Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Apokalypsa v Hollywoodu (2013) 

Antiblockbuster roku! Hodní herci přijdou do nebe, kde si hodí taneček s Backstreet Boys (!), a ti špatní (a to není myšleno jen jako jejich charakter) skončí v pekelném chřtánu. Už je to tak. V L.A. nastal pro hereckou smetánku Soudný den. Seth Rogen a jeho herecká parta (čiji ceuá neceuá pauta) se zabarikádovala před nenadálou invazí Belzebuba v luxusním domě Jamese Franca. A v tomhle domě se strhne pořádná mela, když se herci představující zde sami sebe, začnou v rámci záchrany holého života navzájem podrážet a štvát se, a pak se následně pro spasení duše udobřovat. Divák si s nimi užije legrace, napětí, porce solidního gore a hromadu originálních hlášek a narážek na známé hollywoodské trháky, i filmy, ve kterých osobně hráli, nebo se případně dočkáme jejich na rychlo spíchnutých pokračování (Travička zelená 2). Autorem projektu je Seth Rogen, který zřejmě už měl dost negativní kritiky ohledně jeho hereckých schopností a s Evanem Goldbergem a Jay Baruchelem vyprodukovali žánrový mix na motivy jejich autorské povídky. Seth Rogen prokázal, že pokud jeho herectví má stereotypní ráz, tak jako režisér by rozhodně nezapadl do šedi průměrnosti. Je se svým režijním kolegou Goldbergem technicky zdatný, a jediné v čem to vázlo, bylo občas statické vyznění děje i prostředí. Jinak všem na place nebylo nic svaté. Od úvodní brilantní likvidace párty pařmenů ve stylu "Nezvratného osudu" přes "zabíjecí" hláškovací pasáže, problém s nedostatkem vody, "gangnam style" blbnutí až po posedlého Jonaha Hilla s následným zmrveným vymítáním. Všechno v ideálním poměru a rozložení, až na ten přepálený závěr, který mohl být stylově vybroušenější. Pochopitelně, že film po celou dobu na diváka funkčně pomrkává a herecká partička se se sympatickou drzostí vysmála katastrofickému žánru a blockbusterům zvláště. Do kin vlétl netradičně pojatý film s osobitým pohledem na současnou mainstreamovou hollywoodskou produkci. Relativně herecká omladina dokázala s nejedním upjatým kritikem pořádně zamávat. Tohle mělo vztyčený prostředník. Mé hodnocení: 90%

plakát

R.I.P.D. - URNA: Útvar Rozhodně Neživých Agentů (2013) 

Jak bezpečně rozeznat rozhodně neživého agenta od rozhodně živého? Rozhodně neživý agent vypadá jako postarší Asiat. Tedy ve světě lidí. Ještě předtím, než mu tohle provizorní tělo bylo přiděleno, sloužil policista Nick Walker (Ryan Reynolds) u bostonské policie, kde vykonával svoji práci a nyní je zásluhou svého zkorumpovaného parťáka po smrti. Dostane novou práci u jednotky U.R.N.A. sdružující všechny mrtvé policisty za několik stovek let. Dostane nového a poněkud obstarožního partnera s řadou zkušeností, jimž je šerif z Divokého západu Roy, s příjmením připomínající venerologickou chorobu. S několika instrukcemi na cestu se vrací do svého bostonského rajonu jako čistič nemrtvých zmetků zvaných "Tuhouši". Rovnou však může zapomenout na užší kontakt se svojí truchlící manželkou, protože mezi lidmi má podobu starého Číňana a jeho partner Roy vyfasoval tělo atraktivní blondýny. Dohromady mají vytvořit neohroženou dvojku, ale všechno nejde hned. Nick si uznání svého partnera musí nejprve zasloužit, kontaktovat svoji ženu, vyřídit si účty se svým vrahem a zabránit hrozící apokalypse, kdy povrch zemský má být zaplaven hordou nemrtvých, kteří našli způsob, jak toho dosáhnout. Film nabušený triky je natočený na námět comicsu "Dark Horse", jehož autorem je Peter Lenkov, který je současně producentem snímku, spolu s představitelem hlavní role Ryanem Reynoldsem a známým scenáristou Davidem Dobkinem, který má v oblibě vše, co souvisí s westernem. Občas film připomene kombinaci "Muži v černém", "Duch" a "Resident Evil", ale je, oproti prvně jmenovanému, hravější a praštěnější, a o ty dva ostatní se jen otře. Není moc nahláškovaný, ale v podstatě jede ve velmi energické a zábavné linii, která baví. V závěru se přidá epické finále, které film posune do hororovější roviny. CGI je trochu nevyrovnané, ale je ho velké kvantum, což je víc, než kdyby ve filmu byly například tři velké scény obsahující mega trikovou pasáž a pak jen nuda. Z hlediska hereckých výkonů je to v pohodě, ale Jeff Bridges svého šerifa hrál tak, že ho tlačil do hláškovacího statusu za každou cenu, ale ve výsledku vlastně každá jeho snaha vyšla naprázdno. Ryan Reynolds se nepitvořil, občas měl vyjevený výraz a občas zcela nepřítomný výraz. Nevím, třeba si z jeho kombinace tří výrazů nějaký vyberete, který vás bude bavit. Kevin Bacon svého úlisného záporáka hrál, jak jsem od něj zvyklý. Tyhle role nesympů mu jdou vždycky. Největším překvapením je herecká dvojka Marisa Miller a James Hong. Krásná modelka se sympatickým stařešinou dostali nejméně prostoru, ale dokázali ho nejlépe zůžitkovat. Scény s nimi byly nejzábavnější. Ve výsledku režisér Robert Schwentke natočil film, který si "vypůjčil" pár motivů z jiných filmů, ale podstata je jiná. Zábavná, hravá blbina plná zakamuflovaných "Tuhoušů". A spřízněné a nedávné "Muže v černém 3" jednoznačně smetla! 100%

plakát

Území mrazu (2013) 

Na konci filmu stojí věnování všem zavražděným obětem. Známým i neznámým. A že jich "aljašský" únosce a sériový vrah Robert Hansen (John Cusack) v rozmezí let 1971-1983, neměl na svědomí zrovna málo. Jednalo se o mladé ženy, které unesl, spoutal je řetězy, týral, znásilnil a pak v lese jako štvanou zvěř popravil. Cindy Paulsen (Vanessa-Anne Hudgens) jako jedna z mála unesených jeho řádění přežila a má seržanta státní policie Halcomba (Nicolas Cage) přivést na jeho stopu, aby jeho vraždění definitivně učinil přítrž. Schematická postava vyšetřujícího seržanta Halcomba trpící dávným traumatem ze smrti své sestry nepřinesla z diváckého hlediska nic tak extra zajímavého a podobných charakterů spravedlivých poldů sympatizujících s obětí jsou ve filmech k vidění desítky. Film mnohem lépe pracoval s maniakem Hansenem a s jeho vztahem k obětem. John Cusack byl ve své roli naprosto dokonale uvěřitelný, nic nepřehrával, hrál většinou pohledem nebo očima za kostěnými brýlemi, což dávalo jeho postavě velmi zlověstný ráz. Opravdu nedalo moc velkou práci uvěřit, že takový zrůdný a duševně chorý člověk skutečně existoval. Vanessa-Anne Hudgens v roli naháněné oběti byla druhá velmi dobře zahraná postava a zarážející je její vnějšková podoba se skutečnou Cindy Paulsen, jejíž tvář je k vidění na fotce v závěru filmu, kde je i výčet obětí. Na filmu se produkčně podílel i rapper Curtis Jackson známý spíše jako "50 Cent", který si ve filmu střihl roličku pasáka a odvedl ji dobře na to, jak znám jeho jalové herecké schopnosti. Režisér Scott Walker toho zatím moc nenatočil a oprostil se od efektních honiček, nebo akčního sledování vraha. Vsadil spíše na dialogové scény, které jsou občas protkané nějakou drsnější scénou, anebo pokusem o ní, ale dle mého názoru drastické scény nebudou zrovna jeho parketa. Ono se totiž z toho dalo vyždímat i víc. Na druhou stranu si film zachovává uvěřitelné schéma story natočené podle skutečné události a oproti nedávno viděnému "Zmizení" (2013), které mělo nepříliš pravděpodobnou strukturu, je tohle zpracování přece jen věrohodnější. Když k tomu připočtu i poměrně neokoukané prostředí mrazivé Aljašky a velmi dobře vystižený rok 1983, vychází mně z toho film, kterému možná chybí větší režijní jistota nebo verva, ale s určitými nedostatky se popasoval na výbornou. Při tomhle pátrání divák zimou určitě neztuhne. Mé hodnocení: 90%

plakát

Madonna: Who's That Girl (1987) (hudební videoklip) 

Ještě než Madonna definitivně sklouzla ke komplikovaným a často až kontroverzním songům z počátku let devadesátých s výraznou image, tak si zahrála i v několika filmech a výsledkem je i tahle filmová písnička, která sází na originální melodii. Interpretka ve své starší tvorbě sršela hudební invencí, jejíž výsledkem byla řada nesmrtelných skladeb, k nimiž se "Who´s That Girl" řadí. Madonnina tvorba let osmdesátých byla o poznání jednodušší a příjemnější na poslech, než ta z následující dekády. Klip dobře vystihuje náladu písně a prolínají se v něm ukázky z filmu, a to i přestože Madonna nemá nijak velký herecký talent. V tomhle období legendární zpěvačka opět bodovala. V devadesátých letech se však od podobně laděné tvorby zcela distancovala. 100%

plakát

Plán útěku (2013) 

Arnold Schwarzenegger a Sylvester Stallone (nevím, koho dříve napsat, aby se jeden, či druhý z pánů případně neurazil, a tak to vezmu pro jistotu abecedně) mají geniální plán, jak pláchnout z nejlépe střeženého vězení na světě. Stačí jen, aby jej včas a dobře zrealizovali. Ray Breslin (Sylvester Stallone) má poněkud zvláštní profesi. Pro federální vězenský úřad už řadu let testuje různá nápravná zařízení, hledá chyby a slabiny v jejich zabezpečovacím systému a doposud se mu z každého vězení podařilo uprchnout. Vysloužil si tak od ostatních trefnou přezdívku "Houdini". Jednoho dne dostane nabídku otestovat nejmodernější securitní vězenský systém a na nabídku kývne, aniž by tušil, jakému velkému nebezpečí se právě nevědomky vystavil. Vstoupí totiž do vězení, ve kterém chadnokrevnou rukou vládne šéf Hobbes (James Caviezel) se svými noshledy v maskách, samotka je tady peklem, a ne nadarmo má zařízení kodové označení "Hrobka" (odtud neoficiální anglický název filmu). Komplex, ze kterého se jde nohama napřed se nachází na lodi uprostřed oceánu, po jeho chodbách se promenáduje Arnold, jež se stane Rayovým spojencem, a nikdo z Rayova externího týmu neví, kde přesně se věznice nachází. Akční film s dvěma akčními ikonami sestává ze dvou polovin, kdy v té první je osvěžujícím až originálním počinem, a ve druhé polovině už film tolik neoslní, už tolik nechrlí překvapení a sklouzne takřka na level filmů Andrewa Davise a jeho příšerného "Přepadení v Pacifiku". Vedle toho se film otře o Stalloneho starý snímek "Kriminál" a schopnosti jeho postavy nápadně připomenou seriál MacGyver. Tohle ale ve filmu nepůsobilo nijak rušivým dojmem.Temný podton filmu, se kterým začal vydržel jen nějakou dobu, a i když film vyloženě nemá přehršel akčních scén, je pořád na co se dívat. Sylvester a Arnold nadopovaní obří dávkou Proenzi, aby jejich klouby vydržely zátěž, například v bitkách muž proti muži, mají charisma a Arnold, který na samotce opráší svoji rodnou a poněkud jadrnou němčinu, dokonce předvádí něco jako herecký výkon, což u něho není rozhodně zvykem. Troufám si tvrdit, že svého kolegu přehrál, ale film táhli oba, i když rodilý rakušan snad začal navštěvovat hodiny herectví, jak byl ve své roli neobyčejně dobrý. Film na akci ani hláškách nestaví. Je tady sice pár úsměvných hlášek nebo skrytých narážek, ale scénář se v tom nevyžíval. Jako slabina se ukázala právě ta nedobytná věznice a její nepříliš uspokojivě objasněná existence. Například se neřešilo, co by se dělo s vězni po uplynutí jejich trestu, jestli by je vraždili, nebo fakt propustili na svobodu a taky poměrně nedostatečné osobní prohlídky trestanců. A ještě další nedomyšlenosti by se jistě našly. Nejasnosti také panovaly kolem Stalloneho postavy a její nepříliš osvětlené minulosti. Nechci se v tom až tak babrat, protože z filmu u mě převládal dobrý pocit, nechybělo napětí, závěrečná (do jisté míry) překvapivá pointa, sevřenost první poloviny a snaha přijít s filmem plným originálních nápadů. Aby to bylo zdárně dotaženo do maxima, musel by se Michael Hafstrom zbavit svého neselhávajícího nešvaru, a sice nedělit film na dvě poloviny, z nichž první je perfektní a druhá se drží jen těsně nad propastí průměru a už není až tak oslnivá. Až jsem měl pocit, že ho na place zaskočil zapomenutý kolega a "akční specialista" Andrew Davis, který také kdysi tíhnul k akčním hrátkám uprostřed širého oceánu. Vidět Sylvestera a Arnolda v jednom filmu je svátek, a proto je dobré tento svátek náležitě oslavit a kašlat na škarohlídy. S těmi dvěma sympatickými svalovci se totiž utíká tak narámně příjemně. Mé hodnocení: 90%

plakát

Demi Lovato - Here We Go Again (2009) (hudební videoklip) 

Poprock s Demi Lovato mě baví! V poměrně jednoduchém a úsporném klipu to Demi rozjíždí na pódiu se svojí kapelou, pohazuje tmavými vlasy a nemůže dostat z jejího mladého mozečku jakéhosi blond klučinu, který zavítá i na její koncert. Demi se hudebně lepší a tentokrát vsadila na melodickou skladbu s rockovým riffem. V ideálně rozpoloženém klipu nepředvádí žádný afekt a jede na maximum. Zkrátka mladá zpěvačka, která má energie a talentu na rozdávání. Dobře poslouchatelná je i její barva hlasu. Od výrazně pop rockového stylu však v současnosti upustila a vydala se jinou hudební cestou. Možná trochu vyzrálejší. 100%

plakát

Elysium (2013) 

Zajímavá vize budoucnosti, o jejíž pravdivosti se nikdo z nás nepřesvědčí, a která zde funguje převážně jako kulisa. Rok 2154. Los Angeles. Život je soustředěný do chudinských čtvrtí, z nichž také pochází Max Da Costa (Matt Damon), tovární dělník v Armadynu, jemuž život výrazně změní nehoda stroje, který obsluhoval. Po opravě, ke které byl donucen, je ozářen a zbývá mu pouhých pět dnů života. Na uměle vytvořené kosmické stanici zvané Elysium, kterou si vybudovali největší boháči poté, co opustili znečištěním a nemocemi stíhanou Zemi, se zase může za pomoci nejmodernějších léčebných zařízení znovu uzdravit. Lístek na cestu však může získat pouze nelegálně a přes podvodníčka Spidera, který ho však nedá jen tak zadarmo nebo ze starého kamarádství. Má pro něj delikátní úkol, na jehož konci může být i smrt. Neill Blomkamp dostal na svůj druhý film štědrý rozpočet, s nímž si mohl dovolit prvotřídní herecké obsazení v čele s Mattem Damonem, Jodie Foster jako intrikánskou ministryni obrany, usilující o puč na Elysium, a nezapomněl ani na svého oblíbence Sharlto Copleyho, kterého ve svém debutu "District 9" objevil, zde mu dal roli nechutného agenta Krugera, kterého bude mít náš hrdina v patách. Posun v trikových sekvencích od nízkorozpočtového debutu je mimořádně výrazný a kvalitní scifi potřebuje kvalitní triky a ne takové nepodarky, jako například v nedávných "Muži v černém 3". Jak je Blomkampovým dobrým zvykem, ke svému filmu si napsat i scénář, tak ani v tomto případě nelenil a vysoustruhoval zajímavý příběh protkaný akcí s určitou myšlenkovou hodnotou, ale také s několika slabinami, mezi něž patří vztah hrdiny se svojí kamarádkou z dětství Frey, která má smrtelně nemocnou holčičku. Kdyby se tohle ve scénáři vypustilo, tak se nic nestalo, ale pochopitelně šlo o jakési polidštění hlavní postavy, která měla na kontě i drobné delikty, pro něž byla v podmínce. Hůře fungovalo i vládní zřízení na Elysium. To se omezilo jen na prezidenta a již zmíněnou, ministryni obrany. Scény s Jodie Foster až tak nezabíraly, nebyly tolik zajímavé, a filmu se dařilo hlavně, když byl na scéně drsný a holohlavý Damon, zlý Copley nebo se šlo do akce, na kterou se dostalo až po nějaké době, než film rozehrál svoji ústřední zápletku. Námět možná až tolik nového v oblasti scifi žánru nepřinesl, ale Blomkamp ho novátorsky za pomocí špičkových trikových sekvencí dokázal poutavě zpracovat, i když si nenápadně nějaké ty motivy vypůjčil (rozhodně nevykrádal) od svých kolegů režisérů, jako je Paul W.S.Anderson, Zack Snyder a další. Vznikl film, od kterého nelze očekávat filosofické úvahy, ani dokonale rozpracované motivy. Je orientován na akční publikum s obdivem k novátorským vizím, které drží hlavnímu hrdinovi pěsti, záporák jim není proti srsti, nekouká z toho lacinost a má to našlapáno směrem ke kultovní záležitosti. 90%

plakát

Britney Spears: Work Bitch (2013) (hudební videoklip) 

Britney je andělská mrcha. V kontroverzním klipu, ve kterém střídá outfity z mých snů (ještě jednou si někde přečtu, že se ta holka neumí oblékat, tak si toho stylistu podám:-) ) se popová diva vlní, kroutí, práská bičíkem, šlehá a metá sexappeal na všechny strany, a já nevím ještě co. Pokud mám za poslední dobu jmenovat klip napěchovaný sexualitou, tak je to právě tenhle. Jiné zpěvačky vedle ní, po tomhle hutném závaru a útoku na mužské smysly, vypadají jako asexuální trapky. A dobře jim tak. Britney to zase sexuálně ovládla. Mé hodnocení: 100%

plakát

Miley Cyrus: Wrecking Ball (2013) (hudební videoklip) 

Miley šla do toho naplno. Se změnou její image přichází také provokace. Už to není holčička Hanna Montana, ale mladá a odhodlaná žena, která se nebojí pro účely klipu se svléci. Písnička s názvem "Wrecking Ball" není vůbec od věci a ukazuje, jakou cestou se bude její kariéra zřejmě ubírat, anebo to byl jen výstřelek, který její fanoušky mírně rozhodí. Miley se však nahá pohupuje na zavěšené demoliční kouli poměrně nonšalantně a ukazuje v tílku a kalhotkách svoji postavu. Písnička u mě taky zabodovala. Je melodická a má grády. Miley se mně nejdříve nelíbila, když jsem ji viděl před časem s krátkými vlasy, dokonce mnozí její novou image odsoudili jako propadák, ale v tomto klipu je sexy. Celý klip je excelentní. 100%

plakát

Jessie Rogers: Unbreakable (2012) 

Mladá Jessie Rogers se pro porno narodila, ale ona byla zřejmě jiného názoru. Před časem údajně ukončila kariéru a porno branži dala jen po pár filmech sbohem. Tahle holka měla všechno: ksicht, silikony, prdel, a tenhle xxx film ve kterém to rozbalila naplno. I když svoji práci v podstatě nenáviděla, tak to není v jejích scénách znát, ale mrška to byla pěkná. Tenhle film se zaměřuje hlavně na ní a to mně stačí. Mínusem je, že jí píchají jiní a ne já. Tak snad příště až dorazí do Brna na dovolenou. Mé hodnocení: 100%