farfalla

Dobrý, vtipný, svěží animovaný příběh o tom, jak Caesar zadá Asterixovi a Obelixovi 12 úkolů, aby dokázali jestli je jejich neporazitelná galská vesnice plná bohů. Trochu je to i parodie na tehdejší modení život ve Francii.

Žraločí klasika. Od samého začátku Spielberg buduje atmosféru, která je směsicí nezájmu, šoku, napětí, překvapivého tajemna, vědeckých informací, očekávání a traumat z minulosti. Hudba a střihy jsou dokonalé. Trojice mužů, Martin Brody (Roy Schider), Quint (Robert Shaw) a Matt Hooper (Richard Dreyfuss), tři různé lidské charaktery a příběhy, se snaží spojit síly a přemoci žraloka stejně velkého jako jejich loď. Tento film jsem viděla již několikrát, ale ještě jsem na něm nenašla chybu. ['Jaws 2' (1978), 'Jaws 3-D' (1983), 'Jaws: The Revenge' (1987)]

Známy animovaný film z obdobia nevoľníckeho Ruska. Slovenský preklad je veľmi podarený, prekladateľ použil peknú slovenčinu, milé rýmy, dobre sa to počúva. Ale zásluhu na slovenskom znení majú aj herci. Ivan (Dušan Tarageľ) je najmladší z troch synov, ale jednej noci mu praje šťastie a on získa Koníka Hrbáčika (Zdena Grúberová). Film sa správne volá podľa koníka, pretože vždy, keď zadá cár (Jozef Króner) ďalšiu úlohu, Ivan sa len rozfňuká a Hrbáčik mu musí povedať, čo budú robiť. Hlavným Ivanovým nepriateľom na cárskom dvore je úlisný sluha (Ivan Letko). Nakoniec Ivan získa aj Krásavicu (Ida Rapaičová). /´Raz, dva, zdravá tá voda, raz, dva, zbohom, choroba!´/

Co bylo myšlenkou tohto filmu? Snad ukázat práci policistů mimo Prahu, že i policisté jsou lidé, že na každém záleží, aby byl pořádek a klid. Bylo toho zkrátka mnoho a děj se utopil v detailech. Policisté jsou obyčejní lidé, a tak byli obsazeni nepříliš exponovaní herci, kteří hráli hovorovým stylem, jenom žádné velké emoce. Zlatý ´Pitaval´!

Film, který mě překvapil. Nejsem žádný specialista na italskou kinematografii, ale stejně jsem o tomto filmu nikdy neslyšela. První scéna rozhovoru manželů vypadala dost existencionalisticky, ale hned další scény udělali jasno, že toto bude komedie. A detektivka. Příběh pachatele ukrývá až do konce a nenudí. Stále se něco děje. Mastroianniho komisař se svými pověčšinou sicilskými kolegy se snaží, co to jde. Scénář je živý a vtipný, alespoň v italštině. Příjemné překvapení.

´Čínská čtvrť´ je dokonalý film. Jake Gittes si myslí, že má všechno pod kontrolou, hladce vyřizuje jeden případ nevěry za druhým. Až tento poslední případ se zkomplikuje. Lidé, se kterými mluvil, nebyli ti, za které se vydávali. Téměř každý je nějak spojený s projektem vody pro Los Angeles. Lidé jsou různě propojeni a každý z nich má svůj příběh. Film doprovází hudba. Zprvu se zdá lyrická, ale postupem času v ní převládají tóny napětí a vášní. Stejně jako pohled na život v L.A. Zdánlivě ospalý, pomalý, jednoduchý. Ale při bližším pozorování jsou tady zákulisní politické boje o moc při rozhodování o životě celého města v budoucnosti. Jake odkrývá propletenec finančních vztahů přes instituce celé komunity. Když odhalí jednu lež, pod ní objeví další. Už neví komu a čemu má věřit. Po letech se znovu dostane do Čínské čtvrti a opět se přesvědčí, že mu přináší smůlu. Jack Nicholson v roli Jakea Gittese je cilvilní a přesný. John Huston v roli Noaha Crosse je ďábelský. Postupně graduje svoji postavu přes různé polohy a Jake v něm odhaluje manipulativního, slizkého starce, který má celé město ve své moci díky svým miliónům. Jake Gittese na setkání s režisérem Romanem Polanskim v úloze muže s nožem nezapomene do konce filmu.

Scénář napsal Earl Hamner Jr. Tak jako v seriálu ´The Waltons´ Hamner Jr. vzpomínal na své dětství a dospívání ve Virginii, tak tady si vybral stejnojmenný román Billa a Very Cleaverových, který se odehrává v Severní Karolíně. Lidé v Apalačských horách mají velmi těžký život. Jsou známí tím, že žijou uzavřeně ve svých rodinách a cizí mezi sebe nepouštějí. Muži jsou většinou horníci, a když onemocní, snaží se přežít na malých farmách. Otec Mary Call je nemocný a snaží se své děti naučit všechno pro život. Pověří Mary Call, aby se ujala jeho role v rodině. Starší dcera Devola se už ujala po matčině smrti její role. Táta umře a pro čtyři sourozence začíná s novým školním rokem i nový život. Nikdo se nesmí dovědět, že se o ně už nemá kdo starat. Nejstarší Devola je hezká, ale jěště nedospěla pro samostatný život. Má o ni zájem majitel jejich farmy, ale táta měl vůči němu výhrady, a tak se Kiser Peace musí dvořit nejenom Devole, ale musí si získat i ostatní. Mary Call ráda píše a její učitelka by chtěla, aby dále studovala. Mary Call však cítí zodpovědnost za rodinu a chce se přihlásit na vaření a jiné praktické předměty. Brat Romey postupně ztrácí zájem o povinnosti a chce si hrát jako ostatní děti, ale musí pomáhat. Malá Ima Dean je také časem unavená z rozkazů starších sester. Mary Call se cítí nepochopená. Nikomu se nemůže svěřit se svými trápeními, protože sourozenci jsou k ní v opozici, a tak se utíká ke psaní deníku. Film se skoro celý odehrává v exteriérech, v horách, má spíše televizní produkci. Hudbu nahrál Earl Sruggs.

Obrovská stavba v centru města, která přinesla změny do života nejen Pražanů, ale i lidí, kteří na ní pracovali. 3 povídky: 1. Privátní demolice – bývalí manželé, kteří se mladí brali i rozešli. Po letech je svedla dohromady demolice domu, ve kterém bydleli. Začali si povídat, protože měli téma. A jejich dialog snad opět pokračoval. 2. Balada o Bulfasovi – starý pán, který prošel velkostavbami po celém Československu. Vždy se zajímal o svoji práci a snažil se o technická zlepšení strojů kolem sebe. Poslední roky se cítí mimo kolektiv, nepotřebný. Jeho vrstevníci jsou už v důchodu a snad mu i závidí jeho zájem o život. Bulfas vidí příležitost přijít s lepšovákem, být opět užitečný a pomoci kolegům s dovolenými. A jako vždy, opět ji nepromarnil. 3. Chebský fenik – mladý dělník je v období, kdy se rozhoduje, jakým směrem se jeho život bude ubírat. Láká ho parta a hlavně jedna dívka. Naštěstí si včas uvědomí, co je pro něho v životě důležité. Film se snaží vnést poetiku do každodenního života dělníků na stavbě metra. Na dnešní dobu je vyprávění pomalé a lyrické. Kdo si však chce vychutnat přemýšlení o životě a herectví známých herců, má příležitost.

9. Bangkok. Francisco Scaramanga (Christopher Lee), muž se zlatou zbraní a třemi bradavkami. Má malý ostrůvek, solární zbraň 'Solex agitator', létající auto a malého pobočníka jménem Nick Nack (Hervé Villechaize), se kterým si hrají ve studiu s efekty. Tentokrát je to Mary Goodnight (Britt Ekland), Bondova asistentka v Bangkoku, která to s ním přežije až do konce. Opět se objeví žoviální šerif J.W.Pepper (Clifton James) při honičce a skoku autem ponad řeku. Kvůli folkloru s Bondem navštívíme 'dojo', výcvikové centrum pro samuraje.

Typický humor Mela Brookse. Sprostá slova (shitload of dimes), politicky nekorektní slova (nigger), legrace z historických (prezidenti) i žijících osob (Hedy Lamarr), absurdní řeči (indiánský náčelník se židovským přízvukem; "You men are only risking your lives, while I am risking an almost-certain Academy Award nomination for Best Supporting Actor!") i logika (odjezd taxíkem či limuzínou), parodie (guvernér), protiklady (černoch šerif v městě bělochů; německá armáda na Divokém západě) a přehánění (kat jako ze Shakespeara). Když se spolu objeví šerif Bart a pistolník Waco Kid (Gene Wilder), hned se vnukne myšlenka, proč šerifa nehraje Richard Pryor. Ten byl tehdy, bohužel, nespolehlivý kvůli drogám, a tak jenom zůstal jedním ze scénaristů. Před závěrem se uskuteční pravděpodobně největší bitva ve filmu – pobili se v ní dva filmy a celá herecká kantýna. Bitva pak pokračovala i na ulici před studiem. Pro Mela Brookse žádná blbost nebyla dost absurdní a všechno našlo své místo ve scénáři. Kdo by nechtěl být scénáristou u něho?