Tom Hardy

Telefonní budka z Wishe…

Strašně těžko se tomu filmu přichází na chuť a současně ho nedokážu úplně nemít rád. Je obecně známo, že Murphy ve své době projekt spíše sabotoval, zatížený řadou profesních neúspěchů a místo, aby jako Axel film energicky táhnul, tak schválně podehrával. A je to znát. Jde o jediný díl, ve kterém nemá Axel pověstné komediální výstupy, kterými by přehrával ostatní. Také zamrzí absence Johna Ashtona, ale Hector Elizondo byl více než slušnou náhradou. Prostředí zábavného parku z toho dělá tak trochu dětský film (hlavně v porovnání s drsnou Scottovou dvojkou, což je vidno hlavně na scéně, kdy Axel zachraňuje děti na ruském kole), ale zase jde o natolik unikátní kulisu, že ji nelze úplně zavrhnout. Kde Murphyho Axel nestíhá, tam naštěstí zkušený Landis alespoň dávkuje vtípky okolo, aby to celé trochu vyvážil. Není to úplně klasický Policajt v Beverly Hills, ale pořád má v sobě určitou komediální bezprostřednost, jakou osobně ve čtyřce postrádám. Plus tu alespoň funguje záporák a staří známí z předchozích filmů. Slabý díl? Ano. Ale ne vyloženě mizerný. 60 %

Furiosa pracuje nečekaně. V podstatě zahazuje všechny prvky, které dělaly předchozí díl unikátní a namísto nekonečného adrenalinového tripu volí cestu metodického vykreslení příběhové fresky jednoho zničeného světa. Dobrý nápad, který střídá osobní perspektivu s větším záběrem - pokud jsme minule byli taženi vlastně jen jednou cestou, tentokrát jakoby koukáme na vše z druhé strany a různých úhlů. Jenže se tam toho upřímně moc neděje. Jsou to podrobněji rozepsané věty, které už jsme slyšeli, ale v mých očích ne dostatečně, aby mi daly víc, než původně rozseté střípky ve Zběsilé cestě (o fungování jednotlivých měst a jejich obyvatelích se nedovíme za celou dobu prakticky nic, zásadní dějové zvraty jsou pravidelně řešeny mimo obraz nebo triviálně). Mnohem víc, než "nacpeme do filmu, co nám stopáž dovolí", bych něco takového chtěl vidět pořádně rozpracované v seriálovém formátu. Film pro mě pocitově zkouší všechno a nic pořádně. Včetně té akce, která se chce také vymanit z okovů milovaného předchůdce, ale tím, že ji Miller na sílu připravil o klíčovou hudbu, akorát nechtěně zodpověděl na otázku, jestli by Zběsilá cesta tak dobře fungovala bez úderného soundtracku. Podle všeho ne. Na Furiose je vidět hodně úsilí a osobního přístupu. To se vždycky cení. Ale na rozdíl od Duny jsem se do jejího světa, navzdory veškeré snaze, nedostal o nic víc, než ve Zběsilé cesty. Rozhodně jsem se ale mnohem víc nudil. 50 %

Bál jsem se, že to debutující Mark Malloy nedá. Ale pád s takovou ránou jsem nečekal. Je fajn, že se film snaží nabídnout fanservis (soundtrack z prvních dvou dílů, rekvizity jako auto a bunda, původní postavy), ale to nevyváží ten zbytek. Jediné, co čtyřka jakžtakž má, je to, že Murphy se snaží přijít s vyřídilkou, jaká ho v roli proslavila. Ale v kombinaci s formulí "staré triky v nové době nefungují" to nedává smysl, protože kde tím pádem byl Axel posledních 30 let? To během té doby nic z toho nepoužíval, nebo jsme se zrovna trefili do dne, kdy se kouzlo vyčerpalo? A to je jen jeden z mnoha problémů. Akce je unylá, nové postavy do jedné zbytečné a nezajímavé, na staré je díky jejich pokročilému věku spíše smutný pohled, záporák byl jasný už z traileru, linie s dcerou je přesně tak otravná a podle šablony, jak by člověk čekal a komediálně je to šíleně řídké a bez větších nápadů (s nepochopitelným odkazem na Rivaly Adama Sandlera). Těšil jsem se, ale výsledek nešlape skoro v žádném ohledu. Nevěřil bych, že to řeknu, ale zlatá trojka. Tam sice Murphy pod vlivem vyhoření působí oproti ostatním dílům utlumeně, ale zbytek má aspoň snaživou komediální energii.

Film většinu času tak nudný, že jsem fandil žraločici. Aspoň že ta pár místy potěšila. Na Gense dost zklamání.

Není se co divit, že Kaskadér propadl. Maximálně myslí na fanoušky, ale hrozně málo na diváky. Hraje si pěkně, ale nedaří se mu pořádně vystavět svůj fikční svět, který by člověka hned zaháčkoval (hrdina je sice v "reálném" prostředí filmového světa, ale vše okolo je přitažené za vlasy a finále už pohádkovostí v logice ujíždí úplně maximálně). Překvapí absence výrazných vedlejších postav, hlavnímu duu to štymuje, ale na proklamovanou buddy romanci jsou spolu na plátně málo, akce fajn, ale až na dva momenty ("scottpilgrimovská" bitka v klubu a jízda v popelnici) nenabízí nic vyloženě strhujícího. Jasně, udělat osm přemetů autem a přeskočit největší propast je papírově super, ale divácký zážitek to nutně nedělá. A zbytek je v "postwickovské" době vlastně už jen akční standard. Osobně to u mě každopádně nejvíc padlo na příběhu, který zpočátku působí lákavě a tajemně, ale pak je to docela meh historka o jednom debilovi. Občas mě vyrušilo i to, jak musí být kaskadéřina na sílu řešením všude - například celý souboj v dodávce režisérky je hrozně dlouhý a zbytečný, protože svůj komediální potenciál vyčerpá s první ránou. Filmu se nedá odepřít, že je v něm kus srdce a řemesla, ale upřímně tam nevidím dost jedinečných lákadel, díky kterým bych mohl Kaskadéra doporučit "obyčejným divákům". A podle tržeb, kdy se navzdory oslavným odborným recenzím šeptanda nerozjela, nebudu nejspíš sám. P.S. O laxnosti v rámci výstavy vypovídá i to, že "vypůjčený" fór s kafem z Hudson Hawka není ani pořádně dotažený.

S jistotou můžu říct, že tak nadšený a opojený jsem v kině (nejen v rámci knižní adaptace, ale obecně v rovině poctivého hollywoodského bijáku) nebyl od Pána prstenů. Trojku prosím hned!

Nechtěná odpověď na otázku "Jak by vypadaly filmy od Asylum, kdyby měly opravdu velký rozpočet". Chyby z jedničky opakované do puntíku (mizerné tempo, nedostatečně prokreslené postavy, špatné vyprávění, pramalé využití nového vesmíru), ale jednička měla aspoň pár snaživých kreativních záchvěvů, pokud se bavíme o monstrech a Charlieho Hunnama, který jako jediný (slovy klasika) pochopil, v jaké blbině hraje a patřičně si to užíval. Dvojka je arytmická střílečka s předlouhou (ale nezajímavou) expozicí a sem tam pěkným záběrem. A dál nic. Jsem rád, že mají studia i dnes odvahu dotovat podobné nové drahé projekty. Nejsem rád, když dopadají tahle. 30 %

Oceňuji, že to není úplná produkční marnost (uvěřitelný skotský nádech, poctivě vyobrazená místa činu s patřičnou syrovostí, nějaký ten noční déšť, což není - ač se to nemusí zdát - vůbec levný špás), ale tempo je hrozně ospalé, pokusy o akčnější vložky vyloženě směšné a herci nevyužití. Určitý prvek překvapení se Damaged upřít nedá, včetně snahy o méně tradiční závěr, ale aby opravdu zafungoval, muselo by to mezi postavami mnohem lépe štymovat.

Tempem nepříliš vzrušující, ale scenáristicky hrozně šikovná hra s nespolehlivým vypravěčem. Z hlediska diváckého zážitku objektivně okolo 50 %, ale osobně to ve mě (profesně) rezonuje na 70%.