Recenze (967)
Herkules v New Yorku (1970)
Tak tohle opravdu ne-e :) I když svým způsobem jsem se bavil...
Highlander (1986)
Blbost,ale jako malej jsem jí viděl snad milionkrát... na kazetě dabovanou jedním, nevzrušivým hlasem :)
Hlava-22 (1970)
Znalost knihy nevadí, a ani není nutností....hm, to se mi stává málo, že po přečtení knihy se mi následně zalíbí i film (i když místy zdlouhavý, trochu více střihu by nevadilo). Výtečný je Orson Welles a i Jon Voight...ostatní víceméně úspěšně slouží výborné předloze.
Hnus (1965)
Prostě měla blbej tejden no...
Hodina klavíru (2007) (TV film)
3 a půl*... Jinak ani na Ikarův pád, ani na Tažné ptáky bohužel nemá... Live realy IS a bitch!!! :)
Hodina vlků (1968)
Po Personě opět mistrně "nezvyklý" Bergmanův film. Důkaz pro všechny diváky, kteří jeho dílo nesmyslně odsuzují jako sterilní intelektuálštiny, že jsou pěkně vedle. Opravdu děsivé (ano, scéna s chlapcem na skále, nebo celá závěrečná půlhodina, brrr) a stylově zmixované do svěží a nezvyklé atmosféry. Opravdu je silným zážitkem vidět vedle sebe prvky Bergmanovské, Felliniovské a Bunuelovské ve vzájemném souladu!!!
Hodiny (2002)
Především herecký film, nepočítaje všechny tři dámy, které jsou jednoduše vynikající a ani jedna z dějových linií nezaostává za ostatními a dohromady gradují do obrovských výšek (jistou oporu měl režisér ve scénáři)... Pokud bych měl vybrat jedno největší superlativum, určitě bych vybral výborného Eda Harrise, který dokázal i na malém prostoru zaujmout mezi všemi představitelkami výsadní postavení...
Hodný chlapec (2004) (TV film)
hahahá... takhle jsem se u vážně míněného filmu dlouho nenasmál... všechen ten převeliký patos, nesmyslná paranoia, celková "nepravdivost" a neobratnost dialogů a vůbec celého děje, k tomu ještě podpořená nezvládnutou a křečovitou formou... promiňte, ale přišlo mi to vážně spíše jako parodie
Hodný, zlý a ošklivý (1966)
Opravdu vynikající vestern, kde opravdu nikdy vtěřinu dopředu nevíte, co se stane... Film uteče jako voda, Zlý je opravdu zlý, Hodný není vlastně nijak moc hodný, ale nějakým zvláštním způsobem je divákovio nejsympatičtější a ta mrcha Tuco je trochu od obojího -- chvíli ho nenávidíte a chvíli ho milujete a držíte mu palce (velikou zásluhu na suverénosti této nejednoznačné postavy má perfektní Eli Wallach). Celá scéna na hřbitově je jednuduše geniální a před panem Morriconem smekám vše, co kdy budu nosit na hlavě!!
Holky to chtěj taky (2001)
Ach jo, kdy už se konečně přestanou natáčet rádobyvtipné "komedie"?