Sykon

I když příběhově to není nikterak objevné, tohle krátké dílko mě oslovilo především svou vizuální stránkou...

Zatímco u jiných seriálů se modlím, aby už producenti přestali trápit diváky a skončili s nimi, tak se nic neděje. Ale když už jednou rozkoukám seriál který mě baví svou lehkostí, vtipem, hudbou a přirozenými postavami (ve kterých si snad každý najde komu fandit), tak zrovna ten se dočká zkrácení o čtvrtinu... A bohužel je to na tom konci znát, i když je to pořád jeden z nejlépe vyřešených předčasných konců, jaké jsem viděl. Je to seriál, který bych klidně doporučil někomu, kdo hledá lehký, hravý seriál, kde se neřeší nic světoborného, ale o to sympatičtěji ve výsledku zapůsobí.

Tohle rozhodně není seriál pro každého, a už vůbec ne pro někoho kdo nemá s korejskými komediemi žádné zkušenosti. Takovou záplavu nejrůznějších šíleností všech možných druhů by totiž nemusel rozchodit. Ostatně i v seriálu samotném mnohokrát zazní "V téhle vesnici jsou všichni šílení". Ovšem z druhé strany, kdo alespoň tuší, jak vypadá sranda po korejsku a nic proti ní nemá, tak ten bude mít o zábavu postaráno celých dvacet dílů. V každém díle se totiž najde něco, co mu polechtá bránici. Kromě různě zábavných postav i postaviček mě v tomto seriálu bavila ještě jedna věc - hudba. Každý díl jsem byl zvědav, jestli v pozadí nezachytím nějakou známou melodii. A seriál má v tomto směru dost co nabídnout, kromě Hong Kiho hlasu totiž zazní jako podkres k dění na obrazovce písničky z nejrůznějších seriálů a filmů, od Boys Before Flowers až po Frozen.

Trochu jsem po první sérii nevěřil, že by mohla vzniknout druhá, přece jen je to dost ujetá sranda která spoustě lidí nic neříká. Ale kupodivu druhá série vznikla - a je úplně stejná jako ta první. Yuusha je hrdina na baterky, parta jeho společníků (především kouzelník) by v žádném jiném univerzu nepřežila ani odchod z první vesnice, a nepřátelé? Modrá kartonová cibule je příklad jednoho z těch "trikově" náročnějších. Ale zároveň ta absurdita baví, příběh se zbytečně neloudá a v každém díle je čemu se smát.

Musím přiznat, že když jsem měl období, kdy jsem od Dostojevského hltal každou knížku, která se mi tehdy dostala do rukou, jedno z jeho nejznámějších děl - Zločin a trest - mi bohužel uniklo a už jsem se k němu nevrátil. Proto nemůžu posoudit u filmového zpracování věrnost příloze, ale můžu posoudit atmosféru - a ta rozhodně byla jako vystřižená z Dostojevského knížek (a to že byl snímek černobílý, ji ještě umocňovalo). Jen mě občas mrzela až přílišná teatrálnost některých scén, které pak nepůsobily dramaticky, ale spíš parodicky. Celkově se ovšem povedlo těžkou předlohu zfilmovat velmi slušně.

Pohodová francouzská komedie, viděna s výborným českým dabingem. Belmondo je prostě jeden z hereckých velikánů a tady to dokázal s hravostí a nadsázkou. Klasika, na kterou se klidně rád podívám znovu.

Jedna hvězdička je navíc za historickou hodnotu. Viděno totiž dnešním okem, vyčítal bych Caligariho kabinetu přehnané až parodické výkony herců, divné masky a do závěrečné pointy i zvláštní kulisy s vcelku nic neříkajícím dějem. Ale právě onu závěrečnou pointu, která převrátí vnímání filmu o sto osmdesát stupňů, bych i dnešním okem uvedl jako příklad toho, že film může působit lacině, ale pokud má dobrý nápad, lze ho považovat za dobrý snímek. To by si mohlo víc dnešních filmařů vzít k srdci.

Skvělé připomenutí toho, jak moc je člověk mimo své přirozené prostředí křehký tvor. A také toho, jak má neuvěřitelnou schopnost vytvářet si problémy kamkoliv vkročí. I přes nedostatek příběhu je Gravitace výborný atmosférický film, kterému Sandra Bullock rozhodně pomohla, ale v hlavní roli je skvěle vykreslené prostředí, ve kterém se její postava pohybuje.

Z Enderovy hry mám poměrně rozporuplné pocity. Na jedné straně mi přijde strašlivě zkrácená (a to neznám předlohu), na druhé straně se tam toho až tolik neděje. Během výcviku jsem napínavě čekal k čemu to směřuje, a když přišlo finále, tak to očekávaní najednou pominulo a do děje mě to nevtáhlo. Ale přesto se mi tenhle film trefil do nálady a měl jsem z něj dobrý pocit, i když na druhé shlédnutí (pokud na něj někdy dojde) nejspíš tak spokojený nebudu...

Už od prvního záběru je jasné, že největší předností tohoto seriálu je sranda, kterou si dělá sám ze sebe a z celého fantasy žánru. Je to sranda, na kterou ne každý přistoupí a ne každému sedne, ale mě se "low budget action story" líbila, a obzvlášť na pointu, co že to vlastně ten Maoův zámek je, budu ještě chvíli vzpomínat.