Alqarin

All I want for Christmas is this.

Není co vytknout. Jen pár záblesků didaktičnosti. A jen hodně malejch. Jinak jsem nejspokojenější, co jsem za dlouhou dobu z filmu byl.

"DEEEEEEATH!"

Intelektuální koulovačka projektily z morálního hnoje aneb chytrá ale nepřemoudřelá sumarizace ekonomické krize a jejích příčin. Nadhled, sympatické divnopostavy, tempo, švih, těžko něco vyčítat. Filmová topka za letošek už má první želízko.

Nejsmutněji nejdůstojnější romance. Dojemnější film jsem dlouho neviděl.

Obří luck pro Keseyho boží knížku, neexistující slabý článek, chytře zvolené vyprávění a zadostiučinění bolestné zpovědi. Na malém prostoru ten zásadní lidský konflikt funguje perfektně a strhává typickou fikční filmovou bariéru. Trošku paradoxní je masová oblíbenost filmu, který se většině jeho recipientů prostřednictvím Keseyho knižního sdělení vlastně tak trochu směje do obličeje...

Dost komplexní výsměch všemu i citově bohatá sonda do mozkovny vyzrálého/přezrálého umělce. Nosorožčí silou to tlačí kupředu kamera spolu s bicí soupravou (Lubezki si musel sakra užít), největší trumf Birdmana je ale troufalost, drzost a otevřenost. Chytrá sebeparodie je skvělá věc a Iñárritu očividně kovaně ví, jak na ni. 9/10

Interstellar je mnohem komornější a civilnější, než se zprvu zdálo a taky v tomhle ohledu setsakra dobře funguje. Tahle sci-fi vůbec zbytečně nehýří eye-candy momenty a nezahazuje se s prachbídným CGI jako většina kolegů, místo toho hezky po odysseovsku servíruje poctivost a invenci s občasným wow momentem a daruje vám pocit autentičnosti, jaký jste už dlouho nezažili. Občas se to trošku vleče a hraje to na spielbergovskou sentimentální notu, na samém závěru ale Nolanovu upřímnou a nestrojenou ódu na sílu pouta mezi dvěma (či více) lidskými bytostmi pochopíte a oceníte. A vůbec nevadí, že vás Interstellar vyloženě neoddělá. To totiž ani nemá... P.S.: Těch styčných bodů se Spielbergovou A.I. je fakt dost. EDIT: Napodruhý sem musel brečet. I když čistě osobně mě Interstellar tolik nedostal, jeho obecnej emoční tah je strašně silnej.

Offerman rulez. P.S.: První série je jen rozjezd, ke konci druhý zvyšuju na pět, tak zběsilou kadenci hlášek jinde nepamatuju a charaktery mi dokonale přirostly k srdci.

Wow. What the fuck just happened? Absolutní vítězství v disciplíně hudební film? YES! Begin Again vlastně ani není opravdovej film. Je to dokonale vystavená záminka pro audiovizuální realizaci skrytejch hudebních snů. Carney vyzrál na všechny, na masy i na věřitele a stvořil bezchybnou ódu na pravověrný "hudebnictví". A s úplně jednoduchým klíčem - prostinká hudba a prostinký příběh jako základ pro komerční potenciál a potom už jen nabalování osobitých detailů, jak čistě prozaických a intimních, tak hudebně zasvěcených a uvědomělých. Výčet začíná perfektně vyzevleným Markem Ruffalem alias americkým Matonohou, který se svým kukučem á la "zrovna před chvíli jsem se přeměnil z Hulka zpátky na člověka" nemá na tomhle poli konkurenci. Keira zas v civilu působí neskutečně svěže a sympaticky a její nedokonalej a nevyleštěnej zpěv generuje miliardy čistě lidských sympatií, až jí člověk odpustí i to, že neumí hrát na kytaru. A vedle téhle perfektní NEromantické dvojky plave v týhle polívce kupa naprosto zásadních tajnejch domácích ingrediencí jako fuckování Dylana, fuckování přesně těch rádiovejch sraček, co si vyfuckovaný bejt zasloužej, zasvěcený narážky na hudební průmysl a muziku zadarmo, čistě technický momenty á la řešení zvuku, rozhovor o kočce, zpívající děti, beforesunrisovitá sekvence se sluchátkovym rozbočovačem, rozbití milostných klišé, výsměch výmaz-hipsta vestičkový kultuře, venkovní recording, fucking Vivaldi, a jiné, mnou momentálně pozapomenuté. Begin Again je i není pro každýho, Carney to tak chytře zaobalil, že dokázal svůj film vyslat do světa i s propašovanou řádkou davy naprosto neocenitelných momentů a myšlenek. I hudebně nepostižení smrtelníci ale nutně musí pocítit aspoň trochu tý naprosto poctivý a hustý FEEL-GOOD náplně uvnitř. V každym případě osobně hlásím zatím rozhodně největší překvpáko roku a rovněž jasnýho adepta na nejvyšší příčky letošní kinonadílky. Ani ten směšnej českej název už teď tolik nepálí... WOW. P.S.: O hudbě ale tenhle film fakt neni. Jen o hudebnících.