Vzpomínky na Afriku

Skvělá hudba, docela dobré záběry z přírody (ale je jich v poměru ke stopáži málo) a roztahaný ucouraný slaďák, který se nečekaným zvratem v závěru pokouší dojit hektolitry slz. Některé části filmu jsou v poměru k realitě 2:1, čili ještě pomalejší, než život. Málo se vytěžilo z postavy prospěchářského manžela a jiný záporák vlastně ani ve filmu není. Ubrat hodinu a zhustit děj, mohl to být skvělý film. (12.09.2013)

Boží!! Na tenhle film můžu koukat od rána do večera.Je to sice (vpodstatě) sladkobolná melodramatická romance, což je zrovna žánr, který moc nemusím, ovšem je to absolutní a dosud nepřekonaná špička této kategorie. Sydney Pollack u mě tímhle filmem náramně stoupl na ceně a zapsal se zřejmě mezi ty nesmrtelné režiséry, o nichž se bude mluvit ještě za několik desítek let. Absolutně famózní je i soundtrack s hudbou Johna Barryho, jehož ústřední melodii může každý slýchat často v televizní reklamě na Mattoni (ne v té, že Mattoni už není, ale v té druhé). Celkový dojem z filmu se ani nedá popsat slovy, to se prostě musí vidět a naplno prožít a procítit. (13.11.2002)

Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Romantické epické drama o jednom pořádně prožitém životě. Film plný krásných záběrů kamery - např. lvi na mohyle, nebo let nad ptačími hejny těsně nad řekou, nebo černoušci sledující hodiny s kukačkami. Herci skvělí, ale to by bylo nošení kávy na plantáže:=). Nicméně přes veškerou krásu i dramatičnost se mnou tento film citově nepohnul, přestože se mi líbil. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=kF-lNumI2qk (08.03.2009)

Film uhrančivý jako oči mamby, vznešený jako lví krok, mrazivý jako sněhy Kilimandžára, palčivý jako polední slunce nad savanou a nezapomenutelný jako Afrika sama. Snad i proto pro mě temný kontinent zůstává hlavním hrdinou snímku a snad i proto, že je kolébkou lidstva, mám po každém absolvování Vzpomínek pocit, že se vracím domů. Čímž nechci ani v nejmenším umenšovat zásluhy tvůrčího týmu, protože jak by člověk absolvoval takovou cestu, byť se jedná o cestu domů, bez průvodců? A kdo by mohl být spolehlivějšími a sympatičtějšími průvodci než ústřední duo, Sydney Pollack a John Barry, kteří vás bez nejmenšího úsilí donutí, abyste tu cestu prožili i za ně? Jsou věci, které nepomíjejí, a já teď pro tuto chvíli nechám za sebe mluvit člověka, kterého si nesmírně vážím, vědce a ochránce přírody Bernharda Grzimka, který také patří mezi mnohé, kterým se stala Afrika osudovou: "Za padesát let se již nikdo nebude zajímat o výsledek konferencí, které dnes zaplňují titulky novin. Ale vyjde-li v červenavém úsvitu z houštiny lev a dunivě zařve, i za padesát let se lidem sevře srdce. Bez ohledu na to, zda budou mluvit anglicky, svahilsky nebo německy. A budou stát oněmělí a hledat ruku souseda, spatří-li poprvé v životě, jak dvacet tisíc zeber táhne nekonečnou stepí." Myslím na tato slova a vše skryté za nimi, když se dívám, jak se letadlo s Dennisem a Karen vznáší nad pláněmi s uhánějícími pakoni a uprostřed hejna plameňáků, připomínajícího oživlý úsvit. Myslím na to, že láska a život bohužel nepatří mezi věci, které nepomíjejí, ale i za padesát let bude někomu dalšímu bušit srdce jako zvon, až bude stát vedle toho, komu to srdce věnoval. A myslím na to, že vzpomínky nepominou nikdy - zvlášť tak napsané, jak to uměla Karen Blixenová, a tak natočené, jak to umí Sydney Pollack. (07.05.2008)

Podmanivá výpravno-dobrodružná romantika, ktorá svojou veľkoleposťou pripomína najpompéznejšie diela podobného rázu z polovice minulého storočia. Herci sú presvedčiví, kulisy a lokácie vytvárajú základ pre krásny príbeh, na ktorého konci sa buď rozplačete, alebo ho zmetiete zo stola s pomyslením, že hollywoodske klišé nikdy nebolo tak prvoplánové. Hudba je síce podmanivá, ale zas počúvať ten istý podmaz dve a pol hodiny ma ku koncu začalo trošku nudiť. Každopádne ja tento film môžem len a len odporúčať, skvelý slovenský sa podpísal pod jedinečný zážitok a vedzte, že to o ňom nepíšem často. 85%. (02.01.2010)