ad

Pan Tati má očividně velmi rád němou grotesku a umí jí velmi dobře ovládat :) Navzdory tomu, že jsem se poctivě pobavil snad každým předvedeným fórkem, mi pořád ve filmu trochu chyběla jednotící linie...

Přiznám se bez okolků, z duše se mi příčí všechny ty filmy, jejichž forma a množství bitev jen zastiňuje klišé a nevěrohodnost děje, který napsaný na papíře působí až směšně a ve kterých nevystupují opravdoví lidé ale jen jejich karikatury (právě až v Alexandovi je věrohodně ukázáno, co asi cítí vojevůdce po bitvě)... Všechny ty filmy, jejichž boom začal Gladiátorem mě hrozně iritovaly a moc jsem bál, že Alexandr nebude jiný... BYL!! A mám z toho radost, protože Alexandr je především film O LIDECH, primárně zaměřený na člověka, kterého zničil jeho náhlý a nečekaný vzestup (kolik už bylo filmů o lidech zničených pádem?). O člověku, který podlehl mýtu o své vlastní velikosti (a nejen jemu)...prostě lahůdka a veliký oddych, pro ty, co chtějí filmu naslouchat a ne se jen dívat (a že je na co, v jediné bitve Stone dokazuje, že klidně mohl natočit sekvenci bitev bez děje, kdyby chtěl). Ale musím přece jenom dát hvězdu dolů za věci, kterým se mi zpětně nechce věřit, ale které jsou pravdivé... Je to snad poprvé, co mi vadila Vangelisova hudba a herectví Colina Farrella (což je u hlavní postavy trochu problém)... Což jsou vady, za které nakrásně nemohu dát čtyry...

Rozhodně ne tak špatný film, jak se říká, celkem jsem si jeho sledování užíval... První hodina a čtvrt je vyloženě lahůdková záležitost, následující půlhodina je ovšem opravdu hrozná křeč. Klišovité pointy se vrší (zajímavá je z nich ovšem ztěží jedna), hrdinové vypouštějí z úst jednu papírovou frázi za druhou, až z toho pomalu začínají bolet uši, ale naštěstí je pronášejí dobří herci, takže sem tam se ještě dají přežít a motivace se zdají stále více nelogičtější... Prostě škoda a pokrčit rameny... Ps. : Každý, kdo mermomocí hledá ve filmech M.N. Shyamalana nějaké dechberoucí pointy, jenom proto, že se jednou z nich proslavil je postižen těžkým škatulkářstvím a zasloužil by vodoléčbu.

Velmi zajímavý psychologický film o lidech vypořádavajících se se životní krizí. Každý z nich tak činí po svém... Vynikající herecké výkony, slušná hudba, příjemná režie, pomalý spád, který může někoho nudit, závěr, který může někoho naštvat (ne tak mě) a závěrečné dovysvětlující titulky, které naštvou snad každého :) Pět jen s odřenýma ušima a za originální verzi.

Sci-fi Scottovi prostě jdou o tom není pochyb,vždy si skvěle rozumí se svými výtvarníky a tvoří skličující světy jeden za druhým... tento je z nich nejstrašidelnější.

"Kde jsou berušky?" "V Ostravě." "Co dělaj berušky v Ostravě?" "Labutě." "Berušky, labutě, hadi... dostanu já normální film?!!!!"

"Poslechni, Varle...."

"Tady jsem hrál!" Můj vůbec nejoblíbenější Cimrman. "Při potlesku na otevřené scéně se neukláněj, patrně nepatří tobě." nebo "Po nápovědě neopakuj všechno, některé věty patří kolegům."

"Tohle, že je pořádná třída? Vždyť je to tady samej debil, nebo blbeček!"

"Cos to udělal, Pepíku?" "Hoďte na něj deku, nebo ho zabiju!"