Mikeel

The Normal Heart jde vnímat dvojím způsobem. Buď jako teplé drama nebo jako sondu do té doby. Ze začátku jsem se pokoušel to vnímat jako film, a byla to vážně celkem nuda. Jak ale příběh graduje, stává se z toho opravdu hodnotná exkurze do minulosti - takový nenásilný edutainment. K závěru se tyto dvě linky - dějová a dokumentární, protnou a finále může nechat chladným jenom totální balvan.

Geniální! Osobitá animace v kombinaci se skvělou akcí a vtipnými, ujetými gagy. Animovaná guilty pleasure roku.

Vizuálně stále podmanivé, avšak vymazlenější než jednička - přeci jen je znát ten devítiletý odstup. Dostalo se mi suchého a pořádně krvavého humoru, dostalo se mi i excelentní Evy Green - mám však trochu obavy, že svojí nálepky prvotřídní štětky a mrchy se teď bude zbavovat horko těžko, a i když jí tenhle typ neuvěřitelně sedí, doufám, že v budoucnu ukáže i nějakou jinou svojí stránku. Těch psychopatek má už za sebou poměrně dost. Obsahově bylo druhé Sin City daleko zajímavější než první. Asi to bylo i tím, že právě povídka s ženskou, pro kterou by kdekdo vraždil, byla de facto ústředním příběhem filmu a mohlo se to rozehrát daleko víc. Naopak poslední povídka mi přišla absolutně zbytečná a nejmíň poutavá. (Poznámka "pod čarou" - Dvojka Sin City je tak trochu "Když komiks potká čtvrtou sérii Game of Thrones". Dloubání očí a rozprsknuté hlavy jsou asi horkou novinkou letoška :D )

Dokonalá symfonie obrazu, hudby a slov. Film je stejně krásný, čistý a dojemný jako kniha. Tentokrát ani nebylo na škodu, že pár věcí se lišilo a něco se vypustilo. Tvůrci to hladce zvládli a vytvořili jedinečnou emocionální ždímačku.

Jen velmi těžce se rozhoduji, zda byl víc zdrcující film nebo kniha. Zatímco kniha totiž jede na popisech a "epických" výrocích, film jede především na dekadentním vizuálu a taky na hudbě - ta byla fakt neuvěřitelná, decentní a přesto skvěle dokreslovala scény. Jak kniha, tak film rozhodně nejsou ničím jednoduchým a myslím, že tentokrát je duel zcela vyrovnaný... I když film je možná díky skvělým hereckým výkonům přeci jen o trochu stravitelnější, než Cunninghamovo existenciální psaní.

Začínalo to jako opravdový horror, postupně z toho vylezlo spíš mysteriózní drama, ale... American Horror Story má skvěle zvládnutou atmosféru, a i když se prakticky žádných lekaček nedočkáme, napětí a kvalitní děj to dostatečně vynahrazují. I když je základní kámen první série už stokrát omletá písnička - strašidelný dům - přeci jen se z toho podařilo vyždímat něco navíc, něco neokoukaného. Myslím si však, že by to zdaleka nefungovalo tak dobře, nebýt brilantních hereckých výkonů. Jessica Lange je fakt prvotřídní ježibaba, to se jí musí nechat! :D Ale k pěti hvězdičkám mi chybí nějaká finální katarze, té se mi bohužel nedostalo. 2. série Asylum je mnohonásobně lepší než první řada. Má lepší atmosféru a taky mnohem lepší příběh. Navíc ty herecké výkony... Jedna báseň, Jessica Lange není jen ježibaba, ona je i sakra dobrá herečka! Jen poslední tři díly trochu ztratily dech, když už to schytaly všichni padouši, což je škoda. Nicméně, druhá série je za jasných pět hvězd. 3. série o čarodějnicích je zábavná, plná sarkasmu, ale dojde na stejný problém jako u předchozích dvou. Je to hrozně dramaturgicky nevyvážené, tedy v závěru - nějaké poslední tři díly. Ztratilo to tah, jakmile jsou všechny záhady rozpletené a všechny rádoby záporné postavy vymřou, de facto už se jen čeká, jak to celé vlastně skončí. Možná by nebylo na škodu jednu sezónu zkrouhnout právě o nějaké dva finální díly, protože je škoda, že celou dobu to někam graduje, pak přijde exploze, po které by měla přijít finální tečka jenže ta tečka se vleče další dva díly a zbytečně se to natahuje. Alespoň, že tenhle seriál táhnou brilantní herci, Coven tedy především herečky, protože bez těch aktérů by to ani zdaleka nebyla taková zábava. Doufám, že v příštím životě bude Jessica Lange moje babička :D 4. série se mi po Asylum líbila úplně nejvíc. Pravda, s horrorem to nemělo společného už vůbec nic a byla to i trochu telenovela. Dle ohlasů očividně Freak Show nebyla tak divácky úspěšná, ale já osobně musím vyzdvihnout, že jako první série AHS udržela napětí až do konce a ta pravá tečka nastala až ve finálním díle. Herecké výkony už bez komentáře, ti herci jsou prostě skvělí. Jen to možná tvůrci už lehce přehánějí s těmi SAW momenty - krev, vnitřnosti apod. Nicméně já po Freak Show zvedám hodnocení na pět hvězd a už teď se těším na další řadu.

Stejně jako má Doba ledová veverku, Já padouch má mimoně a v obou případech to táhnou především tyhle postavičky - jsou už sami o sobě zkrátka vtipné, většina gagů vzejde právě od nich, takže jsem moc rád, že někoho napadlo udělat jim samostatný film. Ale je fakt, že zatímco Doba ledová měla trochu klesavou tendenci, dvojka Já padouch je pořád skvělá, i když nemá tolik kompaktní příběh jako jednička. Tady se sází víc na směšnost jednotlivých situací, než na ucelenou dějovou linku, ale i přes epizodní zpracování je to pořád kvalitní animák a o několik úrovní výš ho povznáší ještě skvělej českej dabing. Obzvlášť pak Lábus, jehož hlas je prostě cool.

Kdo přežije: Space edition. Nelze nesouhlasit s tím, že Gravitace postrádá nějaký hlubší děj, ale tenhle film o kvalitním příběhu opravdu není. Tentokrát jde čistě o přenesení pocitů a atmosféry z obrazovky k divákům. A tento prvek funguje opravdu bezchybně. Pocit prázdnoty a nekonečna totiž paradoxně způsobuje naprosto klaustrofobickou úzkost, kterou jsem z neustálého se převracení po vesmíru pocítil i já a co se týče vjemů, tak je Gravitace opravdu neuvěřitelně silná a autentická.

Velmi povedený a napínavý thriller. Na můj vkus má tedy trochu pomalý spád a některé scény jsou vyloženě hluché a roztahané - tento pocit jsem měl především v první půlce. V druhé už to začne nabírat na obrátkách a intenzitě, k mému malému zklamání to však vede k příliš klišoidnímu finále, kdy masově stříká krev a lítá oheň.

Přímočařejší a v daleko větší míře vulgárnější a perverznější, než U Konce světa. Ačkoliv mám britskej humor radši než americkej, tak v tomhle případě mi z letošní dvojice apokalyptických bijáků, sedl víc tenhle. Asi by to nebylo tak ukrutně vtipný, kdyby herci nehráli sami sebe. Podobně jako sprostej a oplzlej Princ a pruďas, i tohle je taková guilty pleasure, kdy musíte nechat slušnost čekat za dveřma a zkrátka se bavit. A já se fakt skvěle bavil!