kingik

Vzestup i pád parchanta parchantů podle (bájné fantazie nebo spíše úprav) filmových tvůrců. Ovšem podotýkám, že "Hanebný pancharti" taky nebyli zrovna vzorem skutečných historických okopů, přesto se prokopali do zdejších rudých trenclí. A co "Volyň"? Mám snad skupovat ve velkém polská vejce, abych si je pak mistrně mohl během projekce filmu rozbíjet o hlavu, prostě abych se u té nudy zabavil?! Tohle je intenzivní zakončení "trilogie" o nacistickém hodnostáři Reinhardu Heydrichovi, říšském protektoru, který v českých i amerických filmových dějinách repetitivně umíral. A za tyhle filmové služby mu v pekle do řitního otvoru strkají jen krouhanou zeleninu a ovoce bez pesticidů. Nárok na reinkarnaci je předem zamítnut. Může být rád, že je v teple, má ho zadarmo. I zde zemře, to víte, atentát, umírá se většinou po něm, pokolikáté už ale v rámci historických válečných filmů. Je to vlastně první film, v němž Heydricha vidíme chcípat na nemocničním lůžku. Do dvou hodin tenhle dramatický kousek vměstnal hodně událostí, jeho zarputilé začátky v šermu i před vojenským soudem za prostopášnost, vstup do SS jednotek, které počal řídit, přes rodinku, i váleční zločinci mají právo na rodinný život i sex se sličnou manželkou, obzvlášť když ji hraje samice Rosamunda Pike, až po osudný atentát, po němž následovala krutá odplata. Vše zakončeno tradičním veselím z kostela za rachotu samopalů, kde se ukrývali nezbední atentátníci. S Heydrichem má většina spojeno atentát na něj, "heydrichiádu" a zvěrstva, která páchal. Jména hrdinných odbojářů Gabčík a Kubiš, operace Anthropoid, to k jeho osobě také neodmyslitelně patří. Nějak jej adorovat nemá význam, film sice váhá, zda přikročit i k tomuto nemyslitelnému aktu, ten jeho výskyt v kruhu rodinném k tomu sváděl, naštěstí dostal scénář rozum a včas přeřadil, aby se věnoval jiným, podstatně důležitějším událostem. Ve filmu se to má s Heydrichem tak, že v podstatě všechny nenávidí. Jason Clarke je patřičně démonický Heydrich, coby herec má výraznou fyziognomii, nelze jej v žádném filmu přehlédnout, jeho herecké schopnosti se vždy držely někde na průměru, tudíž zde podává jeden ze svých nejlepších výkonů, bezcitnost a chlad z něj jen sálá. Odbojáři jsou celkem zaměnitelní i snaživí, Kubiše ztvárnil Jack O´Connell a Gabčíka si střihl Jack Reynor, stejná křestní jména, co hůř, i vnějšková podobnost, ti dva se mně až do konce filmu pletli. Jednou z bizarních složek byla mluva, všichni hovořili angličtinou s nějakým přízvukem. Skutečný bizár byla pasáž, v níž čeští odbojáři mezi sebou klábosí plynně anglicky, následně zapějí českou hymnu česky, a s přízvukem. Film má precizní výpravu, kameru, kostýmy, technická stránka filmu skvostná. Nahlédneme do matičky Prahy, díkybohu nás nevítá Aňa Geislerová, jako v Anthropoidu, její místo přebírá přijatelnější Mia Wasikowska. Za nevýskyt českých herců jsem rád, tedy žádný známí se zde nezjevili. Je to sice "vzdělávací" film, ve výhodě je ovšem ten, kdo chyběl na hodinách dějepisu, případně na nich nedával pozor. Pak vám nebudou vadit fabulace typu, že Heydrich po atentátnících střílel, nebo že Gabčík s Kubišem se seznámili na korbě auta a jiné "podvrhy" a historické nepřesnosti. Pokud vás bavila "trilogie" sestavená z dramatických titulů Atentát (1964), který měl věrohodné zpracování, na mě ale příliš černobílý, Anthropoid (2016) s intenzivní závěrečnou kanonádou v kostele, je nezbytné, abyste skládačku doplnili "Smrtihlavem", který má největší spád událostí a jeho středobodem je poutavě sesumírovaný životopis nacistického pohlavára. Srovnání těch tří filmů je zajímavé, každý z nich totiž na atentát přináší vlastní pohled i zpracování. Pak už se můžete stát hrdým členem odboje, co nese jméno "Smrtibrácha". 10/10

taťka! Příjemná, celkem pohledná stařena, kterou hyzdí jen tukový hrb, knírek a několik tukových boulí na čele a pár bradavic na nose, volá k večeři zadumaného Darrena Aronofskyho: "Máš tady večeři, taťko!" "Ať ti to nevystydne." Darren vychází z přítmí pracovny evidentně rozladěný: "matko!, kolikrát jsem ti už říkal, abys mně neříkala taťko!, zvlášť když máme tolik hostů!" matka! se podiví, pokrčí rameny a udiveně prohlásí: "Vždyť žádné hosty nemáme." Darren na to: "Aha, už magořím, jak to vypadá u konkurence?" "Co Refn, má něco novýho?" matka! jen odvětí: "Má Neon Demon, je to už ale rok staré." Darren nasupeně: "matko!, máš mně hlásit novinky, ne co je natočený před rokem, kurva už. Co Trier?!" matka! klidným hlasem: "Nic nemá, netočí." Darren zlostně uhodí: "Jak nemá, jak netočí, vždyť zrovna včera jsem viděl od něj geniální podobenství s lesní zvěří v mechu, byla tam taková ta zrzavá potvora, do hajzlu zelenýho, já si nevzpomenu, krucifix (začne se křižovat), jak se to zvíře jmenuje!!!" matka! napovídá: "Jelen, ne?" Darren ječí zlostně: "Neeeee, jelen to nebyl, ty blbá krávo, Lada k tomu dělal ilustrace, já si za živýho boha (potřísní se svěcenou vodou) nevzpomenu, jak se to zvíře jmenuje!!!" matka! klidně: "Zajíc?" Darren vybuchne: "Ne, ty dementní filcko, mám výpadek, vozilo to Budulínka na ocase!!!!" matka! mlčí, jen chystá maso na talíř. Darren běhá po kuchyni, a náhle zařve: Co Jarmusch?!" Co ten má novýho?!!!!" matka! klidně: "Má horor, ale už starší." Darren rudý vzteky: "Jak starší, teprve včera jsem koukal na tu genialitu o těch stvořeních, co sají krev, akorát si nevzpomenu, jak se jim říká." matka! chystá příbory, se sklopenou hlavou napovídá: "Skřeti?" Darren šílí: "Neeeeeeeeeeeee, to snad není možný, bojí se to česneku, nejsou vidět v zrcadlech, mají nápadný řezáky, bože můj (kleká a modlí se), mám výpadek paměti, končím, jdu se najíst, co máme dobrého?" matka! s úsměvem: "Jen ochutnej, je to lahůdka." Darren uhryzne kus libového masa, pochválí tu dobrotu, poté loudí po matce! to tajemství kuchyně. matka! prohlásí: "Je to novorozeně." Hlavně na to nechoďte s tím, že jdete na horor. I když hororové prvky to nepostrádá. Je to (biblické) podobenství, plné symbolů, které nedá velkou práci odhalit, co značí. A je to mimořádně zvláštní film. Aronofsky, co jiného čekat, než maximální jinakost a kontroverzi. Myšlenka zajímavá, herci skvostní, vizuálně i technicky propracované, roztomile úchylné. Žel, vše je vážně míněné, bez nadhledu, a v některých fázích je to tak přebujelé, až je to i nechtěně k smíchu, což filmu ne každý bude tolerovat. Já vzal ochotně všechno, co režisér dvě hodiny originálně instruoval, prostě byl to nátřesk. A bylo to dost dobré i zajímavé pojetí. 10/10

Kariérní vrchol Vince Vaughna. Oscara za něj nedostane, z nějakého důvodu je poněkud smolně zaškatulkován za komediálního herce, je vedlejší, že hrál i v remaku Psycha, Cele, Temném případu, v těchto nekomediálních rolích si neuřízl ostudu, po tomhle syrovém vězeňském blues, proti kterému jsou žánrově spřízněné filmy jen selankou, už má herecký respekt zjednaný. Dopomohl mu k němu pozoruhodný režisér S.Craig Zahler, který má zase smůlu v tom, že jeho filmy neberou naše kina. Filmy z vězení jsou divácky atraktivní i vděčné. Nedoufal jsem ale, že by ještě někdo někdy přišel s něčím nevídaným, neotřelým a mimořádným v daném žánru. Nemožné se stalo skutkem, jak o tom vypovídá životní pouť Bradleyho Thomase, který si cestu do tenat vězeňského pekla vydláždil obchodováním s drogami. Není to v jádru zlý člověk, na pohled nevypadá úplně vábně, na zádi holé lebky má vytetovaný kříž, ale zapletl se se špatnými lidmi, a nyní musí za svůj prohřešek pykat v lochu dlouhých sedm let. Situace je o to horší, že má doma těhotnou manželku, kterou drogový kartel po jeho nástupu do vězení unese, a použije ji jako nástroj vydírání, protože Bradley zůstal dlužný. Bradley musí bezpodmínečně splnit jejich náročný požadavek, musí se nechat přeřadit do obávané věznice Redleaf, kde musí zlikvidovat tajemného muže jménem Charles Bridge, který se má údajně vyskytovat na bloku s označením 99. Film má něco málo přes dvě hodiny a prochází třemi (žánrovými) fázemi, přičemž se mu to daří obdivuhodným způsobem. Z fáze autentického sociálního dramatu, snímaném v polodokumentárním stylu, plynule přejde do prostoru chladných cel, vše věrohodně podáváno, čeká nás ještě nejdrsnější a nejbrutálnější třetí fáze, která se odehrává v těžkém žaláři s velmi specificky nastolenými pravidly pro přežití jeho bezcitným ředitelem, kde se sice ubralo na věrohodnosti, praskají v ní ale ve zvýšené míře kosti a lebky, a Vince Vaughn svádí bitky s vězni i dozorci, natočené s minimem střihu. Film má excelentní herecké výkony. V rolích vězňů i dozorců jsou k vidění málo známí herci, vedle nich se vyskytuje i Udo Kier a skvělý Don Johnson, který také nemá žádné ceny za herectví, přesto dokáže na malém prostoru ukázat neskutečně odpudivý charakter v plné síle, aniž by někoho fyzicky napadl. V poslední řadě je Jennifer Carpenter v roli manželky, té jediné se nedařilo přesvědčit mě o svých hereckých kvalitách. Film postupně gradoval, vršil jednu lepší scénu za druhou, pomalejší tempo filmu vyhovovalo. Přátelé, usuzuji, že uživatelé ČSFD ve valné většině neustále hledají filmovou kvalitu. Ten nechce horor, ta nemá ráda akční, ten nevyhledává komedie. Tenhle film je studnice filmové kvality, byla objevena, tak čerpejte. Mohl by vyhovovat většině. Tenhle film a Vince Vaughna totiž jen tak z hlavy nevyženete. A taky vím, že nemálo uživatelů má mezi svými oblíbenými filmy i nějaký ten z vězeňského prostředí. Tak si pro tenhle udělejte místo. Nic neidealizuje, je bez příkras a je jiný. Prostě nejlepší. 10/10

Ještě než spáchám z nudy autofelaci u art(yčokových) stupidit Wind River, Volyň, Shot Caller aj., které jsem nudou uprostřed vypínal, nemám je tudíž ohodnoceny, čekajíc na druhou šanci, nechám svá čidla spočinout na prvotřídním braku z produkční dílny Netflixu a nahlédnu do duše šílené děvky na hlídání, která touží po odpanění dvanáctiletého outsidera tak moc, až do jeho domu nakvartýruje pestrou partu šílenců a šílenek, kteří zde chtějí vykonat satanistický obětní rituál. McG je režisér, který má zkušenosti z velkých produkcí, natočil kupříkladu Terminátora 4, jeden by se ale divil, jak se tentokrát nekorektně odvázal a naservíroval originál hororovou jízdu na hraně parodie v nepolevujícím tempu, co diváka přikove do křesla a nechá ho zírat na snůšku vulgarit, to v první třetině filmu, následně mu explodují bulvy, to až film přifrčí s gore, kdy krev cáká po litrech, a malý Cole bude unikat partě, kterou vede sexy blond satanistka Bee, do které je zamilovaný, a která mu ochotně naslouchala a dokázala vtipkovat o všem možném, než se z ní vyklubalo krví posedlé monstrum. Kdo viděl spřízněný "Better Watch Out", má možnost tyhle dva filmy porovnat, rozhodně to není od věci, určitá podobnost zde rozhodně je a každý vyniká v něčem jiném. Kdo viděl "(M)Amityvole: Probuznění", bude úplně mimo z herecké proměny Belly Thorne, tentokrát není za hodnou a příkladnou gothic chick, je z ní pomatená slečna v úboru roztleskávačky, a ve filmu nedopadne dobře. Pro Bellu je to čtvrtá hororová zkušenost, na role šílenek je nečekaně stavěná, takže rád bych, aby něco podobného ještě do budoucna prubla. Celá parta satanistů je prostě až moc vražedně cool, tudíž je zhola zbytečné stavět smrkáče Coleyho do roviny, kdy mu divák přeje, aby z toho vyvázl živý. Neměl jsem potřebu mu nepřát, aby našel způsob, jak z toho ven, nicméně proti bezvadně obsazené partě se u mě na přehnané sympatie moc nechytal, i když jeho představitel, málo známý Judah Lewis, hrál navýsost kvalitně. Režie disponovala kvalitou i vizuálními hříčkami, režisér neopomněl nemálo scén natočit vizuálně atraktivně i vychytaně, i bez vychytaných rad Klády Pušky, originální představení party u hry "flaška", žhavá líbačka i jiné. Samara Weaving, kterou znám jen z menších seriálových rolí, do filmu vnesla hodně sexuálnosti, drzé a svěží herectví. A přece mám k filmu, kde luxus gore, akční ráz i napětí bezva fungují v ideální žánrové pospolitosti i rovnováze, pár výhrad, jsou malé, přesto jsou. Ve filmu mně chyběl extra zvrat, prostě něco, co mně rozjebe mozek na kaši, nabízelo se, že ta malá holka a Coleyho kamarádka ze sousedství bude v područí party, ne, nebyla. Absolutním top šílencem z party se ukázal Robbie Amell, film ale jeho psychopatických služeb nedokázal využít pro pořádné zmasakrování dostatečně naplno. To je moc škoda. A ve filmu chybí nahota, v tom jediném mně přišel cudný, až na celkem vtipnou "rodičovskou" masturbaci pod peřinou, se nic v tomto ohledu nedělo. McG se konečně našel, poté, co skončil v seriálových vodách, je tohle pořádné očistné vzkříšení jeho talentu i režijních schopností. 10/10

Sám doma reloaded a v hororovějším pojetí. Přívětivý film pro ty, kteří stále doufali, že se série Sám doma vrátí, bude ignorovat všechny díly po druhém díle a vyfasuje důstojné zakončení série. Malý Kevin, nyní přejmenovaný na Luke, ještě nedospěl, je mu sice teprve dvanáct, ale pohlavní hormony s ním lomcují, tudíž běda holce, která mu neroztáhne nohy. Vlastně je jen jedna, po které šílí, pohledná sedmnáctka a dívka na hlídání Ashley, která dostane za vyučenou, a spolu s ní všichni, kterým kolem dala i nedala, za to, že Lukeovi nedala. Vánoční svátky budou zábavně zvrhlé, mírně napínavé a nebude jim chybět šikovný (režijní) nadhled. Je třeba si vyjasnit to, že se nejedná o žádné home invasion, jak je mohutně proklamováno. Film tenhle subžánr připomíná maximálně tak úvodní půlhodinu, než dojde na zásadní zvrat, kdy se rázem přehodí výhybka směr stanice Psychopatova, kdy už se konfrontujeme s malým kutilem, vynalézavým nezbedou a zvídavým opičákem, který tak moc chtěl vědět, co se stane s lidskou hlavou, narazí-li do ní zavěšená plechovka s barvou, tedy důvěrně známá libůstka malého psychopata ze Sám doma I/II, až to v čase vánočním provedl znovu. Gore film nepřekypuje, detail rozprsknuté hlavy zůstane skryt, plánovaná zabití mohla mít určitě vyšší a razantně brutálnější level, jenže film se opírá o svoji groteskní vtipnost i morbidnost, která v poklidném vánočním čase je příjemně kontrastní. Lidé zpívají za okny koledy, mladý psychopat z neopětované lásky likviduje v teple rodinného krbu pobaveně vše, co nenávidí. Abyste se nedivili, že dostanete obsahově úplně jiný film, než jaký hlásá zdejší obsah. Levi Miller je skvělý parchant, absolutní vrchol filmu, Olivia DeJonge je prudce talentovaný objekt lásky, je zde i Ed Oxenbould, s nímž už vytvořila sourozenecký pár v Shyamalan´s The Visit, Virginia Madsen v roli matky změnila fyziognomii obličeje, náhle je celkem přijatelná stará brzda. Chris Peckover režíruje svižně, film určitě není bez chyb, třeba už jen to, že dvanáctiletého kluka musí hlídat cizí slečna. Ale to se všechno dá bez problémů ustát. Není to přelomový film ve svém žánru, je to hlavně solidně i s nadhledem zrežírovaný a perfektně zahraný mix hororu, thrilleru a komedie, co si celou dobu drží fazonu určité nepřehnanosti, tedy v jistém ohledu by se to, co je ve filmu popisováno, mohlo i reálně stát. Znáte ty haranty, už nevědí roupama, jak by se zabavili. A doporučuji o vánočních svátcích pohádky proložit tímto filmem. 9/10

Nice to Meat you (to není překlep slovní hříčky a zároveň překladatelského oříšku v rámci češtiny, tenhle nápis je ve filmu k vidění u Sawyerovic farmy), aneb jak Leatherface ke své masce přišel. Moc by se jeho služby hodily na exekutorskou a soudcovskou verbež, která na lidech zcela legálně páchá mnohem větší zvěrstva, než která stihne Jede, moc milý a mimořádně charakterní klučík, budoucí Kožená tvářička, za devadesát minut, co trvá tenhle temný a vysoce pozitivní film. Samozřejmě, že se tenhle labilně vyrovnaný jedinec nechápe hned svého oblíbeného pracovního nástroje, jímž je vkusná a vůbec ne hlučná motorová pila, osvojíme si jeho bláznivé kousky na samém počátku jeho zářné dráhy, která vrcholila až v sedmdesátkách minulého století, tudíž se jedná o prequel, v němž je klučík v padesátkách poslán do polepšovny, u nás posíláme do "polepšoven" jen tatínky, a zásadně v komediálně laděných snímcích, následně se v ději posuneme o deset let později, kdy je Jede už starší, a po vzpouře pláchne z diagnosťáku do širých texaských plání, v nichž se konfrontuje se mstivým šerifem a jeho sborem. Vtip je v tom, že dlouho nevíme, kdo z těch tří uprchlých mladíků a jedné totální šílenky, co vzali na "výlet" jako rukojmí sličnou zdravotní pichničku, je právě Kožený ksichtíček, neboť během pobytu v léčebně došlo v rámci reformalizace k přejmenování všech chovanců ústavu. Takže se vydatně tipuje, pokud je to tlouštík Bud, k němuž to hodně svádí, je poměrně upozaděný. Horormani měli film jistě zakroužkovaný dlouho dopředu, a hnedle si poví, že z toho vyšlo poměrně krotké běsnění, budou i tací, kteří prohlásí, že dvojka řezníků Alexandre Bustillo a Julien Maury zůstala leccos dlužna své pověsti řezníků a nepředvedla nic extra navíc, tedy hlavně to, co se od nich čekalo. Zbaběle pak mohou působit ty scény, v nichž se extrémní explicitnosti uhne kamerou. Kde jinde, než právě v takovém druhu filmu, mohli uplatnit licenci na jatka. Ovšem pozor, film i přes svůj relativně krotký naturel není vhodný pro kardiaky, pištící slečny z krásných Duckface selfie před zrcadlem a progelovanou sortu hošanů, ujíždějících na nezajímavých seriálech, jen aby byli zajímaví. Cast je zajímavý. Stephen Dorff, respektive jeho spravedlivý představitel zákona, je vystavěn tak, aby mu nebylo možné fandit, následně to patřičně schytá, což je u mě jedna z top scén. Nejlepší je omladina, zvláště šílenka Jessica Madsen se ukazuje v příjemně zvrhlém světle, ustrašená zdravotní sestřička Vanessa Grasse se filmem táhne jako nit, co odděluje dobro od zla. A určitě kvalitně se v roli matky blýskla Lili Taylor. Nutno napsat, že i přes originální pojetí (mnoha scén), neutuchající tempo a nemožnost, aby se mně takovéto filmy ohrály, co do drastičnosti nebyl pokořen spřízněný film z roku 2006, možná ani ten z roku 2013. Ale je to relativní. A je jen škoda, že se na těch předvolebních mítincích ke koblihám, perníkům a jiným poživatinám, nerozdávají také motorovky. Že bych to vzal z jedné vod(k)y načisto. Ještě že máme takové charakterní tvůrce, jakými jsou Alexandre Bustillo a Julien Maury, kteří udělají práci za nás tak, že se divák nažere a politik zůstane celý. 10/10

Film, který si pro svoji cool originalitu zaslouží kultovní status. Bejby (Ansel Elgort) kdysi zaplatil za svoji mladickou nerozvážnost a stal se z něj řidič pana Doca (Kevin Spacey), mafiána, kterému dluží. A svůj dluh splácí tak, že vozí jeho zločinecký tým k naplánovaným loupežím. Zaměřme se nejprve na samotného Bejbyho a jeho hutnou osobní linku, asi jste poznali, že to zřejmě nebude jeho skutečné jméno, nýbrž přezdívka, není jediný, kdo ji má, celá zločinecká parta, která ho obklopuje, se honosí přezdívkami. Mladík je hlavně pozoruhodný tím, že kvůli ušnímu šelestu, kterým trpí odmala po autonehodě, kterou přežil, ale jeho rodiče nikoliv, jen málo odkládá sluchátka, do kterých si pouští hudbu, a dále si odmala nahrává na audiokazety mluvené slovo všech, s nimiž během života přišel do kontaktu, čímž si vytváří úctyhodnou sbírku životních vzpomínek, kterou ještě převádí do hudebních mixů. Po smrti rodičů ho vychovával němý černošský pěstoun, se kterým nyní sdílí poměrně skromné bydlení. A Bejbyho nejvíc hřeje vědomí, že až nesmlouvavému mafiánovi splatí poslední cent, bude volný, anebo taky ne. Vykoupení má totiž podobu poslední loupeže, do které je Bejby, chtě nechtě, naverbován. Filmoví hrdinové mají tu výhodu, že je jim dopřáno flirtovat se sympatickými servírkami, které vypadají jako dívky jejich snů, tudíž nepřekvapí, že se náš hrdina rázem zamiluje.do milé Debory (Lily James).Takový film plný špinavých charakterů se neobejde bez nepřístupného ratingu. Ten sice není hned zkraje bohatě využíván, drsnější ráz se dostaví až o něco později. Tedy přesněji řečeno v okamžiku, až se Bejby rozhodne konfrontovat po zpackané loupeži na poště s týmem, se kterým byl vyslán do terénu. Rozhodně je film neméně zajímavý, i když pedál není stlačený až k podlaze. Nejvíc mě na filmu bavilo, jakým originálním způsobem byly budovány vztahy mezi Bejbym a ničemy Batsem (Jamie Foxx) a Buddym (Jon Hamm), třetí do party byla mrška Darling (Eiza González), kteří svorně dostali nevyzpytatelnost i zabijácké instinkty, Foxx byl přes hlášky, zjeba Batse zahrál dost zapamatovatelně, Jon Hamm měl pomalejší rozjezd, celkem se i držel stranou, náhle přidal na obrátkách a stal ze s něj výstavní zmrd s "terminátorovým" syndromem. Kevin Spacey se vždy zjevil, aby procedil několik vět, trochu pustil hrůzy a zase zaplul. V podstatě dobrý mafián. Filmy Edgara Wrighta mají vzestupnou tendenci. Tohle je jeho režijní i scenáristický vrchol. Pravda, mohlo to být trochu víc akčnější, ale chápu, že tuhle látku chtěl mít režisér mnohem více emočně propracovanou. Když přijde na akci, z jiných jeho filmů už vím, že ji umí. Akce je natočena přehledně a důležité je, že je dynamicky našlapaná. Bylo-li by to možné, dal bych si pokračování. Film v kinech vydělal, tak co by ne. 10/10

Film, jehož syrovost se line v každém jeho obrazu. A ani s hrůznou stopáží 148 minut neztrácí dech. Je to zásluhou velmi netradičně posazené režie, která nedá padnout hercům i v těch nejzazších rolích, exteriérům, jejichž odevzdaná chladnost nedovolí divákovi být zde rád a kameře, zvuku a střihu, které tento "holandský western" činí podmanivým a poctivým filmem, v němž si konečně odpočineme od CGI efektů. Je to příběh mladé těžce zkoušené ženy, která se chtěla vymanit z područí svého zvrhlého taťuldy, reverenda, který fanaticky káže o Bohu a křesťanství, a přitom je to takový nechutný perverzák, že mu není rovno. A neváhala přitom pracovat v nevěstinci, zabíjet, vyříznout si jazyk a změnit si identitu. Z Joanny na Liz. A když už se zdálo, že má od fotříka pokoj, dostihla ji její vlastní minulost. Roli Joanny/Liz ztvárnily dvě různé herečky. V pubertě to byla Emilia Jones, v dospělosti mnohem hvězdnější Dakota Fanning. Sekvence s ní mě přece jen bavily o něco víc. A pak je zde přímo ďábelsky vyobrazený reverend, jehož bestiálnost mu propůjčil Guy Pearce. A co všechno ve filmu ženám provádí, raději nebudu ani uvádět, citlivější povahy ho budou celý film nenávidět. Pearce se toho nebál, mohl jsi tím poškodit herecký kredit, vždyť v podstatě hrál pedofila, kterého vzrušují třináctky a incest. No, já vás varuji, že tenhle "western" se bude vymykat všemu, co jste v tomto žánru viděli. Holandský režisér Martin Koolhoven je pro českého diváka velkou neznámou. A přitom je to muž na svém místě. Pro příběh zvolil nechronologický styl vyprávění, které rozdělil do čtyř kapitol, které i jednotlivě pojmenoval. Každá kapitola je něčím specifická, jednou je to tíživá atmosféra, následně osudovost, nechybí i odlehčenější tón v nevěstinci. Vše je vesměs prosycené surovou brutalitou, ochránci zvířat se budou hroutit, ženy film nevydrží. Je jen škoda, že režisérovi se nepodařilo svléknout Dakotu, která zvesela šuká oblečená v dobových šatech. Samozřejmě, že tempo filmu není překotné, mně přišlo, že bylo nastaveno tak akorát. I tak film přece jen místy nevydržel s tempem, i když těch výpadků z rytmu nebylo moc. Ovšem stopáž filmu, která odrazuje nejvíc, je naplněna až po okraj pozoruhodným obsahem, který je natočen duchaplně, s nebývalou péčí a evropskou kvalitou. 10/10

Noomi Rapace musí absolvovat sedm vlasových proměn, které jí vytvořili na hlavě stylisté, aby ošálila represivní režim zakazující mít víc jak jedno dítě v důsledku přelidnění. Děda identických sedmerčat měl ale spásný nápad. Před kryobankou je schoval a vytvořil jim v úkrytu takové podmínky, aby přežila až do dospělosti. Sestry dostaly prazvláštní jména podle jednotlivých dnů v týdnu. Jednoho dne se ale záhadně ztratí Pondělí, je narušena jejich vzájemná souhra a ostatním sestrám hrozí, že jejich letitý úkryt bude prozrazen. A zbylých šest sester tím bude odsouzeno k likvidaci. Sestry jsou už dospělé a píše se rok 2073. Překvapení v oblasti scifi žánru, scifi roku, senzace roku, to jsou přívlastky, které nedávám filmu jen já, ale i ostatní. Postaral se o to Tommy Wirkola, kreativní režisér, který je zvyklý poradit si s utaženým rozpočtem a vyčarovat z něj technicky kvalitní podívanou, která obstojí i u náročnějšího příznivce žánru. Hned samozřejmě lze namítnout, že ten námět není až tak původní, inspirace jinými zástupci žánru je zřetelná. Nebude daleko od pravdy ten, který film přirovná k flákům "Potomci lidí" a "Vyměřený čas". Není to nakonec jedno? Vždyť originálních filmových děl rapidně ubývá, tak proč nepřistoupit na to, co předkládá Wirkola, v méně ambicemi přebujelém filmu. A předkládá nám velmi zručně natočené dílo, do něhož nacpal v dobrém poměru akci, napětí, emoce i nápady. Nelehký úkol spočíval na Noomi Rapace, která musela ztvárnit sedm rozličných a zároveň identických postav, nějak je od sebe oddělit a současně se nezbláznit z toho, že na sebe mluví, pere se se sebou samou a tak dále. Každá z žen je naštěstí něčím charakteristická - jedna je perfekcionistka, druhá je ranařka, třetí roztomilá parádnice, čtvrtá se vyzná v technice a podobně. A scénář měl nápad odlišit sestry zejména prostřednictvím stylu účesu. Občas to bylo dějově ale tak zamotané, že ani jiný účes nepomáhal v orientaci sester. Noomi Rapace ve své sedmiroli naprosto dokonalá. Užila si akci i orální sex. Wirkola a jeho scenáristický tým se překonal. Nikdo nečekal, že nevýrazné duo Botkin & Williamson přijde s něčím nápaditým, ani od Wirkoli se moc nečekalo něco inteligentního, není to zrovna režisér strojící velké myšlenky. A všechno jde, když se chce. Wirkola se s nikým nemaže, klidně nechá zlikvidovat postavu ve chvíli, kdy jí zrovna začnete fandit a je důležitá pro příští vývoj děje. A rozhodně nechybí i krvavá pomazánka. Wirkola není z těch, kteří by si ji nedopřáli. Samozřejmě, že film není úplně bezchybný, o osudy postav, ztvárněných známými ksichty, je to Glenn Close a Willem Dafoe, nepanoval moc divácký zájem, jeden bez vysvětlení zmizel, druhá mě herecky nezaujala. Stran dějových motivací i konání postav panovaly určité nedomyšlenosti a nejasnosti, ale to je celkem v pořádku. Extra rušivé elementy jsem ve filmu nezaznamenal. Celkově se tahle dvouhodinová futuristická jízda dá užít naprosto mistrně. 10/10

Hrdinná čoko padesátka bravurně křižuje silnice, po přechodu na přechodu sráží v rámci anti-BESIPU blond chodkyně a pouští se do nerovného pronásledování odpudivého páru únosců, jimž vehementně touží vyrvat ze spárů svého malého synka. A má s tím i nemalé zkušenosti, vždyť už v roce 2013 v thrilleru "Tísňová linka" také podstoupila únos, i když v poněkud jinak koncipované roli. To byl tedy nervák. Režisér nepříliš zvučného jména, Luis Prieto, vylouhoval z nijak extra objevného námětu napínavou jízdu, která prakticky končí až se závěrečnými titulky. A Halle Berry zná dokonalý recept, jak oživit svoji upadající kariéru. Jednoduše si pod záštitou své produkce vyprodukuje svoji sólo vybíjenou, kde uplatní svůj cit pro nesmírně emotivní herectví, ze všech herectví to nejemotivnější. Pláče, křičí, dusí se Jirkou Strachem, hází zoufalé pohledy. S jejím hereckým projevem nevyvstal problém, dobrá tahounka. Ale až uvidíte únoskyni Chris McGinn, ne, opravdu to není chlap, i když to jméno tak zní, tak vám "vypumpování studny" nad babiznami ze Souboje titánů bude připadat nevyhnutelné. V tu chvíli ještě přehodnotíte, jestli jste neměli procvičit pravačku nad Martinou Navrátilovou zamlada, v Jitce Zelenkové spatříte sexbombu a Karel Effa vám přijde jako krasavec. Celý film má spád, grády i invenci. Jasně, napětí postupně poleví, hlavně v závěru na farmě už to zdaleka nebylo ono, ovšem nebylo za poslední dobu moc filmů, které byly napínavé z 80%. Nápad neangažovat do celého pronásledování policii, jen tak na okraj ji informovat i cestující kolem, mně přišel hodně nevšední. Směle můžu napsat, že až originálně si s tím tvůrci poradili. Jak má film neupadající tempo, tak se dá přehlédnout i nějaký ten lapsus. Mě to nerušilo, ovšem matky v parcích pozor, při telefonování se neobracejte ke svým ratolestem zády. Už budete vědět, co to stálo Halle. Halle Berry prokázala, že je poslední dobou neprávem přehlíženou herečkou. Když zapne, umí hrát přesvědčivěji než její "vrstevnice" Sandra Bullock a Salma Hayek. Tenhle film se dá tedy vnímat jako jakýsi její comeback. Hodně dobrý comeback. 10/10