lucascus

Ční z toho nadměrný feminismus. A je to příliš poplatné současné době. Ovšem ženy si takový film zaslouží. Tím více, že každý muž byl zrozen z ženy a žena je tak poskytovatelkou každého nového života. Barbie revoluce začíná. Patriarchát tak byl definitivně ukončen. :) Vivat Barbie!

7

Polański na stará léta zřejmě zešílel. Scénář je laciný a vlastně vůbec nedrží pohromadě. Spojuje ho prakticky pouze oslava Silvestra jednotlivých postav na jednom místě. Ovšem řemeslné zpracování jako pocta starému evropskému filmu funguje. Nádherná kamera a syté barvy byly pastvou pro oči. Nic víc, nic míň. Snad jen malé překvápko pro Čechy. A ta zvracející scéna? Snaha být cool jako nedávný Trojúhelník smutku? Zbytečná…

Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové.

3

Nádherné vizuálno, jakož i zvuková stopa. Střípky ze života “malostranského ďábla”, nikoliv klasický životopisný film. Herecké výkony velmi dobré, aura kolem postavy Arvéda perfektní, nicméně k té páté hvězdičce něco chybí, a sám nějak nemůžu přijít na to, co. Vojta Mašek je nicméně génius, jeho komiksy sjíždím už hodně dlouho a film v jeho scénáři i režii - no to je prostě lahůdka.

Točit fetišistické filmy o filmech, hercích, hollywoodském pozlátku mi mnohdy prostě přijde jako zhůvěřilost. To co jsem právě viděl, je film o rozmluvě duše s tělem. Kamera ukazuje momentální stavy MM, třese se při kopulaci, rozmlžuje se při alkoholovém či drogovém opojení, ukazuje jasné barvy v nemnohých chvílích radosti, ukazuje černobílé výjevy během duševní i tělesné samoty. Není to film o Marilyn, ale o ženě, která toužila nalézt štěstí, ale našla ho až za hranicí svého pozemského života. Labilita zděděná po matce zesílí nezvládnutou slávou, a jedinou rolí Normy Jeans je vlastně MM, a tu zahrála na jedničku. Pět je asi moc, ale nějak mám potřebu zvýšit zdejší hodnocení.

Mnohem pravdivější a realističtější výpověď o mladé generaci než mírně vyumělkované (ale přesto dobrý) český film Banger. Zásadní je pak pozastavení se nad problematikou cizorodého prvku v zatuchlé vesnické společnosti - Arabové s kebab-bistrem.

A já se holt nemůžu přidat k té negativistické vlně, která se tady povětšinou vede. První polovina filmu byla hodně silná, bavil měl Ben Foster i Til Schweiger, kterým jsem prostě ten středověk věřil. Kostýmy i prostředí mě do temnoty středověku taky dokázaly protlačit. První polovina film byla, myslím, dobře zvládnuta i historicky (minimálně kontextem), přestože množství děje vychází z čiré fabulace scénáristy. Mocenské intriky mezi Rožmberkem, Václavem a Zikmunde a jejich poskoky byly zajímavé a ženská (sic smyšlená) postava dobře tyto události propojila. Škoda jen, že film nebyl více propojen s Husem a prostředím Prahy. Rovněž mě zklamalo to hradní prostředí - král, trůn, a kolem prakticky nikdo, to tam na tom dvoře seděl jako sám? :) Scénu se lvem nekomentuji - nepomohla ničemu a působí směšně. Ve výsledku fajn film, který stojí za to zkouknout.

Velké drama o absurdnosti a zbytečnosti války. Předchozí adaptace jsem neviděl, román jsem nečetl, takže nemám možnost porovnávat. Ale vnímám jako záslužné to, že se tvůrci vyvarovali patosu, film pojali věcně až dokumentárně, dali stranou zbytečné milostné linky, a do popředí postavili válečnou zákopovou vřavu. Bez jakéhokoliv soucitu se kteroukoliv postavou...