Ony

Filmový esej česko-novozélandského studenta FAMU Michaela Havase vyzývá k zamyšlení nad ničivým vlivem lidské civilizace na život ostatních živočichů a upozorňuje na malé povědomí veřejnosti o ekologických problémech. O současné situaci divokých zvířat v Africe a snaze zachránit ohrožené druhy jejich chovem v zajetí ve filmu hovoří známý zoolog, cestovatel a zakladatel safari ve Dvoře Králové Josef Vágner.

Parafráze (slovy Ludvíka Švába "remake") jednoho z raných filmů pro Edisonův kinetoskop – Kýchnutí Freda Otta (1894). Byla natočena na 16mm film jako součást Švábova projektu vlastní filmové reflexe dějin kinematografie.

Svérázná variace na úvodní záběry filmu Luise Buñuela Andaluský pes (1929). Surrealista Ludvík Šváb ji natočil na 16mm film jako jeden segment zamýšlené osobní reflexe dějin kinematografie.

Krátký dokument poučuje o boji proti mandelince bramborové, považované za kapitalistický nástroj, kterým mělo být zničeno vyspělé československé bramborářství.

Film zachycuje známé pražské stavby a zahrady z doby barokní. Jedná se o přepracovanou verzi Plickova filmu z období protektorátu Praha barokní, aktualizovanou pro potřeby poválečného vzdělávání.

Experiment vznikl jako tzv. výcvikový snímek v produkci Československého armádního filmu. Dokumentovaný pokus spočívá v tom, že dvěma důstojnickým štábům jsou při cvičení svěřeny stejné úkoly, ovšem členové jednoho z nich předem užijí LSD. Lékaři sledují vliv drogy na fyziologii a psychologii vojáků a hodnotí jejich schopnost soustředění. Na závěr pak proběhne diskuze.

Film je součástí rozsáhlého stejnojmenného projektu, který vznikl k 80. výročí jugoslávského úspěchu na prvním Mistrovství světa ve fotbale v Uruguaji roku 1930. Dále tento projekt zahrnuje vydání knihy známého sportovního novináře Vladimira Stankoviće (ta je také předlohou filmu), patnáctidílný televizní seriál, dokumentární film, výstavu a řadu dalších akcí. První díl filmu vypráví o vzniku jedné národní reprezentace napříč různými filmovými žánry. Režisérem je slavný srbský herec Dragan Bjelogrlić (HEZKÉ VESNICE HEZKY HOŘÍ, VÁLKA ŽIVĚ aj.)

Na srbském venkově se v každé druhé domácnosti chovají prasata. Většina srbských prasat žije i umírá v krutých podmínkách; třetina je porážena na jatkách (více méně dle předpisů EU), ale dvě třetiny zabíjejí tzv. krvnici („profesionální“ řezníci, známí také jako „prasečí ortopédi“) na vesnických dvorech, dobytčích trzích, podél cest atd. S novými zákony o ochraně zvířat a bezpečnosti potravin se život srbských prasat radikálně mění, ale mezi sedláky tyto zákony vyvolávají rozhořčené reakce. Prostřednictvím vědeckých i laických výpovědí nahlédneme vyčerpanost srbského venkova, tragický stav srbského zemědělství i reformy srbské společnosti inspirované touhou po vstupu do EU. (Filmski front 2010)

Režisér Santiago Álvarez doprovázel Fidela Castra na cestách po evropských socialistických státech včetně Československa, ale také např. do Alžírska. Během těchto návštěv se kubánský vůdce seznamoval s kulturami různých národů a šířil své myšlenky prostřednictvím svérázných veřejných projevů. Záběry z těchto akcí jsou kombinovány s kontrastními obrazy imperialistických nepřátel a doplněny revolučními hesly v podobně výrazných barevných mezititulků.

Dokument SRETNO DIJETE, ne náhodou nesoucí stejný název jako jedna z prvních skladeb kapely Prljavo kazalište, je věnován zrodu jugoslávské New Wave na přelomu 70. a 80. let. Autor Igor Mirković vychází z vlastních vzpomínek na hudební fenomény svého mládí a spojením archivního a vlastního (rozhovory s hudebníky natočené po roce 2000) filmového materiálu vytváří 97 minut nabitých informacemi i nostalgií. Ve filmu se objeví především hudebníci z Mirkovićova rodného Záhřebu (Azra, Film, Haustor, Prljavo kazalište, Patrola), ale také bělehradští Električni orgazam a Idoli a lublaňští Pankrti a Buldožer.

Hlavní hrdinka Virginia se po nervovém zhroucení octla v psychiatrické léčebně. Téměř si nevybavuje svou minulost a příčiny jejích zdravotních problémů jsou neznámé. Doktor Chrzanowski, zvaný Kik, přistupuje k metodám Sigmunda Freuda a s takřka kriminalistickým nasazením pátrá ve Virginiině podvědomí.
Film byl natočen podle románu spisovatelky Mary Jane Ward, v němž autorka vychází ze svých vlastních zkušeností s psychiatrickými léčebnami. Také doktor Kik má svůj reálný předobraz. Ve své době se tato kniha velice odvážně postavila některým tabu, a přirozeně se tedy stala bestsellerem. Podobně úspěšná byla i její adaptace. Hadí jáma získala řadu filmových ocenění, včetně Oscara za nejlepší zvuk a několika oscarových nominací.

Einstein sexu, takovou přezdívku si vysloužil průkopník v oblasti sexuologie Magnus Hirschfeld (1868 – 1935). A tak také známý bojovník za práva homosexuálů a oceňovaný filmař Rosa von Praunheim (vl. jm. Holger Bernhard Bruno Mischwitzky) nazval jeho filmový životopis. Hirschfeld byl německý lékař a sexuolog židovského původu, vzdělaný též v několika dalších oborech. Založil v Berlíně sexuologický ústav a dodnes se používají některé jím zavedené pojmy. Stal se představitelem raného sexuálního reformismu a propagátorem tolerance k homosexuálům. Jeho motto znělo: „Durch Wissenschaft zur Gerechtigkeit“ („vědou ke spravedlnosti“).

Mladý Goran zůstane bez rodiny a přátel v malém městě v poválečné Bosně. Prodá dům a vydá se na cesty. Má v plánu každý den strávit v jiném městě a ve svém pojízdém baru nalévat jeho obyvatelům nápoje zdarma. Tato podivná mise ale neprobíhá zrovna vesele.

Režisér Srđan Dragojević navázal na svůj debut z roku 1992 a vrátil se ke svým svérázným postavám, včetně dvou nepostradatelných nadpřirozených bytostí. Populární frajer Nikola už má dospívající dceru a snaží se ji ochránit před rojícími se nápadníky.

Jeden z posledních Buñuelových snímků Nenápadný půvab buržoazie vypráví o skupince přátel z vyšší společnosti, která se neustále snaží sejít se ke společnému obědu, večeři nebo zajít na čaj. Jejich pokusy však vždycky skončí neúspěchem, zapříčiněným většinou velmi zvláštními až absurdními okolnostmi. Ve filmu se prolíná skutečnost se snem a dokonce se snem ve snu.

Černobílý snímek Ten sportovní život z roku 1963 je adaptací románu Davida Storeyho. Hrdinou je mladý horník, který dostane příležitost prosadit se jako hráč rugby. Jako schopný a oblíbený sportovec se dostane mezi vyšší společnost, do které však nemá šanci zapadnout a pro niž zůstává jakousi zábavnou cvičenou opicí běhající po hřišti. Jeho agresivita, smůla a veškeré problémy tehdejšího světa mu přinášejí život plný nepříjemných zvratů.

Adaptace novely Boženy Benešové Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová (1936). Věře je jedenáct let a po smrti rodičů žije se svou babičkou. Ta jí naprosto nerozumí, nepoznává v ní svého milovaného syna a má hrůzu z genů své snachy, která byla "jen" prodavačka. Věra raději utíká do svého vlastního světa, kde neslyší babiččiny nářky, přemýšlí nad dobrem a zlem a její míče se stávají španělskými šlechtici. Do její "oblasti" také jednoho dne vtrhne mladý poeta Jaroslav. Touha naučit se španělsky však Věru přivede k panu Lábovi, pedofilní fosílii ze Suché ulice....

Slavný herec Milan Dumavský (Vladimír Slavínský) opustí svou milou Olgu (Anna Iblová) kvůli mladé Zoře (Nina Laušmanová). Novomanželka Zora však stále touží po přepychu a rozhazuje. Milan se rozhodne vydělat u filmu, v němž má vyšplhat na Petřínskou rozhlednu. Při natáčení spadne, utrpí šok a přestane vnímat okolí. Zora ho opustí. Olga Milana stále miluje a chce mu pomoci. Před jeho zraky se také zřítí z rozhledny, Milan utrpí zase šok a je zdráv. Olga také přežila, a tak mohou začít nový život. Vladimír Slavínský při natáčení skutečně šplhal na Petřínskou rozhlednu. Film měl úspěch i v zahraničí, dnes ho ale vidět nemůžeme (je pokládán za ztracený).

Drama společnosti ASUM. Irena (Andula Sedláčková) se doslechne o nevěře svého nastávajícího, jenž si ji vlastně chce vzít jen proto, aby si mohl vydržovat náročnou milenku. Převlečena za šoféra se u svého ženicha nechá zaměstnat, aby se o jeho špatnostech sama přesvědčila.

Jugoslávští komunisté to neměli lehké. Už beztak problematickou pravoslavnou vesničku Vitanija se po válce rozhodl navštívit Bůh. Film VREME ČUDA (Čas zázraků) byl natočen podle stejnojmenného románu Borislava Pekiće.