kingik

Vizuálně pohlcující snímek. Kamera je na tomhle filmu skutečně neobyčejně schopná vyprávět příběh za samotné herce. Vlasta Fialová a spol. jsou samozřejmě nedílnou součástí vyprávění, ale kamera si dokáže s jemnými detaily mimořádně vyhrát a téměř je nahradit. A dohání to, co se příběhu nedostalo v dramatické rovině. Přes nepříliš úderný ráz vyprávění se občas dostavil pocit prázdnoty v příběhu, který však poctivě gradoval v několika scénách. Když jsem pak film hodnotil zpětně, přece jen ta zápletka kolem "čarodějnickými" schopnostmi obdařené dívky mně přišla poněkud vlažná a roztahaná, ale režisér prokázal, že filmu vdechl život svým citem pro nevšední poetiku, která v dnešním filmovém světě už nemá zastoupení. 60%

Spisovatelka Veronica Rothová vyprázdnila svoje spisovatelské střevo, režisér Neil Burger to vysrané nic posbíral a v domnění, že natočil dobrý film, lačně čekal na ohlasy kritiky a kritika obrátila oči v sloup. A co na to divák? Tak na toho se tenhle film vybodl úplně. Nebo ještě lépe. Triviálnost filmu málokterý divák promine. Blíže neurčená budoucnost. Je po válce. Dystopické Chicago má obyvatelstvo rozděleno do pěti frakcí a jedna je absurdněji pojatá než druhá: Frakce č.1 Sečtělí - ti jsou nejmocnější, ale nebylo vůbec definováno, proč tomu tak je. Zřejmě to bylo myšleno od slova "sečítat", tak jsem z jednoduché rovnice dvou přiblblých scenáristů odvodil, že tahle skupina lidí uměla nejen počítat, ale také ještě psát a stavět sněhuláky, frakce č.2: Mírumilovní - co tohle bylo za exoty, opravdu nevím, ale vyobrazeni byli jako kolchozníci na polích, propagující lásku k bližnímu, Babišovy zásady nekrást tak okatě a prostě příšernost neuvěřitelná, frakce č.3: Upřímní - nejenže takhle frakce vůbec nezapadala mezi ty ostatní, ale nebyla vůbec rozvedena, frakce č.4: Neohrožení - téhle frakci je v podstatě věnován celý film, i naše hrdinka do ní vstoupí a skáče se v ní z vlaku, vyloučení pod vlakem nekončí, Džambulka byla čestná výjimka a zamíchala celým systémem, frakce č.5: Odevzdaní - ti byli posléze nežádoucí skupinou, ačkoliv vysvětlení k tomu bylo opět téměř fantasmagorické, naivní a triviální, ostatně jako všechno v tomhle filmu. Rothová napsala povstaleckou trilogii a Divergence tuto trilogii otvírá. Hned od úvodu film evokuje "Hunger Games", přičemž z něj přebírá základní schéma, a do jisté míry, i myšlenku. Obávám se, že slovo "myšlenka" je pro tuhle bezpohlavní slátaninu až příliš velká pochvala, ale budiž. Tam někde v dáli opravdu něco myšlenkově složitého se ve prospěch tohoto díla zračilo, ale pak si to to "něco" rozmyslelo a zmizelo to v té zmíněné dáli. V "Hunger Games" šlo o dělení na okrsky, a zde se obyvatelstvo dělí do frakcí. Představitelka Shaylene Woodley nezapře svůj jasný vzor v Katniss Everdeen, respektive v typově podobné Jennifer Lawrence. Stejně jako ona má zpočátku na sobě asexuální a staromodně vyhlížející outfit upoutávající na středověk nebo sociálně slabé vrstvy (na to bych sázel víc) a má bezvýrazný make-up. Až postupem času je z ní rázem šikovná a sexy holčina, což na chlup to samé proběhlo i u Jennifer Lawrence. Woodley se svojí slavnější kolegyní dokonce sdílí i stejný agresivní sexappeal, nikoliv však její herecký talent (ke vší škodě). A dále je podobnost se slavnou ságou čistě náhodná?! Kate Winslet totiž ztvárnila obdobně zápornou a vůdčí postavu jako Donald Sutherland v "Hunger Games". Zásadní a nepřehlédnutelný rozdíl tkví v genderovém rázu a Winslet je ve filmu cca v pěti scénách, a ještě hraje natolik blbě, že její Oscar se potí na krbu hanbou. A to vše se celé odehrává v totalitním zřízení, s jehož systémem se naše hrdinka pokusí něco udělat za pomoci svého nového ochránce Tobiase Macury, který důrazně nafláká každému Rychtářovi, a mezi nímž a hlavní hrdinkou je absolutně nulová chemie, ale hlavně, že film má tak debilní milostný motiv, který do celé, už tak zoufalé koncepce, zapadá asi jako kolečko do trojúhelníku. Jeho bojové chvaty a styl jsou však přece jen oproti těm Rychtářovým méně zákeřné a zásadně neútočí zezadu. Jeho choreografie je oproti té jeho zcela nezajímavá a s akcí byl na tom film opravdu mimořádně blbě, protože Neil Burger ji nikdy příliš nezvládal a tady se to jen potvrdilo. V první hodině holčina neprojde testem, zamlčí to a dá se k Neohroženým, a to jen proto, aby se ve filmu něco dělo, protože si nedovedu představit, kdyby si ještě ve slabé chvilce vybrala frakci Mírumilovných, a to by se asi divák posral nudou, kde za chvíli podle očekávání bude dominovat a nehrozí jí vyloučení ze všech frakcí z důvodu její Divergence - což je ve filmu předpoklad, inklinace a talent pro více frakcí a tedy něco nežádoucího. Ovšem něco tak nepropracovaného se jen tak nevidí. Vůbec jsem nepochytil, co by s ní bylo, kdyby ji fakt vyloučili. Ti bez frakce vypadali jako homeless parta na ulici a nic jim tak akutního nehrozilo. Jen plno planých keců okolo obávaného vyloučení a skutek utek. Když pak holčina v rámci bojového výcviku skočí ze střechy temnou dírou v budově, na jejíž konci je záchranná síť, tak se zakoktá natolik, že ze sebe nevypraví své občanské jméno Beatrice, a tak si je změní, respektive zkrátí na Tris(!). To je stupidita, co?! Obrátil jsem oči v sloup a film si v těchto stupidních scénkách doslova liboval. Pak do toho její odhodlaní a akční rodiče a ad absurdum jest dokonáno. První hodinu má film slušné tempo, ale celá hodina je v podstatě věnována výcviku Neohrožených ve výcvikovém táboře a zjišťování jejich slabin, případně předností. A pochopitelně všichni účastníci si navzájem silně konkurují a předhánějí se, neboť nikdo nechce končit v tabulce pod čarou znamenající vyhazov. Ani příliš nevadilo, že děj prudce stagnoval na jednom místě, protože občas se objevila napínavá, i když značně předvídatelná scéna - např. vrh s noži + krutopřísný zákaz jakékoliv reakce Tris na leticí nůž kolem ní, když na příkaz velitele výcviku pozovala před terčem. Po hodině pořád dokola opakujícího se výcviku zdatnosti v "boot campu" se film chtěl strašně moc rozvíjet a oživit prapůvodní myšlenku nebýt jen filmem naivním pro náctileté publikum. No to si tedy dal! Rázem se vytratila interakce s divákem, do toho začal děj nepřehledně a rušivě přeskakovat zhusta protkán následnými halucinacemi, které vyvolávalo testovací sérum, a snaha o propracovanost a myšlenkový přesah se změnila ve směšný a lacině koncipovaný akční závěr, kterak čtyřicetikilová slečna s pistolkou, a se stále stejným vyjeveným výrazem ve tváři, bojuje za svržení systému v ultratrapném povstání na ploše 4x4 metrů čtverečních. Navrch film svým neukončeným závěrem a slabým, nekonstruktivním a velmi často předvídatelným dějem připomíná pilot k nějakému neexistujícímu seriálu, který produkce rychle zavrhla. Pokáral bych také na první pohled nepříliš oslnivou výpravu, pochopitelně nepochopitelné imbecilní chování postav bez jakékoliv zřejmé motivace a jejich totálně ploché až vygumované charaktery. Pokud máte touhu přes dvě hodiny zírat na ženský kravský hormonální výplod, beroucí si inspiraci z "Hunger Games", "Elysium" a dokonce i "Harryho Pottera", přičemž všechny jmenované filmy jsou nesrovnatelně lepší, a to vše zaobalené do rádoby sofistikované podívané, tak tohle je vaše velká šance. Máte jistotu, že na tak blbě natočený a ještě blbější film v kině, hned tak nenarazíte. P.S. Pokud dojde toaletní papír, tak víte, na co listy z "fantastické" knihy paní Rothové použít. 20%

Ve velké formě byli tehdy pánové Vorlíček s Macourkem a stvořili nesmrtelnou pohádku pro děti a dospělé. Pohádková říše, ve které Saxana zůstane 300 let po škole, je vyvedena nádherně a kouzelně. Následně se prostřednictvím zaklínadla ocitáme spolu s ní v říši lidí a v ní nás čeká skvělý záporák Jan Kraus a jeho kumpáni, kterým není nic svaté, a hlavní je pro ně Kniha kouzel, skýtající netušené možnosti. Okouzlující Vladimír Menšík, potrhlý ředitel školy Zdeněk Dítě nebo černokněžník se čtyřma rukama Josefa Bláhy jsou výjimeční, a to nesmím zapomenout na Jana Hrušínského a Petru Černockou v titulních rolích sympatického zamilovaného páru. Množství nápadů je stříleno kulometnou kadencí a gejzír hlášek a triků fakt stojí za to. Vynikající je i scéna v blázinci s Helenou Růžičkovou, čekající na Kryštofa Kolumba, s hlavou oddělenou od těla, co mluví. To byl super trik a tohle je super film.

Ve jménu všech zvrhlíků, tohle nebyl úplně příjemný film aneb nechutný taťka  v akci. Byl jednou jeden tatík, co svoji vzpurnou osmnáctiletou dceru zavřel pod zámek do tajné místnosti v suterénu jejich rodinného domu. Judd Nelson byl úplně neskutečný výkvět zrůdnosti, kdy se mnohdy jevilo, že snad nesledujeme herce, nýbrž na dobré slovo propuštěnou kreaturu, co se po skončení natáčení odebere zpět do své izolace v ústavu, kde drahná léta nevkročí lidská noha v rámci jeho návštěv. Stefanie Scott coby jeho uvězněná dcera ovšem odvedla přesně to, co se po ní chtělo. Jejich "tandem" byl naprosto fascinující. Nejzásadnějším problémem bylo období, jakým si postavy prošly, zajetí trvalo konkrétně 20 let. A tenhle časový interval nebyl na postavách moc znát, navíc oběť nestárla na svobodě, ale zavřená ve zvukotěsném suterénu bez oken. A vypadala pořád v super kondici, k tomu tři podomácku provedené porody a jeden potrat ve vysokém stádiu těhotenství, kdy ji krémoval vlastní otec.  Docela zajímavě fungovala skutečnost, že život zajaté ženy a jejich dětí závisel na tom, jak se zdravotně povede jejich vězniteli. Kdyby totiž náhodou zemřel, nikdo by uvězněnou ženu nikdy nenašel. A ačkoliv jde jen o tv film, podařilo se mu být působivým. Elisabeth Rohm je herečka, která na svoji extra roli stále čeká, přičemž její režijní debut ukázal, že se rozhodně  coby režisérka neztratí. Svůj film, jež je inspirovaný skutečnou událostí, natočila působivě a poutavě. Logika sice diváka poněkud provokuje, dokonce je i velkou záhadou, kam se podělo dítě, které mladá žena čekala ve čtrnáctém roce v zajetí, určitě se ovšem podařilo přiblížit život v izolovaných prostorách, kam se ukládá maximálně tak harampádí a brambory. 8/10

I napotřetí je pavoučí síť upředena z pevného vlákna. A dravý pavouk znovu kouše do hackerských kejklí, kybernetických útoků, vládní korupce a geniálních programátorských kódů od ještě geniálnějšího programátora, co má milovaného potomka. Něco málo se ubralo na ohyzdnosti pověstné Lisbeth Salanderové, stále byste ji ještě na rande asi nepozvali, ovšem už to není vyložené strašidlo. Claire Foy vzorně přebrala štafetu po dávnějších běžkyních Noomi Rapace a Rooney Mara a předvedla zkušený výkon harcovnice, kterou hned tak něco neudolá. Ve Švédsku se stále mluví plynnou angličtinou, odbourala se však temná zákoutí psychologických pochodů, kterými vládl ve své verzi z roku 2011 David Fincher, na něj už narazíme pouze v sekci producentů. Žurnalista Michael Blomqwist už je ztvárněn Švédem Sverrirem Gudnasonem oproti Danielu Craigovi z předminule, tato slavná postava už je však tentokrát odsunuta na samý okraj zájmu. Vše tedy táhnou už jiní příchozí a mnohem lepší - dojde na sestrovražedný souboj, nájemné zabijáky, vyloženě úchylných scén je pomálu, latex se však o slovo i tak přihlásí, v psychologii postav se nové pojetí nijak nebrodí, dvě hodiny jsou zdatně rozvrženy a vyplněny. Vznikl tedy příslušně napínavě a akčně orientovaný celek. Fede Alvarez svoji verzi pojal coby vysokoktanový thriller se skvěle proporční akční složkou, což se celé vyjímá v technicky a vizuálně fešném a bezvadném balení. I napotřetí jsem se nechal agresivním pavoukem příjemně pokousat. 10/10

Říkají si Divočáci, jsou to čtyři nerozluční přátelé a právě se rozhodli drandit si to na svých mašinách napříč státy za vytouženou "svobodou". Celá věc se má trochu jinak a oni tak trochu utíkají si odpočinout od stereotypu rodinného života v naději nalézt lepší zítřek. A běda tomu, kdo jim zhatí jejich plány. Zvláště pak, pokud jim cestu zkříží nepřátelský gang skutečných motorkářů vedených pološíleným Rayem Liottou. Úsměvnou komedii spolehlivě drží Travolta, Allen, Lawrence a Macy. O něco zajímavěji však vyznívají vedlejší herecké party, které si na starost vzala půvabná Marisa Tomei, veterán Peter Fonda nebo třeba teploušský policista Johna C.McGinleyoho. Scenáristicky se jedná o celkem přímočarou "road movie", která je poskládána mozaikovitě ve sled komických situací, které díky zkušeným hercům nevyznívají až tak trapně. Dějově je to tedy poměrně slabé, ale i tak jsem se pobavil. A nakonec to všechno i přes všechny peripetie zdárně režisér Walt Becker dovedl do celkem uspokojivého, ale nijak převratného konce.

Ještě na tu "černou" dámskou jízdu zapomněli přibrat kominíka, aby téhle komedii protáhl komín, který se od poloviny filmu začal nebezpečně morálně ucpávat, následně nešel komediální tah. Nerozlučná čtyřčlenná parta černošských tygřic, co si říká Hedvábničky, je po pěti letech zase pohromadě. A má co dohánět. Holky v nejlepším věku nadržených čtyřicátnic vyráží na prestižní festival, kde by mohly nalézt "esenci" na jejich ztracené mládí, bujarost a zameškaný sexuální apetit. Dokud se film pohybuje v intencích odvázané bujarosti, kdy Regina Hall, Queen Latifah, Tiffany Haddish a Jada Pinquett Smith ze sebe dělají blbky utržené ze řetězu, je všechno fajn. Prostě se jejich trotlovinám a hláškám dá zasmát. Jakmile ale film přeřadí na vážnější notu, čímž se upomene, že k jeho vzniku bylo angažováno trio scenáristů, které do poloviny filmu nedodalo příběh, je zle. Najednou zde máme suchý chleba, na který se maže nechutnající manželská krize a nevěra v jednom, co se týká Reginy Hall, účastnice, jejíž sláva a popularita se dotýká všech pipin nalepených u tv obrazovek, které sledují, kterak jim erudovaně radí expertka na partnerské vztahy. Tak takhle ne. Film šel postupně úplně do háje. Film má ke dvěma hodinám, a jakmile přestal chrlit gagy, sprosté i originální, bylo to natahované nic. A je to velká škoda. Herečky totiž byly ve velké komediální ráži. A k ruce měly i špičkové služby make-up artist, tudíž všechny čtyři byly v rámci možností šukézní. Ovšem už od poloviny došly znatelně fóry, komedie bez gradace, jen nudné tlachání o ženské síle a přátelství až navěky, což vyústilo v uhozený a ničím zajímavý závěr. Vizuál a technická stránka je kvalitní. 6/10

Prsatá a prcatá v akci. To se takhle v tomhle filmu sešly dvě herečky, které sice od sebe dělí herecká kategorie, do níž jsou řazeny, ale spojuje je (ženský) humor a zájem vyprodukovat si společnou komedii na míru. Reese Whiterspoon si od náročných rolí odskočila k akční oddechovce, kdy má být podle scénáře maximálně vtipná, ale je spíše vtipně přehrávající. Sofía Vergara má být hlavně sexy a občas i vtipně hláškující. To první jí vychází celý film, k tomu druhému není tolik herecky vybavená, ale snaha byla. Důležité je, že jim to spolu šlapalo. O filmu se nedá prohlásit, že by měl v akční scénách navrch. Akční složka je slabá, režisérka Anne Fletcher s ní prakticky nemá zkušenosti, ale pokud jde o gagy, v tomhle už film nabízí leccos. Gagy jsou svěží a originální. Dvě ženské se neustále špičkují, Sofía si utahuje z malého vzrůstu Reese, Reese se nepřenese přes Sofíinu nižší mentální kapacitu. Tenhle typ gagů tvoří náboj, jakousi osu filmu. Menší zastoupení má akční složka, kdy je k vidění nějaká ta přestřelka, případně honička, ale akční rámec je sotva průměrně natočen. Na mě tahle ženská dvojka působila živelně, dokonce nevadilo, že akce nehrála prim, ale pozor, úplně se neobcházela, to zase ne. Ječení, vřeštění a řešení situací, které spíše náleží mužům, se zde vedlo sympatickým způsobem. Příběh neměl výjimečné parametry. Reese je mimořádně svědomitá a upjatá policejní strážnice, která má k soudu doprovodit federální svědkyni, která má svědčit proti mocnému drogovému králi. Po příjezdu do její rezidence se vše podělá, když najatí zabijáci z řad policistů zlikvidují jejího manžela. Reese a Sofía jsou nucené vydat se před zabijáky na útěk, přičemž se v policejních protokolech stanou hledanými uprchlíky. Film není úplně předvídatelný, dojde i na nějaký ten zvrat, finální zúčtování mělo už méně nápaditý, dalo by se prohlásit, že celkem standardní vzorec. Ženská dvojka byla v globálu zábavná i originální. Mužská část diváků bude stejně většinu času zírat do výstřihu krásky Sofía Vergara, která zdatně popírá svůj věk. Reese Whiterspoon sice tak lepá jako její méně slavná kolegyně není, ale coby její protipól funguje zdatně asexuálně. Dohromady vytvořily (žensky) vtipné duo. Pokud se vám líbil film "Drsňačky" se Sandrou Bullock, tenhle jede na spřízněné vlně. 70%

Tomuhle filmu nepomohlo ani nadějné herecké obsazení, ačkoliv za něj dávám hvězdičku. Nevím o čem to bylo. Scény na sebe nenavazovaly. Zřejmě film vypadal jinak než výsledná verze. Zajímavostí je, že režisér údajně kvůli pokaženému výsledku filmu po zásahu producentů, spáchal sebevraždu. 20%

Meryl Streep se rozhodla vyzkoušet si akční roli a vydala se na vodácké dobrodružství, kde se snaží zachránit svou rodinu před dvojicí násilníků. Výsledkem je vcelku průměrný thriller s lehce předvídatelným dějem, ale herci nebyli vůbec k zahození. 60%