kingik

Ani ve své době to nebyla komediální pecka. Film k nám kdysi dávno dorazil jen na VHS nosičích, divácký ohlas nezaznamenal, ale u kritiky si nevedl nejhůř. A o co ve filmu šlo? Sám nevím, standardní ženské plky nahradily plnohodnotný děj. Ale ty dialogy nebyly nijak extra zábavné. Připadají vám herečky Lisa Kudrow a Mira Sorvino sexy? Mně ne, tedy abych to upřesnil, Sorvino byla přece jen ve své době jebatelnější než Kudrow. Herecky se nepředvedly v nijak špatném světle. Dokonce projevovaly něco jako komediální talent, ale ten film jim nedal šanci to někam rozvinout a vytáhnout. Během něho si vlivem nepříliš rozmanitého prostředí uvědomíte, že vlastně film nezapře svůj divadelní původ. Jen chybělo okázalejší divadelní herectví, na které ve filmu pochopitelně není prostor. Z hlediska gagů se film moc nepředal. Zápletka je jednoduchá, jde v ní o vymýšlení životních úspěchů, což je v podstatě dobrý základ pro trapasy různého kalibru, ale nevím, čím to, že se tak nedělo. Asi mě nějak nebavilo čumět na dvě obstarožní herečky a jejich eskapády, které ocení hlavně divačky, kterým jednodušší komedie asi tak s třemi vtipy, přijdou dobré a zábavné. Námět skýtal potenciál. Režie a všechno ostatní nemá potřebnou filmovou kvalitu. Je vidět, že režisér David Mirkin ve své tvorbě upřednostňuje televizní práci. Pánové, tohle neabsolvujte! Ten film vám nic nedá, akorát dvě blbé krávy a kopec nudy k tomu. 40%

Prestižní americký právník přijíždí pracovně do Číny a po strávené noci s místní ženou je druhý den ráno její tělo nalezeno mrtvé. Vraždu nemohl spáchat nikdo jiný než právě ten, který s ní strávil poslední hodiny před smrtí. Právník je odsouzen nekompromisním soudem a v cestě za úspěšnou obhajobou mu také brání jazyková bariéra a především zcela jiný právní systém než na který je zvyklý ze své svobodné země. Vypjaté drama nachází oporu ve vynikajícím Richardu Gerovi, který do své ohrožené postavy právníka vtisknul až nečekanou uvěřitelnost a pocit beznaděje zahrál nebývale přesvědčivě. Jeho výslechy před soudem se neobejdou bez napětí a pro mě to byl takový malý vrchol filmu. Když se to drželo v intencích manipulace a hrátek s divákem bylo to skvělé, ale když se pak film posunul do akční roviny spojené s právníkovým úprkem po střechách začalo to být přehnané a méně pravděpodobné. Film postupem času poměrně ztrácel ze svého počátečního neotřelého kreditu a sklouzával ke schematickým polohám, kterým se v počátečních fázích tolik vzpíral. Skvělý Gere, nepříliš časté prostředí komunistické Číny a nějaké to napětí jsou hlavní devizou tohoto filmu. 60%

Film, který by chtěl zaujmout, ale zoufale nemá čím. Kariéra Charlieho Sheena šla v době vzniku filmu prudce dolů a o Chrisi Tuckerovi se mluvilo jako o novém nástupci Eddie Murphyho, ale to se nestalo. Otřepaného scénáře točícího se kolem diamantů nedozírné ceny se ujal specialista na akční filmy Brett Ratner a dělal, co mohl. Do filmu se vecpala pochopitelně komediální výplň, aby Tucker byl co nejvíc ukecaný a Sheen co nejvíc otrávený. Film má svoje lepší, ale většinou slabší momenty, kdy se ze scénáře nelze nijakým způsobem dobrat něčeho, co by diváka překvapilo, nebo to neviděl už v jiných filmech. Pokud tedy máte méně nakoukáno v oblasti krimi komedií, je možné, že vás tenhle snímek zaujme. 40%

Už to nebylo ono. Výměna Culkina za Alex D. Linze je dost chabá. Linz postrádá charizma a i režisérsky série zaznamenala propad. Raja Gosnell sice není nejhorší, ale s bídným scénářem mohl sotva nadělat zázraky. Pár vtipů se povedlo, ale v drtivé většině už to není směšné, ale spíše nenápadité a bez jiskry.

Jasný průměr. Prostor pro mírná překvapení nechybí. Výsledek však není pro mě optimální.

Zásadní problém tohoto životopisného filmu tkvěl v obsazení Brada Pitta do role rakouského horolezce Heinricha Harrera. Je to zvláštní, ale nebyl v ní ani trochu přesvědčivý. Abych nespílal jenom tomuto hereckému idolu. Režisér Annaud si vybral zřejmě nejméně schůdnou cestu a vláčel mě přes Himaláje a Tibet tak necitelně a bez kapky zaujetí, až jsem pojal podezření, že jsem padl do rukou sadisty, který nechce diváka oblažovat, a jen se vyžívá v dlouhých a většinou nic neříkajících záběrech na exotické končiny, na Pitta, co si odskočil ze salonu udělat si frizuru a zpátky zase na končiny, které asi v životě neocením, protože s tamní kulturou a náboženstvím nijak nesympatizuji a je mně buřt, jestli nakonec hrdina přežil, nebo se mu utrhlo lano a zařval si. Tohle je film pro krajináře, příznivce metrosexuálů a vyznavače Dalajlámy. 40%

Děsivé! Nekoukatelné!

Přes jednoho starého pána se stmelí celý panelák. Alespoň poslední den v roce. Zkrátka, Nováků je hodně, a to se tak jednou sejde, že budeme svědky Silvestra s dědou, který si spletl číslo popisné. Jsou dva faktory, které mě nepustí přes vyšší hodnocení. Tím prvním je neohebný scénář, který vzdáleně navodí iluzi geniálního psavce, jakým byl Jaroslav Dietl. Ten by však na malém prostoru dokázal hotové divy. Zde se příběh v jednu chvíli stává dojemným, hned na to se odkloní směrem, který to předchozí konání postav hodí za hlavu, a vše vyvrcholí nesympatickým způsobem, kdy děda, co měl mít jednoznačné divácké sympatie, je nucen podle scénáře své dceři vrazit facku, ačkoliv to rozhodně nebyla její chyba, že její tatínek na rozlehlém sídlišti plném identicky stejných domů nenašel tu správnou adresu. Druhým, ne úplně příjemným faktorem byl Lubor Tokoš v roli dědy. Povídka měla stát na velké sympatičnosti této stěžejní postavy, ale Tokoš ho zahrál nesympaticky a absolutně nevlídně. Za sebe bych ho poslal do piče. Na jeho místě bych si dovedl představit třeba takového Ladislava Peška, jak by exceloval, případně jiného brilantního "figurkáře", jeho výkon u mě nevyvolal téměř žádné emoce, zvláště když se choval jak mrd. Pak je tady ještě slabší technické hledisko, jež se projevilo horším nasvícením scény a vrcholem byl mikrofon zvukaře v záběru. Poměrně nápaditý byl efekt "rybí oko", o který se postarala na televizní poměry netradiční kamera. Bakalářská povídka v sobě nese zřetelné stopy zkušeného režijního rukopisu televizního matadora Jaroslava Dudka, který sice tentokrát nebyl úplně v top formě, ale jeho režijní ostřílenost v této tvůrčí oblasti, je na výsledku znát. Mohlo se jednat o velice dojemnou povídku na motivy skutečné události s hluboce lidským vyzněním, přičemž zůstalo u jakýchsi nedotažených náznaků, a i když to bylo krátké, tak to ke mně neproniklo v té ideálně rozvrstvené hřejivosti. Tak jak je povídka krátká, tak v přibližně stejně krátkém časovém intervalu vyšumí z hlavy. A to je škoda. 50%

Od chvíle, kdy se mladý šlechtic znovu oženil, začalo pro jeho dcerku peklo. Macecha Sigourney Weaver se jí chce zbavit, a tak jedinou možností, jak si zachránit život, je útěk do lesů. Nenechte se mýlit tahle verze Sněhurky není žádná milá pohádka pro malé dětičky, ale čistokrevný horor, který by ovšem zasloužil lepší režijní provedení a větší stylovost. Jinak to nebylo špatné a docela zvrácené.

Sopka chrlí lávu co to dá, ale film nepovolí, aby se rozlila dostatečně a dotekla až k divákovi. Bylo by asi nejvhodnější napsat, že Sopka je vzdor atraktivnímu námětu film suchý a fádní. Nevím přesně kde se stala chyba, ale asi by to chtělo ještě opakované shlédnutí, ale do toho se mně nechce. O hereckém obsazení se nemá smysl rozepisovat, protože v rolích se mohl objevit jakýkoliv herec a vyšlo by to nastejno. Přesto, že jsem filmem stržen nebyl, lze o něm napsat jak by si asi s daným tématem poradil jiný režisér než je podle mě nevhodně zvolený Mick Jackson. Všechno totiž mohlo být stokrát třeskutější, výbušnější a také napínavější a akčnější. Takhle je to takový přijatelný a poměrně rychle zapomenutelný film. 60%