Happens

Famózní Negan s celým svým charismatem. Tohle je rozhodně koukatelné pokračování Neganovy cesty.

Klasický Scorsese. Stopáž trochu delší, než by bylo třeba, místy vleklé, ale úžasný vhled do městečka, kde se bohatství indiánů díky půdě snoubí s bělošskou chamtivostí v rozměrech, že i zabíjení se stane součástí běžného způsobu života. Nicméně spravedlnost pro všechny aneb karma je zdarma.

Proč to Fincher vzal mi jasné není. Každopádně tahle vleklá cesta za pomstou byla prostě příliš zbytečná. Nebylo tu nic zajímavého, co by stálo za zapamatování.

Středověké Polsko prošpikované satirou. Silně připomínající The Office, a to kamerou a způsobem vyprávění, ale také i rozvržením postav - především hlavního hrdiny. Obyčejná vesnice fungující trochu jako korporát paroduje současnost s jejím přístupem k práci a vedení životů lidí napříč hierarchií. Úžasný počin.

Kultovní hluboké dialogy s takovou tou osudovostí ve větách, jak kdyby se na scénáři podílel Tarantino. Drsnou rukou divokého západu psaný příběh o pomstě, o utichající válce a vyhlazování indiánů. Rafe Spall předvedl dokonalého Toma Hardyho, čímž celou ságu povýšil o řád výš. Trochu mi to připomínalo seriál 1883. Eli Whipp jako řemeslný zabiják byl dokonalý.

Babylon chce být vším. Jde do pudů, do emocí, jde na plátno a za plátno. Ukazuje Lesk a bídu. Ukazuje bez studu historii filmu ve své absurdní nahotě. Obscénnost střídá pýchu následovaná pádem. Rychle nahoru, rychle dolů. Móda se mění a vkus lidí také. Margot útočí hereckým výkonem na Oscara. Pitt je charismatický a famózní.

Tohle bylo tak krásně smícháno z pár postav, famózní střídání nálad, napětí až do strachu, CVAK, smích. Kdyby ten konec skončil odchodem z domu bez grandiózního a zcela zbytečného finále, tak se za mě jedná o jeden z nejlepších hororů. Prach obyčejné setkání dvou lidí a postupnou příměsí třetího. To bylo tak komorně dokonalé, místy jsem vzpomněl na The Descent.

Přejmenoval bych Batman na Batboy, protože to víc odpovídá pubertálně vyhlížejícímu 60 kilovému Bruce Waynovi ze Stmívání. Riddler nedostal tolik prostoru, aby z něho mohl být kultovní záporák, natož aby zastínil Hádankáře od Jima Carreyho. Dějí je trochu strnulý a skáče od jednoho dílku k druhému, aby ukázal celkovou skládačku, která ale ve skutečnosti nedává ten wow Big picture, o kterém se tu mluví. Nicméně soundtrack je dokonalý a vráží diváka do bažiny depresivního noiru Gothamu. 70 %

Snaží se to udělat Tarantinovku - kultovní kousek, mírně marně, Brad Pitt by mohl trochu využít charisma a jemně zhrubnout. Nicméně to působí ve výsledku jako komedie. Jinak tomu ale není co vytknout. V podstatě komorní setkání nelítostných zabijáků a super herců zároveň v jednom vlaku, kde je spojuje krom jisté formy psychopatie i jeden těžkotonážní příběh Bílé Smrti s extrémně pošahanou rodinou. To chceš.

Elvis the Pelvis. Tohle byla nejlepší hláška filmu, která shrnuje tu černošskou hudbu s černošskými pohyby boků - tedy až moc svůdnými pro tehdejší konzervativní politiky v období vrcholící segregace. Film se dominantně zaměřuje na pozadí toho businessu okolo Elvise.