kingik

Jistě znáte to rčení - ti dva se hledali, až se našli. Tak tenhle psychologicky orientovaný horor přišel objasnit, jaká složitá cesta vede k seznámení takových dvou lidí. Jaká je k tomu zapotřebí seznamovací taktika. A jak si to ti dva lidé vlastně dělají při seznamování těžké. A je hlavně o tom, jak být v seznamování hodně nestandardní. Normálně muž pozve ženu do restaurace, do kina, na procházku, koupí jí květiny. Až na ty květiny, všechno špatně. Podle pošahaného Setha, zřízence v psím útulku, žena zabere, až když ji zavřete do klece. A jak si naplánoval, tak i provedl. Ovšem s ženami, kromě Anči dlaňovky, zkušenosti neměl, jeho absolutně čistá duše neměla ještě tu čest poznat geniální manipulátorku, jakou je psychicky narušená servírka se spisovatelskými ambicemi Holly. Kdo by si byl pomyslel, že herecky nenápadný Dominic Monaghan zaujme v roli nemocného muže, který touží po lásce a citech. A že jednoho filmového dne mu osud do cesty přivane sexy mrchu Ksenii Solo. Na filmu vás nemusí zajímat vůbec nic jiného než právě tihle dva, kteří mezi sebou rozehrají psychologickou hru na lásku, jejíž důsledky mohou být v nejzazším možném případě pro jednoho z nich zničující. A až do konce můžete tipovat, kdo z těch dvou dopadne fakt blbě. Ačkoliv film není natočen typicky napínavou formou, není v něm nouze o podmanivé kamerové nájezdy, netrpí ani nedostatkem klaustrofobické atmosféry, i na kvalitní gore přijde řada. Klišé uvězněné oběti, strach z prozrazení, i s tím si film uměl poradit. Zajímavě fungovalo následné obrácení rolí - věznitel/vězněná oběť. Velkým objevem je Ksenia Solo, která přesně do role zapadla. Režisérovi Carles Torrensovi nedělalo zjevné problémy udělat z tradičního hororového spektáklu téměř komorně podmanivou záležitost, do které aplikoval stravitelné psychologické prvky. Takže takového originálního Mazlíčka ve Zverimexu fakt nepořídíte. 10/10

Správně infantilní návrat čtyř přerostlých želv, co jdou zase (jak nepřekvapivé) jednou zachránit svět před jeho koncem. A divák bude zasypán přívalem hlášek a akce. V podstatě se jedná o přebalený první díl, podstatný rozdíl tkví hlavně v řadě prvků, o které je druhé pokračování obohaceno. Želví partička se rozrostla o sympatického newyorského policejního strážníka Caseyho, co holduje hokeji. Vrací se i "hrdinný" zachránce Vernon z jedničky, který tak trochu zneužívá svoji slávu, aby ale následně prohlédl a přestal se zabývat svým egem a dál pomáhal stmelené želví partě. April je stále sličná, nic víc extra od ní nešlo očekávat. Temnou stranu zastupuje záludný Trhač, který prchl při transportu do věznice. Vzal si na pomoc intelektuálně podřadnou,avšak mezi comics fandy proslavenou dvojici trestanců jménem Bebob a Rocksteady, které ještě uvidíme zmutovat v divočáka a nosorožce. Trhačův mocný klan začíná nabírat na síle, o to hůř, že se spojí s vědcem, co vyvinul nebezpečné sérum, které mění člověka na zvíře. A aby těch parchantů nebylo málo, jejich řady doplňuje Krang, zástupce mimozemské civilizace, co zná recept, jak si podmanit svět. Druhý díl je o něco komplexnější než byla jednička, se kterou si v podstatě v ničem nezadá. CGI absolutně věrně ztvárňuje želví partu, která se v reálném prostředí pohybuje zcela přirozeně, žádný rušivý prvek jsem neobjevil. Želváci jsou zdaleka nejlepšími herci. Oproti (levnějším) hercům se jim daleko lépe daří projevovat emoce nebo podat vtip. S Bebopem a Rocksteadym se moc za film nepotkají, je velká škoda, že jejich vzájemná konfrontace byla tak nízká a prakticky k ničemu nevedla. A teď ten hlavní zápor filmu. Velká část filmu podléhá náctiletému publiku, což se projevuje infantilní formou, která je oproštěna od undergroundového comicsu, až to má za následek to, že jinému publiku se film jen těžko může zalíbit. Velkolepou technickou stránku také podporuje skvělý hudební doprovod s povedeným hudebním motivem z hudební dílny Steva Jablonskyho a ještě celá řada songů z let minulých. Producent Michael Bay pověřil režií málo známého režiséra Dave Greena, který se řídil infantilně, občas mírně temně pojatým scénářem. Vzešlo z toho zábavné a akční pokračování, po němž si pravděpodobně už nikdo nevzdechne na dávné, technicky tristní "želví" filmové počiny, v nichž se musela parta ochotníků navléct do gumových kostýmů. Dvojka ztratila svoji sílu ve finále. Přece jen bylo z těch odbytějších. Na scéně bylo hodně dobrých postav, ale po řídce pojatém finále jsem si sotva vybavil, co se s nimi stalo. Do třetího pokračování už nemá význam se pouštět. Želvy prostě nežeru! 6/10

Vodní hrátky se smrtí ve veřejném bazénu. A po zavíračce. A údajně podle skutečné události. Jonna (Alexandra Park) a Bree (Nora Jane-Noone) jsou dvě sestry, kterým se nevyplatí dobývání zásnubního prstenu zapadlého na dně bazénu. Správce opustí prostor, na rozloučenou jim zatáhne nad hlavami sklolaminátový kryt a jde se válet na kanape na celý prodloužený víkend. V areálu ani noha, až na pochybnou a soudně trestanou uklízečku (Diane Farr) těchto prostor, které se ale do záchranářských prací hned tak nechce. Následuje vydírání, sestry, které už si to chtěly navzájem dělat jazykolamem, budou vypucované na rok dopředu. Jejich pobyt ve vodní lázni jim stěžuje pouze chlad, cukrovka a problémová minulost. Na thriller je to málo napínavé A když už děj pozbývá napětí, je málo extrémně řešen. Námět, který dává vzpomenout na všechny vyhrocené situace v Open Waterech, na lanovkách po provozní době a na všechny možné prostory, které slouží pro vyžití, jen se jaksi nepočítá, že zde může jít i o život. Přesto jde o neotřelý námět, u něhož se režisér Matt Eskandari nenamáhal, zda by to takhle přesně probíhalo v reálu. Důležité detaily mu byly buřt. I probodnuté ucho se regeneruje poměrně zdárně a vůbec nebolí. Uvězněným hrdinkám bude jen málokdo fandit, neb jsou protivné a nesympaticky afektované. Jednou z nich je i objev Alexandra Park, která zahrála při spotřebě špuntů v díře uvěřitelně, napříště by už mohla dostat lepší plavební úbor než ty fosilní plavky. Tobin Bell zafungoval jen jako lákadlo do titulek. Je zde jen na začátku, "skládačkový vrah" si v diáři odfajfkoval jen další práci, jejíž natočení trvalo asi méně času než napuštění bazénu. Na co je ve filmu žena se sociopatickými rysy, když se nepustí do ničeho delikátního. Film se hodně se vším plahočil. V situaci, kdy mně půjde o život, asi nebudu diskutovat nad pohnutým dětstvím, sourozeneckými i rodinnými problémy a vyčítat si hovadiny. Sestry tyhle konverzace spolu vedly půl filmu v přerušovaných intervalech. Není divu, že pak bylo těžké navázat na děj a dát mu napětí. Konec byl z celého filmu tím nejhorším. Klidně bych uvítal i mini žraloka. Technické hledisko měl film slabší, špatný střih i celkový horší rytmus scén se na výsledném hodnocení projevil. Ke všemu se film postupně idiotsky zvrtne do psychologického drama blábolu, kdy tři ženštiny čelí démonům ze své pohnuté minulosti. Příště už chci film o obézním chlapečkovi, který se v noci šel nadlábnout do spíže, a zavřela se za ním dvířka. Maminka byla na zájezdu, tatínek byl hluchý a slepý. A po každém soustu vyjela z podlahy motorová pila. 6/10

Boris Hybner (relativně) v pohodě, třeba umí pohodu i zahrát, je přece mim. Z alkoholika je stomik. Průvodce pořadem, Honza Dědek, tradičně zůstal věrný svému permanentnímu kakabus výrazu. Pořad, ostatně jako všechna jeho vydání, o hovně (přirovnal bych to k metafoře), povídalo se převážně o hovnech (došlo i na skutečná hovna), ovšem korektní formou. Vývod je na hovno. 40%

Rob Zombie se vrátil k tomu, co mu jde evidentně nejlíp, jenže ztracenou formu nelze hned získat zpět. Číslovka 31 z názvu filmu rozhodně neznačí počet mrtvol, které ve filmu uzříme, ani se nejedná o věk jeho ženy Sheri, která hraje jednu z hlavních postav. Jde o název hry, kterou si tak pojmenovali vyšinutí šílenci, kteří se baví masakrováním lidí. Moc originální námět to zrovna není, ovšem při troše krvavé vůle se z toho dalo leccos vymáčknout. Jenže film s hnusotou, krví a vražděním šetří. A co hůř - není zrovna extra kvalitně natočen. Nezajímavý vizuál, neoslnivá kamera, která spíše krvavým detailům uhýbá než aby je explicitně předvedla, výsledkem je slabé gore. To, co film nedopřál divákům po stránce gore, dohání v nápaditosti šílených maniaků, kteří se v smrtícím labyrintu postupně představují. A jsou to tedy pořádní psychopati! Jeden lepší než druhý a co teprve ta jejich jména! Problém akorát v tom, že jejich potenciál využil režisér dost polovičatě a kdyby se uchýlil k pořádnému vražednému běsnění, jaké film vehementně sliboval, mohlo se jednat o zářný hororový počin. Takhle se to ne a ne pořádně rozjet. Takže tentokrát byly (záporné) postavy mnohdy lahůdkové, režisérova žena pořád vypadá k světu a režisér se zbytečně krotil. 6/10

No co, to nejlepší už mají tihle rockoví dědci za sebou. Kroutí už čtyři dekády na hudební scéně, složení kapely se nijak dramaticky nemění, Angus Young pořád běhá po pódiu v kostýmu neposedného školáka, možná už tolik nestříhá nohama jako dřív, frontman Brian Johnson pořád zpívá nezaměnitelným hlasem v charakteristické čapce, která mu snad přirostla k hlavě. Jejich poslední hudební příspěvek nepřináší nic objevného a revolučního, jako svého času jejich "Hells Bells", nikdo nebude žasnout nad invenčním pojetím, jako v případě "Money Talks", nestane se z toho ani hudební hymna skupiny, jako v případě "Thunderstruck". Stále se však jedná o poměrně osobitou skladbu, která není prvoplánově líbivá, není ani debilně uřvaná, a má tudíž mírně poprockový nádech. Image skupiny asi nejspíše neosloví mladší ročníky, jejich hudba má však stále prvotřídní energii a říz. Je to kus poctivé muziky, v níž kytara, bicí i zpěv na sebe netlačí a neubírají si prostor. U AC/DC je jednolitost hudebních těles zvukově neobvykle zabarvená i vyvážená, i když to někomu může připadat monotonní. Klip k písni je vlastně docela obyčejný. Se skupinou si dali dostaveníčko v hudebním klubu natěšení fanoušci, kteří pod pódiem skandují. A ono to solidně kapele šlape a hraje i na stará rocková kolena. A ortodoxní rockery potěší, že tihle osobití řízkové dávají o sobě nadále hudebně vědět. A pořád to má kvalitu. 80%

Další růžová noc. Při pohledu na tohoto zpěváka vyvstane otázka, jestli nepřiletěl z teplých krajin. Absolvovat s ním klip totiž představuje rizikový faktor. Převládá pocit, že napadne pánskou řiť dřív než jeden řekne Adam, respektive Anál. Klip jen s pásem cudnosti. Napodobování Elvise, svatební kaple, pánský striptýz, permanentně slunné počasí, na to mě neužije. Tímto je klip přesycen. Písnička o hovně v úplně únavném teploušském podání. Metrosexuál, homosexuál, kdo se v těch nagelovaných a navoněných pičusech má vyznat. Než by raději klátili ženské, tak ze sebe dělají mrzáky. Tenhle song by obstál jedině v nějakém gay baru. Neumím si představit, že by se nějaký duševně zdravý jedinec do něj zálibně zaposlouchal. Po všech stránkách se mně to nelíbilo. Nedávám hvězdičku ani za sličnou blondýnu. Takových blondýn bylo, je a bude. Každopádně ženský prvek narušil přihřátý klip. Ale nepomohlo to. 0%

Kdo by se byl nadál, že ten manekýn někdy přijde, s něčím hudebně originálním. A vida, rázem je tady song s rockovým zabarvením s podmanivým obrazovým ztvárněním. Lambert je maník, kterého byste hledali spíše v módním katalogu, ale pěvecké kvality i styl mu nelze upřít. Image má tak akorát, není to nic buzerantského, i když do toho nějakou tu šminku propašuje. Na slečny to zapůsobí a je vymokřeno. Z hlediska hudebního by výhrady byly třeba u jiných singlů, ale tady nějaké výrazné slabiny nenacházím. Koncept písně je dobře vymyšlený, text se dobře poslouchá a není nijak splácaný. Píseň se dobře prolíná s černobílým klipem. Jo, obešlo se to bez barvy, i když to nemám v oblibě, zde černobílá plnila svůj účel a nerušila. Rozhodně to není žádný "mazlivý" song. Zní originálně a mírně drsně, má v sobě řadu prvků z různých hudebních odvětví, klade důraz na určitou "špinavost", kterou klip znásobuje. Když interpret zpívá o městě duchů, jehož srdce je příčinou tohoto stavu, nebude mít písnička úplně optimistické vyznění, to dá rozum. V tomhle hudebním počinu se Lambert našel. Vždycky mně připadaly jeho songy nic extra. Snaha byla, ale přece jen plakátový idol pro hetero chlapa, to jsem zrovna nepotřeboval. Jo, tentokrát to klaplo. Sejdeme se ve Městě duchů. Pak se uvidí, jak se to s tou jeho hudební kariérou vlastně má. Jestli jeho písně, může vůbec poslouchat pánské publikum. V tom u mě panují dohady. Vyjasním si to s Adamem, až s jeho příštím singlem. 80%

Dítě s Adélou bych fakt nechtěl mít. Když se tak na ní podívám, mám pocit, že večeřela tak za dva. To je vypasený prase. Rajko Doleček z ní má žlučníkový záchvat. Mladý babáč a vypadá jak Almara. Celkem byla slušně zmalovaná, takže ji to uchránilo od totální obludnosti. Kameraman měl spásný nápad. Nezabíral moc její postavu. Ta se pomalu nevešla do záběru. Hlavu má akceptovatelnou, až na ty dvě brady. Hudebně mě její singl neoslovil. Písnička je nesmyslně roztahaná na šest minut. Z jejího hlasu plakat dojetím nebudu, že ho má výjimečný. Ať se nad ním rozjímají kritici. Mně je tahle zpěvačka nesympatická. Celý ten její projev postrádá sympatické pojetí. Celá namyšlená, ohyzda. Klip mě nebavil. Hnusný barvy, pořád se tam zjevoval nějaký negr, režijně slabé a nudné. Tahle zpěvačka mě nebaví. Pro mě jedna z těch horších na oko. Sluchu tolik zabrat nedala. 40%

Santa má krámy! Proč asi nosí na sobě ten červeně zabarvený směšný oblek, ha?! Kdysi to dal dohromady s Karkulkou, která už se dávno zařadila mezi moderní populaci žen. A být Always bez Always už prostě nechtěla, ne tak červený mužíček. Santa v tomhle slasheru se rozhodně nechrání před protečením. Celou noc nespí a přesto je ráno svěží, i když je zakrvavený. K Vánocům naděluje ze všeho nejradši zahradnické nůžky. Slasher z nezávislé produkce, který se znatelně inspiroval v (roztomile krvavé béčkové) hororové tvorbě let osmdesátých, se nijak nenamáhá, aby vypadal, že disponuje solidním rozpočtem. Vraždy občas vypadají poněkud rozpačitě, amatérsky. Není jich ale málo, nejsou ošizené, na zem dopadne i uříznutý penis. U režiséra Todda Nunese ještě není tak úplně jisté, zda šlo o úmysl, aby jeho počin vypadal tak levně a neprofesionálně, nebo jeho režijní schopnosti nedosahují tak vysokých kvalit. Ono od obojího trochu. Posléze jsem si na jeho hrubozrnný styl, občasně nepostrádající zábavný nadhled, ale zvykl. Děj filmu začal leccos vysvětlovat, Santa byl v podstatě politováníhodný šílenec, až na povrch vyplula pointa vyprávění. Finále vskutku napínavé a ne zrovna odbyté. Dívčina v hlavní roli si odskočila od přirozeného laskání pánských přirození v pornu taky jednou k mluvené roli. Samosebou, že tenhle film nikomu nenutím, ale co měl, to splnil. 8/10