Ravi

Forman je režijní dříč, jehož ruka je vždy na první pohled poznat a vždy mě něčím i překvapí.

Cameron má obrovskou výhodu, že vlastní svoje impérium, se kterým může nakládat pro své filmy, jak se mu zlíbí, ale na rozdíl od např. G. Lucase umí tento potenciál do mrtě využít pro sebe i pro diváka.

Způsob, jakým se Jackson popral s LOtR je pro mě největším filmovým zázrakem vůbec.

M. Scorsese dokáže diváka zaujmout, napnout, držet pod krkem a když ho pak nakonec pustí, divák neví co se s ním stalo. Ale ví, že to bylo něco nezapomenutelného.

Z Fincherovy preciznosti mi běhá mráz po zádech. Skoro vždycky z filmu vytáhne maximum potenciálu.

Clooney je všestranný, režijně překvapivě stylový a neobyčejně nevyzpytatelný.

Filmy Tima Burtona se poznají hned. Dokáže jim vdechnout vlastního ducha a divák je do nich vtažen víc, než si sám uvědomuje.

Allen je genialita a originalita sama.

Donner mi učaroval hlavně dynamikou svých příběhů a odlehčeným přístupem. Vždycky poznám jeho práci na první pohled, čiší z ní pohoda.

McTiernanovy filmy mají vždy nenapodobitelnou atmosféru - dokáže z filmu, herců i hudebníků vytáhnout přesně to, co potřebuje pro svůj záměr.