kingik

Největší čurák všech hudebních dob. Meziplanetární kokot. S hudbou to nemá nic společného. Klip hrůza. Chybělo jen jeho charakteristické gesto dvou zvednutých prstů, ukazovák + prostředník, čímž asi dává najevo, že jde prstit kundu, nebo spíše prdel. Jeho ne-hudbu už nechci v životě slyšet. To je i na můj nevkus moc. 0%

To jsem z toho Marťan. Film by klidně obstál i jako divadelní hra. Astronaut Matt Damon si o nějaký ten měsíc prodlouží pobyt na Rudé planetě, bude se zabývat pěstováním brambor, poslechem muziky, ale pecku hudebního nebožtíka Dalibora Jandy "Všechno na Mars" v jeho repertoáru neuslyšíme, krásy planety ho zajímat nebudou a hlavně bude doufat, že jeho kolegové z mise i NASA udělají všechno pro to, aby se vrátil na Zem. A nepřipadal si jako kůl v plotě, ale jako cool astronaut. Na Marsu je totiž obojím. Jen co osiřel a zbytek výpravy je na cestě domů, začíná kolem sebe vše komentovat, spoléhá na náhodu, nezřídka na náhodu spoléhá i celý nesmyslný film a vesele se s ním bude divák i parádně nudit. Na dvě a čtvrt hodiny je film dost dějově řídký. Stopáž se klidně dala zkrátit o dobrých 45 minut, aby film dostal dynamičtější fazonu. Film přichází po technicky zdatných soukmenovcích Apollo 13 a hlavně po Gravitaci, která mu uštědřila pořádnou lekci z vizuálních efektů. Technická i vizuální stránka nemá v podstatě čím nadchnout. Ani s akčním rozpohybováním to není nijak slavné. Až na pár výjimek, je film užvaněný. Marně jsem hledal nějaké stopy po napětí. Nebývá moc často, abych během projekce opakovaně kontroloval čas, když se snímek mnohdy značně vlekl. Asi takhle. Nebavilo mě to. Lhostejný mně byl Watneyho literární osud, o nic víc mě nezajímal ani jeho filmový osud zrežírovaný senilnícím Ridley Scottem. Chudák senila ještě ke všemu dostal upachtěný scénář od Drew Goddarda. Ti dva se k sobě tvůrčím způsobem hodí asi jako Michal David a rocková kapela Kiss. Výsledkem jejich snažení je nuda v okoukaném a nic nového přinášejícím trikovém balení, které zvedá z prachu relativně hláškující Matt Damon a spol. Nikdy víc na Mars nezavítám. Tyčinku Mars budu ale žrát stále. Tohle scifi mně ale nechutnalo. 40%

Drsné déja vu, které na znalce původního filmu neudělá dojem. Jenže mně jsou nějací znalci úplně u prdele. Předně je tenhle remake zbaven dřívější art pachuti, která mně dost vadila. V originále se hodně banálně vysvětlovalo, proč docházelo k mučení obětí, k čemu to sloužilo, také nechybělo objasnění výrazu "martýr". Remake je v tomhle ohledu úsporný, jinak ovšem v podstatě kopíruje originál. Máme zde zase na scéně dvě kamarádky na život na smrt, z nichž jedna se kdysi v dětském věku dostala ze spárů mučedníků až do kláštera, aby pak po deseti letech vystopovala své tyrany, které bez milosti odpraví. Opět po scénách z dětství obou dívek, Lucie a Anny, uvidíme umírat čtyřčlennou rodinku po zásahu brokovnice, zase žádné mobilní telefony v držení domácích i agresorů, jen pevná linka. Nechybí ani duch umučené dívky, který se upnul na Lucii a způsobuje ji zranění, akorát se tentokrát musí divák spoléhat více na svoji představivost, neboť ani tenhle jev není nijak zdárně vysvětlen. Pak se přesuneme do podzemních prostor domu, v němž jsou cely, ve kterých jsou drženy další dívky. A samozřejmě se objeví i zvrácená šéfka organizace, která jen tak prohodí pár nepodstatných slov o tom, na co se tak zhruba její úchylná parta specializuje. Film se nijak významně nezakecává, což jemu i mně svědčilo. Jel v dobrém a drsném tempu. Celý remake je vyvedený do exploitation žánru. U původního filmu tomu také tak bylo, jenže pak přišla dramaturgická nestabilita, která byla rušivá. Tahle verze je na obsáhlé vysvětlování skoupá, raději koná v gore povelech. Ty jsou nevyrovnané. Z úvodního vyvraždění rodinky se mělo napodruhé vytěžit víc, pokud vím, v originále bylo intenzivnější, zde jsou dvě zastřelení mimo kameru. Krevní piksle ovšem při natáčení hrály prim, takže hardcore scény se zjevovaly. Do filmu se oproti originálu podařilo dostat napětí. Ve výhodě tedy budou hlavně ty diváci, co neznají původní předlohu, nebudou tušit, jakým směrem se film bude ubírat. Ještě líp, jestliže jim je blízký subžánr torture-porn, do něhož také tahle verze směle nakoukne. Jedná se o hodně temný film, a to doslova, moc scén s denním světlem se zde nenachází. Duo režisérů Goetzových vyloudilo solidní depkoidní záležitost, v němž jsou představitelky hlavních dvou partů o něco sympatičtější, než dvě nevzhledné herečky z originálu. Má to spád, švih a tak úplně neplatí, že dvakrát nesmočíš kládu ve stejné hororové řece. Samozřejmě u místní afekt skvadry to neobstojí. Původní film byl ve své době značně kontroverzním počinem, o tomhle to spolehlivě platit nebude. Je to čistý horůrek bez žánrových odboček. 80%

Nevracej zástěru, jsi náš MistrKuchtík! Osobně jsem se účastnil nejnovější řady, abych i já přidal něco ze svého kulinářského umění. A získal tak vytoužený MasterŠek. Do soutěže jsem vstoupil pod jménem Dobromil Retych. Mé výsledky byly velkolepé. Ač kuchařský panic, jsem i sexuální, ale to je jedno, jsem dosahoval nebývalých nad limitů, i když do té doby byl mým největším úspěchem párek na studeno s kmínem a kopečkem šlehačky. Velice rád experimentuji, nejen s jídlem. První kolo bylo sloupávání párků, mělo se sloupnout pět set párků za deset minut. Zastavil jsem se na čísle 501, neb jsem v zápalu sloupl i ten svůj. Porota byla nadšená, postoupil jsem dál. Jen Raditsche se ohradil, prý na klobásách skončím. Druhé kolo, krájení zeleniny v limitu, jsem zvládl relativně dobře. Nikdy jsem nic nekrájel, přesto jsem si věřil. První komplikace nastaly, když jsem začal krájet i svá nehtová lůžka. Za chvíli jsem měl před sebou pěkný kopec kůžiček. Hlavou mně okamžitě problesklo, jestli mně nápad se smaženými kůžičkami náhodou neukradl kulinář Hruška. Na zvažování žaloby nebyl čas. S porotou v zádech jsem očekával verdikt, že končím. Nikoliv, přesně takhle to má vypadat, prohlásil porotce Kalina. Třetí kolo a přišly proklaté zapékané klobásy. Připravil jsem kvalitní sosík, přidal různé koření a přihodil hrst mandlí a jablek, aby to mělo šmak. Poprvé jsem měl pocit, že jsem kreativní. Fichtner byl ale jiného názoru. Tohle je nejhorší, co jsem od Vás viděl. Vraťte zástěru, v soutěži končíte. Amatérský kuchtík skončil. No jo, došel jsem daleko. Ještě dnes se budím hrůzou z děsivé poroty. Tahle soutěž je noční můra. 20%

Namíchat chutný hudební koktejl je pro komerční tv stanice stále větší problém. V neděli večer na mě sáhla hudební smrt. Vzala na sebe podobu Chinaski (nesmyslná skupina, co se domnívá, že dělá hudbu), Xindl X (skutečně ksindl), Jana Kirschner (netrefila jediný tón) a.j. Večer by to měl být zábavný. Nicméně, hudební zvratky měly velmi rychlý spád i odezvu. Obrazně řečeno, z našeho šoupičnisu se dá jen a pouze non-stop blít, ale tentokrát to bylo to nejhorší z nejhoršího. Moderování se zhostila dvojice česko-slovenská. Banášová a Bouček nechtěli být semleti mašinérií odpadků a hnusu, ale stalo se. Nepřišlo mně, že by moderování i večeru dali jiskru. Nuda byla jen podpořena. U přímých přenosů se může stát, že něco kiksne, ale tentokrát jsem se nezabavil skřítkem zlomyslníčkem. Bavil jsem se nad tím, jak profesionální hudebníci dokáží být horší než zpěvák z podchodu. Všichni bez rozdílu na úrovni podprůměrných amatérů. Pak odněkud vyhrabali Dejdara. Ten už má dávno asi deset let po sezoně. Není mně tedy jasné, kdo si od něj slibuje šoumenství a rozšoupnutí uhozeného večera. Je poměrně pro psychiku pohoršující vidět zástup hovad, jež se živí něčím, co neovládají. Jakou kvalitu od nich čekat, to by mě fakt zajímalo. Nova už je schopna zrecyklovat i fusky Viktora Sodomy. V neděli večer jsem viděl hudební sodomu gomoru. To bych vám nepřál vidět české hudebníky rapovat, zpívat, hrát a Bouček jako vrchol české školy moderátorské. Mattoni nepiji, jsem po ní dost agresivní. 0%

Medvídek Ted - pro muže to nejlepší. Pro diváka už tolik ne. John a plyšový Ted jsou pořád Hromoví kámoši. Jen stát nechce oživlou hračku uznat za legální osobu. Ted a spol. se tedy pouštějí do složitého soudního sporu, na jehož výsledku záleží celá Tedova budoucnost. Sethe, Sethe, ten scénář je tak triviální, až se sám shazuje. Většina vtipů se točí kolem hulení trávy. Až na jeden, hozený do parodie na Jurský park (scénou zní i totožný hudební motiv), jsem nepohnul brvou. Další kategorie vtipů jsou vulgarismy. Sprostá slova nezamáznou marnost scénáře. Režijně je to odvyprávěno z prdele. V soudní síni je to nuda, zde se jelo převážně na vážné vlně. Následně přišla odvázanější road-movie sekvence, kdy se ve třech putovalo za elitním právníkem, co se ujme Tedovy kauzy. Jenže zase to scenáristicky film neustál. Nečekaně objevený lán marijánky, zvířátka ze všech koutů světa a nudná písnička v podání Amandy Seyfried. Asi takhle nějak vypadala tato sekvence. Na závěr zavítáme s našimi hrdiny na Comic-Con. Opět nic extra ze scenáristického i režijního hlediska. Zhrzený Donny zde chce unést Teda, aby zjistil, co způsobilo jeho oživnutí. Předtím se za tímto účelem spřáhl se šéfem společnosti Hasbro, která medvídky sériově vyrábí. Scénář nabízí i hovadiny, že plyšák se ožení s krasavicí, které ale vůbec nevadí, že nemá péro. Ta s ním chce i otěhotnět, shání se dárce sperma (to bylo vtipné), posléze je ale sňatek anulován z výše popsané nezpůsobilosti "manžela". Mark Wahlberg je prima. Gagy podat umí, těch originálních i zhovadilých bylo tak akorát. Amanda Seyfried v roli začínající advokátky nebyla vůbec vtipná. Její postava ignorovala slavné filmy, většina gagů tedy vycházela z její neznalosti notoricky známých filmových děl. Bylo to i celkem vtipné. Z ostatních postav zaujala sličná a relativně neznámá Jessica Barth v roli Tedovy partnerky. Účast Morgana Freemana zcela nadbytečná. O něco lépe vyšel krátký výstup Liama Neesona s cereáliemi, jenž měl podtitulkovou dohru. Za sebe jsem to čekal odvázanější, vtipnější, vyzrálejší a dospělejší. Seth MacFarlane ztrácel postupně nadhled, děj filmu, jestli se vůbec dá psát, že to mělo děj, byl málo nápaditý a kolísal. Banalita byla dost často rušivá. MacFarlane si technicky vedl zdatně, jako vypravěč se až tak neosvědčil. O kompaktnost druhého pokračování neusiloval. Dopadlo to tak, že John s Tedem jsou správní parťáci, kteří by si zasloužili lepší a zajímavější příběh a pestřejší gagy. Popkulturní odkazy jsou už pro českého diváka otravné. 50%

Film, ve kterém se vydatně souloží (hned na prvních schůzkách), na nahoře bez ovšem zapomeňte, ještě vydatněji se v něm kecá a mluví sprostě (o sexu). A hlavně se v něm řeší v podstatě neexistující milostný vztah. Vztah staromládeneckého sukničkáře Jakea s krasavicí přezdívanou Lainey, fixovanou na slizkého gynekologa. Ti dva se už sice znají ze studentských kolejí, ale poté, co tehdy spolu poprvé vykročili do sexuálního života, při setkání po letech už spolu znovu v posteli skončit nechtějí. Nechtějí si totiž vzít krásné a platonické přátelství, které je pojí. Bez problémů si ale dokáží sdělovat milostné eskapády, které zažívají s jinými lidmi, když nejsou zrovna spolu, což většinu filmu jsou. Scénářem je to ale nastaveno a vedeno tak, že diváci mají chápat a uvěřit, že se ti dva vlastně milují. Haha! Jason Sudeikis hraje stále stejně, ne blbě, ne dobře, prostě stejně. Ke všemu mně připadá jak handicapovaný. To jeho filmová partnerka je jiné maso. Neokoukaná Alison Brie dokázala vzbudit zájem o svoji postavu, což se nikomu jinému ve filmu tolik nepodařilo. Její sexualita je natolik nezměřitelná a neproniknutelná, že se klidně v pohodě dá uvěřit, že její úchylka na odpudivého gynekologa má co dělat se zvráceností. Scény s Adamem Scottem a s ní mají v sobě jakýsi sexuální náboj jak z nějakého erotického psycho-thrilleru, scény se Sudeikisem, kterých je až třikrát tolik, nemají v sobě tolik zajímavého, nuda v tomto případě není nic výjimečného, což je také dáno hodně nekompaktním scénářem průměrně zdatné režisérky Leslye Headland. Ta s postavami, které mají tragický náběh, neumí vůbec pracovat. Nedokáže přesně určit vztah diváka k nim. Většina scén by klidně obstála jako zajímavé psychologické pasáže, kdyby se ovšem tolik nehrnuly do nutně komického vyznění, které filmu ne vždy prospívá, dokonce jej i sráží. Will Ferrell poslední dobou zvýšeně produkuje, na tomhle kousku je místy znát, hlavně v ostřejších pasážích, že je z jeho dílny. Režijně to nepředstavuje nic extra. Film vůbec neubíhá, dialogů je tuna, je to celkem stereotypně nahozené. Ke všemu je to nepříjemně předvídatelné. Hlavně když se nesouloží a přestane se mluvit sprostě. Závěrečná třetina filmu si kazí hodnocení až na odpad. Ženě na ulici praskne plodová voda, zbytek lidí kolem dělá, že se nic neděje. Gynekolog žene Jakea k soudu za napadení, ale načež je vše jinak. Skoro jsem se ušklíbl, kdybych si ten film měl dát znovu, ale některé pasáže byly vyvedeny vskutku zajímavě a neotřele. Odmyslete si sprosté repliky i odvážné erotické scény a máte cosi ve stylu ucházejících sitcomů s lepším vizuálem. Ona to byla komedie? Kvalitní vtip jsem hledal lupou. Ale jo, otočil jsem i oči v sloup, když ze čtyřicátníka Sudeikise udělali studentíka-panice na koleji v úvodní sekvenci. Změna účesu a byl "omlazený". Jak na toto může někdo přijít a realizovat to. Film je v globálu průměrný. 50%

Mám averzi k čemukoli animovanému. ale kritik by si neměl vybírat. Poprvé jsem chtěl odejít z kina. Jestli vaše děti zlobí, vezměte je na tohle. Z kina se budou vracet sice stále zlobivé, ale zdegenerované. A to je přece lepší, ne. Nevím, kdo si v pokladně kina může zakoupit lístek na tohle. Jít na hajného Robátka v remastrované verzi by bylo smysluplné, ale tohle není smysluplné ani z jednoho procenta. Beru hodně, ale kurva, piča, toto jsem nezažil! Po návratu z kina musí celá rodina spáchat (uměleckou) rituální sebevraždu. Paradoxně to typický animák pro celé rodinné klany ani není. Popkulturní odkazy malí haranti nepochopí, nepěkná animace je do židlí nezarve. U soudu Mimoni vyváznou jen s podmínkou. Bohužel. Četo zacílit! Na můj povel pal na Kyle Balda a Pierre Coffina.....ufff, kurva, to je úleva. 0%

Je třeba si chránit prdel! Soutěž, jejíž princip jsem doposud nepochopil, i když mně byl padesátkrát vysvětlen, uvádí prvotřídní bukvice s dolíčky jak Zagorka po operaci mrdu. Nechápu, v čem má divák spatřovat zábavnost soutěže. Rozhodl jsem se, že se pokusím soutěži přijít na chlup přímo na místě. Podal jsem přihlášku do soutěže a po náročném castingu, kdy mně v předsálí rvali do prdele postupně ředkvičku, banán a květák, jsem prošel, až mně v prdeli uvízl patizon a bez vymazání plechu. Byl jsem na sebe pyšný a brány soutěže před televizním národem jsem měl otevřené. Uvelebil jsem se za soutěžním stolkem s tím, že mě žádná z otázek nezaskočí. První zádrhel přišel, když jsem se napil z květináče na stolku, ve kterém se vznášel kondom s chomáčem ochlupení, čehož jsem si všiml později. Co mrdka nechtěla, hned první otázka souvisela s ohanbím. Moderátor mně položil záludnou otázku, kolik má na péru chlupů. Pekelně jsem se soustředil, vydedukoval jsem podle matematického vzorce odmocninu z pěti chlupů na jeden kilometr čtvereční, z jednoduché rovnice jsem si odstranil závorky, sečetl jsem všechny filcky na chlupech a výsledné číslo jsem vynásobil dvěma dolíčky buzny moderátora. Vyšlo mně 3333 vystříkaných čísel do každého soutěžícího. Sám jsem byl překvapen, když se usmívající buzík zatvářil spokojeně a moji odpověď označil za správnou. Princip soutěže jsem sice stále nechápal, ale hned napoprvé jsem uspěl. Jenže moderátor se na mě culil dál a nepřestával. Mrštným pohybem se dostal za moje záda, pevně mě objal a šeptl do ouška fatální větu: "Když ti to hádání tak krásně jde, poznáš co je to mít v díře Smetanu, kočkodane!" Napětí okamžiku ze mě udělalo na chvíli sochu, ale vzápětí to ze mě opadlo. Zaradoval jsem se a radostně jsem se optal, jestli mě bude píchat Emma Smetana. V tu chvíli jsem ztuhl hrůzou a orosil se i na intimních partiích, neboť jmenovaná moderátorka pracuje v jiné televizi. Věděl jsem, co přijde. Cukrouš se jmenoval Jan Smetana a už se do mě chystal šroubovat kolibříka. Chytře a uvědoměle jsem sílu okamžiku přerušil tím, že zatím padla jen jedna otázka. Zoufale jsem se natáhl až k protilehlému moderátorskému pultíku. S rukou Saxány jsem uchopil list, na kterém bylo znění druhé soutěžní otázky.Ta zněla: Kolik měří pyj moderátora Smetany. Dobře jsem věděl, že musím odpovědět míň, aby to bylo víc. Vyhrkl jsem, že jeho kanón měří 1 cm. Zavřel jsem oči a stáhl půlky. Nic se nedělo. Asi po minutě jsem se otočil a studio bylo prázdné. Později jsem se dozvěděl, že jsem se stal vítězem a úspěšně jsem přestál Smetanův šroubing péra do kotlíku. Nechal mě být. Sice jsem princip soutěže ani po jednapadesáté nepochopil, ale zasoutěžil jsem si jak se patří. 0%

Žít jako kaskadér, mít ještě hezčí lifting obličeje, vybrat si do týmu IMF ještě větší kokoty, než jsou k dispozici, strčit péro do včelího úlu kvůli Rebecce Ferguson, což je asi největší Hard Mission ze všech a zabránit únosu Babiše Kalouskem. Jestli se vám něco z předchozího výpisu zamlouvá, jste na správném filmu. Cruise je kaskadérem na plný úvazek, jeho agent Hunt je nezranitelný, krev ve filmu k vidění není, Hunt se zásadně nedívá ženské na kozy, ovšem miluje masáž zad tlakovou vlnou, se zadržením dechu na tři minuty je to horší, excelentně se však vyhne kulkám při úniku z "výslechových" prostor a poslech opery u něj vyvolává touhu podívat se do backstage, jestli se tam něco záludného nechystá. "Dneska spácháme atentát na rakouského kancléře, zítra uneseme britského premiéra." Já mám pochopení pro nesmysly, hůře už ovšem toleruji krajní debilitu, se kterou pětka vydatně operuje. Vše se točí kolem jistého tajného Syndikátu, který by mohl prorůst až do vysokých vládních kruhů, ale jehož existence není úplně prokázána. Cruise cestuje po celém světě, oblíbil si zejména Kubu a Maroko, ale selfíčka neposílá. První hodina s akcí šetří, ta je stejně poměrně průměrně natočena, většina filmu se odehrává v nějakých budovách, ve druhé polovině si divák prohlédne i nějaké ty exteriéry, přičemž nejzajímavějším objektem je tajemná agentka Ilsa s oduševnělou tváří. Průměrný dojem z filmu strhává do hajzlu závěrečná půlhodina, kdy film absolutně negraduje a divák je znuděn žvásty s příměsí vládní politiky, kdy to ve výsledku připomíná nechtěnou parodii. Každý by očekával zakončení ve velkém akčním stylu, jedná se přece o jeden z velkých blockbusterů sezony, ale přestřelka a bitka v noční uličce, to bylo naprosto podřadné zakončení, které se rovnalo finálním zakončením z druhořadých akčně-špionážních thrillerů. Odmyslím-li si solidně hrajícího Toma Cruise a zajímavý ženský prvek v podání Rebeccy Ferguson, nemám nejmenší ponětí, co by mě na filmu mělo strhnout a vyvolat napětí. Scénář je úplně zbědovaný, IMF je na začátku na naléhání CIA rozpuštěna (pozor, je to součást závěrečné pointy), Cruise má můj obdiv, že toho "supermana" s velkým S a jeho supermanství zahrál tak sympaticky, občas i s vtipným nadhledem, ale scénář asi moc důkladně nečetl. Šlo mu hlavně o to vrátit zpět sérii, které v pátém pokračování schází jakákoliv smysluplnost a napínavý ráz. Jak by mohla být řeč o napětí, když se divák o Hunta nebojí, jak by to mohlo být bráno vážně, když je Hunt obklopen týmem příbuzných Brouka Pytlíka, a té akce zase nebylo tolik a ani nebyla mimořádně natočena, abych se z ní posral. Kolonku - Mise splněna - si rovnou odfajfkujte a ušetříte si dvě hodiny života. 40%