kingik

Lambert a spol. hrají v šíleném filmu, jehož podstatná část se odehrává na silnici nebo v její blízkosti. Všechno začíná nevinně, když si dobří přátelé vyjedou na výlet. Když projíždějí nevadskou pouští, jejich cestu jim zkříží psychopat a jeho "cáklí" kumpáni. A pak se strhne příval akce na čtyřech kolech i mimo ně, a nevíte, jestli je film tak hrozný, nebo tak hustý. Herci do jednoho úplně mimo, ale takovým tím správným způsobem, který mě baví, kromě toho, herecké obsazení hodně solidní. Psychopat Craig Sheffer na to měl a v dalších rolích mladý Joseph Gordon-Levitt nebo Josh Brolin, slabomyslného člena bandy si zahrál David Arquette a Christopher Lambert do sestavy také dobře zapadl. Ve filmu se pořád něco dělo, napětí nechybělo a v podstatě film dost rychle utekl. Deran Sarafian se soustředil na to, aby film rychle odsýpal a byl akčně pojatý. Béčkový styl od vyhlášeného "béčkaře", pro kterého byl tento film posledním. Dál se věnoval už jen seriálové tvorbě. S touhle jeho rozlučkou s kiny jsem se ani trochu nenudil. 80%

A mně se příběhy detektiva Martina Tomsy náhodou líbily. Předně se natáčelo v Brně, případně jeho blízkém okolí, a tak jsem v seriálu poznal celou řadu mně známých míst od klubu Brooklyn až po hotel kousek od mého paneláku, který se už mezitím stačil několikrát přejmenovat. Celkem s přehledem to Marek Vašut zvládal a role mu skvěle sedla. Případy sice smyšlené, ale točené celkem autentickou formou. Mě to bavilo víc než současné seriály, ve kterých se dobrá dějová linie, na rozdíl od tohoto, ani nevyskytuje. Zvláštní, že ten seriál ve své době zaznamenal velkou sledovanost, ale tady se nelíbil. Přemýšlím, kdo se tedy na něj díval, když vznikly dvě řady a točilo se několik let. 80%

Neobyčejně lidský film o nelidském řádění nacistických zrůd, nejen ve středočeské obci Lidice. Skvělá výprava, progresivně sugestivní kamera, některé záběry vypadají jako z dobových fotografií, kvalitní herecké obsazení v čele s neselhávajícím Karlem Rodenem, realisticky vyobrazení nacisté v čele s Heydrichem, k tomu pietně pojatý masakr, a to vše ve velmi sugestivní režii Petra Nikolaeva. Dopad této genocidy byl na naši historii mimořádný a ta se s ní vyrovnává dodnes. Zdeněk Mahler ve spolupráci s Alicí Nellis usilovali ve svém scénáři, pokud možno, o nezkreslený pohled na celou událost, která byla odplatou za atentát na říšského protektora Heydricha. Odborník na historii zřejmě bude zaskočen například zjednodušováním podstaty věci, ale laik na film tolik žehrat nebude, ačkoliv se z filmu nedozví víc, než obecně známá fakta. Bude hlavně spokojený s tím, že v Česku ještě stále vznikají kvalitní dramata o lidských osudech obyvatel jedné zcela obyčejné vesnice, která se paradoxně neslavně proslavila až po jejím vyhlazení. A tuhle hrůzu se nám tvůrci pokusili přiblížit ve filmu, který z diváckého hlediska má co nabídnout. Mínusem je pro mě nemožně naražená paruka z krátkých vlasů na Budařově hlavě a špatně čitelné titulky. 80%

Působivý film z nezávislé produkce využívající skvěle divadelního minimalismu s kdysi nadějnou herečkou Robin Tunney, která ani svým výborným výkonem nepřesvědčila režiséry, aby jí v pozdějších letech dávaly další zajímavé role a nakonec zakotvila v seriálovém Mentalistovi v roli špičkové vyšetřovatelky, kde se jí daří. Tady ovšem zákon porušila a ocitla se v roli odsouzené dívky k domácímu vězení, která s detekčním zařízením na noze tráví dlouhé hodiny ve svém bytě. Pravidelně ji navštěvuje z počátku poměrně nesmlouvavý vyšetřovatel v podání Tima Blake Nelsona, aby jí nejen zkontroloval, jak se jí daří, ale hlavně, aby se do ní postupně zamiloval a z pekla čtyř stěn ji pomohl na svobodu. Film podle popisu nevypadá jako nějaký strhující snímek, ale má v sobě náboj, kdy těm dvěma v jejich lásce fandíte a přejete si, aby našli konečně svobodu ve svém nerovném vztahu. Film se pohybuje po žánrové ose komedie-drama-thriller přičemž to zvládá s přehledem a ani jeden z žánrů si vzájemně nepřekáží. Pro mě nečekaně fungující směska od nepříliš známého režiséra Finna Taylora natočená za pár babek, ale s o to větší silou, zasáhnout emoce diváka na pravém místě. Co zabránilo plnému počtu? Fešná Tunney by se do Nelsona nikdy nezamilovala, stačí se na něj podívat, ale předstírala to pěkně. 80%

Zíma je starý bard. V záznamu koncertu ze svého významného životního jubilea hodinu nesleze z pódia a odzpívá vše od jazzu až po klasickou dechovku, která ho nejvíc proslavila a současně se stala jeho prokletím, ačkoliv má vysoké hudební kvality i v jiných hudebních žánrech. Naživo zpívá na svůj věk fakt mimořádně a i přes drobnou únavu danou vysokým věkem, to solidně rozpumpoval, a prokázal svůj smysl pro humor žertujíc nad svým stářím. Lepší byl, když to táhl sólo, než když přizval na pódium hudební hosty Filipovskou, Simonovou aj. A protože osmdesátka je opravdu požehnaný věk, má Pepík za svůj narozeninový pořad ode mě požehnaných 80%

Docela originální thriller, který postupuje velmi neotřelou cestou. Herecky zdatně se v něm blýskne Dennis Quaid jako agent FBI pátrající po masovém vrahovi a svém uneseném synovi, který možná ještě žije. Mnoho indícií k jeho nalezení nemá a hlavně není jasné kdo je vrah. Výtky mám směrem k obsazení, jak už jsem napsal Quaid byl skvělý, ale aniž bych prozradil, kdo je onen masový vrah, byl jsem z podání této postavy dost zklamán. Herec, kterého nebudu záměrně jmenovat, abych nepokazil napínavý dojem z filmu potencionálním divákům, si s rolí neporadil, nezvládnul ji a hlavně se do ní nehodil. Je však nutno dodat, že režie byla celkem v pořádku, ale scénář právě neuměl dostatečně jednotlivé postavy dost dobře vykreslit. Záleželo tedy pak z velké míry na herci, jak si s tímhle nedostatkem poradí a neporadil si nikdo kromě Quaida. Film rozhodně je dobře udělaným thrillerem, který spolehlivě vzbudí v divákovi zájem o jeho příští vývoj v ději. Je napínavý, sice ne úplně nepředvídatelný, ale to je stálá slabina některých thrillerů se kterou se nedá až tak úspěšně bojovat. Dojem z tohoto filmu to nekazí. 70%

Na pokraji smrti se nachází kariéra Stevena Seagala. S tím bych souhlasil, ale tenhle film je náhodou dobrý akčňáček z vězení, ve kterém se střílí z nekonečných zásobníků a méně se kecá. A to je pro mě pozitivní zjištění. Dynamická akce téměř nepřetržitá. Tenhle film je na rozdíl od současných Seagalových opusů ještě na velké technické úrovni, a jako jeden z posledních se hrál v kinech. Film má také řadu originálních nápadů, je bez nudy a dost se divím, jak byl tady tenhle film strhán. Neprávem, protože já třeba taky Seagala nikdy nežral, přesto mě tenhle jeho film bavil. A byl to taky jeden z posledních filmů, který za něco stál. 80%

Pobavil jsem se u party čtyř troubů, co mají rádi rock a tak nějak se zapletou s podsvětím. Když se tenhle film má brát vážně, tak pochopitelně selže, ale vždyť to byla odvázaná sranda plná trapných a méně trapných gagů a dokonce i velmi dobrých gagů. To rozpětí tady bylo široké. Jasně, na Mádla v nemožném outfitu nepoletí každá ženská, Kotkovi jeho dredaře a zpěv taky nesežerete a Rímský jako český Terminátor je zbytečně ultradrsný, ale mě to bavilo, protože se cílilo na diváka a oproti americkým komediím mně tohle bylo mnohem bližší. Hrušínský jako ožralec přidal pár gagů navíc, pak to bylo celkem nápadité, Klára Jandová to ozdobila a Postránecký jen tak zlehka přehrával. Janák je náhodou dobrý režisér, nabídl příběh, který v naší kinematografii až tak k vidění není, respektive nemá žádné zastoupení. Nečekal jsem od filmu nějakou myšlenkovou složitost, ale především vtipnou zábavu a ta se dostavila. A je mně úplně buřt, jestli se tady ten film líbil, nebo ne. Mně se zase nelíbí ty vychvalované bulharské, jihokorejské a indonéské "skvosty" a další šílenosti, co se ocitly v červených číslech nedopatřením, stejně jako tenhle film skončil bez vysvětlení v podprůměru. 80%

Film je to celkem drsný ve svém vyznění. Dva lidé, muž a žena, v noci narazí na bandu násilníků, kteří ji hromadně znásilní a ho brutálně zmlátí. Oba pak prahnou po pomstě, jak násilníkům ukázat, zač je toho loket. Reálné prvky se z filmu rychle vytrácí a ani na psychologické prokreslení postav se tady moc nehraje. Přesto film působí právě tak nějak zvláštně, kdy dva odhodlaní lidé, co se stali obětí zločinu chtějí vidět, jak ten co jim to způsobil trpí. Takže postavy nelze nijak soudita současně jim nelze ani nijak fandit. Film diváka nevtáhne tolik, jak by býval mohl a není natočen ani nijak excelentně, ale jako nezávislý thriller s jednou osobní pomstou a dvěma dušičkama, které po jejím vykonání budou mít konečně klid, to obstojí. A Gillian Anderson s Danny Dyerem v rolích obětí náhodou hráli dobře. 70%

Zastav se a nepřežiješ. To je dost výmluvný název filmu, který pro tenhle akční mazec zvolil český distributor. A nebyl daleko od věci. Hrdina Jason Statham v průběhu děje nesmí moc otálet s rozhodováním, protože mu v žilách koluje jed, a naživu zůstane, pokud se mu v krvi zvýší hladina adrenalinu. A tak hrdina musí zůstat neustále v pohybu a vymýšlet situace, kdy se adrenalin zvedne. Jak se sami přesvědčíte, kolikrát se bude jednat o extrémní situace. Výhodou filmu je od počátku nasazené vysoké tempo, které hned tak nepolevuje. Statham se pro takovou roli skvěle hodí, dokonce se pokouší i hrát. Sice bych našel ještě extrémnější situace, než jsou ve filmu k vidění, ale s výsledkem jsem spokojený. Bylo se na co dívat, film rychle ubíhal, ačkoliv hrozilo občasné upadnutí do přílišně jednotvárného vyznění filmu. Kdo ještě neviděl, bude napoprvé překvapený, s čím tvůrci přišli. 70%