Mikeel

Faunův labyrint, na jednu stranu reálno, na druhou stranu tajemný fantaskní svět. Tenhle film mě přímo nadchnul protnutím těchto dvou linií. A hlavní hrdinka balancující na hraně těchto dvou světů, konfrontována občanskou válkou ve Španělsku. Na konci si vlastně můžete vybrat svůj vlastní konec - hlavní hrdinka sice zemřela v tom světě reálném, ale znovu ožila "doma"... Skvělá hudba tento film krásně doplňuje!

Nemůžu hodnotit jinak, protože tenhle film nejspíš teprve čeká na to, až mnou bude pochopen. Aronofskyho psycho bylo tentokrát až moc složité a na poprvé nestravitelné. Mansellova hudba jako vždy psychedelická, zarývající se až do morku kostí.

Není to Burton v nejlepším kabátě, ale pořád je to víc Burton, než Alenka, či Temné stíny. Zde se objevuje jeho nezaměnitelný rukopis, takže tomu nechybí pořádná dávka šílenství a horrorových prvků. Jen mě dost mrzí, že nám do té tmy Tim nepřidal pár barviček, protože to je přesně to, co tomuto filmu chybí. Barva - duše, Timova duše. Ta, která dala barvu i brilantně temné Ospalé díře. Ale já v Timův potenciál věřím dál a vím, že ačkoliv si teď dával možná trochu oddech, jeho bezedná fantazie nám ještě ukáže, co všechno skrývá!

Nechutný a nudný americký patos... A pár dobrých muzikálových čísel to nezachrání!

Příběh Romea a Julie je pro mne srdcovou záležitostí, a tohle bylo příjemné osvěžení příběhu, který byl už stokrát natočen, stokrát jinak a přece stejně. Pro děti má určitě větší hodnotu. Nejenže poznají příběh Romea a Julie, ale ani nebudou brečet na jeho konci, protože všechno dobře skončí. Krásný "americký happyend" :D A mě se to taky líbilo, protože to bylo optimálně dlouhé, respektive krátké, a hezky se na to kouká. Všechny pohádky přece nemusí dávat smysl.

Ke Good Bye Lenin! jsem se dostal skrze úžasný Tiersenův soundtrack, který jsem poslouchal do zblbnutí, a tak jsem si řekl, že by bylo taky fajn se podívat na film. Námět je super, i když tempo příběhu by místy mohlo být svižnější a finální pointa výraznější - tahle nějak vyšuměla do prázdna a film zůstal bez pořádné tečky.

Anderson ve vizuální formě s jeho tak typickým rukopisem. Avšak naprosto bez duše a hlubšího poselství. Herci hrají oč jim síly stačí, avšak ani oni nezvládají tuhle zábavnou grotesku pozvednout do něčeho krapet smysluplnějšího. Obávám se, že Fantastic Mr. Fox nastavil laťku tak vysoko, že Anderson se v tomhle ohledu už nepřekoná, ale spíš začne sám sebe vykrádat.

Kdo přežije: Space edition. Nelze nesouhlasit s tím, že Gravitace postrádá nějaký hlubší děj, ale tenhle film o kvalitním příběhu opravdu není. Tentokrát jde čistě o přenesení pocitů a atmosféry z obrazovky k divákům. A tento prvek funguje opravdu bezchybně. Pocit prázdnoty a nekonečna totiž paradoxně způsobuje naprosto klaustrofobickou úzkost, kterou jsem z neustálého se převracení po vesmíru pocítil i já a co se týče vjemů, tak je Gravitace opravdu neuvěřitelně silná a autentická.

Nejsnesitelnější z Cohenových filmů, stále však těžká trapárna, jejíž humor se zákládá doslova a do písmene na sr*čkách. Tomuhle by se masy řechtaly nejspíš v hlubokém středověku, v 21. století mi to přijde těžce mimo a nechápu, že se do podobných věcí investují peníze. Nevadí mi poklesklý a fekální humor, ale nic se nemá přehánět a Cohen v mých očích i nadále drží prvenství v nejotřesnějším filmovém aktérovi všech dob.

Perfektně vydařený muzikál. Ačkoliv je dějová linka slabší, jak už to hold bývá, vůbec to nezkazilo můj celkový dojem z celku. Ta energická hudba, perfektní písničky, které mne doslova zvedaly ze židle a hned jsem chtěl taky tancovat, perfektní choreografie, vtipné okamžiky, kdy jsem se opravdu upřímně zasmál, to celé je vážně perfektní.