TomasKotlant

Myšlenkově jeden z nejgeniálnějších filmů co jsem kdy viděl. *** V realizaci se najdou nějaké mouchy jako třeba nepříliš příjemný hlas úvodního vypravěče, ale jako celek je to prostě vymazlená stará oldschoolová terminálová srdcovka, který prostě odpustíte, když občas omylem vystřílí všechny náboje a musí chvilku cheatovat... *** Cinema City Pardubice

První půlka je taková dost průměrná a ač nosná hluboká rovina tam je, tak je to takové i průměrně natočené. Ale s transformací hlavního hrdiny dojde i k proměně ve snímání a ač je závěrečná třetina možná až moc brutální, tak probouzí vzpomínky na nejhlubší cinefilní zážitky a zejména je hymnou lidskosti. A jde v tom až na kost. * ČSFD projekce, CineStar Anděl * 92 %

Všechny, kteří tomuhle veledílu s efekty koní z 23. století dali méně než tři.. tedy pět hvězdiček, ať je sežere roztomilý skákavý králík!!! (Já vás varoval.) *** kino Atlas *** 111 %. Jen ty autory švédských titulků propustili moc brzo, jinak by to bylo 11111 %.

Otázka je, jak moc je to objektivní, ale minimálně jako hlubší nahlédnutí do vzniku fenoménu "Greta Thunberg" hodně sympatický dokument. * kino Atlas * 90 %

Lidský dokument :: Hrajou to nebo to nehrajou? ::: Svítící žárovka u záchoda / koupelny, která nezhasne, ani když se připojí hudební kombo... ::: Takovej ten stav, kterej je super a ničí ti život. ::: Ponrepo, 35 mm.

První třetina filmu působí relativně průměrně a oproti novějším Miyazakiho počinům je znát "slabší" výtvarná a animační úroveň, která je ale paradoxně místy dost vtipná a přidává dílu na jistém kouzlu zejména poté, co se naplno otevřou magická stavidla a my se ocitáme v nebeských výšinách nejen fyzikálně, ale i pocitově. ::: Aby dobrá kouzla měla co nejvyšší sílu, tak se musíš naučit i ta nejvíc zlá. A nikdy je nesmíš použít. ::: Světozor, 3. sál

Velmi osvěžující a hluboký film s existencionální filozofickou tématikou. Jen ten povrchní motivátor mi nepřišel úplně dotažený a pochopitelný... Ale možná to byl záměr :) Trochu mi to připomínalo Votočkův film Na křídlech slávy (1990) . V kině mě i dost bavil obsedadlo sedící pán, který několikrát řekl, že to je totální hovadina, ale kvůli doprovodu vydržel až do konce a od začátku titulků sypal do éteru jednu nadávku za druhou. Tak jsem zvažoval, že mu řeknu, co si o tom filmu myslím já, ale nevím, zda by mu to zvedlo náladu... Možná mu pomůže ten týden k dobru. [kino MAT]

WTF? .... WTF? WTF? ... áha, ono je to tak asi naschvál... Welcome To Film! :)  To je tak, když jdete intuitivně na film a pořádně se nepodíváte, co to je a režisérku neznáte. První varování přišlo v podobě skoro prázdného kina, které ještě několik diváků během projekce opustilo a pak už jsem se prostě hecnul a když to mělo tak epesní recenzi v Cahiers du Cinema, tak to přece aspoň dokoukám. Subjektivní stopáž filmu byla tak 3 hodiny, ale jinak celkem zajímavý nevšední zážitek. Jen teda u filmů Davida Lynche či Jodorowského si jsem mnohem jistější, co jsem to vlastně viděl... [Ponrepo] EDIT: Nakonec jsem zašel do Ponrepa i na další projekci a přidávám ještě jednu hvězdičku. Jeden z mála filmů, kterému subjektivně mnohem delší stopáž hraje do karet. Druhou projekci nedokoukali minimálně dva diváci, což byla tak pětina až desetina osazenstva.

Ač většinu času koukáš do jídla v jedné domácnosti, tak pořád chutná.  A ještě se stíhá odehrát a vykreslit spousta věcí... Epická road movie našimi žaludky obrácenými na filmové plátno :)

Fíha! Časově mnohovrstevnatý, ač celkem soudržný děj vykreslující profil psychicky velmi nestandardní, ale o to možná nečekaně lidštější osoby, která ač v mnoha oblastech překračuje standardy běžné společnosti, tak se ve výsledku stává jejím středobodem. Masterpiece s geniálními hereckými výkony. [Festival francouzského filmu, Centrál HK]