maoc

Pete si to ve vězení s magneťákem moc užíval a Ben jen skřípal zuby. A to ještě netuší, co na něj šije showbiz boy Bobby. Do toho zmatku vpadne Normina máma a její nový kolouš, který ale není všem v Twin Peaks úplně neznámý. A do toho Bob a Leland. No tě pic. Akorát už jakoby ani nebyl prostor pro tajemství. Nebo je? ********** Jen musím říct, že po těch letech jsem tak ztvrdlý, že to, co mne dřív děsilo, znechucovalo nebo mnou zamávalo, nechává zcela chladným. Lelandův šílený pohled? Pffff. Rozřezaná mrtvola v golf bagu? Gimme a break. Lucyina ségra s EQ šumící trávy? To mne trochu dostalo, to zase jo. Ale jinak jsem prostě hrozně citově a emočně oploštělý. Jak to se mnou bude vypadat v osmdesáti? A jak se světem?

Krásný i drsný snímek o tom, proč je budhismus horší než křesťanství. V budhismu si všechno vyžerete sami, v křesťanství vzal tu oběť za lidi na sebe Bůh sám. ***** Je to můj první film od Kim Ki-duka a čekal jsem něco trochu jiného, ale rozhodně nejsem zklamaný. Bylo to tiché, krásné, plné emocí a, pro mne poněkud nečekaně, dost drsné. A to je super. Proto bez váhání dávám 5 aster, ale druhým dechem dodávám, že jeho filmy asi nebudou pro každého. Ale to už je asi, 4 roky po jeho smrti, dostatečně známo.

Tady to začíná klokotat. A nejen voda na čaj! Audrey, jak byla na začátku čůza, tak nyní jde tvrdě, ale hlavně chytře za svým, ale tak nějak za všechny. Normálně 4. mušketýrka. Log Lady úřaduje a Waldo, inu, je jen otázkou, jak moc bylo toto jméno inspirací pro jeden z dílů Black Mirror. Zdá se ale, že máme místo vraždy. A třetí dívku a třetího muže. Teda asi. PS: fabecc1222 má pravdu. Ta scéna, jak se Leland začne s bolestivou grimasou vlnit na r&r a ta fuchtle je nucena s ním jít na parket, načež se to zvrhne na taneční párty a speciální gesto rukou je novým memem, tak to je dokonalé. Pro takové momenty má smysl se na tuhle slátaninu koukat. BTW ve stejný den jsem se kouknul úplně náhodou na díl Krajních mezí Black Mirror, kde hraje herec, co hraje Hanka. A taky je svině. Catch you later! BBTW Někdy mám pocit, že Twin Peaks bylo natočeno jen proto, aby mohlo vzniknout Invitation to Love a že to je vlastně ten hlubší z obou seriálů v seriálu. Pro Lucy rozhodně!

Pláž jsem asi kdysi četl, ale nic v ní ze mně nezůstalo. Garlanda spisovatele jsem tedy poznal až jako vyzrálý muž a je to tak asi dobře. Ve třiceti by mne tolik neoslovil. Tesseract mi ležel léta v knihovně, ale četl jsem jej až nedávno. Je výborný. Garland scénárista mne dostal (i když možná spíš vytočil) už na poprvé při Neopouštěj mě (Never Let Me Go). Ex Machina se ale vyloženě povedla. Domhnall Gleeson, kterého znám z imho nejlepší epizody Black Mirror (Přijdu hned-S02E01-Be Right Back) a z žánrově zcela odlišného Králíčka Petra, se tady ukazuje ve skvělé formě. Ta jeho zrzavá irská palice doplněná nevinným, ale hloubavým gaelským xichtem sem pasuje jako příslovečné pozadí na kakáč. Oscar Isaac si po úžasném prevítovi v Sucker Punchi střihnul dalšího. Jiného sice, ale pořád prevíta. A do toho Sonoja Mizuno a její taneční číslo s Isaakem. Garland je uchylák! Otevřená pusa mi vydržela málem až do závěrečných titulků. Alicia Vikander je tam vlastně jen do počtu. Tedy herecky. Jinak je to hlavní postava a konec filmu je skvělý. Ve stylu hard sci-fi Řeka bohů od Iana McDonalda říznutého Faberovým Pod kůží. Tenhle tichý a navenek klidný film plný těkání pod povrchem si někdy rád pustím znovu.

Nell je ta, která okolo sebe soustředí nejvíce emocí diváků a na sebe největší pozornost domu (spolu s Lukem). Epizoda, která se věnuje jí, je zpočátku vleklá a i trochu nudná, ale konec vše vynahradí. Skvělá práce se střihem, kamerou a časovými rovinami, Co bude dál? Toto je skoro jako finále. Ale ještě zbývá táta s mámou a ... Jsem zvědavý. Tak či tak pětka je zatím nej díl.

Zatím nejděsivější epizoda. Pořád je to pomalé a lehce zmatené, ale linie už se vyjasňují a tento díl asi zatím nejvíce odkryl karty domu i lidí, kteří jej opustili. Každý díl se více věnuje jedné z postav. Minule to byla balzamovačka, tentokrát dětská psycholožka. Vedlejší linie s panem Smajlíkem byla fajn, jen jsem poněkud zklamán z obligátního vyústění. Nemohla být sedačka z výprodeje plná vzpomínek na dřívější násilí a malá holčička citlivá k jeho emanaci? Bylo by to stačilo :-/ Po doteku mrtvoly jsem čekal, že nebude nic. To by mne asi znejistělo víc. I tak jde o creepy díl, po kterém jsem se budil ze spaní.

Cesta do pekel je často dlážděna těmi nejlepšími úmysly. /// Uhlazenost vzbuzuje, nebo by alespoň měla, opatrnost. Distingovaní lidé, a mnohá umělecká díla na to minimálně od 20. století opakovaně poukazují, umí být skutečně zlí. Hospodský rváč ti rozmlátí hubu, ale když si to vyříkáte, klidně si s tebou dá panáka a do smrti dobrý. Zatímco tichý, načesaný gentleman může být psychopat bez empatie, citu a svědomí. Douglas Hodge hraje takového uhlazeného stárnoucího muže, kdysi projektového manažera lékařského výzkumu v jedné nemocnici. A když už je v důchodu či co, má své muzeum zločinu na nevadské poušti blízké budoucnosti. A v něm exponáty, o kterých ví opravdu hodně. A neváhá do jejich pohnuté historie zasvětit své návštěvníky. /// Povšimněte si etického vývoje vrstveného příběhu. První lékařský vynález je dobrý, ale nešťastnou náhodou se zvrhne. Člověk má pak motivaci jej zneužít. Druhý už je pochybný od svého začátku a konec je vyloženě děsivý. Skafandr a motýl. Třetí je morálně ospravedlnitelný a ve starších dílech BM byl použit jak dobře, tak zvrhle. Ale jeho role ukazuje na morální zvrhlost jedince, který jej od počátku bez skrupulí používá k extrémně nemorálnímu jednání navíc za účelem mrzkého zisku a ne s nějakou řekněme pochopitelnou motivací naplnění potřeb drogově závislého, jako bylo pozdější použití emočapky a čipu. Zároveň je na dílu, jako už v BM tolikrát, děsivá neschopnost společnosti a legislativy reagovat na nové hrozby. A když už reaguje, může to mít ještě děsivější následky (nelegální výmaz opičky). /// Silný díl, který "baví" po celou dobu, proplétá BM universum do povedeného spletence a nabízí i dříve nevídanou katarzi. Na konci jsem já i syn očekával, že vezme do ruky mobil a matku vypne. Možná škoda, že to neudělala. Závěr by tak byl správně ambivalentní. Takto je až moc "happy", dá-li se to tak říct.

Od cvoka přes (anti)superhrdinu k mstiteli s diskutabilní morálkou. První půlka se mírně vleče, druhá je ale prošpikována myšlenkami a zvraty. Zajímavé je i psychiatrické pozadí, které je kupodivu afaik vědecky reálné.  Až na to skvělé vybavení a zázemí kliniky. To je scifi jak řemen :-D Nemluvě o ekonomickém pozadí, kdy by si někdo jako Bernard nemohl takovou léčbu ani smykem dovolit. A stejně tak by po něm nezačala pokukovat pohledná žena. Opravdoví lidé s fóbiemi nebudou moc přitažliví ani nebudou mít po kapsách dolary, které by stálo za to ukrást bandě mexikánců (Blanco je rasismus naruby, víte to?). Konec je pak klasicky krajněmezní. Mírně šokantní a kladoucí před diváka morální dilema a výzvu. Samozřejmě, když je zle, hodí se špína na klérus, ale to mne nepřekvapuje a beru to jako kolorit. Jako celek je ovšem díl povedený, má šmrnc, bavil mě a není vědecky mimo jako jiné epizody. Pravděpodobně nejlepší epizoda 4. řady a jedna z nejlepších vůbec.

Bál jsem se koukat. Léta to odkládal. Teď jsem, díky Bohu, od Antikrista osvobozen. Vnímal jsem vše jako jasné a logické, dokud liška nepromluvila. Pak se to zvrhlo v až moc velkou fantasmagorii, z níž mnohé chápu a mnohé zase ne. Třeba epilogu nerozumím, nebo nasazování bot na kozu. To je jako satanistická tortura? Chce vychovat z dítěte antikrista, připravuje ho na roli? Nebo má opravdu kopyta a proto jej nechala zemřít, protože věděla, že jako (proto)muž je budoucí antikrist? Nevím a asi neví ani Trier sám. Zato umím přečíst sexuální a manželskou symboliku (brousek jako prsten, liščí nora jako matčina (z pohledu ženy tchýnina) děloha, kam muž uniká, ženská obřízka jako zřeknutí se sexuálního potěšení a soustředění se pouze na plodivou sílu a další). Chápu promyšlenou provokaci lokalizace Antikrista do ženy a oceňuji její odvážnost. Od Prolomit vlny a Dancer in the Dark obrátka o 180°. Co je tedy lež? A co pravda? Nevím a nejspíš opět neví ani Trier sám. Prostě jen nahazuje udičky, on se divák na nějakou chytí. A já se chytil. Hodnocení může být cokoliv od odpadu po plné. PS: Tarkovski mne napadl hned u prvních záběrů přírody a ejhle.

Nádhera. Opravdová nádhera. A podivnost. Příběh této pohádky je vzdálen našemu boženoněmcovskému mustru. Snad Erben mu je blíž a Grimmové. Ale hlavně anglosaský panteon lesů, vod a strání. Proto na nás nepůsobí tolik pohádkově, přestože hlavní rysy jsou stejné s tím, na co jsme zvyklí (láska, nutnost překonat protivenství, nějaké to nadpřirozeno a dobrý konec). Při sledování mi vytanul na mysli třeba pro našince taktéž ne zcela jednoduše přijatelný Shakespearův Sen noci svatojánské nebo fantasy klasika Poslední jednorožec Petera S. Beagla. Více než jako pohádka na nás tento film svou rozpustilostí a přesto smrtelnou vážností působí jako mýtus. Jako legenda. Ano, to je docela přiléhavé slovo, nemyslíte? PS: Jen jméno Lili bych změnil. Když už, tak raději Lilith. Nebo by se hodila Eva, což? :-)