Ony

Už je to pár let, co jsem četla Olbrachtovu předlohu, ale pořád jsem přesvědčená, že to vůbec není špatná kniha. Pamatuju si, jak mi postava Anny připadala uvěřitelná a pochopitelná, jak byl její vztah k Toníkovi živočišný, jak jim postel voněla ocelí. Co se s tím vším stalo v režii Karla Steklého? Něco strašného. Anna je tu epizodní venkovskou husou, která se úplně ztrácí ve sledu davových scén. No, některé jsou docela působivé. Většinu té neskromné stopáže ale tvůrci vyplácali na úmorné schůzování a nejdebilnější dialogy v dějinách kinematografie.

Woody Allen jako vždy skvělý. Je to taková vážnější komedie o jednom problematickém vztahu. Zajímavé myšlenky a názory na život, občas pronášené přímo do kamery, jsou střídány přakvapivě šílenými scénkami, jako je vraždění pavouků v koupelně, zmaření "kvalitního kokainu z Kalifornie" nebo boj s korýši. Allen dosáhl toho, že divák "spadne" do děje, aniž by tu šlo o něco jiného než je obyčejný život. A to je umění. _____ Malá perlička z pamětí Luise Buňuela: "Nakonec dodávám, abych skončil se svými americkými plány, že mi Woody Allen navrhl, abych hrál sám sebe v Anny Hallové. Nabízeli mi třicet tisíc dolarů za dva dny práce, ale musel bych zůstat týden v New Yorku. Po určitém váhání jsem odmítl. Nakonec hrál sám sebe Mac Luhan v hale kina. Později jsem ten film viděl a vůbec se mi nelíbil."

Poměry Rakouska-Uherska byly za první republiky terčem vtípků snad všech našich známých komiků. Pokud se tohoto tématu chopil Martin Frič se svou typicky šílenou zápletkou, král hlášek a xichtů Vlasta Burian a další skvělí herci (Pištěk, Marvan, Plachta, Šlemrová, Nollová, . . .), musela vzniknout kultovní komedie. Příběh má velmi rychlý spád. Jenom tíha slov "císařpán je vůl" je podtržena jakýmsi zastavením času. Chytře je v tomto snímku využita také hudba, která přímo zapadá do děje. Možná by ale neuškodil bohatší repertoár melodií.

(director's cut) Připadá mi trošku nespravedlivé, že v pekle jsem se ocitla já coby divák, zatímco hrdinové filmu si jen ukrutně pomalu kráčeli/pluli krajinou sladkých barev a přeestetizovaného násilí. Samozřejmě mi bylo jasné, že od Coppoly nemůžu čekat emotivní nálož typu The Deer Hunter, ale tohle přece jen už kapku přehnal. Můj respekt jako režisér stále má, sympatií už moc ne.

Hluchota nevadí, hlavně bejt naživu. Idea dobrá. Na filmu dělala docela spolehlivá parta: Goran Paskaljević (režie), Zoran Simjanović (hudba), Milan Spasić (kamera), Miki Manojlović (s graciézním afrem v roli otce) atd. Mija Aleksić tu v roli šarmantního Vojislava 'Julio' Popoviće úspěšně dotáhl, co načal jako dědeček v Klamném létě '68. Tango Argentino je o umění užívat si. A když už se teda musí umřít, tak co třeba spáchat sebevraždu zpěvem? Ale stejně nějak nedokážu odpustit snímku jeho schematičnost a pitomou snovou scénu na konci. A navíc mívám trochu problém s příliš moudrými a statečnými dětskými hrdiny, obzvlášť když kamarádí se psem.

Žádný vyumělkovaný art ani laciný doják. Působí profesionálně po formální stránce a přitom je tak ohromně lidský. Nemám slov. Až na úplné výjimky, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky, se mi u filmů nedaří plakat. Ale teď brečím i při psaní komentáře. Zásah.

Trochu se ve mně ozývala koumpounofobie. Ale jinak je to roztomilá "konstruktivní satira".

Konec války očima malého kluka, který má plno dětských představ, někdy úsměvných. Realita je mnohem tvrdší. Nejenže se republika sotva dostala z nejhorší války v dějinách, ale navíc jsou na sebe lidi zlí, otec bezdůvodně bije syna. I když je film zpestřen několika trochu komickými momenty, jako třeba hrou s umělou bublinou u nosu, nese se celý ve velmi smutném tónu, ovšem příjemně poetickém. Obdiv si zaslouží výkon Zdeňka Lstibůrka v roli malého Olina. Vedle něj vynikají herecké hvězdy jako Vlado Müller.

Bizarní obrázky a spousta lidí ošklivějších než já. Dvojice Kervern a Delépine mi přirůstá k srdci.

(3 a půl) Trošku bych osekala a zahustila scénář, ale ten výchozí nápad je dost dobrý a najít sympatie k Andrisovi je velmi snadné. (Kdo nikdy neměl nějakou tu těhotnou milenku v Polsku, ať hodí kamenem.)