Tom Hardy

Naprosto otřesnou akci v první polovině nečekaně zachraňuje ukecaná druhá půle s prvním opravdu překvapivým twistem na konci. Celek ale pořád jen průměr. 50 %

Příběh v pilotu není ani na 10 minut, překvapivé momenty také ne, protože v zásadě hned víme, co se stalo a kdo stojí na které straně. Vesměs se tak jen čeká na to, až se znovu vše uspořádá, aby se rozdělení opětovně spojili. A tohle táhlé nic je prokládané nezáživnou politickou vatou. Vystupuje jen otáčivá kamera v úvodu, sympatické (ale minimálně na ploše úvodních dvou epizod nijak extra využité) obsazení a slušná, ale ničím výjimečná akce (které je navíc zoufale málo). Průměrné žánrové řemeslo bez jediného osobitého momentu.

Jak mám tuhle sérii jako srdcovku, tak mě šestka úplně minula. Za prvé se bohužel potvrdilo, že přeživší postavy z pětky mají pramálo co nabídnout do budoucna (i když uznávám, že duo sester má potenciál). Nové maso má nejhůře vystavěnou expozici ze všech dílů a jednotlivé scény jsou hotový festival "Hit and miss". Na dobré nápady (otočený úvod, drzá návštěva sámošky) vždy připadne nějaký podivný (nelogická volba, v jakém pořadí se půjde po žebříku, nadějně působící scéna v metru bez většího využití, vrahova až magická schopnost infiltrovat bytové komplexy). Obecně si myslím, že to tvůrci neměli vymyšlené vůbec blbě (hra s fenoménem opět snaživá), ale finále tentokrát, alespoň pro mě, vůbec nefunguje. Odhalení vraha vnímám jako nejvíc vzrušující část každého dílu, uzavření skládačky s následnou akční dohrou. A tady nejenže je motivace opsaná, ale hlavně působí vrah při její interpretaci extrémně směšně. A ne proto, co říká, ale jak to říká. Bettinelli-Olpin a Gillett možná chtěli vše zlehčit (ve smyslu "vrazi jsou maniaci a jejich obhajoba sebe sama absurdní, tak proč to tak i naplno nepojmout"), v mých očích nicméně i Roman (Vřískot 3), do té doby nejslabší záporák, alespoň ve svém odhalení měl nějakou sílu osobnosti a šel z něj respekt. A to tady není vůbec. Doufal jsem, že mě potěší návrat Hayden Panettiere aka Kirby, ale ta je (Vinou plastik?) téměř k nepoznání a zábavnost své postavy připomene jedinou scénou. A tak je to se vším. Drobnosti ano, celek ne. První Vřískot, který mě vyloženě nebavil.

Obvykle se mi to nestává, ale cítím limity seriálu držením struktury předlohy, kdy bych namísto věrného, ale nahuštěnějšího vyprávění ocenil, kdyby měly všechny postavy prostor na ploše více epizod. Výborný casting mnohých z nich vlastně přichází vniveč, když jsou na jedno použití (u filmů je to normální, u seriálu to zavání nevyužitou šanci). Ale i kdyby to mělo být v rámci cyklu "jeden díl stačí", zrovna tahle epizoda měla mít klidně 90 minut, přidat na životě v Silver Lake, nevynechat souboj Davida a Ellie s nakaženými (což je v předloze významný prvek jejich zvláštního spojení) a minimálně samotné finále působí trochu rozpačitě, kdy zatímco ve hře byla Joelova přítomnost k něčemu a hlavně nás nenutila myslet na okolí, zdejší otevření dveří najednou vyvolává otázky, proč nikdo nikde není a k čemu vlastně celé to Joelovo tažení napříč dílem bylo.

Vlastně už se vůbec nedokážu orientovat, o čem to je a kam to směruje (základní linky samozřejmě chápu, ale obecně to působí hrozně ztraceně a bez přímého tahu na branku). Nekonečně natahovaná linka s Liz byla otravná, ale měla alespoň jasný cíl. Teď už je to jen o tom, jakému problému čelí Red nově, přičemž jde ale o zápletky nezajímavé a co je nejhorší, Reda samotného neakcentují. Je figurkou v pozadí, která občas někde vyskočí, ale na rozdíl od původního konceptu neudává tempo ani tón. A co si budeme, jediný, kdo tuhle scenáristickou šarádu s neschopností zodpovídat otázky táhl, byl James Spader. Bez něj už nemá Černá listina vůbec nic. Je upřímně s podivem, jak dlouho se série drží při životě, přestože už řadu sezón vůbec nefunguje.

Takový nedopečený Shyamalan. Ani na vteřinu jsem nepochyboval o tom, co se děje, což je dost možná ten největší problém. Kdyby se lépe budovala atmosféra nejistoty, byl by konec zajímavější a měl větší dopad. Takhle je to vlastně jen čekání na Godota. Nicméně v jednotlivostech silné. Shy pořád umí natočit skvělé dílčí momenty. Jen mu tentokrát citelně chybí prvek překvapení  (krom "první oběti", to bylo nečekané), výraznější herci, lépe prokreslené postavy (hysterický manžel se možná chová logicky, ale jde o vrcholně nesympatický charakter) a obecně i o něco košatější struktura. Síla toho, co je zajímavé napoprvé, se logicky v opakujícím mustru vytrácí. Ale nenudil jsem se. Jen to bylo na Shye nečekaně přímočaré. Pokud to porovnám například s jím produkovaným Ďáblem, který si také vystačil s malým prostorem a počtem herců, to byla větší laskomina.

Obvykle se necítím tak znuděný u látky jen proto, že ji znám zpaměti. Faktem ale je, že už původní DLC není přímo strhující a pokud v jiných epizodách tvůrci nastavovali předloze kreativní zrcadlo a nacházeli ve známé skládačce zajímavé nové dílky, tady máme přepis téměř jedna ku jedné a prostě, i když mám ty postavy rád, i když už si mě Bella už získala a i když jsem cítil jejich lásku i bolest, reálně jsem se zaháčkoval až cca posledních patnáct minut. Do to doby jsem měl tendenci hrát si s mobilem, což se mi u jiného dílu zatím nestalo.

Přesazení z Francie do Británie trochu fousaté - působí to dojmem, že si tvůrci na konci třetí série ukousli sousto, které jim pak při vymýšlení čtvrté přestalo chutit a tak musí na sílu přesouvat figurky na šachovnici. Nicméně výhybka v dosavadním ústředním motivu nosná a zábavná a představení nových postav zvládnuto na jedničku s hvězdičkou. Jestli se skutečně podaří udržet detektivní linii, čeká nás hodně zajímavá série.

Napřed to zvoleným jazykem ("Chováš se ke mně jako Pusha T a já potřebuju, abys byla spíš jako Future", "Nedáváš mi ani Take Care Drakea, ale „Houstonatlantavegas“ Drakea") nefunguje vůbec. Pak si to docela sedne v rámci klasického komediální mustru o pekelném seznamování rodičů, aby to po vší té snaze o nějakou myšlenku na téma rasových vztahů skončilo jako tradiční hollywoodská romantická komedie. 45 %

Těžko říct, jestli je to dáno mizerným obsazením (fungují vlastně jen Cassel a Cotillard, zbytek je ohromná marnost), lacinými kostýmy, které působí dojmem, že si je někdo na poslední chvíli nabral v půjčovně a nepříliš dobrým scénářem, jenž z Asterixe dělá pitomce (Budiž, že chce být vegetarián, ale kde má nějakou motivaci?) nebo je výsledný pekelný dojem "doražen" přímo katastrofálním dabingem, kdy výkon takového Jakuba Koháka už je na hraně zločinů proti lidskosti. Faktem je, že z žádného jiného filmu za hodně dlouhou dobu jsem tak moc nechtěl utéct z kina jako z Říše středu. Už Ve službách jejího veličenstva bylo peklíčko, ale pořád to aspoň vypadalo jak Asterixovo dobrodružství. Říše středu působí jak dražší larp, který někdo natočil na kamery a málokdo v něm chápal svou roli. Utrpení, dělající předloze ostudu a velká bolest pro fanoušky série.