Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Vyděrači (1997) 

Marco Brambilla se na začátku své kariéry jevil jako velmi ambiciozní režisér, který navzdory tomu, že pochází ze slunné Itálie, chtěl vnést svěží kvalitu do amerických projektů. Nepodařilo se to a po dvou filmech upadl v zapomnění. Tenhle je ten druhý (první byl akční "Demolition Man"), ale oproti velmi propagovanému akčnímu spektáklu, se tenhle s jeho úspěchem nedá porovnat. Tenhle film není ani akční, ani komedie a ani se neosvědčil jako plnohodnotné drama nebo thriller. Nerozhodnost, v jakém žánrovém zařazení se objeví, se na filmu podepsala, protože Brambilla se nemá ve filmu jak blýsknout , nemá co ukázat a nemůže ani předvést nic ze svého kvalitně "zmáklého" řemesla. Není to obrovský propad, ale spíše pohřbení kvalit kdysi nadějného režiséra ve filmu, ve kterém mladá dívka a dcera bohatého otce zinscenuje vlastní únos, ale pak se všechno zkomplikuje a zamotá. Z filmu je hodně poznat, že je točený na jistotu, není ale žádná hrůza ho vidět. Pouze nezaručuji, že se u něho dá vrcholně pobavit. Brambilla, po neúspěšných pokusech ve snaze vrátit se na vrchol, raději dobrovolně režie zanechal. 50%

plakát

Vzpomínky na Afriku (1985) 

Mě film nedostal z jednoho prostého důvodu. Redford se nemohl zamilovat do ochechule Streepové. Takže, když to vezmu z mého pohledu, jsem Redford, všude kolem mě lvi, divoká zvířata a barevní, a najednou přijede nehezká Meryl a já se zamiluji?! Asi takhle to nefunguje, tedy žádná jiná ženská v dohledu nebyla, ale Redford je Redford a dejte mu tam Megan Fox. A pak přidám na hodnocení. Pochvalu zaslouží krajinářská kamera, nepříliš propírané téma černého kontinentu a občasné přívětivé navození romantické atmosféry. Při tom všem má film přepálenou stopáž. 60%

plakát

Veselé Velikonoce (1984) 

Belmondo zase svádí ženy a troufá si dokonce na tehdy mladičkou, a jeho milenku hrající Sophie Marceau, vydávat za svoji dceru. Chyběl lepší děj, lepší gagy a s typickým francouzským humorem už delší dobu nekamarádím. Belmondo na sebe strhával veškerou pozornost, i když kecal bych, že jsem nepokukoval po Marceau, která asi před ním trpěla ostychem, není se co divit, když hrála s takovým matadorem. Dlouhé dialogy pořád o tom samém, občasné sklony ke crazy komedii a špetka erotiky. Poměr toho rozhodně nebyl ideální. A vyhledávat tuhle komedii, pro mě nemá význam. Velikonoce v nikterak extrovním francouzském vývaru ze žabích stehýnek. 60%

plakát

Synové a dcery Jakuba skláře (1985) (seriál) 

Mně se nejvíc vybaví, jak chtěli tehdy nejméně padesátiletého Munzara omladit, aby vypadal na dvacet let. To se nedalo. No obrovský "lochec" jsem hodil, co si budeme povídat. Ale to nebyla legrace, to byl vážně míněný seriál. A pak se tlačilo na to, co vydrží divák. Konverzovalo se, občas došlo k něčemu dramatickému. Pak se vyfukovalo sklo, ale bylo poznat, jak to za herce dělají skuteční profesionálové. Seriál na tu dobu nákladný a s kvalitním hereckým obsazením a měl výhodu v tom, že nebyl tak snadno zapamatovatelný. Když ho reprízovali, klidně se něj dalo dívat, jako když jede v premiéře, protože jsem si z něho pamatoval jen určité úseky nebo skoro nic. Patřil k tomu lepšímu, co bylo vytvořeno v české seriálové tvorbě. Jarda Dietl si s postavami uměl vyhrát jako nikdo. 60%

plakát

Boys and Girls (2000) 

Romantický film, který chce hodně řešit, ale prostoru k zamyšlení anebo nějaké zdůvodnění proč tomu tak je, a proč se postavy najednou mají rádi, když se předtím nemusely, na to už místo není. Veskrze je to příjemný film, který je obsazený herci, kteří tehdy představovali svoji generaci. Jako oddechový snímek funguje na výbornou, ale pokud si chcete z něj odnést něco k zamyšlení, raději si zvolte jiný "vztahový" film. Pokud možno vyzrálejší. Ale tohle se v rámci svého žánru dalo shlédnout v pohodě. Claire Forlani (režiséři na ni zapomínají a upadla v zapomnění) a Tsianina Joelson (škoda, že ukončila svoji hereckou kariéru) jsou kočky, kterým se nedá odolat. 60%

plakát

Chlapci a chlapi (1988) (seriál) 

V tomhle legendárním seriálu mě dostalo, jak si chvíli na útvaru vykali, a pak zase o minutu později tykali. "Jirko, sakra ty chceš dezertovat", tak tohle je věta, kterou plukovník pronese směrem k poručíkovi, který chce odejít z útvaru, ale dodávám, že mu předtím asi deset minut vytrvale vykal. Taky bych viděl paralelu s dnešní dobou. Když voják, hrál ho Zounar, nastoupil povinnou vojenskou službu, neměl moc možností se kontaktovat se svojí přítelkyní, nanejvýš mohl poslat dopis, a při nejbližší příležitosti byla procházka v lese v době "opušťáku" jen záminkou, aby ji v mechu "pígloval". Bylo mu jedno, jestli Hanka chce, nebo třeba nechce, on byl nadržený a basta. Pro mě to byly náznaky porna. Původní scéna byla trochu hard, ale nakonec to vystřihli. Vynikající byl taky Krampol, jak chtěl s parťákem zdrhnout "za kopečky", jak se tehdy říkalo emigraci, a vybral si pro tento účel vojína Hlaváčka, který jestli vypadal na 18 let, tak já jdu v září do první třídy, protože to bylo směšné, vypadal na třicet járů, ale moment, ještě mě netleskejte: počkaj, počkaj, ještě netleskaj, ja sem ti to neuveril, takhle tema rukama nedělaj, to je skvor amatérske...." , a tak tedy zosnovali plán, jakože on vezme kvér a prostřílí se přes hranice, nebo něco v tom smyslu. Krampol ultra drsnej, pravda dnes nehraje, tehdy se dalo říct, že jako by hrál, a pak tedy, když ten vojín po několika marných pokusech sebrat kvér nebyl úspěšný, tak se sešli a dali mu do "řepy". Bitka natočená suprově, borec po kopu ještě celkem zachovalý obličej. A když to vezmu jako celek, dobré scény střídaly scény nechtěně úsměvné. Zase je to seriál, který se hodí do doby dávno minulé, ale nuda s ním nebyla. Herci v pohodě, až někdy jejich excesy na útvaru působily jako parodie. Zvláštní, že je to i tak lepší než dnešní seriály, které jsme kdysi uměli, ale dneska je mně stydno za tvůrce, co pustí k lidem. 60%

plakát

Pohádkové dívánky (1953) (pořad) 

Naše staré kamarády nehodííííííme do smetí....A ta písnička tak nějak končí. Je nutno si mě představit jak to zpívám operním altem. Pásmo pohádek ve své době, ano pouze a jen ve své době, se stalo fenoménem. Štěpánka a její Čertík Bertík pouštěly krátké loutkové a animované pohádky, (co spolu dál dělali když zrovna jela nějaká pohádka o tom lze jen spekulovat), kdy asi nejvíce se mně vryly do paměti dva opičáci Hup a Hop. Na ty dva mě nesahejte:-) A dál už si vybavuji pár pohádek, které byly z dnešního pohledu dětského diváka poněkud slabé. Asi těžko by dnešní dítě bylo hotové z tohoto pásma.Takže zdejší hodnocení je přehnané a volím smířlivějších a odpovídajících 60% Je nutno si přiznat, že stěžejní postava Čertík Bertík byl latentní homosexuál a aby se to udrželo v tajnosti musel spolupracovat s STB. Díky tomu působil na televizních obrazovkách tak dlouho. Intimní vztah udržoval pak po pádu komunistů s Pavlem Vítkem a Lumírem Olšovským, občas zkusil trojku s Honzou Musilem.

plakát

Kamarád taky rád (2011) 

Kamarád taky rád...kamarádku na lehátku. Mila Kunis je prostě kus, a to se neřadím k jejím fanouškům. A Justin Timberlake chce přesvědčit, jak je vedle zdatným zpěvákem, také uvěřitelným hercem. A je, když chce. Film, který se klidně může pustit něžnému pohlaví a bude z něj plesat. Především, ženy nad třicet let začnou mít po zhlédnutí filmu neodbytný pocit z toho, kde by mohly najít zdroj inspirace, a pokud se jim nedostane, je zle. Proto tenhle film není dobré brát tak úplně jako návod do případných budoucích vztahů, protože přece jen idealizuje, ačkoliv se k tomu nechtěl přiklonit. Tvůrci tak nejspíše sáhli po takovém úkroku, když zjistili, že procentuálně nespokojená žena, je mnohem horší, než procentuálně nespokojený muž. A tak vyšli vstříc oběma pohlavím, aby se necítila ošizená, a natočili lehce zábavný film plný postřehů odkoukaných z reality. Podařilo se jim natočit vztah mezi mužem a ženou formou, která tady dlouho nebyla. Pěkně se na to dívalo, a jak z toho vyplývá, každý vztah má svá pro a proti. V globálu hrozí, že vaše přítelkyně vás opustí, a zkusí to jako v tomhle filmu. 60%

plakát

Katy Perry: Skutečná tvář (2012) 

Musíte, ano musíte, mít rádi hodně Katy Perry, aby se vám líbil tento dokument z produkce MTV. K vidění je její nová image spočívající především v kreaci excentrických barev na vlasech a také zajímavosti při natáčení videoklipů a něco málo ze zákulisí. Katy Perry se svým šarmem, neuvěřitelnou energií, namyšleností a dokonalým sebestředným chováním se rozhodně neztratí a odzbrojí každého. A když jsem si ještě následně pustil její koncert Rock in Rio (100%), který se tady nedá oficiálně hodnotit, nelze jít s tímto 3D dokumentem pod 60%. Dodávám, že není pravda, že Katy neumí zpívat naživo. Chtěl bych vidět ty chytráky, co to tvrdí, jak po půl druhé hodině jejího běhaní + tančení + zpěvu se nezadýchají a vydají ze sebe kloudnou toninu. Katko, jen se už nestříhej nakrátko, přece chceš být krásná holka, nebo ne?

plakát

O perlové panně (1997) 

Jako pohádka to neobstojí. Pokud ovšem vlasatému Blažkovi stojí při vyslovení jména Lucie, jedná se o erotický film s pohádkovými motivy, který mě překvapil a nemohl jsem si ho nechat ujít. Vyhodil bych akorát Hanzlíka, naprosto zbytečný v tomhle filmu a víc bych se zaměřil na rozehrání vztahu mezi ústřední dvojicí, která po sobě jede. Místo hard je z toho soft a to filmu ublížilo. Zajímavý námět a spolu s ním i tvůrci se pak vydali cestou sice více televizní než filmovou, ale přesto, že se z filmu dalo vytřískat víc, je z něj cítit erotický náboj. Kdo ho nezaregistroval o hodně přišel a bude to pro něj jen nudná pohádka bez kouzla. 60%