Komorník

V začínajících obzorech svobody myšlení pod hvězdnatou vlajkou je Cecil Gainese všemi chápán a milován. Jak nádherně jasnozřivé. Kde jsou jeho nedostatky a slabosti? Způsob, jakým byl životopis pojat, se mi moc nelíbil. Jsem na rozpacích, jak film hodnotit. Navenek tu vše působí jako perfektně naolejovaný stroj. Žel, standardizovaný příběh mě ničím nepřekvapil. (21.11.2015)

Lee Daniels, který zaujal komorním, otevřeným a hlavně oskarovým dramatem "Precious" se i v případě komorníka drží černošských postav ale tentokrát se snaží působit výpravněji (ačkoliv je film možná až příliš komorní) díky příběhu komorníka, který čtvrt století obsluhoval postupně sedm prezidentů v Bílém domě. Pár historických událostí dokáže zaujmout z dějepisného hlediska a výprava (ačkoliv se film odehrává převážně v interiéru Bílého domu) také působí profesionálním dojmem, ale film je tak příšerné zdlouhavý a utahaný, že ho jistota hereckého výkonu Whitakera, neskutečné letargie, ani na chvíli nezbaví. (12.04.2014)

Temnota nedokáže zahnat temnotu. To dokáže jen světlo.......... Nějak jsem nachápal, kde vzal otrok fotoaparát. No nic, je to jen film. Příběh podle skutečné události. Příběh jednoho negra, který si splnil svůj Americký sen. Příběh zajímavý, pěkný a asi mi dlouho zůstane v paměti......... CITÁT- Naučím tě vše, co domácí negr musí umět......... (27.07.2014)

Jednoznačně a protivně podřízené záměru ukázat, jak to Afroameričané měli těžké a jak obrovský kus cesty za pár desetiletí ušli oni i celá společnost. No, proč ne? Proč? Protože je to téměř mechanické vyprávění s povinnými zastávkami (děs na plantáži, podřízenost ve službě, přehlížení a postupné nacházení sebevědomí v boji o uznání). Je to plné klišé a stereotypních momentů. Kennedy je zpodobněný téměř jako Ježíš, Nixon jako svině proradná…. Doplněné samými frázemi. K dokreslení umělosti celého pojetí dobře poslouží Oprah. Po celá desetiletí, která ve filmu uběhnou, se vůbec nezmění – asi nechtěla být zošklivená. Akorát na stáří jí dají šedivou paruku. Zatímco chudák Forest se musel nechat oplešatět. ____ Tenhle film nedisponuje žádným filmovým prostředkem, který by zaujal. Je to jak zfilmovaná učebnice o boji za občanská práva. (18.07.2018)

Bijme se za ně, bijme, jen proboha už nepoužívejme tu plochou šablonu, které chybí pořádný konflikt. Příběh Cecila Gainese, jenž poskakoval hned několika americkým prezidentům, je příliš povrchní a hlavně hrdina tu vystupuje pouze jako pozorovatel dějin boje za emancipaci černochů. To hlavní se totiž odehrává v jeho domě, kde se potkává s názorem radikálního syna, odcizením manželky a dalšími životními kopanci, až.. jasně, Barack Obama. Dokument nebo nějaká knížka poslouží lépe, tam se o často marném boji černochů dozvíme mnohem víc. Tady je bohužel cítit, že spousta věcí se přikrášlila, aby byl výsledek dojemnější a peněženky diváků vstřícnější. Zvláštním bonusem filmu je obsazení prezidentů, kde se v cameích vystřídá hned několik slavných tváří. Nikdo však nic objevného nakonec nepřinese. A ano, přesně tak, neobjevné, takové tohle drama je. A šablonovité k tomu. Ještěže se tu objeví kupříkladu slušně zrežírované přepadení autobusu s černošskými pasažéry nebo protestní akce v restauraci, kde barevní sedí na místech pro majoritu. Velké téma? Určitě. Průměrně natočené? Rozhodně. (12.05.2014)