, jenomže to je celé takové uspěchané. Samotný útěk je filmařsky trestuhodně odfláknutý a to co následuje, je typický survival skupiny lidí, kteří se na Sibiři potýkají se zimou a nedostatkem jídla, v poušti mají zase úpaly, žízeň a hlad a v Himalájích je pro změnu zase kosa a hlad. Jednotlivé charaktery jsou sice poměrně zajímavé a dobře zahrané, ale na nějaké podrobnější seznamování v omezené stopáži není čas. Z hlavních postav bych vyzdvihl trestance Valku, kterého skvělým způsobem ztvárnil Colin Farrell. Škoda těch úplně posledních pěti minut, ty tam byly vyloženě navíc a zbytečně dovyprávěly něco, co se mělo nechat na divákově fantasii. Tento příběh si umím představit zpracovaný v šestidílném seriálu, ale dvě hodiny jsou na 6500 km dlouhou cestu prostě málo.

Obsahově sice nic objevného, nicméně solidní režie z toho dělá docela koukatelnou záležitost i přesto, že pohled na plácající se skupinku ve vodě může po chvíli začít trošku nudit. Samotné scény, kdy zubatá rybička s ploutví nad hladinou hladově krouží kolem a vybírá si nejchutnější pamlsek, jsou ale docela napínavé a její překvapivé ataky opravdu nečekané, takže člověk sebou sem tam trhne. Diváka také uspokojí fakt, že to, že se někteří aktéři chovají opravdu stupidně, je brzy po právu potrestáno kousancem do hýždě. Akorát jsem teda nepochopil smysl počínání lídra plaváčků Luka, který pokaždé, když se žralok přiblížil na dohled, si nasadil brýle a ponořiv hlavu pod hladinu zuřivě skenoval okolní vody, jako by to bylo k něčemu dobré. No ale budiž. Plusem filmu je i příjemně kratičká stopáž, takže v globálu se dá říct, že snímek za podívání stojí.

Tohle je přesně film dle mého gusta – zručně natočený mysteriózní thriller z viktoriánského období, který se prezentuje napínavým příběhem a chytlavým způsobem vyprávění. Španělé tyhle záležitosti obvykle zvládají velmi dobře a tento film není výjimkou. Celý příběh začíná poněkud banálně, jakmile se ale děj přesune do minulosti, je opravdu na co koukat. Film určitě není dvakrát strašidelný, i když samotné finále je i z toho pohledu velmi povedené. Mně se tahle záležitost opravdu hodně líbila a moc se těším na druhý díl, byť asi kvalit prvního dosahovat nebude. Edit: Tak skutečně – dvojka je o třídu slabší, ale i na ní se dá koukat.