Amarcord_1

40% - To je těžké... Neznám komix, pouze předchozí filmové adaptace, a myslím si, že Burton nasadil laťku zkrátka moc vysoko. Člověk se neubrání srovnávání... a zjistí, že to nejde srovnávat. Plusy: krásně kýčovité záběry v první časti filmu a herecké obsazení. Mínusy: Žádná atmosféra, velenudná hudba, křečovité pokusy o umělecký dojem, a absence kontextu s prvním dílem, což v závěru zmínka o Jokerovi ironicky podtrhla. Batman Begins mě nechal naprosto chladným - kromě toho, že jsem se často musel chechtat tam, kde to oficiálně nebylo vhodné. A nebyl jsem sám.

10% - Tak tohle byl blábol. Velké zklamání. Celý film jsem čekal, kdy to začne být o něčem, ale ono nic. Když dva hlavní ubožáci vyběhli z tunelu do světla s válečným pokřikem, čekal jsem konec alla Butch Cassidy and Sundance Kid, coby vysvobození a snahu o důstojný konec tohoto filmového omylu... Nebudu spoilovat, dál nepíšu. BR2 je jeden z nejzpackanějších filmů, co jsem kdy viděl, a paralelu s prvním dílem v něm radši nehledám.

80% - Moc pěkný film, co člověka vtáhne, pobaví, překvapí, znejistí, zkrátka cokoli, ale neosloví. Proto nemohu dát plný počet. Forma vyprávění na začátku a na konci filmu se mi vyloženě nelíbila, a přišla mi naprosto zbytečná. Hlavní klady zde vidím ve vypracovanosti postav, a sice především těch vedlejších. Zejména Steve Buscemi a Philip Seymour Hoffman na sebe strhli veškeou mou pozornost ať se nachomýtli v jakémkoli rohu obrazovky. Big Lebowski, ačkoli nespnil má velká očekávání, je film, jež stojí za shlédnutí, a ke kterému se budu rád vracet.

80% - Dojemný film, který mě oslovil i přes skutečnost, že jím stavěné archetypy vlastně nemám rád. Mám na mysli zejména vykreslování lidí co nemají rádi psy jako opovrženíhodné nelidy. Bílý Bim, Černé ucho je poetický, nostalgický, s moudrými momenty a jistě nese zajímavé svědectví i o době svého vzniku. Velmi typická ruská filmová hudba Andreje Petrova za použití orchestru, balalajky i akordeonu krásně podtrhuje jakýsi lidský nádech celé té pomalé podívané. Dva díly, každý o délce cca hodiny a půl, jsou sice narativně dobře podány, ale přesto bych zde přemrštěnou délku bral spíš jako zápor. Jedná se sice z velké části o road movie, ale těch Bimových epizod a osob zatažených do hlavního dění je tolik, že to v mých očích hlavní zápletku poněkud rozmělnilo. I přes zádumčivý závěr ve mně tento film zanechal pocit jakési laskavosti, což bude asi hlavní kvalita, pro kterou ho mohu vřele doporučit.

90% - Od tohoto filmu jsem si sliboval velkou ódu na kinematografii. Našel jsem ji v něm ale poměrně málo. Zato jsem byl dostatečně uchvácen krásnou nostalgií, dokonalými hereckými výkony, citlivou hudbou, a tou atmosférou, která tak trochu naznačuje, co mohlo být jedním ze spouštěcích mechanismů celé té zlaté éry italské kinematografie. Memento Cinema Paradiso… Multikino je zlo!!! ;o)

15% - Recept na takový remake: Vezměte brilantní francouzskou konverzační komedii, kde se téměř celý děj odehrává v jediném bytě, oddělte hlavu a předstírejte, že tam nikdy žádná hlava nebyla. Místo hlavy přišijte sbírku dějových i hereckých klišé rodinných komedií. Výsledek hoďte do mikrovlnky a delikatesa je téměř hotova. Teď už jen upravit humor. Zvolte strategii "každý musí všechno pochopit, nebudeme nic riskovat". Jak na to? Každý vtip, který v původní komedii končí náznakem a je na divákovi, aby s ním dál pracoval sám, se musí nejen dovést do jasné pointy, ale pointa se musí opakovaně VYSLOVIT a pro obzvláště náročné konzumenty, kteří se stále ještě nezačali smát, přidat pár grimas navíc - jen tak, bez důvodu. Odkryjte skryté, a vyslovte nevyslovené. Moc jsem si nepochutnal, asi mám radši konvenční stravu.

100% - Tohle je koncert! Jak herecký, tak scenaristický. Skvělá divadelní hra Francise Vebera přenesena na filmové plátno naprosto geniálním způsobem... Za zmínku stojí i výborný český dabing, který je i pro francouzsky mluvícího našince minimálně tak dobrý, jak originál. Nevím, co bych zde vytknul. Snad jen, že takových originalních komedií s výbornou pointou není víc.

90% - Tady není co řešit. Čtyři geniální režiséři prostě natočili čtyři špičkové povídky a producent Carlo Ponti si zase mohl mnout ruce. I. Monicelli: Renzo a Luciana – Chudí novomanželé tají svůj sňatek, aby žena nepřišla o práci ve firmě, která zaměstnává pouze svobodné ženy. Nadržený šéf se však brzy hlásí o slovo… II. Fellini: Pokušení dr. Antonia – Pecka! Puritán Antonio bojuje proti morálnímu úpadku společnosti, a zejména proti obřímu billboardu, na kterém Anita Ekberg v sexy pozici vyzývá k větší konzumaci mléka. Nino Rota zde hudebně paroduje sám sebe (La dolce vita –což je v daném kontextu velmi pozoruhodná asociace), a přidává neskutečný song Bevete piú latte (Pijte více mléka). III. Visconti: Práce - Manželovu nevěru se Romy Schneider rozhodne potrestat tím, že promění jejich manželství de facto v prostituci. Tím se paradoxně pro manžela stává atraktivnější, ale sama sobě se odcizí. Dekadence, která mi trochu připomněla Kunderův Falešný autostop ze Směšných lásek. IV. De Sica: Loterie - Třešnička na závěr! Taky bych si na onom trhu koupil losy do loterie, kde vylosovaný šťastlivec vyhraje noc s živočišně přitažlivou Sophií Lorenovou. Ano, s tou, co na střelnici, za zvuku pouťové hudby tak překrásně vybízí ke střílení na „palloncini“, neboli balónky. Nevíte která!?! Pojďte, jdeme se na ni podívat!!! Boccaccio ´70 je nádherný skvost, který má v mých očích pouze tu nevýhodu, že se v podstatě jedná o čtyři krátké filmy, které spolu navzájem nesouvisejí. Proto doporučuji užít si tento opus spíše po jednotlivých chodech, než zhltnout vše naráz, a pak lamentovat nad dvousetminutovou délkou. Když to přece jen zvládnete bez pauzy, bravo! Věřte mi ale, že se vyplatí se k jednotlivým povídkám vracet!

50% - Úžasný zážitek, jak jsem coby dítě šel s kamarády do kina na Seagala v očekávání dalších jeho hmatů a chvatů. Najednou HOPLA... a Seagal nikde. :o)

40% - Sice jsem také jedním z Cohenových fandů (i když dávám přednost Alimu G), ale dělat ze show MTV celovečerní film je infantilnost a opakování historických omylů. Film Borat v podstatě nemá co říct. Je to další obvyklá show, jen tak dlouhá, že se v ní vyskytuje zbytečně mnoho hluchých míst. Proč se kvůli filmové verzi tohoto toaletnímu humoru strhl takový humbuk je jasné…pro peníze. Povedlo se. Tečka.