Tom Hardy

Asi tak, finále je to trochu "do ztracena", ale když vezmu, jak se v polední době ne/dařilo jiným velkým seriálům uzavřít svůj fenomén, Píky fokin Blájndrs to dali ještě docela s grácií. Pokud ale vezmu v potaz celou sérii, pořád mám pocit, že to jelo spíš na půl plynu (rozhodně bych ocenil výživnější využití jednotlivých členů rodiny). Ale vzato kolem a kolem, Shelbyovi to dotáhli aspoň do důstojného finiše. A to se rozhodně cení. 70 %

Jak byla jednička osobitá ve vykreslení toho, co svět Doctora Strange obnáší, dvojka na podobné laskominy v podstatě rezignuje. Až na vzácné momenty je to nečekaně zaměnitelná marvelovka (celý úvodní souboj v chrámu je hrozná zívačka), která kdyby neměla Raimiho na režijní stoličce, tak nemá vůbec nic. Jestli je chvílemi tahle generická epizoda MCU něčím zajímavá, je to Raimiho filmařským rukopisem (divoké kamerové nájezdy, hororové ladění scén). Vinou slabého scénáře, který se v konceptu alternativních vesmírů dokope akorát k "jinde se za jídlo neplatí", to ale nestačí na víc než na průměrný díl nekonečného komiksového seriálu. 50 %

Je zajímavý rozkol v tom, že co bylo v podobě dvou retardovaných pitomců vtipné, když působili mladě, je najednou trochu smutné a strašidelné s tím, jak mají padesátku na krku. První půl hodinu jsem se díky tomu cítil poměrně nekomfortně a více se ošíval než bavil. V jádru je to ale pořád poctivá devadesátková ztřeštěnost, kde je natřískáno tolik vtipů v druhém plánu, že nutně nevadí, pokud hlavní gag nevychází. Výbuch pokoje, ohlušující rána u kolejí, kočka na lustru, maskovaný agent, hry v autě, to jsou jen některé z řady momentů, kde jsem se upřímně nahlas zasmál. Což se mi moc nestává. Na konci jsem navíc cítil jistou vděčnost, že jsem nakonec ty idioty po letech zase viděl. A to není vůbec málo. Takže ve výsledku opatrně palec nahoru. 60 %

Mizerné, ale takovým tím únavným způsobem, kdy žádná z postav nepůsobí dostatečně sympaticky nebo zmotivovaně, abychom chtěli následovat její příběh. Jared Leto, jakkoli ho vnímám jako talent, by se měl na komiksy vykašlat. Tady mu prostě pšenka nepokvete. Jared Harris smutně nevyužitý, Tyrese Gibson až komediálně špatně obsazený. Logika scén je tak oldschoolová, že by neprošla ani v době, kdy jsme díky absenci technologických vychytávek odpustili filmům ledacos. A akční scény nudné a o ničem, s dost možná nejméně vhodně využitými zpomalovačkami. Daniel Espinosa obvykle akční výplachy umí, tady ale úplně minul cíl. To jediné, co skýtá jistý potenicál, je přehrávající záporák Matta Smithe. I jeho ale ubíjí to, jak se naprosto náhodně mění v jednotlivých scénách. Jako moderní komiksána je Morbius vyložená tragédie a coby tupá ozvěna devadesátkových žánrových souputníků je to ještě větší nuda než Venom. A to už je co říct. Nebrat. 30 %

Nebaví mě to vyloženě jako seriálové dílo, protože tu chybí jasnější profilace hlavní linky, respektive se příběh až příliš moc snaží stejnou mírou věnovat různým postavám, a ve výsledku je to spíš jakýsi sled vzpomínek než snaha o ucelené vyprávění. ALE coby oživlá trivia, nahlédnutí za kulisy, očekávání z toho, co dobového nám tvůrci ukáží, tady The Offer exceluje již v první epizodě a pak je to jenom lepší. Nevím, jak moc bych byl ochoten něčemu takovému věnovat čas, kdybych nebyl fascinován filmovým Kmotrem i jeho natáčením. V rámci jednotlivých dílů každopádně zažívám slastná camea, na jaké fanoušci komiksů čekají v marvelovkách. Jen místo Iron Mana atd, vyhlížím Roberta Redforda, Stevea McQueena, Al Pacina (v jejich dobových verzích hraných přirozeně jinými lidmi). Je to jako Tarantinovo Tenkrát v Hollywoodu, jen cool faktor střídá historie.

Finále my ass…

O výrazný kus snesitelnější, než otřesně natočená jednička, ale pořád hluboce pod průměrem žánrové zábavy, i v porovnání s televizní produkcí devadesátek. Ale netrpěl jsem, což je rozhodně pokrok. 30 %

Bavilo mě to víc, než jsem čekal. A ano, říkám bavilo. Za prvé boduje hudba, což dokáže často až čarovat. Akce není kdovíjak propracovaná, ale má své chvilky a občas se nebojí delších střihů. Michael Rooker si svou roli vyloženě užívá, Tom Cavanagh je přesně takový sympaťák, jakého příběh vyžaduje a životem utlumený Willis sice nic nepředvádí, ale ani nekazí. Překvapivě slušné jsou masky a i pár fajn hlášek se najde. Přirozeně to hrozně shazuje scénář, respektive dost zmatený a těkavý příběh, obecně vzato jde ale o milou vzpomínku na laciné béčkové produkce z doby největší slávy Rogera Cormana a Alberta Pyunaa. Jestli vám ta jména něco říkají, měli byste dát Corrective Measures šanci. Fakt to má určité kouzlo nechtěného, jaké se dnes moc nevidí. 50%

Abyste mě nechápali špatně - nový Batman má v sobě hodně dobrého a zaslouží si být viděn na velkém plátně. Jen má blíže k odvážnému velkolepému konceptu, než k opravdu odladěnému finálnímu produktu. Je hrozně dobře, že někdo konečně prezentuje Batmana jako detektiva, což je prvek, který všechny předchozí filmy buď hrubě podehrávaly nebo rovnou opomíjely. Potěší noirové ladění scén a přímo vynikající jsou Paul Dano jako Hádankář a Zoë Kravitz v roli Catwoman. Kde ale u Jokera Joaquina Phoenixe, na něhož se snaží The Batman duchovně navazovat, město přímo dýchalo atmosférou, zde je spíše přehlídkou několika kulis a deštivých ulic. Detektivní část je pouhým vývarem legendární Sedmičky Davida Finchera (zdejší mordy se opravdu pod kůži nedostanou) a Pattinson funguje jako Batman, jeho Bruce Wayne je ale jaksi do počtu. Co mi ale opravdu sráží hodnocení, a žádnou velkou radost z toho nemám, je nesoudržná vnitřní logika, ať už se bavíme o konkrétních scénách nebo backstory postav. Wayne je tu například úplně jiný, než jako ho známe, ale i tak ho lidé ve městě nepochopitelně obdivují (přestože ho de facto dva roky neviděli a nic pro ně nedělá). Batman říká jako jediný Ozovi Penguin - proč? A v jakém světě dává smysl jejich vztah, kdy Penguin jediný strach projeví před Batmanem ve chvíli, kdy si temný rytíř nasedne do auta? (kdyby v tu chvíli Penguin sám nezamířil do svého, byla by to pro Batmana asi dost trapná chvíle). A pak je tu pohřeb, moment, kde vůbec nic nedává pod drobnohledem smysl (ale dovolím si menší popis, protože scéna byla i vypuštěna studiem online): po expozici zaplněného náměstí a těžko dostupného vchodu, ke kterému vedou poměrně vysoké schody, se do kaple náhle bez zadýchání promlátí rodinné auto. Z něj vystoupí muž s bombou a telefonem v ruce, který zvoní. A policie uteče, čeká, až padne večer, nepošlou dovnitř někoho, kdo by zkusil bombu odjistit, ale robota, aby se mohli na muže dívat live. WTF? Co byl teda plán? Čekat, až se vybije baterka v mobilu? A tahle scéna se extrémně drolí i dál, ale to už spoileroval. Když ale budu brát nového Batmana jako celek, na první dobrou je výsledek dobrý, dokonce velmi dobrý. Jen nad tím vším člověk nesmí moc přemýšlet. P.S. Nejčastěji kritizovaná poslední třetina filmu je paradoxně jako jediná konzistentní a prostá podobných scenáristických nedodělků a přešlapů.

Jedna z nejvěrnějších adaptací, jakou jsem kdy viděl. Když už odchylky, tak buď smysluplné pro seriálový formát (dřívější zapojení staré známé), nebo nutné pro aktualizaci děje (přeci jen je předloha z roku 1997). Celkově vzato ale ohromná spokojenost, kdy jedinou výraznější kaňkou je finále, které stylem natočení vypadalo jako něco, odkud by ve zpomaleném záběru na motorce měl odjíždět Reno Raines (o prohřešku, že nejlepší kill v něm nemá Reacher, nemluvě). Ale vzato kolem a kolem velká paráda. Jako milovník předlohy můžu bejt spokojenější jen tehdy, pokud začnou točit dvě série ročně, aby Richtson za dekádu stihl všechny knihy.