Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (612)

plakát

Síť (1995) 

Počítačová programátorka Angela Bennettová (Sandra Bullock) se živí opravováním chyb v počítačových programech. Jednoho dne se však díky své profesi dostane do smrtelného nebezpečí... Co se musí snímku nechat, že v sobě má několik zajímavých nápadů a myšlenek a především Sandru Bullock. Sandra zde opět podala kvalitní herecký výkon a prakticky utáhla celý film na svých bedrech (ono jí taky nic jiného nezbývalo, protože herecké obsazení nepatří k největším přednostem tohoto snímku). Příběh je místy docela napínavý a jak již jsem zmínil má několik působivých zvratů a nápadů, ale taky má několik těch slabších, které film zbytečně táhnou do průměru. Celkově vzato je tak Síť vcelku solidní příspěvek do žánru techno thrillerů se sympatickou Sandrou Bullock v hlavní roli.

plakát

Smrtonosná past 3 (1995) 

John McClane (Bruce Willis) si chtěl poklidně vyspávat svou kocovinu, ale to by se v New Yorku nesměl objevit tajemný zločinec Simon (Jeremy Irons), který chce, aby si s ním John zahrál hru "Simon říká...", jinak nechá vybuchnout bomby, které rozmístil po městě. Johnovi tak nezbývá nic jiného než přistoupit na jeho hru a hned při prvním úkolu je zachráněn majitelem zastavárny Zeusem (Samuel L. Jackson), který se k němu přidá a společně běhají/jezdí po New Yorku a plní Simonovy sebevražedné úkoly. Simon však má připraveno ještě pár překvapení...Ano i na potřetí si série Smrtonosných pastí udržuje svou kvalitu. Bruce a Samuel vytvořil velice zábavnou dvojici ve stylu klasickcých "buddy movies", Bruce běhá, hláškuje, nadává, střílí, krvácí, prostě John McClane. Oproti minulému dílu, kde bylo poměrně hodně záporáků, se tentokrát film soustředí především na Simona ztvárněného Jeremym Ironsem, kterýsice není žádná vazba, ale postavě dodává potřebný šmrnc. Na režisérskou stoličku se vrátil režísér jedničky John McTiernan a i díky jeho přispění se jedná o vysoce koukatelnou záležitost. Na druhou stranu místy film už působil poněkud přepáleně, hlavně co se týče akčních kousků, ale i tak se musí nechat, že i potřetí je to pořád kvalitní zábava a to především díky ústřední dvojici hrdinů.

plakát

Vodní svět (1995) 

Z Vodního světa se vyplavilo velmi koukatelné postapokalyptické dobrodružství. Narozdíl od jiných chmurných vizí budoucnosti, kdy Zemi povětšinou zachvátila atomová válka, tak zde nám jednoduše roztály ledovce a naše modrá planeta se stala ještě modřejší. Ale člověk je tvor přizpůsobivý, takže se naučil žít i na vodě. Přesto nikdy nepřestal snít o dnes už bájné pevnině a právě jedna malá holka na zádech vytetovanou cestu na pevninu. A právě s touhle holkou a její nevlastní matkou se setkává Námořník (Kevin Costner). Ale mapu by rádi získala i banda pirátů vedená Deaconem (Dennis Hopper), takže Námořníkovi nezbývá nic jiného než ji chránit a snad i dopravit k legendární pevnině. Co se povedlo je rozhodně stylizace, která je na jedničku, stejně i hudba Jamese Newtona Howarda. Herecké výkony také nejsou špatné, ale jednoznačný prim získal Dennis Hopper, který si pro sebe získává každou chvíli kdy je v záběru. Kevin Costner si skoro po celou dobu vystačil se zamračeným obličejem, ale svou úlohu zvládl, ostatní herci hrajou jak jim možnosti dovolí. Dvouhodinová délka filmu navádí ke zklouznutí do nudy, ale takových případů jsem našel jen pár. Vodní svět je pořádně mokré dobrodružství ve stylovém prostředí s jasným ekologickým poselstvím.

plakát

Zlaté oko (1995) 

V sedmnáctém filmovém dobrodružství agenta 007 musí James Bond (Pierce Brosnan) najít toho, kdo se zmocnil ničívé orbitální zbraně jménem Zlaté oko...Po bondovce Povolení zabíjet s Timothy Daltonem z roku 1989 nastala doposud nejdelší pauza mezi jednotlivými díly, ale James Bond se roku 1995 opět vrátil (ostatně jako už tolikrát předtím) a to s tváří a charismatem Pierce Brosnana (který byl mimochodem kandidátem na tuto roli už před několika lety). A Pierce se ukázal jako správná volba, protože kromě potřebné dávky noblesy a šarmu (ať už sedí v Aston Martinu DB5 nebo v kasínu), mu také nedělá problém skákat do padajícího letadla nebo se projíždět po městě tankem. Tím se dostávám k samotnému příběhu, který je správně bondovský a nechybí tak nebezpečný záporák, kterého skvěle ztvárnil Sean Bean, krásné ženy v podání Izabelly Scorupco a Famke Janssen, rychlá auta (kromě legendárního Aston Martinu DB5 také BMW Z3), atraktivní prostředí (hory, pláže či města) a zajímaví nováčci (především Judy Dench jako Bondova nová šéfová). A nechybí také jedna z nejznámějších bondovských písní v podání Tiny Turner. Zatím to tedy vypadá, že Zlaté oko je velký aspirant na nejvyšší hodnocení, bohužel aspoň u mne tomu tak není. A důvod je zcela prostý, některé scény jsou zkrátka až příliš nereálné (a to i na bondovské poměry) a poněkud kazí jinak velmi pozitivní dojem z celého filmu. Ale i přes tuto výtku je Zlaté oko velmi povedeným snímkem, který má prakticky vše, co má správná bondovka mít.

plakát

Bláznivá střela 33 a 1/3: Poslední trapas (1994) 

Frank Drebin (Leslie Nielsen) je zpět. Tentokrát musí zanechat klidného (a nudného) života na penzi a opět se vrhnout do akce, aby zastavil nebezpečného zločince Rocca Dillona (Fred Ward)... Na trilogii Bláznivých střel je sympatické, že si všechny tři díly dokázaly udržet vysoku míru kvality (a zábavnosti), což je zásluha jednak Leslieho Nielsena (který i v tomto pokračování předvádí prakticky bezchybný herecký výkon) a také talentovaného tvůrčího týmu. David Zucker tentokrát však přenechal svou režisérskou židli Peteru Segalovi (a společně s Patem Proftem a Robertem LoCashem se tak podílel jen na scénaři), ale ani tato změna snímku nijak výrazně neuškodila. Hlavní herecké obsazení opět nedoznalo žádných převratných změn (což je jenom dobře), nováček Frad Ward je pak kvalitní záporák a jeho filmová milenka Tanya v podání Ann Nicole Smith umí také zaujmout. Pochopitelně nechybí pro tuto sérii typické hlášky, vtípky a také je zde opět několik nárážek na slavné filmy (např. Horečka sobotní noci, Velký útěk, Jurský park nebo Thelma a Louise) a protože se závěr filmu odehrává na předávání Oscarů, tak si zde střihlo menší roličku hned několik známých tváří (např. James Earl Jones, Raquel Welch, Elliott Gould a třeba taky Al Yankovic). Blaznívá střela 33 a 1/3 je tak pro mne důstojným a povedeným zakončením této skvělé komediální trilogie.

plakát

Blb a blbec (1994) 

Pistolník Travis (Terence Hill) se rozhodne splnit přání své matky, aby byla rodina na Vánoce pohromadě. Stojí však před ním těžký úkol a to přesvědčit svého bratra Mosese (Bud Spencer), který o nějaké sešlosti nechce ani slyšet... Po devíti letech od Superpolicajtů z Miami se Terence a Bud sešli, aby natočili svůj poslední film a to rovnou v žánru, kterým se uvedli na filmová plátna. Pod poněkud hanlivými českými názvy (Blb a blbec/Průseráři) se skutečně skrývá nefalšovaná westernová komedie (mimochodem režirovaná samotným Terencem), která už bohužel nepůsobi tak svěže a zábavně jako jejich starší snímky. Což o to Bud a Terence jsou pořád sympaťáci k pohledání, stále mají rádi fazole a ve svých tradičních hereckých polohách jsou jak ty rybky ve vodě (až je s podivem, že se nejmenuji Trinity a Bambino), ale jejich hlášky a pěsti už krapet postrádají svou pověstnou údernost. Bitky se soustředí především okolo mladšího Terence a i když nejsou vyloženě nudné, tak přece jenom zde chybí jejich tradiční parťáci (no vlastně spíš protivníci) jako Riccardo Pizzuti nebo Claudio Ruffini (ale i oni už v době vzniku filmu nebyli žádní mladíci). Stejně tak chybí i hudba věrných bratrů De Angelis. Samotný příběh (který napsal Terencův syn Jess) má pár zajímavých a vtipných scén a nevadí ani poněkud sentimentální závěr, ale jako celek už to zase taková zábava není. Průseráři tak jsou spíše průměrnou komedií, ale i když Budovi a Terencovi přibyla nějaká ta vráska, tak pořád jsou to ti stejní frajeři jako za mlada a právě díky nim je tento film vlastně docela fajn podívanou.

plakát

Jízda (1994) 

Dvojice kamarádů Franta (Jakub Špalek) a Radek (Radek Pastrňák) si za poslední peníze koupí v autobazaru postarší káru, uříznou jí střechů a vydají se na silnici. Cestou přiberou ještě mladou dívku Aňu (Aňa Geislerová), která utekla od přítele a společně si užívají jízdu po jížních Čechách... Snímek je v zásadě taková Bezstarostná jízda po česku, režisér a scénárista v jedné osobě Jan Svěrák sice vytvořil originální příběh se zajímavými nápady, ale inspiraci slavnou americkou road movie rozhodně nezapře (dvojice hrdinů, cestování, koupání na Adama, hulení, atd.). Na snímku je sympatické, že i když za jeho vznikem stojí relativně malá skupina lidí, tak má rozhodně své kvality. Za zmínku stojí především solidní herecké výkony ústřední trojice, kamera F. A. Brabce nebo chytlavá hudba od kapely Buty. Samotný příběh ze začátku celkem slušně odsýpá, ale zhruba uprostřed filmu už začíná zpomalovat, čímž pozornost dívákova poněkud upadá, naštěstí nastupují nudu zachraní samotný závěr filmu. Jízda je tak bezesporu zajímavý příspěvek do žánru českých road movies, koneckonců takový druh filmu se u nás netočí každý den (no spíše rok) a osobně jsem rád, že jsem tento vcelku pohodový snímek viděl, ale na druhou mne nezaujal zase natolik, abych ho musel vidět znovu (i když nikdy neříkej nikdy).

plakát

Pravdivé lži (1994) 

To si takhle jednou James Cameron řekl, že natočí film o superšpiónovi, a tak se inspiroval u francouzského filmu Podtrženo, sečteno! a také u série o agentu 007, do hlavní role obsadil svého takřka dvorního herce Arnolda Schwarzeneggera a ejhle zrodily se Pravdivé lži. Harry Tasker (Arnold) je špičkový tajný agent, který se umí obratně pohybovat jak na bojišti, tak na tanečním sále, ale vše má jeden háček. Má rodinu, která si myslí, že je jenom obyčejným prodavačem počítačů. Navíc jeho žena Helen (Jamie Lee Curtis) je znuděná manželstvím a chce trochu vzrušení ze života. Harry se z ní rozhodne udělat také tajnou agentku. Hra se však velmi brzy změní v realitu...To co je na Pravdivých lžích nejlepší je to, jak film dokáže umně balancovat mezi regulérním akčním filmem a komedií. Díky tomu to, co by v normálním akčňáku působilo přehnaně až neuvěřitelně, zde člověk bere jako součást hry (třeba Arnoldovu jízdu na koni čí létání ve stíhačce Harrier). Navíc taky má film velký plus v obsazení, manželská dvojice Arnold - Jamie Lee především v druhé polovině snímku šlape jako hodinky, nemluvě o hláškujícím Tomu Arnoldovi, geniálním podvodníkovi Billu Paxtonovi a taky sošné Tie Carrere. James Cameron tak dokázal, že ani komedie mu není cizí a stvořil další povedený kousek do své filmografie.

plakát

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) 

Jeden z nejkomplexnějších filmů, co znám, skvělý příběh, postavy, herci, hlášky, prostředí a samotný Tarantino dělají z tohoto filmu nesmrtelný kult, který Quentin už bude těžko překovánvat

plakát

Specialista (1994) 

Expert na výbušníny Ray Quick (Sylvester Stallone) je najat tajemnou ženou May Munroovou (Sharon Stone), aby ji pomohl v její cestě za pomstou... Sly byl v první polovině 90. let hvězdou první velikosti (koneckonců o rok dříve natočil Demolition Mana a Cliffhangera) a to samé platilo i pro Sharon, která se díky Základnímu instiktu dostala do povědomí mnoha dívaků, takže jejich společný film vypadal jako tutovka. No Specialista pro mne není vyložený propadák (na to jsem se až moc dobře bavil), ale žádný majstrštyk to taky není. Největším kladem snímku je nejspíš jeho obsazení, Sly je v top formě, Sharon je sexy (navíc se nebojí svléknout) a proti sobě mají kvalitní trio záporáků - Rod Steiger, Eric Roberts a James Woods. Příběh o pomstě v zásadě není špatný, ale najdou se lepší scénáře. To samé se dá prakticky říct také o provedení, navíc na poměry Slye a devadesátkových akčňáků je tu celkem málo akce (asi tři bitky a nějaké ty výbuchy). Zajímavostí je, že o hudbu se postaral přední bondovský skladatel John Barry. Takže jak už jsem naznačil Specialista je v zásadě standardní akční film z 90. let, který zaujme především solidním obsazením.