PanPes

Ostrá záležitost, každopádně zas tak moc bych si nejbližší okolí podobných psychopatů neidealizoval. Všichni tihle duchovní vůdci, ochranka či poradci jsou ta nejhorší sorta fanatiků a nikoho se špetkou rozumu či morálky bych tam opravdu nehledal. Mnohdy mají na takovou osobu ten nejfatálnější vliv právě oni - kdyby celý systém nebyl tak prohnilý a Islám neupíral právo žen popřípadě neměl náhled na jejich znásilnění jako má ted, tak by se nikdy podobné věci dít nemohly. Všechno je to jen pozadí toho, co nám podobné náboženství přináší - v jedné ruce kázaní a druhou drží zástěru. Zástěru života v luxusu, neomezené moci a pokřivené zrůdnosti - nikdo z těch lidí, kteří jsou v takových systémech u moci nečeká na posmrtný život, který z jejich víry pramení. Moc dobře ví, že žádný není a to co neurvou zde, už jim po jejich mrzké smrti nikdo nedá - což nám ostatně dokázal i Ládin a jeho sbírka DVD v místě jeho posledního útočiště. Jedna obrovská lež - aneb kolik obyčejných lidí musí trpět, aby si pár sadistických prasat žilo v přepychu...

Komedie, těžící z humornosti lidské lakoty a chamtivosti. Černobílé vyprávění o osudu dvou ztroskotanců, kteří prodajíc svůj majetek, koupili meč a zbroj s úmyslem bojovat za svého knížete. Ovšem co čert nechtěl - oba přišli pozdě a to až po bitvě. S kabátem ušitého z ostudy se tak plouží krajinou, aby narazili na zhmotnění svého snu, jenže to by nebyl život kdyby v tom nebyl nějaký ten háček. A dilema, kdy z úst dvou chamtivců má zaznít rozhodnutí o tom - zda se bezpečně vrátí do své původní vlastni zemí nepřítele zcela poklidně beze zlata, nebo zcela nepoklidně s nůšemi plného zlata (nevynechajíc jediný a poslední proutek) tak může začít...

Vychytralý mistr se na své pouti životem pozastaví v cela obvyklé vesničce - až na to, že po nahlédnutí pod pokličku je zjevné, že vesnička zcela obvyklou nebude. Velice rychle rozpletete mocenské bojůvky jednotlivých klanů a pochopíte zcela neotřelý způsob, jakým se Samuraj rozhodne vyřešit ony bojůvky jednou pro vždy. Toshiro Mifune, coby třicetiletý Ronin tak postupně kombinací polopravd a nepříliš doslovně vyplněných rozkazů upevní pořádek ve vesnici - aby tak alespon napůl dostál svému závazku. Teda alespon tak velkému závazku, jaký ve skutečnosti nájemný samuraj bez pána mohl mít.

Spousta nevyřčených myšlenek a vjemů, promítnutých umně na černobílé plátno. Kousek po kousku tak člověk navykne na jednotlivé posunky a pochopí, že i méně slov řekne mnohdy více, než bezduché dialogy složené z nic neříkajících, abstraktních "frází" dnešní doby...

Oslava života v přírodě nevšedním filmovým způsobem. Surová krajina, která dává i bere a pojem "trapper" je zde tak trochu oboustranný. Na jednu stranu je to příběh člověka jež si vydělává na svou obživu a svůj život lovem, sběrem a kladením pastí a na tu druhou - je to také život každodenních nástrah, kterým musí jedinec čelit a to často na pokraji vlastní smrti. Svět ve kterém není nic zadarmo a bez vlastní snahy vás budou leda tak okusovat lišky a vlci...

Je úžasné s jakým šarmem se dokáže Dylan Moran vysmívat přísedícím divákům a oponovat tak jejich všednosti a ještě za to sklidit jásot spolu s mohutným potleskem nadšeného publika - je to jedna z kouzelných výsad kvalitních bavičů a stand-up komedií vůbec :)

Mám rád filmy, které mne nutí přemýšlet - ne stylem, že člověk promešká jeden nenápadný moment během filmu, který je pak na konci zrekapitulován a přehrán jako jeho geniální scéna, ale naopak. Film u kterého se k jeho konci musíte dopracovat jen díky vaší nezměrné pozornosti... Odměna za něj je mnohdy hádanka tipu: "vyřeš si sám" a přesně takové filmy mi mnohdy chybí. Vše nemusí být jasně řečeno a vyobrazeno aby si jedinec mohl udělat vlastní názor a né vždy vás musí někdo držet za ručičku, což neznamená, že se bez toho nemůžete královsky pobavit - a přesně takový je i děj tohoto filmu.

Věnujete-li celý svůj mladý život tomu, že tvrdnete v jungli na druhé straně země v konfliktu na kterém vám nezáleží - nastane ve vašem životě dost možná moment, kdy vám prostě a jednoduše přeskočí. Pak možná zasvětíte jeho zbytek bezvýznamnému boji v bezvýznamném - neohraničeném lese, kde vás nejspíš pronásledují hrůzy časů minulých - a nebo vás to prostě jenom baví :))

Sentimentální sci-fi, nebo nová éra splněných snů všech moderních dětí ? Neuvěřitelně nudná pohádka s přidrzlým hochem jde ruku v ruce s dnešní dobou. Proč by mne mělo zajímat jestli se ta, či ona plechová hlava rozmázne po druhém, nebo třetím zásahu, když na tom vlastně ani nijak zvlášt nezáleží... Hlavně, že se v onom štastném shlédání kluka a robota shlédne spousta cílených diváků a je vymalováno.

Churchill kdysi řekl, že: "Kdo nebyl komunistou, když mu bylo dvacet, nemá srdce a kdo zůstává komunistou, i když je mu třicet, nemá rozum" a já říkám, že je to pěkná blbost. Příběh čtveřice kamarádů na pozadí doby, která vás z dětství přenese rovnou na povinnou vojenskou službu a doby, která z vaší rodiny udělá mnohdy úhlavního nepřítele je toho důkazem. Originální počin jde v ruku v ruce se svěží vlnou nových hereckých tváří, které tomu rozhodně prospívají a já tak nemám onen všetečný pocit jako u většiny českých filmů - kdy vám v hlavě zní neustále jedny a ty samé hlasy a před očima se míhají jedny a ty samé české ikony. Je příjemné vědět - že je naše kinematografie stále schopná vyprodukovat kvalitní film co scénáře a hlavně příjemného ale ne okoukaného hereckého obsazení týče. Za mě je to 5* a řekl bych, že jeden z nejlepších českých filmů, které jsem za poslední dobu viděl - vůbec.