Anďa

Punks not dead! Heslo které vždycky platilo a platit bude... Je jedno, ve které žijete době, mladí mají vždycky tendenci těm starším a usazenějším otevírat oči. Některé scény mohly být o něco víc šokující a nepříjemné, aby podpořily celkové vyznění filmu... Protože když se rozhodnete jít proti společnosti, od určitého okamžiku není cesty zpět... Hodnotím zasazení do časů nedávno minulých, které jistě provokovaly podobné "recidivní" aktivity ještě výrazněji, než se do daří těm dnešním. Celkově dávám 3,5* především za nasazení a uvěřitelnost herců v hlavních rolích, odvahu a grafické prvky. Přidala bych o něco víc provokace, existencialismu, sexu a drog, které podle mě k životu řadového punkáče prostě patří...

Na začátek se má chválit, takže chválím hudbu a famózní výkony dětských herců... Ale jinak... Asi už toho mám nakoukáno tolik, že od těch Dánů (resp. seveřenů obecně) čekám něco víc... Jejich síla je v tom, že dokážou uchopit téma, vykreslit vývoj postav a v rámci daného příběhu a problému jít opravdu do hloubky, až k jeho jádru. Což se Susanne Bier vůbec nepovedlo. Zajímavých témat nakousla několik, ale všechny je nechala vyšumět do ztracena. Navíc jsem vůbec nepochopila ten africký zásek, který celkové vyznění filmu pouze rozpliznul, protože posunul dějovou linku z minimalistického měřítka osob a jejich vztahů na úroveň mezikontinentální, do které navíc zahrnul také střet dvou kultur. Chápu, že se na této kvazi-dějové lince mělo odehrát vysvětlení postoje Eliasova otce ke sporům, které probíhaly v Dánsku, k čemuž došlo... Ale za jakou cenu? Celkově dávám 60 % - několik výborných scén a momentů, kterým ale bohužel nebylo dáno vyznít a strhnout...

Avatar je umělecké dílo, o tom není pochyb. Nejen díky dokonalému grafickému zpracování a neuvěřitelné režisérově obrazotvornosti - také díky výborné hudbě. Ale je to umělecké dílo určené masovému divákovi. Proto nemůže být příliš složité. A tak se na něj musí nahlížet - jako na zástupce svého žánru. Pokud si tohle divák uvědomí, nemůže být na konci zklamaný. ____ V 3D verzi nezapomenutelný zážitek, navíc s poměrně hlubokou myšlenkou, i když už jsme ji viděli, slyšeli i četli asi milionkrát (což ji pro mě nijak nesnižuje). Ve velké míře je to taková enviro agitka... Originálu podle mě není co vytknout (záběrům kosmických lodí už chyběl jenom ten Wagner), ale českou verzi neuvěřitelně zabíjí dabing, který je naprosto odporný.

Nejen v průběhu, ale i po zkončení filmu jsem měla dojem, že mi tam něco uniká... Asi nejsem nejvhodnější typ diváka (moje znalosti historie čehokoliv jsou... ehm... řekněme lehce omezené). Přesto jsem si Hanebný parchanty výborně užila. Například hned první scéna v domě francouzského farmáře je naprosto výtečná. Ta gradace napětí, kdy divák ví, že se asi něco děje a neví co a dozví se to přesně v tu chvíli, kdy si to domyslí sám. Pak proběhne navenek prakticky neznatelná změna atmosféry a najednou je všechno jinak a scéna končí. A to stejné potom v hospodě. Prostě mazec, tohle jsou pro mě dva vrcholy celého filmu (i když to tak asi zamýšleno nebylo). A pak ještě jeden - když (podle mě vynikající) poručík Aldo Raine vytvoří svůj "masterpiece":-)

Ochráním tě! Ne, já ochráním tebe! Jacobe, díky, že jsi ji ochránil, když jsem to já neudělal! ____ Miluju tě! Já tebe taky! Taky tě miluju! Tebe taky miluju! ____ Sorry ____ Chci zemřít! Chci taky zemřít! Neumírej, radši zemřu já! ____ Vem si mě... ____ Kupodivu mi to nepřišlo o moc horší než jednička, takže dávám stejnou známku. Navíc mi byl oproti předchozímu očekávání poměrně sympatický Taylor Lautner. Každopádně jsem mu jeho náklonost ke slečně Belle věřila o něco víc než (opět) strnulému Pattisonovi. Jedna hvězdička je za hudbu, i když Radiohead (vím, mám pro ně prostě slabost) tentokrát nebyli použiti tak vhodně jako v závěru Twilightu. A co mě teď opravdu zajímá? O čem chcou sakra točit ten třetí díl?!

Mizerní herci, mizerný scénář, velice slabá výprava a celková nedotaženost dějové linky... Tohle nezachrání ani Cate Blanchett...

Ti seveřani to prostě umí, nebo aspoň se mnou rozhodně... Ta neuvěřitelně vysoká míra absurdity, která občas ústí ve vtipné, občas v dramatické situace a ve výsledku působí naprosto přirozeně a nenuceně... Troufám si říct, že většina režisérů by tohle téma zpracovala naprosto jinak... Divák takového snímku by ale jistě nevycházel z kina v záchvatu smíchu, tak jak se to v tomhle případě stalo mě :-) Krásně odlehčující záležitost, která si rozhodně zaslouží 5*! __How deep is your love?!

Některé scény pro mě byly náročné (a to jsem v tomto smyslu velmi tolerantní), ale výsledek stál rozhodně za to... Zápletku jsem ani v nejmenším nečekala. Začala se rozvíjet bez varování a zastavila se u závěrečných titulků... Zajímavý přípěh, krásná kamera a celková stylizace scén a Gael García Bernal jsou u mě zárukou úspěchu (i když Almodóvar má i lepší filmy)...

Chcete-li vědět, co to znamená vztah, hledáte správně. Ve filmu naplněném hlubokým citem, který trvá, přestože vzpomínky pomíjí... Když zmizí paměť, zmizí i duše... Ale jsou věci, které zůstanou.

Jak už tady bylo řečeno - na jeden film trochu moc... Osobně mi moc nesedla Cameron Diaz a závěr, od kterého jsem čekala trochu víc. Ale nuda se nedostavila, právě naopak, těsně před tím, než vlezl do výtahu, jsem skoro ohlodávala polštář. Zatím za 3* - námět, hudba a Penélope Cruz, která je prostě skvělá...