Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (383)

plakát

Kill Bill (2003) 

Když jsem viděl poprvé tenhle film bylo mi asi 10 a upřímně jsem byl dost zděšen některými scénami. Radši jsem se ani nedíval na celý film a jen jsem z dáli tajně pozoroval. Scéna, kdy vzduchem letí useklý kus hlavy a z ní vyčuhuje mozek, mě naprosto znechutila. Když jsem se pak na tenhle film podíval později, matně jsem si pamatoval, že jsem ho kdysi dávno viděl, ale nic konkrétního! Najednou jsem se na to díval s trochou nadsázky. Perfektní bojové scény, chronologická neposloupnost, moje milovaná Uma Thurman v celé své herecké kráse. Scéna - souboj Nevěsty a Korálovce, ta nádherná, zasněžená japonská zahrada mě prostě dostala! Dobře vybraná hudba, jeden z mých oblíbených Soundtracků! Tohle je můj nejoblíbenější kus z celé Tarantinovy sbírky a vždycky bude mít místo u mě na poličce toho nejlepšího jisté!

plakát

Titanic (1997) 

Pokud se jedná o srdeční záležitosti, patří Titanic na první příčku. Už jako malý kluk jsem seděl přilepený u obrazovky a sledoval tento tragický příběh lásky. Už tehdy patřil Titanic mezi mé nejoblíbenější filmy. Teď s odstupem času se mě dotýká ještě víc. S klidem v duši bych mohl i prohlásit, že po Romeovi a Julii je Titanic nejtragičtějším příběhem lásky. A po těch dlouhých letech ze sebe neztratil vůbec nic. Možná tam nenajdete při každém dívání nové myšlenky, rozhodně to není bůhví jak filosofické dílo. Ale Titanic nic nepředstírá. Hrdě se vztyčenou hlavou proplul filmovým nebem, ale rozhodně se nepotopil. Plaví se dál v našich srdcích. Romeo a Julie, Tristan a Isolda, a navždy už i Jack a Rose!

plakát

Mrtvá nevěsta Tima Burtona (2005) 

Burtonovy pohádky a filmy mají nenahraditelnou poetiku, jakou nemají žádné jiné filmy, a to je to, co se mi na nich líbí. Každý si v nich najde to své. Ačkoliv neni Corpse Bride tolik šílená pohádka jako The Nightmare Before Christmas, osloví zase svou emotivní stránkou. Líbí se mi kontrast mezi záhrobím, které je o mnoho více barevnější, než reálný svět, Elfman je prostě super skladatel a jeho melodie, ve kterých je děs, napětí, ale i cosi jemného, co se Vám zaryje pod kůži, jsou prostě nepřekonatelné! Scénář je neskutečně kvalitně napsaný, hraje si se slovy a skládá z nich náhrdelník, jakoby každé slovo byla perla! Tim Burton je bez dohadů mistrem svého oboru, čarodějem ve světě strašidelné, fascinující, emotivní, barevné poetiky, která nezná hranic. A když má dostatek prostoru k realizaci a neomezuje se nějakým rámcem, tak je schopen takových skvělých počinů, jako je Corpse Bride!

plakát

Ukradené Vánoce (1993) 

Pro tenhle muzikálový film mám jen jedno pojmenování - Naprostý úlet! Je to tak neuvěřitelně šílené, nápadité! Stop Motion animace tomu dodává jedinečné osobní kouzlo a hudba Dannyho Elfmana je v tomto ohledu vážně nepřekonatelná! Od doby, co jsem viděl tenhle film už nevěřím na Ježíška, ale na Satana Kalouse! A postava Jacka Skellingtona je pro mne už navždy ikonou Halloweenu a celkově jednou z nejvýraznějších postav kinematografie!

plakát

Čokoláda (2000) 

Čokoláda, krásně sladké drama se skvělým obsazením, dobrými hereckými výkony. Kdo by řekl, že čokoláda vzbudí takový rozruch. Ale z konce plyne, že čokoládě prostě nikdo neodolá, i kdyby se o to pokoušel. A já tomuto filmu také nikdy neodolám!

plakát

Bábovky (2020) 

Je třeba nenechat se zmýlit zdejším hodnocením, Bábovky jsou na poli českých dramedy romanťáren solidní nadprůměr. Komedií vlastně nejsou vůbec, jde o čistokrevné melodrama, které rozplétá několik zdánlivě nesouvisejících lidských osudů. Filmu se dá samozřejmě spoustu věcí vytknout - emoce ždíme neúprosně a trochu na sílu, protože má celou dobu značně smutný a zkroušený tón. Z toho vyplývá, že některé životní situace trochu stereotypizuje, třeba nevěru. Bábovky ale táhnou skvělí herci, dobré dialogy a kvalitní režie, která divákovi zkrátka nedá vydechnout. Za poslední roky jde ve svém žánru o nejlepší film, který se u nás objevil. Period.

plakát

Vlastníci (2019) 

Co se zprvu zdá jako lehká konverzační komedie, začne v průběhu nabírat spíše dramatický tón. Na Vlastnících je hodně cítit, že šlo původně o divadelní hru, protože jdou postavy někdy přes čáru přirozeného a posouvají se na hranici karikatur. S tím ale člověk tak nějak musí počítat předem, že půjde o postupně vyhrocené situace, a že se bude hodně křičet. Každá postava je navíc určitým archetypem - je tu rejpavá drbna, snaživí manželé, zapšklej bolševik nebo pedantka dohlížející na správný průběh schůze. I tohle dává filmu určitý divadelní rozměr, který není nutně na škodu, pokud na něj divák přistoupí. Ale každému tón vyprávění nesedne. Přeci jen se tu víceméně jen mluví a akce je opravdu minimální.

plakát

Ostré předměty (2018) (seriál) 

Parádně komorní seriál, který je spíše než kriminálkou tíživým osobním dramatem. Režijně zvládnuté na jedničku, ačkoli to pro někoho může být rozvleklé. Spíš bych řekl, že atmosféra se buduje hezky zvolna, má vystihnout náladu ospalého městečka a charaktery jeho obyvatel. A to se daří na jedničku i díky skvělým hereckým výkonům, zejména Amy Adams a Patricie Clarkson. Samozřejmě roli hraje, že scénář měl oporu v knize od Gillian Flynn, která tyhle tísnivé rodinné thrillery zkrátka umí psát.

plakát

Sabrinina děsivá dobrodružství (2018) (seriál) 

S devadesátkovým sitcomem má nová Sabrina pramálo společného. Tentokrát se nehraje na humor, ale na temnou, krvavou a dekadentní podívanou, která se ale mnohdy bere příliš vážně, a tak sklouzává spíš k parodii. A to obzvlášť, co se milostné linky hlavní hrdinky, která by v 16 letech pro lásku až na kraj světa šla, týče. Chyběla mi také o něco větší provázanost mezi jednotlivými díly, i když komplexní rámec série měla. Sabrina je skvěle obsazená, vizuálně vymazlená a především napínavá. A i když je hlavní cílovka nějakých 16-20 let, neumenšuje to nic na faktu, že seriál dokáže zaujmout i starší, kteří jen občas musí být shovívavější k tomu přehnanému patosu.

plakát

Fantastická zvířata a kde je najít (2016) 

Fantastická zvířata v podstatě nemají jeden konzistentní děj a snaha o provázanost s Harry Potterem působí trochu šroubovaně. Když se od těchto aspektů však odkloníme, jedná se o povedený a hravý fantasy film se sympatickými postavami. Je ale jasné, že se touhle nevinnou zábavou s humornými prvky pouze připravila živná půda pro další čtyři pokračování, která se pravděpodobně budou už mnohem více soustředit na samotné dobře známé postavy a boj dobra se zlem. Jsem si tedy jist, že ta ojedinělá potterovská atmosféra, kterou mně osobně trochu narušovaly kulisy New Yorku, ještě dorazí v plné parádě.