Mikeel

Myslím si, že od horroru Sinister mě už jen tak něco nerozhodí. Pokud tedy mám horror hodnotit především podle toho, jak jsem se bál, tak Mama naštěstí tak moc děsivá nebyla. Měla skvělou atmosféru, skvělé lekavé okamžiky, ale asi mě ta obludka nebude strašit tak dlouho, jako boogie man. Žánrově trochu upadá finále, které mi přišlo spíš Burtonovské, "pohádkově mystické a béčkové", než horrorové. Ne, že by to film zkazilo, to vůbec, jen je to najednou ohromný skok od atmosféry, ve které se nese předchozí část filmu.

Veselý letní muzikál, na který se vždycky rád podívám. Obzvláště při chladných zimních nocích. Abbu mám rád, ale není to jediný důvod, proč se mi Mamma Mia líbí. Je to zkrátka veselé a střeštěné, plné krásných obrazů a scenérií řeckého ostrova. Vždycky mám radost ze života, protože je to neskutečně pozitivní, což mi u tohodle jednoduchého muzikálku vážně stačí! (Meryl Streep je vážně třída!)

Marťana považuju za vůbec nejhorší knihu, jakou jsem kdy četl. Byl jsem proto mile překvapen, že film mi zas tak moc idiotský nepřipadal. Díky bohu došlo ke značnému osekání Markova neskutečně trapného humoru - a to zcela na minimální počet pseudo vtipů, a logicky také na vymazání technických pasáží, díky kterým kniha působila spíš jako chemicko-fyzikální příručka pro přežití na Marsu. Film měl oproti knize trochu lepší spád, gradaci, napětí a také kýžené emoce. Nepamatuji si, kdy naposledy jsem byl tak moc rád za to patetické tleskání a poplácávání po ramenou. Tak či tak, Marťan je pro mě ekvivalent Stoletého staříka - neskutečně přeceňovaný.

Humorná, černá, plastelínová, komedie-drama. Ten humor byl v některých částech už poměrně nechutně detailní, stejně se tomu musíte smát. Pěkný kontrast mezi šedým New Yorkem a "poměrně" světlým předměstím v Austrálii. Ač je závěrečná pointa spíše smutná, celý film vede k tomu, že se jí zasmějete. Mary a Max je tragikomedie nejvyššího kalibru, kterou asi taky nesnese každý, ale aspoň se lze přesvědčit o tom, že emoce nevyvolá už jen hraný film, ale i animák. A ten jich někdy ma možná i víc, než ten hraný film.

Občas se nechápu. Když jsem viděl Matrix poprvý, ani jsem ho nedokoukal, jak hrozně hloupý mi to přišlo. Naneštěstí k některým věcem musí holt člověk dozrát věkem, navíc se mu taky mění vkus a chutě. Takže po těch pár letech nejen, že už jím houby a zelenina v polívce mi už dávno nevadí, ale taky jsem se dopracoval k tomu, že sci-fi už není tím žánrem, kterým bych opovrhoval. Díky bohu. Matrix za to čekání a dozrávání stál, obsahově i vizuálně předběhl svojí dobu, a nadčasovým zůstává do jisté míry i v roce 2015.

Atmosféra byla podle mého daleko lehčí a snesitelnější, než u Antikrista. Dokonce se nedostavily ani žádné pocity úzkosti. Druhou půlku filmu jsem skoro prozíval, avšak poslední záběr měl fakt grády. Ale to nezachrání pocit, který jsem měl, že Trier se zas pokouší o těžké psychologické drama, o kterém si budou všichni po odchodu z kina povídat.

Hnedka na začátku jsem si myslel, tak o čem můžou ještě povídat, aby to bylo zajímavé, když pointa byla vyzrazena už na začátku. Omyl, konec mě překvapil a velice mi připomněl Shutter Island, který je svým vyústěním dost podobný. I přesto, že se příběh odehrával retrospektivně, bylo v průběhu mnoho zvratů a na konci jsem už viděl složené puzzle a mohl si užít pohled na kompletní obrázek!

Epická výprava bohužel nedokáže zachránit obsahově tak prázdný a povrchní film. Zpomalené artové pasáže alá Matrix působí spíš sebeparodicky a sedmdesátkovej rockec v jejich podkladu evokuje spíš Vietnam než druhou světovou. Tak či tak, klobouk dolů před Poláky, minimálně za to vymazlené vizuální zpracování. 50%

Já musím říct, že mě Micimutr velmi mile překvapil. Je to typově výrazná pohádka, která potěší i pobaví. A ruku na srdce, kdo potřebuje od pohádek, aby byly složité a nepředvídatelné? Krása pohádek je přeci v tom, že všichni víme, že dobře skončí. A digitální efekty taky nebyly tak hrozný a nijak zvlášť mi nevadily. A velké plus za Libušku a Vojtu Dyka!

Tenhle film je výhradně pro skalní fanoušky Michaela Jacksona. I když to skutečně bylo o ničem, líbilo se mi to. A moc! Samozřejmě, že to bylo natočené tak, aby to ukázalo Michaela v dobrém světle, ale nemyslím si, že by to předstíral jen pro kamery. Těch pět hvězdiček není pro tento film, ale je to pro Michaela, pro člověka, který myslím změnil životy mnoha lidem, pro člověka, který rozdával lásku všude okolo sebe, pro člověka, který si zaslouží BÝT NAVŽDY! To je to poslední, co pro tebe můžu udělat! Budeš nám scházet, králi popu!