Amarcord_1

60% - Příjemný a laskavý film s výbornými hereckými výkony. Ale... Kolik jsem ale už takových filmů viděl? Tenhle navíc přichází s minimem nápadů, které by z něj učinily něco víc, než jen mix dobře fungujících klišé z filmů jako Řidič slečny Daisy, Bucket List, Řek Zorba a vůbec všech filmů o dobrých lidech z nižších vrstev, které těm bohatším přiblíží život a postaví je "nohama na zem". K tomu se mi nelíbila hudba, střih a celková narativní stavba, kde není jediná dějová linie vedlejších postav logicky uchopitelná. Sympatická recyklace emotivních dojáků minulosti s trochou dobrého ofensivního humoru a mezi řádky matně čitelného poselství o legalizaci trávy ;o) Zdejší vysoké hodnocení nemohu podpořit.

85% - Čtyři a půl hvězdičky za nejzajímavější válečný film, co jsem v poslední době viděl. Rozumím všem zdejším kritikům, kteří by si přáli více akce. Nicméně s nimi nesouhlasím. Annaud vyloží akční karty na stůl hned na zčátku, takže je divákovi jasno v jak drsném prostředí se děj odehrává. Pak nastupuje příběh, který je logicky prokládán několika sniperskými akcemi vysokého napětí, a vyvrcholí v Duel. Více akce pro mě není třeba - od toho tu mám počítačové hry. Podle mě film Nepřítel před branami přesvědčivě zachycuje stalingradskou atmosféru, a k tomu se snaží vyprávět příběh několika zajímavých postav -na válečný film VELMI obstojně. **** +1/2

50% - Skvělá kamera, výborní herci s brilantními dialogy, a šílený nápad s německým zubařem, co v Americe loví lebky padouchů a pak pomáhá černému Siegfriedovi v cestě za Brunhildou. Tři hvězdičky zcela zasloužené. Django je jinak béčková podívaná kombinující všechna klišé italských westernů, amerických gangsterek po asijské akční filmy. Místy až směšný nevkus zachraňuje pouze Waltzova nadsázka, kterou si divák musí připomínat často sám, protože se film často díky ostatním postavám tváří dost seriózně. Tarantinovi se povedlo ukolébat diváka někdy kolem dvou třetin filmu. V Candylandu už to vypadá, že se film jakousi logickou formou uzavře, a tu se film z ničeho nic zbytečně protáhne o dalších asi 30 předvídatelných, velenudných minut... Mňo... I Quentinův Django Unchained má sice cosi jako cool styl, ale kromě něj mi nebylo nabídnuto nic, čím bych se bavil natolik, abych si tohle pustil někdy znovu. Takže jsem mu po dokoukání neřekl "Auf wiedersehen", ale "Good bye". ;o)

80% - Tento film je „moralizující pohodovka“. V pěti povídkách si zde užijete především propracované postavy, skvělé herecké výkony, humor, a spoustu popcornové filosofie. Škoda, že si Jarmush netroufl zachytit i pražské taxi. Zajímal by mě scénář… ;o)

50% - Horror plný dobrých nápadů a dost možná i milník ve svém žánru. Bohužel jsem prošvihnul ideální věk, abych se fakt bál -dnes bych potřeboval, aby David Lynch udělal remake... Ale i tak jsem pochopil slávu toho filmu, co běžel tak pozdě v noci, že jsem se na něj jako malej nesměl koukat :o)

Tento film mě ničím neoslovil, ničím nepobavil, ničím nenadchl. Jako naprostou zbytečnost (možná i přetvářku) považuji, že byla Nuda v Brně natočena čb. Asi proto, že jsem zvyklý na černobílé filmy od klasiků, a očekávám vysokou úroveň a hluboký zážitek. Průměrný film s prvky typického a neoriginálního vulgárního humoru, jež mě více rozesmutní, než rozesměje. Ty dvě hvězdičky jsou pro herce a kameru.

92% - Krásný film, který pojednává o otázkách smyslu života, o strachu o své bližní, a především o oběťi, jakou je člověk ochoten přinést vyšší instanci, jen aby je ochránil před nevyhnutelným. Celý se pohybuje na pomezí mezi realitou a jakýmsi viděním, přičemž ani na vteřinu se divákovo oko nenudí. Spolupráce Tarkovského s Nykvistem zde podle mě trhá rekordy v kategorii "co všechno se vejde do jediného záběru". Na začátku a na konci zazní slavná, nádherná Bachova arie "Erbarme Dich, mein Gott". Na začátku jsem nevěděl proč zrovna tato hudba, na konci jsem to věděl zatraceně dobře. Velký zážitek.

65% - Velmi dobrý film, jež u mě doplatil na svůj naivní přístup k hlavní myšlence. Při sledování Obchodníka se smrtí jsem si vzpoměl na Bowling for Columbine - tematicky příbuzný a taktéž velmi subjektivní film, který má ale hlavu, s trochou tolerance i jednu patu, a nemá umělecké ambice. V zásadě nemám rád, když si scénář hraného filmu musí pomáhat vypravěčem, a zde byl vyprávějící hlavní hrdina (jakkoli herecky mistrně ztvárněný) extrémně nepřesvědčivý. Příliš zjednodušený pohled na obchod se zbraněmi nemůže konkurovat seriózním dokumentům, ale na druhou stranu je mi jasné, že dokumentární film stěží přitáhne pozornost lidí tak, jako Nicolas Cage.... Co dodat? Sympatický pokus upozornit na aktuální dění ve světě, o kterém se radši moc nemluví. Rozhodně stojí za shlédnutí.

85% - Nečetl jsem Hrabalovu předlohu, ale až ji přečtu, nechám své hodnocení tohoto filmu tak jak je. Proč? Protože mě tento film motivoval více než cokoli jiného k její četbě, a hlavně proto, že když jsem odcházel z kina, bylo mi, jako by mě jakási neviditelná ruka stále hladila na duši. Cítím ji i při psaní tohoto komentáře. Jiří Menzel se nezměnil. Jeho osobitý styl vyprávění, smysl pro poetičnost, erotiku, ironii, pohodu (onu českou hodnotu č.1)… To vše mu zůstalo, a mě tím nadchnul. Ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále je svým způsobem obsaženo mnoho věcí, které se dají těžko prezentovat, aniž by divákovo ego, či vkus zůstaly nerušeny. Mluvím zejména o prosté touze po movitosti, pohodě, o mentalitě typu „nás se to netýká“, o třídní hierarchii, a hlavně o ironii osudu – to vše očima postavy krásně jednoduché a otevřené, která nechybí snad v žádném z režisérových opusů. Bylo by toho ještě mnoho - je zde plno lahodných symbolů (spokojený tanec s jídlem, zrcadlové scény, rozhazování peří, atd.), ale není nutno o tom psát, to se musí vidět. Překrásné řemeslné zpracování a výtečné herecké výkony. Hudba Aleše Březiny mě uváděla občas do rozpaků. Nejprve kopie Smetanovských tanců, pak kopie Krkonošských pohádek (ano, nápadná asociace při oparu v sudetech), pak další falzifikát, tentokrát Strausse… Ale neurazilo mě to, spíše pobavilo, a naopak to podpořilo atmosféru filmu (snad až na pár nastavovaných opakování téhož). Vzpomínal jsem nostalgicky na Menzelova dvorního skladatele Jiřího Šusta… Pro mě byl tento film krásným zážitkem, a rád se k němu vrátím.

80% - Retrospektivně vyprávěný příběh z podsvětí s překvapivou pointou. Film má mnoho předností, od kamery a střihu přes hudbu, až po znamenité herecké výkony Kevina Spaceyho a Gabriela Byrnea. Oku kritika mohou na druhou stranu vadit některé otazníky spojené s dějem, nebo skutečnost, že film začne být skutečně velmi zajímavý teprve až ve finále. Obvyklí podezřelí je vynikající krimi, které je poživatelné i vícekrát (já již 3x), a které si fandové žánru a Kevina Spaceyho nesmí nechat ujít!