Tom Hardy

Ten film se nedá milovat, ale je pro mě těžké ho nenávidět. Prvních cca 20 minut skvělých, správně špinavých a atmosférou blížících se prvním dvěma majstrštykům Jamese Camerona. Pak to začne drhnout. Film přehodí vyhybku z osmdesátkové akčňárny na moderní blockbuster "o mladých pro mladé" a nebýt slušné scény ve špitále, jeden by skoro zapomněl, na jakou sérii se dívá. Upřímně, nebavilo mě to. Noví představitelé kultovních postav špatní (Kde jsou ty časy, kdy podobné role hráli ve tvářích ošlehaní herci a ne modelové spodního prádla?), hudba nevýrazná, akce v nejlepším případě průměrná. Jenže Arnold. Ano, už i u něj to není úplně ono. Ale je to srdcař a je to znát z každé scény, kde se objeví. Kvůli němu ten film zkrátka nemůžu úplně zazdít. Svého času se mi moc nelíbilo Salvation díky neuvěřitelným dírám ve scénáři. Tentokrát jde vše do kopru díky mizerné atmosféře a hercům. Možná příště? Váhám, hodně váhám. Nevím, jestli chci, aby "se vrátil". Už to asi stačilo. 50%

Další pokračování, které současně tak trochu remakuje. Nejedna scéna dává vzpomenout na původní trilogii a přitom se film, podobně jako nový Šílený Max, hodně snaží stát na vlastních nohách, aby nebylo třeba znát zázemí (a daří se). Oproti Maxovi tu však chybí snaha o nějakou revoluci či osobitý vklad. Prostě se jen míchají styly jedničky (poznávání parku) s dvojkou a trojkou (útěk před divokou zvěří), ve výsledku to ale naštěstí nevadí. Film má tempo, nenudí, sem tam pobaví hláškou či sympatickou devadesátkovou "přístupnou brutalitou". Pokud mě něco nebavilo, byl to záporák Vinceta D'Onofria, což je taková úplně typicky blbá "jdu za prachama" figurka, kterou jsme měli vlastně v každém dílu. Ale jinak není moc proč remcat. Trevorrow velký úkol zvládl s přehledem a po Maxovi tu máme druhý nejzábavnější blockbuster sezóny. Finální fight přímo excelentní. Během něho ve mě asi nejvíc eskalovalo to pravé "dětské nadšení".

Rozhodně to není dokonalé. V druhé půli se možná až příliš zvolní tempo a ani finální smršť nedokáže vyvážit to, že první polovina je zkrátka z akčního hlediska větší nářez. Na druhou stranu se po zklidnění konečně dostane na postavy a ty jsou ve svém minimalismu a zdánlivě prostých "jdu jedním směrem" motivech naprosto perfektně vykreslené. Menším zklamáním může být i to, že Max není zdaleka tak důležitý, jak název filmu naznačuje. Ale to je už vyloženě drobnost. George Miller je každopádně frajer. Po blbnutí s prasátkem a tučňáky roztlačil herku, která mu kdysi nastartovala kariéru a dal jí tolik energie a vizuálních nápadů, že se můžou všichni ti Avengeři i rychlí a zběsilí hrdinové jít bodnout. TOHLE je pravé akční inferno, jehož soundtrack a dravé kamerové nájezdy ještě dlouho nebudu moct dostat z hlavy. Už léta se mi nestalo, abych byl na dvouhodinovém filmu a poprvé se na hodinky podíval až někdy po 90 minutách (přičemž motivací nebyla nuda, ale to, že jsem byl zvědavý, jak dlouho si tu slastnou jízdu budu ještě užívat). Těším se na druhou projekci a odvážím se tvrdit, že tak osobitou akční vizi bez kompromisů jsme tu neměli od kultovního Matrixu.

Re-cyklace. Přestože by mělo jít o vrchol marvelovského snažení, působí to spíš jako povinnost. Žádné pořádné nápady ani snaha o originální sekvence, pouhé opakování známých motivů (zápletka) a okoukaných scén (akce). Vyjma úvodu v lese a slovního špičkování, které je opravdu excelentní (chvílemi je to až bravurní komedie) nemá ten film vůbec nic. Snad vyjma až podezřele lacině vyhlížejícího vizuálu, ale ona je celkově výprava v Age of Ultron taková chudá (postavy se de facto točí ve čtyřech lokacích). A Ultron? James Spader je fantastický, ale samotná postava nijak zajímavá. Prostě a dobře, druzí Avengers mají podobný problém, jako pokračování Transformers. Wow efekt se vyplácal prvním dílem a přišlo na řadu pouhé opakování již (navíc několikrát, vzhledem k sólovkám) vyřčeného. Je to škoda už pro skvěle sehrané herce.

Telefonní budka meets 16 bloků, přičemž z obojího si bere to horší (díry ve scénáře, občas krkolomný způsob, jak udržet postavu ve hře). Přesto by bylo nefér tvrdit, že neměl Mukunda Michael Dewil pár dobrých nápadů. Filmu bohužel také ubližuje to, že má opravdu mizerně natočené honičky v autech. Ve výsledku jsem se ale bavil nad očekávání dobře. Jako jednohubka "ve špatný čas na špatném místě" to nefunguje vůbec špatně. Palec nahoru za zvládnuté finále.

Oblíbené schéma hektické noci (Zběsilý útěk, Rozsudek noci, Očista 2) naroubované na mafiánskou kostru Carlitovy cesty, doplněné o podivné digitální přechody mezi jednotlivými lokacemi (chápu jejich smysl - zjednodušení orientace - ale vizuálně mě spíš rušily) a příběh dvou přátel, kteří si musí jít po krku. Má to tempo, dovolí to postavám udržet si důstojnost až do konce a i v akci má Jaume Collet-Serra pevnou ruku. Škoda, že scénář rezignuje na vlastní motivy a pouze vykrádá a jde po vyšlapaných cestičkách. Ano, je to určitá forma jistoty, naprosto ale absentuje možnost něčím překvapit. Což je škoda už pro fantastické herce, kteří umí prodat i ty nejlacinější fráze. Především přímé rozmluvy Liama Neesona a Eda Harrise by s přehledem utáhly celý film. Solidních 75% pro poctivé, i když neoriginální chlapské drama.

Pokud jsem šestce dal slabší čtyři, musím dát sedmičce "jen" lepší tři. Finální akce je totiž tentokrát Achillovou patou celé podívané a jde o podobně zbytečně přehuštěný digitální bordel, jako v závěru čtvrté Smrtonosné pasti. Také zamrzí nedostatečné využití kráčející skály Dwaynea Johnsona (nebyl čas kvůli San Andreas?) a možná až příliš schématické využití záporáka Jasona Stathama, který skáče do děje ryze účelově, aby vždy něco zkomplikoval. Ocenit si naopak zaslouží to, že si James Wan na své první velké produkci nevylámal zuby a že tvůrci filmařsky ustáli rozloučení se sympaťákem Paulem, jemuž se tímhle filmem dostalo pocty, o jaké se ostatním hercům ani nesní. Byl jsem dojatý, nenudil se, ale ani ta vnitřní rozechvělost z finální scény mě nenakopne výš než na 70%. Přesto jsem spokojený. Série jede dál a ustála svou nejtěžší zkoušku. Teď je jen otázkou, jakým směrem se vydá po ní. Jednoduché to mít nebude.

Je z toho cítit ohromná úcta k originálu. Režisér Matthijs van Heijningen Jr. a scenárista Eric Heisserer nejspíš hodněkrát viděli Carpenterovu Věc, protože v řadě detailů (myšleno v pozitivním slova smyslu) Věc: Počátek kultovní originál připomíná. Bohužel jsou tu méně zajímavé postavy, slabší finále a čas od času zbytečně digitální "mimozemský hnus". V podstatě jsem ale spokojený. Pokud bylo smyslem projektu složit poctu originálu a natočit důstojný prequel, v zásadě se to povedlo. Věc: Počátek není bez chyb, ale je to pořád o několik tříd lepší, než bývá v současné americké hororové produkci zvykem.

Přestože Ghoul nevnáší do žánru naprosto NIC nového nebo svého, vytyčené cíle zdolává prakticky bez větších chyb či zaváhání. Občas se uchýlí k lacinějším vypravěčským postupům, ale většinu času působí autenticky, správně depresivně a nebýt konce, kde už se trošku moc vrství všechno na sebe, nebylo by prakticky co kritizovat. Jákl si vybral velmi dobré prostředí i historické okolnosti a okolo toho vystavěl horor, který v pohodě strčí do kapsy většinu toho, co jsme z žánru found footage v posledních letech viděli. Příjemné překvapení a důkaz, že i malý český film může působit světově. 70%.

Čím jsem starší, tím je mi ten film bližší...