nmafan

Filmový dokument v pravém slova smyslu nečekejte, spíše jen nadšenecky sestříhanou sérii rozhovorů, tu více, tu méně zajímavých. Názor autorů je jasný a škoda, že při jeho hájení občas sahají ke stejnému emočnímu vydírání jako jejich mainstreamoví oponenti. Na seriózní filmový příspěvek do diskuze o covidové "vakcinaci" si asi ještě počkáme, ale i tak samozřejmě redakci Svědomí národa chválím, protože každá snaha o vzdor je v dnešní době cenná a potřebná. :)

Intregalde aneb sluníčkový člověk v tísni. O těch, kteří pomáhají druhým a o těch, kteří se pomáháním druhým jen živí.

Malick je odvážný režisér, ale krotký filosof. Tedy lépe řečeno takovým byl ve svých nejlepších letech. Skrytý život svým nervním střihem a krátkou průměrnou délkou záběru vypadá jako vize uměleckého filmu pro konzumenty komiksových blockbusterů (aby si ajťáci mohli sledování marvelovek proložit něčím "hodnotným" a připadat si chytře). Ale nefunguje ani formálně ani obsahově. Dobro a zlo druhé světové války na tisící první způsob. A nekonečné omílání křesťanských banalit.

Můžete se vznášet nad troskami kdysi krásné civilizace nebo se trápit tyraniemi jakéhokoliv druhu. Otázka vůle. Andersson neztratil cit pro nenápadné groteskno, ale konečně se nebojí být opravdu tvrdý; poctivý k sobě i ke svojí tvorbě. Bez ohledu na to, zda to ocení oduševnělé studentky ve filmových klubech (s aplikací Tečka a nasazeným respirátorem).

Moc hezky natočené romantické putování džunglí, které by mohlo být mnohem méně otravné, kdyby z něj tak okatě netrčelo to 'poselství' o nadřazenosti indiánské kultury nad bělošskou a kdyby se celou dobu netvářilo tak strašně duchovně. Přitom je to zoufale plytký film, který místy působí jako kdyby ho točil někdo, kdo si myslí, že je nový Herzog, ale o indiánech zatím četl jen Vinnetoua.

Můj třetí Iñárritu a zase špatně. Dle referencí jsem doufal, že už konečně dospěl, a že v Birdmanovi nabídne něco jiného než svou chorobnou posedlost formou a neskrývané nutkání do zblbnutí dokazovat, že právě on je ten nejvíc originální, nejvíc postmoderní a nejvíc cool filmař na světě. Nedospěl. A asi už se mu to ani nepodaří. Film bez jediné skutečné emoce.

I ponurost může být kýč. Ale není to tak zlé, jak by reference napovídaly. Jen je to prostě film Susanne Bierové a ne "film s Bradleym Cooperem a Jennifer Lawrenceovou". Divná severská tragédie, která se nedopatřením odehrává v Severní Karolíně. A která by bez těch dvou superstár mohla mít méně zklamaných diváků.

Špatné. Film, který se těmi zhovadilostmi, o nichž vypráví, natolik opájí, a ve svém kritickém pseudoposelství je natolik naivní, že si ho nakonec paradoxně nejvíce užijí holčičky, jež na Facebooku, módních značkách a celebritách samy ujíždějí (ověřeno v kině).

Po syrové Precious a lehce úchylném Reportérovi je docela příjemné zjistit, že Lee Daniels dokáže natočit i docela krotký, ale vkusný mainstream. Ano, Komorník je sice filmem s ne úplně zvládnutou dramaturgickou strukturou, jenž často působí zkratkovitě, a místo uceleného vyprávění nabízí spíše slepenec tu více, tu méně zajímavých epizodek ze života nenápadného "muže z davu", jenž tiše přešlapuje na okraji velkých dějin (a vzhledem k oscarově potentnímu námětu to lze považovat za dost významný scénáristický průšvih). Nicméně i přes vlažné přijetí, přes lehký nános patosu a přes poněkud jednostraný pohled na problematiku černošského obyvatelstva v USA - já jsem si to zcela subjektivně dost užil; i díky technicky brilatní filmařině, skvělým hercům a báječné hudbě.

Romance hárající feny a lupiče na útěku, jenž se v jejím domě skrývá před zraky policie a sousedů. A druhý den zcela nenápadně vyleze na střechu, aby vyčistil okapy. Misogynní koutek v mé duši ihned rozpoznal, že autorkou předlohy byla žena...