Kvítek

Nadějný kousek, jehož závěr ovšem zcela nekoresponduje se zbytkem filmu, který vás napne jako špagáty.

Autobigrafický obraz zevlují newyorské mládeže z drsné čtvrti běžící ve dvou časových liniích. SPOILER!!! Shia LaBeouf ve své první not-so-sweet roli vypouštějící z pusy "ojel bych tě" a přesvědčivý bitkař Channing Tatum si krátí dlouhou chvíli ohýbáním holek ve špinavém mezipatře, hádkami s rodiči, vyřizováním si účtů basebalkou a hazardováním se životem. A do toho všeho Dito sní. Sní o tom, že tenhle denní chleba už konzumovat nebude. A tak jednoho dne všechny opustí ačkoliv oni nikdy nepoustí jeho a jde za svým snem. Ač je bolestný návrat do rodného hnízda po 15 letech utlačen do pozadí mladistvými dezoláty, stíhá i Robert Downey Jr. coby dospělý Dito s přehledem zaujmout. Podmanivé herecké výkony doplňuje padnoucí soundtrack. Autentičnost snímku zvedá jméno Dito Montiel v kolonce režiséra.

Strhující exkurze pod pokličku léčebného ústavu pod taktovkou mistrného Jacka Nicholsona. Jeho svérázný R.P. McMurphy nechal chladným snad jen sestru Ratchedovou s celou její denní rutinou. Boj proti zlořádu je dlážděn jak bizardními situacemi a humorem tak strachem, zoufalými činy a vygradovaným závěrem. Hlavním posláním, které mi z kukaččího hnízda přiletělo, zůstává fakt jak snadno se zdánlivě osvobozující a lehkomyslné počínání může zvrtnout v kolektivní tragédii. Poděkování letí taktéž panu Formanovi za dokonalé ztvárnění "ukázkového ústavu". Pátá hvězdička chybí jen kvůli na mě až příliš rozvláčné stopáži.

Překvapení velké jako láska Holly a Gerryho. Nevtíravá hořkosladká exkurze do boje se ztrátou životního partnera, která vás místy vyždíme do morku kostí, místy pobaví inteligentním humorem. Gerard Buttler se rolí sakra charismatického Gerryho po 300 a Rocknrolle suverénně katapultoval mezi moje oblíbené filmové tváře a Hilary nevadila. Oceňuju obsazení známých seriálových hvězd (obzvlášť mého favorizovaného "upíra Spika" Jamesa Marsterse a tradičně švihlé "Phoebe") a potenciál překrásného a divokého prostředí Irska (škoda, že jen výletově). Závěr mi přivodil knedlík v krku, oko zaslzelo a výsledný dojem předčil očekávání! P.S. I love THE SOUNDTRACK !!! ...And if you wait for me, I´ll be the LAST TRAIN HOME...(Ryan Star)

"Všiml sis před mým barákem cedule sklad mrtvých negrů?" :-D "Když má jeden parchant strach, může to druhýho parchanta zastřelit" :-D "Řekni mi jedno, kdy ses takhle rozhod? Jaks tu seděl a JEDL TEN VDOLEK? JO! :-DDD Bůh se do toho vložil !!!

Rebel mi tak nějak (ne)padl do noty. Není třeba okolků. Už v roce 1955 jsme všichni toužili po bezpodmínečné lásce a pochopení rodičů a toužíme po nich i v roce 2017. Pokud nám chybí, pereme se více či méně se životem. Podobnost čistě nenáhodná. Rebel na mě až moc vyhrocený a rebelující, i když ...vím proč.

Obtížně hodnotitelnej film. Z rozjezdu velmi zajímavě a originálně udělaná exkurze mezi čtveřici konzumentů drog různého kalibru. Se zvyšujícím se počtem pilulek, absťákem a rostoucí dírou v ruce klesá únosnost pro lidské oko. Posledních 10 minut patří k tomu nejděsivějšímu, co jsem kdy ve filmu viděla. Vím, že od filmu takové ráže nejde čekat nic než hnus, bolest a beznaděj, ale takhle naservírované s tak morbidně šílenou hudbou to bolí na vlastní kůži (duši). Jak hodnotit film z kterého je vám navzdory všem kladům tak špatně, že se ani vlastně nechcete dívat??? Za všechna ta PRO dávám 3*, ale už to nikdy nechci vidět!

Zavalena přívalem postav, nepřehledným dějem a několika povedenými záseky musím konstatovat, že můj první Ritchie nedopadnul...jsem z něho zmatená jako lesní včelka.

Po dlouhé době adaptace literárního díla, která se úspěšně vyrovnává vynikající předloze. Zdařilá Polanského verze je dokonalá téměř v každém ohledu. Rozvláčnejší stopáž v tomto případě díky zručné režii téměř ani nezaznamenáte. Příjemné jsou i výkony ženských hrdinek, vedle Rosemary v přesvědčivém podání Mii Farrow pak zvláště Minnie Cassavetové, jejíž neustálé zvědavé nájezdy přináší do okultního díla komediální rozměr. Zaskočilo mě Polanského vykreslení Guye, jenž na mě z knihy vůbec nedýchal tak panovačným dojmem. Dabing byl snad jediným rušivým elementem, zejména pak Rosemary vyznívající jako hloupoučká pipinka. Film oproti knize neztrácí nic ze své tajuplné atmosféry, kterou podtrhuje estetickým nasycením diváka. Já jak vidím tyhle šedesátkový interiéry a módu, jsem prostě jasná.

Snímek, který by si stejně jako výtečný výkon Kristin Scott Thomas zasloužil mnohem víc pozornosti.