Mikeel

Úžasně poutavý film, jež má přesah i nad svůj vlastní rámec. Jeho středobodem není žádný gradující děj, strhující vizuál, ani jiné atributy, kterými sci-fi obvykle oplývá. Prim hrají dialogy a myšlenky, které se sofistikovaně větví a předkládají jeden z nejzajímavějších námětů, jaký byl kdy zpracován. Provedení je velmi decentní a minimalistické, ale zcela stačí na to, aby udrželo pozornost po celou stopáž. Jak se píše v anotaci, trhliny nepřicházejí...

Neuvěřitelně zábavný film - pro mě tedy absolutně nepředvídatelný, minimálně ve finální pointě. E. A. Poe byl mistr v budování skvělé atmosféry a prokleslení postav, a to i na tak malém útvaru jako je povídka. Film se toho skvěle drží, a tak má také silnou a osobitou atmosféru, kterou umocňuje doba, v níž se odehrává, a neméně i skvělé obsazení, kterému jednoznačně vévodí eye candy Kate Beckinsale.

Proč si cokoliv nalhávat, Klub rváčů stojí na neotřelé, kvalitní a originální předloze Chucka Palahniuka, dalo by se říct, že v tomto ohledu nepřináší adaptace v podstatě nic nového. Ale na to, že Finchera nemám moc rád, nemůžu mu upřít, s jakou grácií a lehkostí takovou složitou knížku zfilmoval - možná se jedná vůbec o nejcelistvější a nejpovedenější adaptaci, kterou jsem kdy viděl. Navíc je podrtržená skvělými hereckými výkony. Nebýt toho, že jsem znal finální pointu, možná bych šel se svým hodnocením i výš.

Fincher je v mých očích rutinér, nebavil mě Zodiac, Benjamin Button, ani Social Network. Zmizelá má výhodu, že staví na strhující předloze, kterou film (jaksi už klasicky) sice nepřekoná, ale i tak se jedná o poměrně zdařilou adaptaci. "Poměrně" jen kvůli první půlce, která měla trochu pomalejší spád než v knize. Škoda jen toho, že jsem už znal moment překvapení, a tak jsem si ho v podstatě nijak neužil. A Affleck je tak strašně plochej a jednotvárnej herec, že by za to už měl dostat nějakou medaili. Naopak Rosamund Pike bravurní.

Aardmani mě snad ještě nikdy nezklamali, nejinak je tomu i v případě filmové Ovečky Shaun. Je důležité si uvědomit, že film není jako seriál. Zatímco ten operuje s nějakými pěti, šesti minutami čistého času, film musel vystavět příběh na mnohem delší stopáži. Není proto překvapením, že není tak svižný, má jemnější a intimnější místa, nikoliv však hluchá, a také volněji graduje. Nic z toho mu však neubírá na zábavnosti, humoru či originalitě. Naopak - Ovečka Shaun se mohla předvést také v jiném světle a Aardmanům patří velký obdiv. Nejen za to, že se svýma plastelíňákama a stop motion animací značně obohacují spektrum animovaných filmů, ale i kvůli jejich bezedné studnici nápadů. Doufám, že je opravdu nevyčerpatelná a bude nás bavit ještě nějakou tu dekádu.

Kdyby byla Teorie všeho film o Hawkingovi a jeho vědecké práci, kdo z nás by tomu opravdu rozuměl a koho by to skutečně zajímalo? Já jsem naopak rád, že se celý děj točil spíš kolem osobního života, protože je zajímavé vidět, jak se člověk s takovou nemocí vyrovnává v běžném životě. Jedná se tedy spíš o romanci, která nejspíš bude narozdíl od reality značně přislazena, ale co. Bylo to krásně natočené, nenudilo to ani sekundu - spíš naopak. Čím hlouběji se Hawking propadal ve svojí nemoci, tím zajímavější byl děj. Holt síla příběhu podle skutečné události, obzvlášť tak silného a inspirujícího životního příběhu. A Redmayne dostal Oscara zcela právem.

Po technické i herecké stránce opravdu skvělá adaptace. Pilot nepatřil sice mezi nejlepší, ale zbylé dva díly úroveň značně pozvedly. Srovnání s knihou se ale neubráním. Absolutně mi nevadilo, že se vypustily některé postavy a příběhy zbylých postav byly představeny značně zkratkovitě - ten seriálový prostor byl zkrátka omezený, zatímco v knize se úvodu věnovala poměrně velká část. Spíš mě mrzí, že do seriálu tvůrci nezapustili "to" hlavní z knihy, celou pointu toho, proč se vůbec věc Pole versus Pagford řešila a jakou roli v tom hrála Krystal Weedonová. Už jen kvůli absenci tohoto středobodu mi pak přišly zcela zbytečné flashbacky, kde Krystal vzpomíná na Barryho. Finále převrácené naruby jsem taky úplně nepochopil. Tyhle věci jsou zkrátka vždy kamenem úrazů jakýchkoli adaptací. Ale musím zase vyzdvihnout fakt, že na třídílnou minisérii je rozvrstvení příběhu funkční - a možná funguje lépe než v knize. Je tu jasný začátek, a i větší tečka na konci. Plusem jsou i vynikající herci.

Big Hero 6 velmi těsně šlape na paty mému nejoblíbenějšímu animáku, a to Úžasňákovým. Film je totiž vyvážený ze všech úhlů - je v něm správná porce humoru, akce, ale i emocí. Pravdou je, že humor tu funguje asi nejlépe a roztomilost a neohrabanost hlavního robotického hrdiny to celé jen umocňuje. Když nastoupí na scénu víc akce, pozornost nejde nijak dolů, ale film lehce zprůměrní - ovšem jen do té doby než dorazí další dávka humoru a finální ždímačka emocí. Baymax je navíc asi jedna z nejroztomilejších animovaných postav poslední dekády.

Strašně milý, pozitivní a sympatický film, kterému sice možná chybí nějaký stabilnější a nosnější děj, ale ta hudba a radost z ní to zachraňuje natolik, že cokoliv ostatního je zcela nepodstatné. Navíc romantická složka filmu je natolik decentní - a poukazuje opět spíš na hudební stránku - že z Begin Again není jen další tuctová slaďárna. (A Keira je v roli písničkářky víc než přesvědčivá).

Takhle minimalistická vizuální stránka je u sci-fi poměrně nevídaná. O to víc je však zdůrazněn kvalitní a svižný příběh, který je navíc podpořený solidními hereckými výkony. (Úsměvná paralela s Listerem z Red Dwarf mě potěšila).