M-arta

Paní Chytilovou sice ctím, leč u jejích filmů (i když jsou pro mě zajímavé) většinou lehce trpívám... Tohle je ovšem krásná a moje oblíbená vyjímka! "Fauna" miluju, baví mě, rozveseluje i rozněžňuje - aniž by byl podbízivý. Jak tady čtu, spousta lidí jí vyčítá, že snad nemá ráda chlapy. Na mě tedy většinou působí tak, že nemá ráda hlavně ženy - a od toho se pak odvíjí všechno to ostatní... (Včetně feminismu i oné zajímavé drásavosti, která bývá jejím filmům vlastní.) Absolutně neženské, zkarikované, podivně se plácající hrdinky, které si neví rady samy se sebou a chlapům to dávají pěkně "vyžrat", tvoří ve "Faunovi" spíš jenom takové veselé a pestré pozadí a ani mi tam nevadí to jejich přehrávání. Možná naopak - jako by to tam nějak organicky patřilo... No a Leoš Suchařípa je samozřejmě kouzelný :-)

Základní film pro rodiče znakujících batolat...

Úžasná pastva pro oči... Smekám před kameramanem, že v takových polních podmínkách dokázal něco tak dokonalého. Trochu mě ovšem rozhodil záměr tvůrců doplnit děj komentářem mužského, ženského a dětského hlasu jako že "za tučňáky" - ta snaha po sentimentální roztomilosti mě dost rušila. Ale viděla jsem to zatím jenom v české verzi. Tiše doufám, že ta původní snad není tak šílená. Zajímavá hudba.

Tak tenhle irsko-britský film mě dostal tak, že mi ještě dlouho potom naskakovala husí kůže, když se mi znovu a znovu vybavovaly některé momenty a jeho atmosféra… Možná o to víc, že film byl natočen podle skutečných událostí. Katolické Irsko šedesátých let a klášterní polepšovna, či spíš něco jako pracovní koncentrák pro ženy, které (třeba ne vlastní vinou) nevyhověly dobové představě o čistotě a počestnosti. Zvrácený Islám – „hadra“. Tady ovšem v „príma křesťanském balení“ – speciální evropská verze úchylného pojetí morálky… Přiznám se, že jsem u něj místy i brečela a místy přepínala televizní kanály, když už to šlapání po lidské důstojnosti přesahovalo pro mne snesitelnou mez. Na druhou stranu jsem byla zase hrozně zvědavá, jak to všechno dopadne… Je to jeden z filmů, kde děj rozhodně není předvídatelný. Navíc se některé pasáže snažily krutou skutečnost natolik zjemnit a snad jenom naznačovat, že mi pár věcí docházelo vlastně až zpětně. Pointa celého filmu se podle mě docela shoduje s výsledky jednoho psychologického experimentu (kde skupina univerzitních studentů měla na pár dní "hrát" na odsouzené a bachaře - lidé s absolutní mocí po čase natolik zbrutálněli, že byl pokus předčasně ukončen)…

Guru českých ilustrárotů Jiří Šalamoun s tím jeho legračním "free stylem" v kombinaci s nepřekonatelným pianem Petra Skoumala, k tomu Josef Dvořák geniálně vyprávějící text Rudolfa Čechury... Tomu říkám správné nadgenerační osvěžení! Má poklona, pánové... :-)

Pohádka o vítězství nesobecké lásky s tísnivou až bolestně existencionální atmosférou. Musím přiznat, že se mi vždycky líbilo její zvláští poetické zpracování, které nechává prostor fantazii a obrovské palbě emocí. Bez jakékoli pompy, hysterie, pitvoření a popisnosti. Jedna z mála, kde všem hercům věřím každé slovo... každé zachvění víčka... I po výtvarné stránce si ji náramně užívám. Klobouk dolů, jak na dnešní dobu jednoduché filmové triky fungují - a stačí (miluju třeba řešení, jak moře vyvrhuje Malou mořskou vílu po zásahu čarodějnice). Některé záběry kamery jsou samy o sobě hotové obrazy! A přitom žádný z nich není samolibý... Nádherná hudba... Výborně vyřešené kostýmy... A uvážlivě používané exteriéry z černomořského pobřeží, které tak akorát evokují sílu, všudypřítomnost a proměnlivost živlů jako je moře (a láska)...Co ještě dodat? Pro mne dokonalá harmonie.

Nejsem pravidelný divák, dokonce mě ruší i ten "umělý" smích a potlesk, docela typický pro takové konverzační seriály, ale některé praštěné a cynické vtípky v povedených dílech mě dokážou tak překvapit a rozesmát... A já miluju překvapení! (A Peggy, jak rozkošně pohupuje nožkou :-))) )

Mezi artušovskými filmy konečně něco, co příjemně přehledně mapuje, kdo tam je čí syn nebo dcera a jaké vztahy a vazby panují mezi jednotlivými aktéry legendy ... To mě docela potěšilo. :-)

Velmi, VELMI příjemně zfilmovaná historie kriminalistiky s atmosférou, která by se dala krájet... Většina příběhů poctivě čerpá z knih "Šach zločinu" a "Století detektivů" o historii kriminalistiky. Těší mě, že se je podařilo převyprávět tak lidským a pokorným způsobem.

Svěží věc. Vlídnými postřehy zachycuje atmosféru Kodaně a osobitou životní filozofii několika zajímavých domorodců. Až má člověk chuť pohlížet i na svůj život s větší hravostí a úsměvem… A zamýšlet se nad ním. Ani nevím, jestli mě víc fascinoval člověk, zasazující se o zavedení legrace do politiky, pošťák, který dělá svoji práci s láskou, farář převlékající se ve svém volném čase do klaunského kostýmu nebo jiní... Takhle laskavý film rozhodně pohladí na duši a přitom není sentimentální.